Muzea, výstavy, zoo a dinoparky

Přírodovědné muzeum ve Vídni

19. července 2017 v 9:44 | HAAS
Slíbený článek o Přírodovědném muzeu ve Vídni je zde... Navštívil jsem ho ve čtvrtek 13. července 2017 a velmi se mi v něm líbilo. Je to skutečně jedno z nejlepších míst ve střední Evropě, kde se můžete seznámit s celou řadou pozoruhodných exemplářů. Všechny fotky v tomto článku jsou mé vlastní, proto je nekopírujte, a jsou navíc označeny...

Do Přírodovědného muzea se můžete jednoduše dostat z železniční stanice ve Vídni, stačí dát se severním směrem po Favoritenstrasse a dále, cesta pěšky trvá okolo půl hodiny. Jinak si také můžete na nádraží koupit jízdenku do metra, potom se do své destinace dostanete velmi jednoduše a v podstatě za pár minut.

Stavba současné budovy byla dokončena roku 1889, dne 10. srpna onoho roku se pak muzeum poprvé otevřelo. Císař František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, jejíž socha Vás uvítá před muzeem, však muzejní sbírky založil už roku 1750. Přírodovědné muzeum se nachází takřka v těsné blízkosti Uměleckohistorického muzea, takže milovníci muzejí si na Marien Theresien Platz jistě vychutnají skvělé chvíle. Po vstupu do muze vkročíte do nádherného sálu, v němž si můžete zakoupit průvodce v němčině i v angličtině, a pak už se můžete vydat na procházku přírodní historií...


V patře si můžete dát občerstvení a poté se vydat buďto do expozic o vývoji života, nebo kamkoliv jinam. Trochu netradičně začneme u současných živočichů. Přímo za restaurací vkročíte do světa parazitů a mořských živočichů. Velmi zajímavé jsou především přesné modely mořských zvířat, které vyráběli bratři Blažkové z Čech. V této části muzea se také seznámíme s tím, jak fungují mořské ekosystémy, jak vypadá dno moře, a uvidíme celou řadu zajímavých živočichů, z nichž jedním z nejúžasnějších je japonský pavoučí krab, největší krab na světě. Následuje celá řada krabích druhů i jiných korýšů, stejně pozůstatky chobotnic. Mě se velmi líbil pohled na prezervovaný zoban hlavonožců, jenž zcela jistě působí poněkud ostře.



Velmi pozoruhodná je také sekce věnující se rakouskému potápěči a filmaři mořských živočichů Hansi Hassovi. Ve 40. letech minulého století již natáčel zblízka pod vodou taková zvířata, jako byli vorvani či další velcí mořští živočichové, a činil tak ještě před legendou jménem Jacque Cousteau. Část, která se věnuje rybám a parybám, též nabízí pohled na spoustu zajímavých exemplářů, např. na žraloky, kostru rejnoka (nikdy předtím jsem ji neviděl), či obrovité lebky zubatých ryb. Nechybí ani latimérie, jejíž objev roku 1936 vyvolal takový rozruch.


V sekci o plazech a obojživelnících jsem strávil mnoho času. Herpetologické sbírky muzea jsou stručně řečeno úžasné a ohromné. To množství různých druhů ještěrů, dobře prezervovaných, agamidů, iguanidů, lacertidů, varanidů (od mláděte varana nilského, V. niloticus, přes dospělce V. salvator až po V. komodoensis, tedy varana komodského, a dokonce i V. salvadorii, tedy varana papuánského) je pro někoho, kdo se věnuje plazům a hodně se o ně zajímá, zkrátka úžasné. V hadích sbírkách se shledáme s mořskými hady (jen jsem si všiml, že vodnář dvoubarvý je označen ještě jako Pelamis, i když se podle některých zdrojů označuje jako Hydrophis), všemi možnými dalšími korálovcovitými (zajímavé jsou i kobry stojící pouze na krátkém ocasu, což ale není možné, protože tito hadi s kápí drží pouze třetinu těla nad zemí), následují různí zmijovití, užovkovití, různé druhy krajt, velká anakonda a poblíž hadů se setkáme i s modelem slepýše křehkého, beznohého ještěra, kterého si někteří lidé občas ještě s hady pletou. Mezi želvami se také shledáme s mnoha exempláři, a krokodýli jsou též úžasní. Uvidíme krokodýly, kajmany, aligátory i gaviály. Z obojživelníků jsou zde například američtí úhořci.



Také ornitologické sbírky jsou skutečně velké. Strávil jsem mnoho času procházením této části, poznal některé nové druhy, a ujistil se, že jiné dobře znám. Nejvíce se mi líbili kondoři a mláďata krahujců. Také kolpíci, čápi či kolibříci, včetně jejich vajíček, jsou skutečně velmi pěknými exempláři, ostatně stejně jako všechny ostatní. Část věnující se savcům je také ohromná. Uvidíme kostru plejtváka myšoka, slony, žirafy, nosorožce, hrocha, všechny velké kočky, od lvů přes levharty a irbise po tygra a jaguára, nechybí ani "menší" kočky jako je gepard, uvidíme celou řadu kopytníků, jeden sál se takřka výhradně věnuje jelenovitým, a uvidíme i podivného seraua z Japonska (viz. obrázek). Tolik jen stručný popis obrovských savčích sbírek Vídeňského přírodovědného muzea...


Nyní se přesuňme k vývoji života na Zemi. Návštěvníci se dozví, jak vlastně život na Zemi vznikl, a jak se rozvíjel. Velmi se mi líbily zkameněliny trilobitů, různých prvohorních ryb i dalších živočichů a rostlin ze starších prvohor. Každého jistě zaujme prehistorický obojživelník vylézající ven z vody, nebo v tomto případě ze své expozice...


Mezi zkamenělinami z Karbonu se nachází i několik fosilií z České republiky. Zřejmě nejpozoruhodnějším je zkamenělý kmen Siggilarie. Nechybí však ani pozůstatky dalších prvohorních rostlin. Velmi pěkný je model Edaphosaura, je to jako pohled na konec období Karbonu, kdy plazi začali nabývat na síle a velikosti. V části věnující se Permu uvidíme kostru Bradysaura, lebku Dicynodonta a mnoho dalších pozoruhodností.



Část věnující se druhohorám je také velmi obsáhlá. Popíši ji tedy opět je ve zkratce. Setkáme se zde s pozůstatky mořských plazů (vyobrazena čelist Ichthyosaura), zjistíme, proč někteří rodili živá mláďata, dozvíme se také něco o pterosaurech, a o vývoji dinosaurů v ptáky. Nakonec se dozvíme, proč dinosauři vyhynuli, a zjistíme také něco o vývoji savců v druhohorním světě. Samozřejmě nejoblíbenější místností je pro návštěvníky ta, v níž se nacházejí dinosauři. Kostra obrovského Diplodoka se táhne skoro přes celou místnost, a je určitě dvacet metrů dlouhá, obrovitý Archelon zde figuruje jako největší želva všech dob, Henodus ze skupiny plakodontů dodává všemu na podivuhodnosti. Uvidíme zde lebky T-Rexe a Triceraropse, stejně jako velký model hlavy Tyrannosaura. Vždycky je plno u pohyblivého modelu Allosaura, zajisté velmi pozoruhodného. Hýbe se totiž jako živý, vypadá vážně jako z Jurského parku nebo z Putování s dinosaury. Velmi pěkné jsou i červené růžky na jeho hlavě. Setkáme se zde s modelem Pteranodonta, kostrou Allosaura, hnízdem Oviraptora nebo Citipatiho, kostrou Protoceratopse, nedaleko je i kostra Psittacosaura... Je zde toho spousta!





Dále se projdeme třetihorami a čtvrtohorami. Zde se setkáme s pozůstatky Deinotheria z Františkových Lázní, i s pohledem na vývoj člověka. Od drobných primátů se přesuneme k Australopithecům, prvním lidem a nakonec až ke kosmonautům. Zde prozatím končí vývoj člověka... Vyjdete-li ze sálu, spatříte model obydlí, jaké si stavěli pravěcí lovci, vyrobeného z mamutí kůže a klů. Kromě toho uvidíme model mamuta s mládětem, kosti mamuta v hornině, a naskytne se nám i pohled na tvory, které člověk vyhubil (Wanted). Mezi nimi jsou i kostry ptáků moa v blízkosti silně ohroženého novozélandského ptáka kiwi. V jiných částech muzea uvidíte ještě vakovlka a ptáka dodo.


Doporučuji si také projít sbírky věnující se minerálologii a geologii, jsou plné velmi zajímavých nerostů. Část se také věnuje meteoritům, včetně toho, který vyhubil před 65 miliony let dinosaury, mořské plazy, pterosaury a amonity. V neposlední řadě můžete navštívit technicky vyspělé, digitální planetárium...

Dle mého byl tento popis v porovnání s návštěvou muzea poněkud stručný, věřte tedy, že muzeum samotné nabírí mnohem více, než to, co jsem zde popsal. V současnosti totiž vystavuje 30 milionů exemplářů a artefaktů! Od dinosauřích kostí po Venuši z Willdendorfu. Nechybí ani lidské náčiní z dob počátků civilizací... Přírodovědné muzeum ve Vídni je skutečně nádherným místem! Jeho navštívení vřele doporučuji!

Státní muzeum Univerzity v Nebrasce

13. června 2017 v 15:55 | HAAS
V tomto článku bych Vám rád představil pozoruhodné muzeum nacházející se v americkém státě Nebraska... Snad se Vám popisek zalíbí...

Státní muzeum Univerzity v Nebrasce (Univeristy of Nebraska State Museum) je muzeum nacházející se v Lincolnu, Nebrasce, USA, v ulici Morill Hall. Muzeum samotné je známo též jako Elephant Hall. Sestává z velmi zajímavých expozic, jako je Paleontologie v Nebrasce, Planetárium, Strom života či Historie zbraní. Jde-li o přírodní vědy, pak je na různé nálezy a exempláře toto muzeum velmi bohaté. Především Mesosoic Gallery, tedy "Druhohorní galerie", je místem posledního odpočinku některých již vymřelých stvoření z druhohorní éry. K nim patří i Plesiosaurus, jehož kostra muzeum proslavila. Nález byl učiněn roku 2004 na severovýchodě Nebrasky a kostra se brzy stala jednou z ikon celé budovy. V paleontologické sekci se též nachází největší kostra mamuta kolumbijského na celém světě. Jedinec pojmenovaný Archie paleontologické expozici přímo dominuje. Ošizeni o zmínku však nesmí být ani prehistoričtí velbloudi, nosorožci a koně, kteří se po pláních amerického středozápadu, dnes sotva obývaných tisíci zbylých a ohrožených bizonů, potulovali ještě relativně nedávno. Paleontologická expozice se též proslavila pro úžasné obrazy pravěkých zvířat, namalované Markem Marcusonem, mezi něž patří i slavný obraz stáda mamutů putujícího po sněhových pláních. Expozice "Bizzare Beasts" ("Bizarní zvířata") se též věnuje pravěku, pro změnu však nabízí pohled na řadu unikátních modelů, od zubatých ptakoještěrů přes Pterygota a třetihorních děsoptáků až po velmi zajímavý a věrohodný model Helicopriona, prehistorického žraloka z období Permu, jenž se proslavil díky své spirálovité dolní čelisti. Expozice Strom života je velmi interaktivní a věnuje se vývoji života na Zemi. Návštěvníci se zde mohou naučit něco o původu člověka a jeho příbuznosti s ostatními druhy lidoopů, stejně jako najít odpovědi na fascinující otázky typu: "Co mají netopýři společného s banány?" či "Mají ryby společného předka s brouky?". Multidotykový stůl v tomto směru slouží jako moderní, interaktivní a zřejmě nejlepší forma, jak i návštěvníkům, jež nejsou přírodovědně zaměřeni, ukázat, jak to s námi a s jinými zvířaty vlastně je. Jiná část muzea je speciálně věnována Charlesi Darwinovi. Avšak také sekce Hall of Nebraska Wildlife je velmi působivá. Vedle vycpaných jelenů se zde nachází i vycpanina pumy, jež se majestátně dívá na všechny, kdo si ji zblízka přijdou prohlédnout, a činí tak od roku 2008, kdy byla vycpanina muzeem zakoupena. Nechybí ani vycpaní bizoni, nebo živočichové z dalekých částí světa, mezi něž se řadí i nosorožec černý a antilopa Kobus ellipsiprymnus... Tento rok se v muzeu otevřely dvě nové velké expozice: od 3. března 2017 mají nášvěvníci možnost nahlédnout do expozice Galapágy, jež je tvořena především vycpaninami a dalšími předměty z Zurichu, nasbíraných švýcarskými vědci na souostroví Galapágy před mnoha lety, a od 22. dubna 2017 je v muzeu otevřena expozice zaměřená na parazity a jejich hostitele. Nachází se v nich i několik interaktivních her zaměřených na parazitologii, čímž ji činí zajímavější... Jistě je to místo, které stojí za navštívení!


Obrázek od: By Aaron Aldana - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=53295364

Museo Nacional de Costa Rica

22. května 2017 v 16:36 | HAAS
Po několika měsících se vracíme k rubrice Muzea, výstavy, zoo a dinoparky, abychom se podívali na další zajímavé místo-tentokrát v jedné z mých oblíbených zemí...

Museo Nacional de Costa Rica, tedy Národní muzeum Kostariky, bylo otevřeno roku 1887 při Univerzitě svatého Tomáše, nicméně roku 1950 bylo kompletně přestěhováno do Calle 17. Jakožto národní muzeum se pochopitelně nachází v hlavním městě středoamerické Kostariky, San José. Nachází se v budově, jejíž zdi byly v roce 1948 doslova pokropeny kulkami z pušek při velké Kostarické civilní válce... Muzeum se zaměřuje především na historii Kostariky. Vystavuje artefakty z doby předkolumbské, kdy americký kontinent a jeho obyvatelstvo nebyli známi východnímu světu. Mezi pozoruhodné vystavované předměty se řadí například velký balvan opracovaný původním, dávným obyvatelstvem Kostariky, stejně jako různé sošky jimi vyrobené. Některé z nich jsou malé, jiné jsou už výšky poloviny lidského těla a jsou uspořádány před nádhernými obrazy, jež rekonstruují dávná obydlí středoamerických Indiánů. Mezi předměty se nachází jak celé sošky, tak třeba jen samotné hlavy... Muzeum se dále zaměřuje na seznámení návštěvníků a obyvatel země s předměty koloniální éry. Ty zahrnují španělský nábytek, po dlouhou dobu do země dovážený, dále různé zbraně z minulých století novověku, nebo také tradiční Indiánské čelenky z peří ptáků a odznaky. V neposlední řadě vystavuje také staré kamenné stoly, které Indiáni kdysi používali... Museo Nacional de Costa Rica se tedy zaměřuje na lidskou historii této nádherné země, která je domovem čtyř procent všech živočišných druhů na naší planetě. Z prehistorických ani současných živočichů v muzeu neuvidíme pravděpodobně žádného, přesto jde však o zajímavou lokaci, jež přispívá ke vzdělávání lidí jak v Kostarice žijících, tak i těch, které lidská historie střední Ameriky zajímá...

Western Australian Museum

20. února 2017 v 14:29 | HAAS
Do rubriky o různých zajímavých místech, jakými jsou muzea nebo zoologické zahrady, budu psát více a více článků a vy tedy nyní máte možnost nahlédnout do Western Australian Museum...

Western Austalian Museum, tedy hlavní muzeum v Západní Austrálii, se nachází ve městě Perth. Zabývá se především přírodovědou a přírodní historií, takže je plné exponátů ze světa živočichů i rostlin, pravěkých i současných. Sbírky jsou samozřejmě obrovské, ačkoliv jen část z nich je vystavována-mnohem více preparovaných exemplářů slouží k výzkumu a vědeckým účelům a je proto skryto před zraky veřejnosti v depozitářích. Jednou z velmi bohatých sbírek Western Australian Museum je kolekce terestriální zoologie, tzn. zvířat žijících na suché zemi. Zejména herpetologická sbírka má co nabídnout; vycpané exempláře žab ze severní Austrálie, mnohé druhy obojživelníků z jihovýchodní Asie, ale také pohled na druhy, jež se domácky vyskytují v Západní Austrálii. Většina těchto žab, uhynulých před preparací, se nachází v alkoholu. V lihu jsou samozřejmě křehká těla těchto vodu milujících zvířat bezpečná. Avšak návštěvníci mohou obdivovat i kostry žab nebo některé vysušené exempláře. V lednu 2015 se však v herpetologické sekci muzea nacházel i jeden krásný, živý exponát. Jednalo se o Pokey, samičku varana druhu Varanus sparnus, který byl jako nový druh identifikován roku 2014. Je to jeden z malých varanů a žije pouze v Západní Austrálii, v prosululém regionu Kimberley. S délkou 23 centimetrů jsou tak desetkrát menší než varan komodský, největší žijící varan, a ještě k tomu váží 16 gramů. Pokey byla živým svědectvím toho, že nové druhy malých varanů stále čekají na své objevení. Zoologické sbírky nabízejí také pohled na pavoukovce, hmyz a další bezobratlé ze Západní Austrálie, včetně množství štírů. Mammalologie a ornitologie jsou zde také zastoupeny. Jde-li o akvatickou zoologii, tato část je zpřístupněna veřejnosti jen z části. Velké množství exponátů je skutečně propůjčováno vědeckému výzkumu nejen v Austrálii, ale i v jiných zemích světa. Tímto způsobem pak mohou být objevovány nové druhy, díky studiu pečlivě zachovalých těl mořských živočichů... Z dinosaurů toho však v muzeu mnoho k vidění není. V roce 2014 Western Australian Museum pořádalo velkou výstavu modelů dinosaurů, mezi nimi byl i obrovský Spinosaurus. Experti z muzea nicméně pracují v západoaustralském terénu na výzkumu zkamenělin žraloků z druhohorní éry, z dob dinosaurů. Doktor Mikael Siversson, kurátor paleontologie ve Western Australian Museum, už rozsáhle studoval pozůstatky pražraloků z okolí Exmouthu. V roce 2012 byl v muzeu umístěn model Australovenatora, se kterým se návštěvníci mohli vyfotografovat. Dříve také bylo možné udělat si v muzeu narozeninovou párty s dinosaury, tedy spíše se 20 modely v životní velikosti-pro děti jistě skvělý zážitek! Neméně zajímavou částí je muzea je i ta, v níž se seznámíte v archeologií a antropologií v Austrálii, především pak s historií Aboriginců, ale i jiných etnických skupin, například domorodých obyvatel Nové Guineje nebo také Afriky... Tato část nabírí asi 10 000 objektů pouze ze Západní Austrálie, plus dalších 5000 z dále jmenovaných částí světa... Western Australian Museum je určitě skvělým místem ke zjištění více o Západní Austrálii... Velmi rád bych ho jednou navštívil...

Na obrázku vidíte model Carnotaura muzeem vystavovaný... Doufám, že se Vám popis zalíbil!

Přírodovědné muzeum Lee Konga Chiana

1. února 2017 v 12:02 | HAAS
Za posledních několik let jsem do rubriky o muzeích a dalších zajímavých místech spjatých s dinosaury a přírodou napsal řadu článků. Tento je již dvacátým, se kterým se v této rubrice setkáte. Jedná se o další zajímavé muzeum, které dokáže ohromit svými sbírkami...

Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je zároveň oficiálním singapurských muzeem přírodních věd. Dříve se nazývalo Raffles Museum of Biodiversity Research (RMBR) a pod tímto jménem se s ním místní i návštěvníci Singapuru mohli setkat od roku 1965, kdy bylo otevřeno. V roce 2015 však bylo přejmenováno a stalo se tak jedním z nejnovějších, byť stále zůstává jedním z nejstarších, muzeí v Singapuru. Nový název nese po známém boháči a filantropovi z Číny, po němž je pojmenována i řada jiných budov. Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je spravováno Národní Singapurskou univerzitou a patří k ní. Muzeum to není obrovské, nicméně je rozděleno na dvě patra zabírající plochu 2500 čtverečních metrů. Hlavní sál je plný úžasných exponátů ze současné přírody jihovýchodní Asie. Zaměřuje se na zvířata a rostliny této podivuhodné části naší planety, jež se svým živočišným složením nepodobá žádné jiné. Venkovní část zaměřená na mangrovy návštěvníkům ukazuje, jakým způsobem se mangrovové porosty vypořádaly se slanou vodou a typy půd, na nichž rostou. Jiná část, Beach to Land Rainforest (zhruba "Od pláže k vnitrozemskému lesu") překypuje množstvím vzorků rostlin vyskytujících se jak na pobřeží jednotlivých ostrovů jihovýchodní Asie či Malajského poloostrova, tak i hluboko uprostřed pralesů, jinak obývaných gibony, mohutnými krajtami a posledními z asijských nosorožců. Také Fylogenetická zahrada je jedním z lákadel muzea: dokonale vysvětluje, jak se rostliny během posledních stovek milionů let měnily, zatímco se měnilo i prostředí kolem nich. Vedení muzea dbalo především na to, aby většina rostlin pěstovaných ve Fylogenetické zahradě pocházela ze Singapuru. Jen několik druhů rostlin zde vystavovaných roste v jiných částech světa. Avšak Fylogenetická zahrada se zaměřuje i na rostliny, jež jsou využívány člověkem. Jednou z nich je pandan, strom hojně využívaný pro účely kuchařství. Má nádhernou chuť a aroma, a setkáte se s ním u mnoha pokrmů z jihovýchodní Asie včetně Singapuru samotného. Pokud nejde o rostliny nebo malé živočichy, jejichž nehybná těla ponořená v lihu si můžete prohlédnout, ostatně jako v jiných podobně zaměřených muzeích, pak jsou rozhodně velkým lákadlem Singapurského muzea dinosauři. Lee Kong Chian by si možná vykoukal oči, kdyby viděl kostry tak gigantických zvířat! Největším "obyvatelem" muzea je Diplodocus, tedy alespoň to, co z něj zůstalo. Tento obrovský jurský sauropod ze Severní Ameriky je výzdobou celého muzejního prostoru! Celkem se v Dinosauří zóně nacházejí tři kostry sauropodomorfů. Mohou být osloveni i svým jménem. Jmenují se Apollonia, Twinky a Prince. Dalším velkým lákadlem muzea je kostra velryby, přesněji řečeno vorvaně, největšího predátora naší planety (může dorůst až osmnáctimetrové délky a loví krakatice). Je zde však jedna pozoruhodnost: v současné době už muzeum nevystavuje kostru velryby, kterou se pyšnilo od 60. let minulého století. Říkalo se jí jednoduše "Singapore Whale" (Singapurská velryba), ovšem ve skutečnosti vůbec nepocházela ze Singapuru. Nebyl to ani vorvaň, ale kosticovec, jehož tělo bylo v roce 1892 nalezeno na pobřeží Malaccy v Malajsii. V současnosti se už nachází v jednom z muzejí ve východomalajském státě Sabah na ostrově Borneo. Současný velrybí exponát je skutečným Singapurcem: tento vorvaň byl nalezen mrtev na pobřeží této malé, vyspělé země teprve 10. července 2015. Byl to první vědecky zdokumentovaný singapurský vorvaň. Dlouho předtím mezi místními kolovaly zprávy o pozorování vorvaňů v nedalekých vodách, ale teprve před necelými dvěma roky byla přítomnost tohoto predátora v singapurských vodách potvrzena...

Obrázek je z http://lkcnhm.nus.edu.sg/nus/index.php/lkcnhm/highlights . Na tomto odkaze, jež je oficiálními stránkami muzea, se dozvíte více o tomto fascinujícím místě!

Jízda Dinosaurus

11. ledna 2017 v 15:34 | HAAS
Po nějaké době píši další článek do rubriky Muzea, výstavy, zoo a dinoparky. Tentokrát však pojednává o jiném místě, než jsou klasická muzea s dinosaury. Je to jedna velká akční jízda...

Jízda Dinosaurus (Dinosaur Ride nebo jen Dinosaur) je skvělá zábavní atrakce v Disney Worldu, v části Disneyho zvířecí království, na Floridě. Je to jízda ve tmě, tzn. návštěvníci kolem sebe vidí jen málo předmětů a pak se z ničeho nic kolem nich nebo před nimi vynořují dinosauři, vycházející ze tmy skoro jako duchové. Princip je takový, že si účastníci zájezdu do Křídového období sednou do speciálních vozítek zvaných Time Rovers a nechají se poslat do období, kdy se dinosaurům skvěle dařilo. Stejně jako Disneyho film Dinosaurus, i zde se projíždí mezi Carnotaury či Velociraptory. Atrakce je přizpůsobena tak, aby působila jako zážitek k tomuto filmu, podobně jako je to s vodními jízdami Jurským parkem též na Floridě nebo v Singapuru. Původně však nebylo velkým záměrem se filmu Dinosaurus přibližovat a atrakce byla v Disney Worldu vytvořena a pojmenována jako Countdouwn to Extinction (Odpočet k vyhynutí), ovšem po premiéře filmu Dinosaurus v roce 2000 došlo jen k malým změnám a tak je průběh dnešní jízdy velice podobný tomu originálnímu. Zajímavé je i to, že když dorazíte do Paleontologického institutu, tedy místa před vchodem do samotné chodby, kde bude jízda uskutečněna, uvidíte video s dinosaury, kostru Carnotaura a také uslyšíte Billa Nye vyprávět o dinosaurech. Ve videu samotném se účastníci zájezdu dozví, že jejich úkolem je připojit se k této expedici, která chce na konci doby dinosaurů zachránit Aladara, hlavního hrdinu filmu Dinosaurus. Pak následuje samotná cesta, která musí být hrozně zajímavá!!! Na sklech, nacházejících se na stěnách, se začne objevovat láva, pak se kolem nich rozprostře prehistorická džungle, ve které Alioramus požírá pravěkého aligátora rodu Brachychampsa, jemuž se třepají zadní končetiny a ocas, zatímco zbytek těla je už v dinosaurově chřtánu. O něco později návštěvníci jen tak tak uniknou náletu Cearadactyla, který na vozítko zaútočí-pro tento případ směřuje cesta dolů, takže se návštěvníci nemusejí bát toho, že by se s ptakoještěrem srazili. Hned nato jim však přes hlavou začnou skákat Compsognathové. Na jízdě však uvidí i Styracosaura, nějakého sauropoda (nejspíše Saltasaura) i samotného Aladara. Carnotaurus, jehož hlava dominuje velkému nápisu s titulem jízdy, samozřejmě nesmí chybět! Po jízdě jsou všichni ujištěni, že Aladar s nimi zřejmě prošel do současnosti, ale momentálně je na útěku, takže je Dr. Seeker hlasově informuje o tom, že se jej pokusí najít dříve, než policie... Takto by to alespoň mělo být. Proč nakonec taková věta? Minulý rok byla jízda kompletně zrekonstruována, z toho důvodu nemohu napsat, že určité chvíle při jízdě lze stále zažít. Pokud však chcete, zajeďte na Floridu. Určitě pak nevynechte návštěvu Disney Worldu a pokud se Vám to poštěstí, třeba se projedete mezi dinosaury... Musí to být fantastický zážitek...

O Disneyho zvířecí říši ještě napíši... Vy zase můžete do komentářů psát, zda byste se chtěli vydat na takovou cestu za Aladarem. Já tedy rozhodně ano!

Oxfordské muzeum přírodních věd

11. prosince 2016 v 10:43 | HAAS
Tento článek pojednává o Oxfordském muzeu přírodních věd, dalším skvělém místě, které jistě stojí za to navštívit...

Toto muzeum, nacházející se v prostředí Oxfordské univerzity v Oxfordshire, tedy na jihovýchodě Anglie, patří mezi ty známé. V jeho sbírkách nalezneme spoustu exponátů z vědních oborů jako je geologie, zoologie, botanika, paleontologie, medicína, astronomie atd. Z Oxfordského muzea přírodních věd se také dostanete do Pitt Rivers Museum, které se věnuje archeologii a antropologii (historii lidského rodu). Oxfordské muzeum bylo otevřeno už v roce 1850, tehdy totiž přírodní vědy, hlavně o zvířatech a rostlinách, zasáhl prudký vývoj. Poté, co Charles Darwin v roce 1959 publikoval knihu O původu druhů, stala se muzea jako toto ještě důležitější, neboť právě v těchto místech si veřejnost všímala podobností mezi příbuznými druhy. V roce 1860 v tomto muzea proběhla i slavná debata, v níž anatom, vynikající řečník a "Darwinův buldok" Thomas Henry Huxley porazil Darwinovy odpůrce, protože jej uráželi, ale on jim odpověděl takovými slovy, že se studem neměli co říci... Oxfordské muzeum je historicky důležité ještě jednou menší událostí. Charles Dodgson tam totiž často chodíval a díval se na různé exponáty, včetně vycpaniny ptáka doda nebo-li dronte mauricijského. Když se z Charlese Dodgsona stal Lewis Carroll, tedy když začal používat tento pseudonym, a když napsal Alenku v říši divů, napsal v ní i o ptáku dodo, který patří ke známějším postavám z knihy. To vše díky tomu, že byl inspirován exponátem tohoto vymřelého ptáka vystaveného v Oxfordském muzeu... Kromě ptáka doda (ten se nachází na logu instituce) v muzeu naleznete i exponáty dalších zajímavých zvířat. Mezi ně patří dinosaurus, který k Oxfordshire neodmyslitelně patří, a to první kdy popsaný a pojmenovaný dinosaurus vůbec-Megalosaurus. Muzeum vystavuje jen několik jeho kostí, ale bez nich by Oxfordské muzeum nebylo Oxfordské muzeum! Vystavuje též kosti Cetiosaura, prvního kdy nalezeného sauropoda. To však stále není vše. V muzeu se nachází mnoho animatronik, jež byly vyrobeny pro natáčení seriálů Putování s dinosaury a Putování s pravěkými zvířaty! Uvidíte zde tedy slavnou hlavu Tyrannosaura ze seriálu, ale nechybí ani Ornithocheirus nebo-li Tropeognathus, nebo povedený model hlavy Eustreptospondyla. Návštěvníci mohou obdivovat i krásně zhotovené animatroniky savců, se kterými si tvůrci seriálů dali velmi záležet, a to především na srsti. Tak například Andrewsarchus-hlavu pokrývají tisíce a tisíce chloupků. Pokud jde o zoologické kolekce, pak má muzeum co nabídnout: 250 000 exponátů zvířat, z nich asi 1000 patří k typovým exemplářům-tedy těm, podle nichž byly dané druhy popsány. Jedním z těch, kteří vystavovaná, avšak již mrtvá zvířata sbírali, byl i Charles Darwin, ale dále také William Burchell a Thomas Bell. Dále je v budově vystaven včelí úl a tak mohou návštěvníci sledovat živoucí včely při práci na plástvích medu. Ještě nesmím zapomenout zmínit dobře zachovalé ostatky oxfordshireského pliosaura rodu Peloneustes, jehož kosti tam také uvidíte, a samozřejmě fosilie trilobitů. Dále jsou zde Tyrannosauři, kachnozobí dinosauři a další známí veleještěři. Zde se také natáčela úvodní scéna prvního dílu dokudramatu Prehistorický park, ve které se Nigel Marven přišel do muzea podívat na zkameněliny zvířat, jež pak z pravěku přivezl do současnosti...


Na prvním obrázku se nacházejí vystavované fragmenty Cetiosaura, zatímco na druhém slavná kostra T-Rexe, za ní vidíte sochy několika slavných přírodovědců včetně Charlese Darwina, a v okolí spoustu dalších kostí pravěkých zvířat... Do tohoto muzea bych se jednoho dne rád podíval, už jen kvůli Tyrannosaurům...

Dinosauří park Chausuyama

16. listopadu 2016 v 15:51 | HAAS
Minule jste se dozvěděli o úžasném dinosauřím muzeu, teď se pro změnu podíváme do dinosauřího parku podobného Dinoparkům. Nachází se však tisíce kilometrů odsud-ve východní Asii...

Dinosauří park Chausuyama se nachází ve stejnojmenném městečku zhruba na půli cesty mezi japonskými městy Neba a Toyone. Park je spojen se zoo, která chová například pandy červené a podílí se tak na ochraně těchto ohrožených savců. Dinosauří park samotný je plný modelů zvířat, která po 65 milionů let na naší planetě nebyla viděna. Je postaven tak, aby zaujal všechny generace-od dětí po dospělé. Modely nejsou úplně nové, takže se Vám občas může zdát, že jde o rekonstrukce dinosaurů z doby před několika desítkami let. Ale je to právě tento fakt, který z Dinosauřího parku v Chausuyamě dělá tak zajímavé místo. Někteří dinosauři jsou i zajímavě zbarveni. Například Triceratops, u kterého je na končetinách a na krčním límci zvýrazněna tvrdá plazí kůže s malými kulovitými výstupky, má oranžovou bradu, listnaté výrůstky vybíhající z kanýru jsou zelené a horní část zobáku je dokonce bílá, zatímco zbytek zvířete je hnědý! I přes toto netypické zbarvení je Triceratops opravdu okouzlující, ovšem rozhodně není sám. Modrý Brachiosaurus, tmavě modrý (a z určitého úhlu pohledu až fialový) Pteranodon nebo třeba druhově zbarvený Iguanodon (s modrým krkem, červenými končetinami a žlutým ocasem) jsou též pozoruhodní. Protože jde o zábavní park, jsou některé modely upraveny do podoby různých atrakcí: například modrý sauropod postrádá část svého ocasu-možná proto, že se zničehonic, zatímco si dopřával šťavnatou rostlinnou večeři, přeměnil na skluzavku! V tomto ohledu určitě není sám, protože zelenému sauropodovi se stalo stejným osudem... Na webu TripAdvisor si většina lidí tento park pochvaluje, někteří dokonce se slovy, že "je tam toho víc, než na co měli čas". Samotná lokace je také velmi zajímavá: na zalesněné hory v pozadí je krásný pohled. Pokud někdy zajedete do Japonska, především do blízkosti měst Neba či Toyone, zkuste si najít cestu do tohoto parku.

Snad se Vám pohled na další zajímavou atrakci s dinosaury zalíbil...

Paleon Museum

7. listopadu 2016 v 15:28 | HAAS
Do rubriky o muzeích a dalších skvělých místech budu psát mnohem častěji! Snad to začne tímto článkem, který Vám ukáže další pozoruhodné místo...

Paleon Museum, nebo celým názvem Glenrock Paleontological Museum, je skvělým výstavištěm fosílií v Glenrocku, Wiomyngu, USA. Právě tato místa patří k těm, kde byly v minulosti nalezeny kompletní kostry úžasných a populárních dinosaurů. K nálezům mnoha dinosaurů na západě Spojených států pomohl také Robert Bakker, celosvětově známý paleontolog, kterého znají i nezájemci o prehistorii. Muzeum v Glenrocku je spojeno se Vzdělávacím centrem Roberta Bakkera, což z celého místa činí nezapomenutelnou lokaci. Obě budovy zahájily své fungování v listopadu 1994, v době, kdy se už lidé velice zajímali o dinosaury hlavně díky Jurskému parku atd. Avšak hlavním důvodem pro jeho založení byl objev Stephanie, samice Triceratopse staré 65 milionů let. Pocházela ze samého konce období Křídy, z doby, kdy dinosauři vymírali. Kostra Stephanie byla ve velmi dobrém stavu a tak se její nálezci rozhodli, že bude vystavena veřejnosti. Dinosaurus z ranče Merle Dunhama se krátce po svém nálezu stal wiomyngskou celebritou. Zvláště vystavená lebka lákala do muzea spoustu rodičů s dětmi, a dnes v tom nová generace pokračuje. Za tu dobu se Paleon Museum velmi rozrostlo: v muzeu uvidíte kosti Megalosaura, Apatosaura, Allosaura, Camarasaura, Edmontosaura, Thalassomedona a dalších. Poslední jmenovaný svědčí o tom, že to nejsou jen dinosauři, ale i plesiosauři a vlastně celá řada dalších pravěkých plazů, jež muzeum vystavuje. Samozřejmě dnešním největším lákadlem jsou asi ostatky T-Rexe. Ne všichni dinosauři v Paleon Museum pocházejí z Wyomingu, Megalosaurus z Anglie je toho dobrým příkladem. To ale nemění nic na tom, že v celém státě asi jen s těží najdete další podobně zaměřenou instituci... Dinosaurů bylo ve Wyomingu objeveno mnoho, a mnoho ještě na objevení čeká. Paleon Museum dává mladým nadšencům skvělou šanci. Provozuje totiž "kopáčskou školu", tedy týdenní kurzy s cílem hledání fosílií. Jednou se dokonce stalo, že několik amatérů čirou náhodou objevilo obrovské obratle patřící dosud nepojmenovanému druhu Sauropoda. Důvodem, proč si muzeum může dovolit pořádat takové kurzy, je fakt, že jeho okolí je tvořeno usazeninami z doby Jurské a Křídové. Proto je tato budova tak vyjímečná. Nejen, že v sobě ukrývá poklady ztacené po miliony let. Ty neobjevené se stále nacházejí v jejím okolí, které vždy může překvapit něčím záhadným a prehistorickým...



Na prvním obrázku vidíte části lebky Triceratopse Stephanie, zatímco na druhém se nachází jeden z pravěkých savců... Doufám, že se Vám tento pohled do Paleon Museum líbil!

Pravěk v Royal Tyrrell Museum

1. října 2016 v 10:44 | HAAS
Dnes pro Vás píši článek o kanadském muzeu, které je unikátní v tom, že vystavuje velkou řadu koster tamních dinosaurů... Je to Royal Tyrrell Museum!

Royal Tyrrell Museum of Paleontology, česky překládáno jako Královské Tyrrellovo muzeum paleontologie, patří mezi významná světová muzea se zaměřením na dávno vyhynulá zvířata. Nachází se v kanadské provincii Alberta, jež se proslavila nálezy mnoha dinosaurů z doby Křídy. Muzeum je postaveno 6 kilometrů Drumhelleru, menšího města nacházejícího se poblíž Jelení řeky (Red Deer River), odkud pochází spousta skvěle zachovalých fosílií. Z největšího města Alberty, Calgary, je to ale do muzea delší cesta-135 kilometrů. Královské Tyrrelovo muzeum bylo otevřeno v září 1985 a dnes už zabírá plochu o 11 200 metrech čtverečních, impozantní velikost. Každým rokem údajně do muzea zajede na 400 tisíc lidí, má tedy velký úspěch a dinosauři, jež vystavuje, jsou hlavním lákadlem. Název dostalo toto muzeum na počest Josepha Burra Tyrrella, geologa, který roku 1884 náhodou objevil Albertosaura. Odstartoval tak velký výzkum kanadského pravěku, živočichů, kteří oplývali svou rozmanitostí... Muzeum též oplývá rozmanitostí dinosaurů, počet koster, odlitků kostí i samotných zkamenělin je opravdu vysoký. Ve srovnání s tím, co je uloženo v depozitářích, je samozřejmě počet vystavených kusů poměrně malý, ale desítky tisíc fosílií lze s těží vystavit. Úžasná exibice s názvem Fossils in Focus představuje zvířata jako byl Regaliceratops, docela nedávno objevený rohatý dinosaur, nebo prehistorického aligátora rodu Stangerochampsa. V exibici nechybí ani Centrosaurus nebo Hadrosaurus, stejně jako třeba jantar s dinosauřím peřím. Jiná hala se jmenuje Křídová Alberta a je plná modelů a rekonstrukcí druhohorních živočichů, jež Albertu proslavili. Jsou to Albertosaurus, Didelphodon, různí champsosauři a pravěcí krokodýlové. Samozřejmě je tam velmi populární i kostra T-Rexe. Velký, dospělý jedinec s masivní lebkou a tělesnou délku asi 10 metrů dokáže vždy uchvátit. Pro Albertu byl však typický menší dravec, a to Atrociraptor, malý dromaeosaurid podobný ptákům a Velociraptorovi, velikostí se s ním shodující. Nalezené čelisti Atrociraptora v Královském Tyrrellově muzeu uvidíte též, stejně jako kostru Mosasaura, Triceratopse, nebo velkého plesiosaura známého jako Trinacromerum osbornii. Také Pachyrhinosaurus zde našel své místo, vždyť jde o jednoho z nejpopulárnějších tamních dinosaurů! Jeho ostatky, stejně jako mnoha dalších, byly objeveny v nedalekém Dinosauřím provinčním parku. Kromě toho se v muzeu "setkáte" s pravěkými savci: důkladně vyrobenými modely Uintatheria, nepravého šavlozubce (asi jde o nějakého nimravida či podobnou šelmu), a kostry brontotérií dodávají místu skvělou atmosféru. Mezi kostrami najdete i mamuty a mastodonty. Muzeum Vám ukáže i to, jak vypadal život na korálovém útesu v období Devonu před 375 miliony let, než se vydáte na cestu hlouběji do minulosti za kanadskými burgesskými břidlicemi. Modely zvířat jako byl Anomalocaris či Pikaia rozhodně mají své kouzlo a patří k neméně důležitým exponátům tohoto muzea. Na závěr by se ještě mohlo uvést, že v muzeu působí slavný paleontolog Phill Currie, který patří mezi respektované osobnosti paleontologie a získal již řadu ocenění...


První obrázek je z www.tyrrellmuseum.com (klikněte pro více informací o muzeu), druhý pak z WikiMedia Commons.
Toto muzeum bych jednou rád navštívil, je to další z úžasných míst plných tajemství pravěku...
 
 

Reklama