Muzea, výstavy, zoo a dinoparky

Přírodovědné muzeum ve Vídni 2018

25. července 2018 v 12:39 | HAAS
Minulý týden ve čtvrtek, tedy 19. července 2018, jsem podruhé v životě navštívil Přírodovědné muzeum ve Vídni. Po své první návštěvě dne 13. července 2017, tedy minulý rok, jsem se opravdu nemohl dočkat, až se tam opět podívám. Toto muzeum je jedním z mých nejoblíbenějších míst vůbec a věřím, že se do něj ještě mnohokrát vrátím...

Tento článek zřejmě nebude rozsáhlý jako ten minulý, v muzeu se téměř nic nezměnilo, já sám jsem si jen prošel místnosti, jimž jsem před rokem nevěnoval tak velkou pozornost. Tím myslím především sbírku minerálů. Bylo však velmi pěkné vrátit se do zoologických, zvláště pak herpetologických sbírek a znovu si prohlédnout všechny ty nádherně zachovalé exempláře, a znovu se shledat s kostrami dinosaurů a dalších pravěkých tvorů... Rozhodně doporučuji muzeum navštívit!

Naši prohlídku jsme začali v sále s minerály, kde se nacházejí skutečné pestrobarevné skvosty... Zde tedy pár fotek...




Novinkou v muzeu je výstava "Kometen - Die Mission Rosetta", která trvá od 9. května do 12. září tohoto roku. Rozhodně doporučuji si ji projít. Rosetta byla kosmická sonda, jež byla postavena European Space Agency a vypuštěna do vesmíru 2. března 2004. Byla vyslána na misi na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a získala o ní spoustu informací. V jednom ze sálů také promítají film o této tématice v angličtině.


Expozice s fosiliemi se od mé předchozí návštěvy prakticky nezměnily, přidávám tedy jen několik dalších fotek... Nejvíce se mi samozřejmě líbilo v sále s dinosaury, kde se nachází pohyblivý Allosaurus. Opravdu mi připomíná Allosaura z Putování s dinosaury, ten způsob, jakým se pohybuje, je dokonalý... Ve stejném sále se nachází nádherná kostra Henoda, kostra Protoceratopse (ovce Křídy), najdete zde onu slavnou rekonstrukci posledního setkání jednoho Křídového krajtovitého hada a malého indického sauropoda, jsou zde vystavena dinosauří vejce, nacházejí se tu hlavy Triceratopse a Tyrannosaura, kostra Diplodoka, Iguanodonta, je zde popsáno, jak se v průběhu desetiletí měnil jeho vzhled... Můžete si zde sednout, sníst si svačinu, obhlédnout krytí oken s obrazy z Putování s dinosaury od BBC, zkrátka je to paráda...





Samozřejmě jsme znovu prošli celou část muzea zaměřenou na pravěký život, od jeho vzniku až po člověka. Koneckonců, tato část končí pohledem na výstroj slavného rakouského astronauta Franze Viehböcka. Poté už následuje výstava snímků z komety...




Na obrázku nad tímto textem vidíte rekonstrukce karbonských obojživelníků z Nýřan v Čechách, kteří žili v tamním tehdejším karbonském pralese před více než 300 miliony let... Velice zajímavé jsou třeba i pozůstatky chalikotérií ze Slovenska...

Zde ještě rekonstrukce hrobu pravěkých lidí...


Zoologická sbírka je opravdu pozoruhodná. Najdete tu tolik krásných rekonstrukcí žraloků, koster ryb, latimérii (model i kostru), nejrůznější druhy plazů od chřestýšovce Waglerova přes všechny velké druhy krajt (snad jen s výjimkou krajty ametystové) po různé druhy varanů, jsou zde krásné rekonstrukce jejich přirozeného prostředí, chameleoni v lihu, stejně jako scinkové, gekoni a lacertidi, jsou tu oba druhy korovců, najdete zde vycpaného serau, všechny velké savce... Ptačí sbírka je přímo obrovská, naleznete v ní dravce, sovy, dále třeba zoborožce, který má v zobáku dráčka druhu Draco volans z jihovýchodní Asie... Výčet druhů by byl obrovský...


Dozvíte se zde také, že obojživelníkem roku 2018 je skokan hnědý. Minulý rok byl na jeho místě plaz roku 2017, slepýš křehký. V expozici ptáků je také pták roku 2018, špaček!


Zde alespoň ještě psohlavec druhu Corallus caninus...


Tento článek byl i s mými 16 fotografiemi poněkud stručný... Pokud si chcete zajet do Vídně letos o prázdninách, neváhejte a navštivte Přírodovědné muzeum! Je to tak krásné místo!!! A nezapomeňte si také koupit něco v muzejním shopu, já odtamtud mám Inostrancevii od Safari Ltd. Tolik tedy k Vídni tento rok, doufám, že se Vám článek líbil!!!

Přírodovědné muzeum v Berlíně 2018

17. července 2018 v 12:22 | HAAS
Minulý týden jsem navštívil Berlín a jedním z míst, na která jsem prostě musel zavítat, bylo Přírodovědné muzeum v Berlíně. Troufám si říct, že je to jedno z mých nejoblíbenějších míst na světě. Navštívil jsem jej již v roce 2013, kdy byla v expozici o genetice dokonce lebka (nebo spíše odlitek lebky) slavného Big Ala z Wyomingského muzea... Tento rok je jedním z největších taháků muzea kostra Tyrannosaura Rexe nazvaná Tristan. Za Tristanem tam chodí spousta lidí, věřte mi, sál s T-Rexem jich byl plný. To se ale dá říci o hlavním sálu s dinosaury, s Brachiosaurem, s Diplodokem, Dicraeosaurem a Kentrosaurem. Jejich pozice se samozřejmě nezměnila a nejvyšší dinosauří kostra v Evropě, kterou se toto muzeum může chlubit, stále vítá návštěvníky a dinosauřím nadšencům jako jsem já je i napodruhé schopna vyrazit dech...

Na přítomnost Tristana v muzeu se upozorňuje například i v Berlínském metru. Najdete tam například citát hudebníka Slashe, který říká, že theropodní dinosauři jsou jeho oblíbení. Dost mě také potěšilo, že se v metru nachází cedule s nápisem "It's OK, it's dead - Jurassic Park III", tedy citát z Jurského parku 3, ze scény, kdy se zpoza mršiny býložravého dinosaura přímo před hlavními hrdiny vynoří hlava Tyrannosaura.

Vstupenky si tentokrát můžete koupit už před muzeem. Zatímco při mé minulé návštěvě před pěti lety byly u vchodu do budovy umístěny plakáty týkající se Charlese Darwina a evoluce, tentokrát mají Tyrannosauří a papouščí tématiku. To proto, že další nová expozice vystavuje právě vycpané papoušky Ara z neotropů...



V hlavním sálu, do kterého vstoupíte hned po vchodu do muzea, se prakticky nic nezměnilo. Zaujaly mne však například fotografie z německé paleontologické expedice do Tendaguru, jež proběhla v letech 1909 až 1913. Tyto fotografie jsou umístěny poblíž kosti sauropoda rodu Janenschia, jež byla pojmenována právě podle významného paleontologa, který se expedic účastnil. Nevím, zda tyto fotografie byly v sále přítomny i při mé minulé návštěvě, viděl jsem je poprvé a velmi mne zaujaly, jak už jsem koneckonců napsal. Zde tedy pár nových fotek...





Jedním z pravých pokladů muzea jsou podle mne ptakoještěři, fosilii jednoho z nich vidíte zde nad textem. Prohlížením těchto zkamenělin bych mohl strávit celé hodiny... Nicméně také rybí sbírky jsou obdivuhodné. Mezi fosilními rybami, kterými se hlavní sál pyšní, je i velká ryba Lepidotes, která dosahovala délky až 1 metru a lovil ji spinosauridní dinosaurus Baryonyx, který žil v Křídě v Anglii. Víme to, protože se šupiny Lepidota našly v jeho útrobách... Dále v hlavním sále uvidíte krásně zachovalé fosilie ostrorepů, amonitů a dalších bezobratlých...


Vesmírný sál se také nezměnil. Pokud chcete, lehněte si na poměrně příjemné kruhové lehátko a sledujte film o vzniku vesmíru. Je sice v němčině, ale je velmi pěkný.


Část muzea, která se týká současných zvířat, je plná zajímavých exponátů. Z těch pro mne nejzajímavějších uvedu například vycpanou pandu velkou, různé druhy ptáků od rybáků, jespáků, kulíků po člunozobce, sovy a špačky, zvětšeniny hmyzu (např. komára, dobře si prohlédněte, co Vám občas v noci saje krev, tedy alespoň mě, to se tedy přiznám), různé druhy plazů a obojživelníků... Nejzajímavějšími exponáty z řad studenokrevných živočichů jsou podle mne velemlok čínský a americký úhořík (anglicky amphiuma). To, že jsou v muzeu vystaveni, mě skutečně nadchlo. Kolekce hadů je zde mnohem menší než například ve Vídeňském muzeu, ale přesto zde najdeme zajímavé druhy. Ve velké chladné místnosti plné exponátů v lihu najdete například bičovku Oxybelis nebo chřestýše požírající ještěrky (podle mě asi scinky), také v lihu.



Snad bych měl ještě zmínit, že se v muzeu nacházejí dva veleskokani goliáší (samozřejmě ne živí), můžete se tedy podívat, jak vypadá největší žába na světě (mimochodem, pochází ze západní Afriky). Dále se v muzeu nachází několik vycpaných exemplářů zvířecích hvězd z Berlínské zoo, například slavného ledního medvěda Knuta. Moc rád jsem se s ním seznámil...


A zde je T-Rex Tristan. Moc se omlouvám za roztřesenou, nekvalitní fotografii. Nebylo to proto, že by se mi samou radostí ze setkání s Tyrannosauří kostrou třásly ruce (přinejmenším si na to nepamatuji), ale spíše tím, že místnost je poměrně tmavá. Fotoaparát se však snažil... Zajímavé je, že se zde můžete podívat i na několik videí bez zvuku s německými titulky. Jsou v nich animace Tyrannosaura z pořadu Dinosauři: Anatomická tajemství (Clash of the Dinosaurs) nebo také Poslední dny dinosaurů (Last Day of the Dinosaurs).


Také mineralogická sbírka je nesmírně vzrušující, i když jí bohužel neprochází tolik lidí. To je podle mě škoda, vždyť minerály, horniny a nerosty jsou neméně zajímavou součástí světa ve kterém žijeme... Zde je tedy třináctá a poslední fotografie v tomto článku.


Poblíž muzejního shopu najdete také třeba zub obrovského pravěkého žraloka Megalodona... Samotný muzejní shop pak nabízí trička, pohlednice, DVD Jurského světa, Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři s Nigelem Marvenem, Planety dinosaurů od BBC, dále jsou zde různé modely (já si koupil Dinogorgona a Psittacosaura od Schleichu, každý z nichs stál 7,50 euro), plakáty, spousta knížek... Výběr je veliký.

Prázdniny jsou v plném proudu, tak pokud můžete, zajeďte do Berlína! Je to vážně skvělé město a z mého pohledu je čistší než jakékoliv město v ČR. Doufám, že se do Přírodovědného muzea v Berlíně zase vrátím, zase tam uvidím něco nového, třeba někdy příště... Je to úžasné místo a jeho návštěvu vřele doporučuji!

Nairobi National Museum of Kenya

19. dubna 2018 v 18:40 | HAAS
Je to už opět skoro měsíc, co jsem napsal popisek nějakého zajímavého místa... Čas zkrátka rychle běží a já se věnuji psaní o tolika různých zvířatech, událostech, nálezech apod., že na rubriku Muzea, výstavy, zoo a dinoparky téměř zapomínám... Proto je na čase to napravit a představit si Nairobi National Museum of Kenya...

Toto muzeum je řízeno státní korporací National Museums of Kenya, která spravuje řadu keňských muzeí zaměřujících se především na přírodní vědy jako paleontologie, zoologie či botanika, ale také na archeologii a etnografii. Samotné Nairobi National Museum of Kenya, nacházející se pochopitelně v hlavní městě Keni, bylo založeno roku 1910. Tehdy totiž několik nadšených přírodovědců pracujících pro společnost East Africa and Uganda Natural History Society potřebovali místo k prezervaci některých úžasných exemplářů získaných na východě Afriky, zejména pak v Keni, v posledních letech. Prvním místem, kde se muzeum nacházelo, byl Nyayo House, nicméně později byla tato budova příliš malá na to, aby v ní mohly být uskladněny všechny exempláře, jejichž počet rychle narůstal, a proto bylo přesunuto do Nairobi Serena Hotel, kde se nachází dodnes. V roce 2005 bylo znovuotevřeno po několikaleté renovaci a patří k nejkrásnějším uměle vytvořeným místům v celé zemi. Součástí národního muzea Keni je kromě Coryndonova muzea a Galerie keňských etnických komunit také Přírodovědné muzeum v Keni; právě tato součást muzea byla u jeho samotného zrodu. Všechny ty exempláře, které tehdejší přírodovědci potřebovali někam uskladnit, byly totiž živočišné a rostlinné. Mezi zajímavými lákadly muzea se nacházejí například modely prehistorických lidí, kterými se Keňa tolik proslavila. Dosti realisticky vypadají zejména modely člověka druhu Homo habilis; celá skupina těchto lidí v expozici věnující se pravěkým lidem porcuje antilopu, které oddělila hlavu od těla (samozřejmě je to jen rekonstrukce!). Velmi pěkný je však i tradičně vyhlížející model dinosaura před muzejní budovou. Je to jakýsi druh teropoda, masožravého dinosaura, se tříprstými předními končetinami. Snad by to mohl být Allosaurus, jehož pozůstatky byly nalezeny v sousední Tanzanii? Kromě toho se Přírodovědné muzeum může pyšnit i zajímavými herpetologickými sbírkami; jejich historie se datuje až do roku 1914, kdy se jim začal věnovat známý britský herpetolog Arthur Loveridge, věnující se svého času především studiu východoafrických plazů...

Indroda Dinosaur and Fossil Park

22. března 2018 v 18:29 | HAAS
Je to neuvěřitelné, ale poslední článek, který do této rubriky přibyl, jsem napsal na samém začátku února. Čas, zdá se, běží rychleji, než stačím do této rubriky psát články! No, podívejme se na malý dinosauří park v Indii, který bych třeba jednoho dne, pokud bych k tomu měl příležitost, rád navštívil...

Indroda Dinosaur and Fossil Park je zábavně vzdělávací atrakce ve městě Ahmedabad v indickém státě Gudžarát. Spravuje ho společnost Geological Survey of India, která má také ve vlastnictví velmi zajímavé fosílie, které mohou v parku návštěvníci obdivovat. Park samotný je v podstatě jediným dinosauřím muzeem v celé zemi. Možná také proto se mu někdy říká "Indický Jurský park". Jistě nejzajímavějším fosilním exemplářem v celém parku jsou zkamenělá dinosauří vejce. Ta pocházejí z jednoho z největších nalezišť dinosauřích vajec vůbec, a to sice z Raiyoli. Vejce tedy nepocházejí z oblasti, která je Ahmedabadu zrovna blízká, nachází se nicméně ve stejném indickém státě. Většina fosilií, které park vystavuje, pochází z období svrchní Křídy před 66 miliony let. Kromě zkamenělých dinosauřích vajec se v parku nacházejí i kusy stopních drah dinosaurů. V neposlední řadě však Indroda Dinosaur and Fossil Park nabízí pohled na modely dinosaurů, od Tyrannosaura Rexe přes Megalosaura, Barapasaura a Titanosaura až třeba po Antarctosaura, i když například "ostřešený" Stegosaurus také nechybí. Park vlastně vystavuje modely dinosaurů z každého geologického období druhohor. Podle Google Reviews je to pěkné místo, které stojí za to navštívit... Pokud tedy někdy zavítáte do Gudžarátu a naskytne se Vám příležitost si zajet do Indroda Dinosaur and Fossil Park, rozhodně to učiňte...

Na obrázku vidíte několik dinosauřích vajec vystavených v parku...

Ruth Hall Museum of Paleontology

5. února 2018 v 17:15 | HAAS
Do rubriky Muzeum, výstavy, zoo a dinoparky bude opět aktivně přispíváno! Tentokráte "nahlédneme" do Ruth Hall Museum of Paleontology na druhé straně planety, na americkém západě...

Ghost Ranch patří k nejznámějším dinosauřím nalezištím amerického západu. Právě odsud pochází nejznámější masožravý theropod období Triasu, Coelophysis, proslulý svou rolí v první epizodě seriálu BBC Putování s dinosaury. V Novém Mexiku nedaleko městečka Abiquiu stojí Ruth Hall Museum of Paleontology, lokace, kterou musí navštívit každý, chce-li se seznámit s historií dinosauřích vykopávek na Ghost Ranch a v jeho okolí, a s kostmi jeho dávných, více než 200 milionů let nežijících obyvatel. Když byl na Ghost Ranch objeven první Coelophysis, psal se rok 1947. O 38 let později, roku 1985, byl do míst nedaleko naleziště převezen obrovský osmitunový blok s dinosauřími kostmi. Tentokrát jej neuzavírala dávná hornina, ale plast. Dinosauří kosti byly převezeny zpět na Ghost Ranch, aby kolem nich bylo vybudováno muzeum (řekneme-li to takto obrazně). Muzeum bylo pojmenováno po amatérské paleontoložce Ruth Hall, jež byla manželkou prvního vedoucího rezidenta Ghost Ranch, Jima Halla. Každý rok nyní proudí do muzea od 2000 do 3000 školáků, kteří se do něj jezdí učit o dinosaurech. Muzeum dokáže zabavit i velmi malé děti; nachází se tu například "nepravé dinosauří vykopávky". Pro návštěvníky muzea, kteří touží po něčem dobrodružnějším, je zde také něco: výlet do skutečné lokality, kde se našly fosilie Coelophysisů. Kdo ví, zda tam někdo z návštěvníků jednou nezakopne o něco, co svět vědy ještě nepoznal... Muzeum se může pochlubit vystavenými kostrami Coelophysise, stejně jako překrásnými modely dinosaura v životní velikosti. Avšak toto zvíře není jedinou ikonou zdejšího muzea. Návštěvníci se mohou seznámit i s kostrou malého novomexického teropoda druhu Tawa hallae, který žil na Ghost Ranch ve stejné době jako Coelophysis, tedy v období pozdního Triasu. Dalším z významných exemplářů, jimiž se muzeum může pyšnit, je zkamenělina archosauriforma rodu Vancleavea. Byl to 1,2 metru dlouhý vodní plaz s krátkou lebkou, z níž vystupovaly velmi výrazné špičáky (snad to byl jakýsi "gorgonopsid sladkých triaských vod"!), tělo měl pokryto osteodermy, tak jako dnešní krokodýlové, a byl ve Zkamenělém lese u Ghost Ranch objeven v 90. letech. Další kostrou, kterou mohou návštěvníci obdivovat, je například Effigia, dinosaurus, jehož správné zařazení bylo dlouho pro badatele otázkou... Muzeum je otevřeno po všechny dny v týdnu. Rozhodně musí jít o velice pozoruhodné muzeum, jež je hodno návštěvy!

Na obrázku se nachází model Effigie z Ruth Hall Museum of Paleontology.

Přírodovědné muzeum ve Vídni

19. července 2017 v 9:44 | HAAS
Slíbený článek o Přírodovědném muzeu ve Vídni je zde... Navštívil jsem ho ve čtvrtek 13. července 2017 a velmi se mi v něm líbilo. Je to skutečně jedno z nejlepších míst ve střední Evropě, kde se můžete seznámit s celou řadou pozoruhodných exemplářů. Všechny fotky v tomto článku jsou mé vlastní, proto je nekopírujte, a jsou navíc označeny...

Do Přírodovědného muzea se můžete jednoduše dostat z železniční stanice ve Vídni, stačí dát se severním směrem po Favoritenstrasse a dále, cesta pěšky trvá okolo půl hodiny. Jinak si také můžete na nádraží koupit jízdenku do metra, potom se do své destinace dostanete velmi jednoduše a v podstatě za pár minut.

Stavba současné budovy byla dokončena roku 1889, dne 10. srpna onoho roku se pak muzeum poprvé otevřelo. Císař František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, jejíž socha Vás uvítá před muzeem, však muzejní sbírky založil už roku 1750. Přírodovědné muzeum se nachází takřka v těsné blízkosti Uměleckohistorického muzea, takže milovníci muzejí si na Marien Theresien Platz jistě vychutnají skvělé chvíle. Po vstupu do muze vkročíte do nádherného sálu, v němž si můžete zakoupit průvodce v němčině i v angličtině, a pak už se můžete vydat na procházku přírodní historií...


V patře si můžete dát občerstvení a poté se vydat buďto do expozic o vývoji života, nebo kamkoliv jinam. Trochu netradičně začneme u současných živočichů. Přímo za restaurací vkročíte do světa parazitů a mořských živočichů. Velmi zajímavé jsou především přesné modely mořských zvířat, které vyráběli bratři Blažkové z Čech. V této části muzea se také seznámíme s tím, jak fungují mořské ekosystémy, jak vypadá dno moře, a uvidíme celou řadu zajímavých živočichů, z nichž jedním z nejúžasnějších je japonský pavoučí krab, největší krab na světě. Následuje celá řada krabích druhů i jiných korýšů, stejně pozůstatky chobotnic. Mě se velmi líbil pohled na prezervovaný zoban hlavonožců, jenž zcela jistě působí poněkud ostře.



Velmi pozoruhodná je také sekce věnující se rakouskému potápěči a filmaři mořských živočichů Hansi Hassovi. Ve 40. letech minulého století již natáčel zblízka pod vodou taková zvířata, jako byli vorvani či další velcí mořští živočichové, a činil tak ještě před legendou jménem Jacque Cousteau. Část, která se věnuje rybám a parybám, též nabízí pohled na spoustu zajímavých exemplářů, např. na žraloky, kostru rejnoka (nikdy předtím jsem ji neviděl), či obrovité lebky zubatých ryb. Nechybí ani latimérie, jejíž objev roku 1936 vyvolal takový rozruch.


V sekci o plazech a obojživelnících jsem strávil mnoho času. Herpetologické sbírky muzea jsou stručně řečeno úžasné a ohromné. To množství různých druhů ještěrů, dobře prezervovaných, agamidů, iguanidů, lacertidů, varanidů (od mláděte varana nilského, V. niloticus, přes dospělce V. salvator až po V. komodoensis, tedy varana komodského, a dokonce i V. salvadorii, tedy varana papuánského) je pro někoho, kdo se věnuje plazům a hodně se o ně zajímá, zkrátka úžasné. V hadích sbírkách se shledáme s mořskými hady (jen jsem si všiml, že vodnář dvoubarvý je označen ještě jako Pelamis, i když se podle některých zdrojů označuje jako Hydrophis), všemi možnými dalšími korálovcovitými (zajímavé jsou i kobry stojící pouze na krátkém ocasu, což ale není možné, protože tito hadi s kápí drží pouze třetinu těla nad zemí), následují různí zmijovití, užovkovití, různé druhy krajt, velká anakonda a poblíž hadů se setkáme i s modelem slepýše křehkého, beznohého ještěra, kterého si někteří lidé občas ještě s hady pletou. Mezi želvami se také shledáme s mnoha exempláři, a krokodýli jsou též úžasní. Uvidíme krokodýly, kajmany, aligátory i gaviály. Z obojživelníků jsou zde například američtí úhořci.



Také ornitologické sbírky jsou skutečně velké. Strávil jsem mnoho času procházením této části, poznal některé nové druhy, a ujistil se, že jiné dobře znám. Nejvíce se mi líbili kondoři a mláďata krahujců. Také kolpíci, čápi či kolibříci, včetně jejich vajíček, jsou skutečně velmi pěknými exempláři, ostatně stejně jako všechny ostatní. Část věnující se savcům je také ohromná. Uvidíme kostru plejtváka myšoka, slony, žirafy, nosorožce, hrocha, všechny velké kočky, od lvů přes levharty a irbise po tygra a jaguára, nechybí ani "menší" kočky jako je gepard, uvidíme celou řadu kopytníků, jeden sál se takřka výhradně věnuje jelenovitým, a uvidíme i podivného seraua z Japonska (viz. obrázek). Tolik jen stručný popis obrovských savčích sbírek Vídeňského přírodovědného muzea...


Nyní se přesuňme k vývoji života na Zemi. Návštěvníci se dozví, jak vlastně život na Zemi vznikl, a jak se rozvíjel. Velmi se mi líbily zkameněliny trilobitů, různých prvohorních ryb i dalších živočichů a rostlin ze starších prvohor. Každého jistě zaujme prehistorický obojživelník vylézající ven z vody, nebo v tomto případě ze své expozice...


Mezi zkamenělinami z Karbonu se nachází i několik fosilií z České republiky. Zřejmě nejpozoruhodnějším je zkamenělý kmen Siggilarie. Nechybí však ani pozůstatky dalších prvohorních rostlin. Velmi pěkný je model Edaphosaura, je to jako pohled na konec období Karbonu, kdy plazi začali nabývat na síle a velikosti. V části věnující se Permu uvidíme kostru Bradysaura, lebku Dicynodonta a mnoho dalších pozoruhodností.



Část věnující se druhohorám je také velmi obsáhlá. Popíši ji tedy opět je ve zkratce. Setkáme se zde s pozůstatky mořských plazů (vyobrazena čelist Ichthyosaura), zjistíme, proč někteří rodili živá mláďata, dozvíme se také něco o pterosaurech, a o vývoji dinosaurů v ptáky. Nakonec se dozvíme, proč dinosauři vyhynuli, a zjistíme také něco o vývoji savců v druhohorním světě. Samozřejmě nejoblíbenější místností je pro návštěvníky ta, v níž se nacházejí dinosauři. Kostra obrovského Diplodoka se táhne skoro přes celou místnost, a je určitě dvacet metrů dlouhá, obrovitý Archelon zde figuruje jako největší želva všech dob, Henodus ze skupiny plakodontů dodává všemu na podivuhodnosti. Uvidíme zde lebky T-Rexe a Triceraropse, stejně jako velký model hlavy Tyrannosaura. Vždycky je plno u pohyblivého modelu Allosaura, zajisté velmi pozoruhodného. Hýbe se totiž jako živý, vypadá vážně jako z Jurského parku nebo z Putování s dinosaury. Velmi pěkné jsou i červené růžky na jeho hlavě. Setkáme se zde s modelem Pteranodonta, kostrou Allosaura, hnízdem Oviraptora nebo Citipatiho, kostrou Protoceratopse, nedaleko je i kostra Psittacosaura... Je zde toho spousta!





Dále se projdeme třetihorami a čtvrtohorami. Zde se setkáme s pozůstatky Deinotheria z Františkových Lázní, i s pohledem na vývoj člověka. Od drobných primátů se přesuneme k Australopithecům, prvním lidem a nakonec až ke kosmonautům. Zde prozatím končí vývoj člověka... Vyjdete-li ze sálu, spatříte model obydlí, jaké si stavěli pravěcí lovci, vyrobeného z mamutí kůže a klů. Kromě toho uvidíme model mamuta s mládětem, kosti mamuta v hornině, a naskytne se nám i pohled na tvory, které člověk vyhubil (Wanted). Mezi nimi jsou i kostry ptáků moa v blízkosti silně ohroženého novozélandského ptáka kiwi. V jiných částech muzea uvidíte ještě vakovlka a ptáka dodo.


Doporučuji si také projít sbírky věnující se minerálologii a geologii, jsou plné velmi zajímavých nerostů. Část se také věnuje meteoritům, včetně toho, který vyhubil před 65 miliony let dinosaury, mořské plazy, pterosaury a amonity. V neposlední řadě můžete navštívit technicky vyspělé, digitální planetárium...

Dle mého byl tento popis v porovnání s návštěvou muzea poněkud stručný, věřte tedy, že muzeum samotné nabírí mnohem více, než to, co jsem zde popsal. V současnosti totiž vystavuje 30 milionů exemplářů a artefaktů! Od dinosauřích kostí po Venuši z Willdendorfu. Nechybí ani lidské náčiní z dob počátků civilizací... Přírodovědné muzeum ve Vídni je skutečně nádherným místem! Jeho navštívení vřele doporučuji!

Státní muzeum Univerzity v Nebrasce

13. června 2017 v 15:55 | HAAS
V tomto článku bych Vám rád představil pozoruhodné muzeum nacházející se v americkém státě Nebraska... Snad se Vám popisek zalíbí...

Státní muzeum Univerzity v Nebrasce (Univeristy of Nebraska State Museum) je muzeum nacházející se v Lincolnu, Nebrasce, USA, v ulici Morill Hall. Muzeum samotné je známo též jako Elephant Hall. Sestává z velmi zajímavých expozic, jako je Paleontologie v Nebrasce, Planetárium, Strom života či Historie zbraní. Jde-li o přírodní vědy, pak je na různé nálezy a exempláře toto muzeum velmi bohaté. Především Mesosoic Gallery, tedy "Druhohorní galerie", je místem posledního odpočinku některých již vymřelých stvoření z druhohorní éry. K nim patří i Plesiosaurus, jehož kostra muzeum proslavila. Nález byl učiněn roku 2004 na severovýchodě Nebrasky a kostra se brzy stala jednou z ikon celé budovy. V paleontologické sekci se též nachází největší kostra mamuta kolumbijského na celém světě. Jedinec pojmenovaný Archie paleontologické expozici přímo dominuje. Ošizeni o zmínku však nesmí být ani prehistoričtí velbloudi, nosorožci a koně, kteří se po pláních amerického středozápadu, dnes sotva obývaných tisíci zbylých a ohrožených bizonů, potulovali ještě relativně nedávno. Paleontologická expozice se též proslavila pro úžasné obrazy pravěkých zvířat, namalované Markem Marcusonem, mezi něž patří i slavný obraz stáda mamutů putujícího po sněhových pláních. Expozice "Bizzare Beasts" ("Bizarní zvířata") se též věnuje pravěku, pro změnu však nabízí pohled na řadu unikátních modelů, od zubatých ptakoještěrů přes Pterygota a třetihorních děsoptáků až po velmi zajímavý a věrohodný model Helicopriona, prehistorického žraloka z období Permu, jenž se proslavil díky své spirálovité dolní čelisti. Expozice Strom života je velmi interaktivní a věnuje se vývoji života na Zemi. Návštěvníci se zde mohou naučit něco o původu člověka a jeho příbuznosti s ostatními druhy lidoopů, stejně jako najít odpovědi na fascinující otázky typu: "Co mají netopýři společného s banány?" či "Mají ryby společného předka s brouky?". Multidotykový stůl v tomto směru slouží jako moderní, interaktivní a zřejmě nejlepší forma, jak i návštěvníkům, jež nejsou přírodovědně zaměřeni, ukázat, jak to s námi a s jinými zvířaty vlastně je. Jiná část muzea je speciálně věnována Charlesi Darwinovi. Avšak také sekce Hall of Nebraska Wildlife je velmi působivá. Vedle vycpaných jelenů se zde nachází i vycpanina pumy, jež se majestátně dívá na všechny, kdo si ji zblízka přijdou prohlédnout, a činí tak od roku 2008, kdy byla vycpanina muzeem zakoupena. Nechybí ani vycpaní bizoni, nebo živočichové z dalekých částí světa, mezi něž se řadí i nosorožec černý a antilopa Kobus ellipsiprymnus... Tento rok se v muzeu otevřely dvě nové velké expozice: od 3. března 2017 mají nášvěvníci možnost nahlédnout do expozice Galapágy, jež je tvořena především vycpaninami a dalšími předměty z Zurichu, nasbíraných švýcarskými vědci na souostroví Galapágy před mnoha lety, a od 22. dubna 2017 je v muzeu otevřena expozice zaměřená na parazity a jejich hostitele. Nachází se v nich i několik interaktivních her zaměřených na parazitologii, čímž ji činí zajímavější... Jistě je to místo, které stojí za navštívení!


Obrázek od: By Aaron Aldana - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=53295364

Museo Nacional de Costa Rica

22. května 2017 v 16:36 | HAAS
Po několika měsících se vracíme k rubrice Muzea, výstavy, zoo a dinoparky, abychom se podívali na další zajímavé místo-tentokrát v jedné z mých oblíbených zemí...

Museo Nacional de Costa Rica, tedy Národní muzeum Kostariky, bylo otevřeno roku 1887 při Univerzitě svatého Tomáše, nicméně roku 1950 bylo kompletně přestěhováno do Calle 17. Jakožto národní muzeum se pochopitelně nachází v hlavním městě středoamerické Kostariky, San José. Nachází se v budově, jejíž zdi byly v roce 1948 doslova pokropeny kulkami z pušek při velké Kostarické civilní válce... Muzeum se zaměřuje především na historii Kostariky. Vystavuje artefakty z doby předkolumbské, kdy americký kontinent a jeho obyvatelstvo nebyli známi východnímu světu. Mezi pozoruhodné vystavované předměty se řadí například velký balvan opracovaný původním, dávným obyvatelstvem Kostariky, stejně jako různé sošky jimi vyrobené. Některé z nich jsou malé, jiné jsou už výšky poloviny lidského těla a jsou uspořádány před nádhernými obrazy, jež rekonstruují dávná obydlí středoamerických Indiánů. Mezi předměty se nachází jak celé sošky, tak třeba jen samotné hlavy... Muzeum se dále zaměřuje na seznámení návštěvníků a obyvatel země s předměty koloniální éry. Ty zahrnují španělský nábytek, po dlouhou dobu do země dovážený, dále různé zbraně z minulých století novověku, nebo také tradiční Indiánské čelenky z peří ptáků a odznaky. V neposlední řadě vystavuje také staré kamenné stoly, které Indiáni kdysi používali... Museo Nacional de Costa Rica se tedy zaměřuje na lidskou historii této nádherné země, která je domovem čtyř procent všech živočišných druhů na naší planetě. Z prehistorických ani současných živočichů v muzeu neuvidíme pravděpodobně žádného, přesto jde však o zajímavou lokaci, jež přispívá ke vzdělávání lidí jak v Kostarice žijících, tak i těch, které lidská historie střední Ameriky zajímá...

Western Australian Museum

20. února 2017 v 14:29 | HAAS
Do rubriky o různých zajímavých místech, jakými jsou muzea nebo zoologické zahrady, budu psát více a více článků a vy tedy nyní máte možnost nahlédnout do Western Australian Museum...

Western Austalian Museum, tedy hlavní muzeum v Západní Austrálii, se nachází ve městě Perth. Zabývá se především přírodovědou a přírodní historií, takže je plné exponátů ze světa živočichů i rostlin, pravěkých i současných. Sbírky jsou samozřejmě obrovské, ačkoliv jen část z nich je vystavována-mnohem více preparovaných exemplářů slouží k výzkumu a vědeckým účelům a je proto skryto před zraky veřejnosti v depozitářích. Jednou z velmi bohatých sbírek Western Australian Museum je kolekce terestriální zoologie, tzn. zvířat žijících na suché zemi. Zejména herpetologická sbírka má co nabídnout; vycpané exempláře žab ze severní Austrálie, mnohé druhy obojživelníků z jihovýchodní Asie, ale také pohled na druhy, jež se domácky vyskytují v Západní Austrálii. Většina těchto žab, uhynulých před preparací, se nachází v alkoholu. V lihu jsou samozřejmě křehká těla těchto vodu milujících zvířat bezpečná. Avšak návštěvníci mohou obdivovat i kostry žab nebo některé vysušené exempláře. V lednu 2015 se však v herpetologické sekci muzea nacházel i jeden krásný, živý exponát. Jednalo se o Pokey, samičku varana druhu Varanus sparnus, který byl jako nový druh identifikován roku 2014. Je to jeden z malých varanů a žije pouze v Západní Austrálii, v prosululém regionu Kimberley. S délkou 23 centimetrů jsou tak desetkrát menší než varan komodský, největší žijící varan, a ještě k tomu váží 16 gramů. Pokey byla živým svědectvím toho, že nové druhy malých varanů stále čekají na své objevení. Zoologické sbírky nabízejí také pohled na pavoukovce, hmyz a další bezobratlé ze Západní Austrálie, včetně množství štírů. Mammalologie a ornitologie jsou zde také zastoupeny. Jde-li o akvatickou zoologii, tato část je zpřístupněna veřejnosti jen z části. Velké množství exponátů je skutečně propůjčováno vědeckému výzkumu nejen v Austrálii, ale i v jiných zemích světa. Tímto způsobem pak mohou být objevovány nové druhy, díky studiu pečlivě zachovalých těl mořských živočichů... Z dinosaurů toho však v muzeu mnoho k vidění není. V roce 2014 Western Australian Museum pořádalo velkou výstavu modelů dinosaurů, mezi nimi byl i obrovský Spinosaurus. Experti z muzea nicméně pracují v západoaustralském terénu na výzkumu zkamenělin žraloků z druhohorní éry, z dob dinosaurů. Doktor Mikael Siversson, kurátor paleontologie ve Western Australian Museum, už rozsáhle studoval pozůstatky pražraloků z okolí Exmouthu. V roce 2012 byl v muzeu umístěn model Australovenatora, se kterým se návštěvníci mohli vyfotografovat. Dříve také bylo možné udělat si v muzeu narozeninovou párty s dinosaury, tedy spíše se 20 modely v životní velikosti-pro děti jistě skvělý zážitek! Neméně zajímavou částí je muzea je i ta, v níž se seznámíte v archeologií a antropologií v Austrálii, především pak s historií Aboriginců, ale i jiných etnických skupin, například domorodých obyvatel Nové Guineje nebo také Afriky... Tato část nabírí asi 10 000 objektů pouze ze Západní Austrálie, plus dalších 5000 z dále jmenovaných částí světa... Western Australian Museum je určitě skvělým místem ke zjištění více o Západní Austrálii... Velmi rád bych ho jednou navštívil...

Na obrázku vidíte model Carnotaura muzeem vystavovaný... Doufám, že se Vám popis zalíbil!

Přírodovědné muzeum Lee Konga Chiana

1. února 2017 v 12:02 | HAAS
Za posledních několik let jsem do rubriky o muzeích a dalších zajímavých místech spjatých s dinosaury a přírodou napsal řadu článků. Tento je již dvacátým, se kterým se v této rubrice setkáte. Jedná se o další zajímavé muzeum, které dokáže ohromit svými sbírkami...

Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je zároveň oficiálním singapurských muzeem přírodních věd. Dříve se nazývalo Raffles Museum of Biodiversity Research (RMBR) a pod tímto jménem se s ním místní i návštěvníci Singapuru mohli setkat od roku 1965, kdy bylo otevřeno. V roce 2015 však bylo přejmenováno a stalo se tak jedním z nejnovějších, byť stále zůstává jedním z nejstarších, muzeí v Singapuru. Nový název nese po známém boháči a filantropovi z Číny, po němž je pojmenována i řada jiných budov. Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je spravováno Národní Singapurskou univerzitou a patří k ní. Muzeum to není obrovské, nicméně je rozděleno na dvě patra zabírající plochu 2500 čtverečních metrů. Hlavní sál je plný úžasných exponátů ze současné přírody jihovýchodní Asie. Zaměřuje se na zvířata a rostliny této podivuhodné části naší planety, jež se svým živočišným složením nepodobá žádné jiné. Venkovní část zaměřená na mangrovy návštěvníkům ukazuje, jakým způsobem se mangrovové porosty vypořádaly se slanou vodou a typy půd, na nichž rostou. Jiná část, Beach to Land Rainforest (zhruba "Od pláže k vnitrozemskému lesu") překypuje množstvím vzorků rostlin vyskytujících se jak na pobřeží jednotlivých ostrovů jihovýchodní Asie či Malajského poloostrova, tak i hluboko uprostřed pralesů, jinak obývaných gibony, mohutnými krajtami a posledními z asijských nosorožců. Také Fylogenetická zahrada je jedním z lákadel muzea: dokonale vysvětluje, jak se rostliny během posledních stovek milionů let měnily, zatímco se měnilo i prostředí kolem nich. Vedení muzea dbalo především na to, aby většina rostlin pěstovaných ve Fylogenetické zahradě pocházela ze Singapuru. Jen několik druhů rostlin zde vystavovaných roste v jiných částech světa. Avšak Fylogenetická zahrada se zaměřuje i na rostliny, jež jsou využívány člověkem. Jednou z nich je pandan, strom hojně využívaný pro účely kuchařství. Má nádhernou chuť a aroma, a setkáte se s ním u mnoha pokrmů z jihovýchodní Asie včetně Singapuru samotného. Pokud nejde o rostliny nebo malé živočichy, jejichž nehybná těla ponořená v lihu si můžete prohlédnout, ostatně jako v jiných podobně zaměřených muzeích, pak jsou rozhodně velkým lákadlem Singapurského muzea dinosauři. Lee Kong Chian by si možná vykoukal oči, kdyby viděl kostry tak gigantických zvířat! Největším "obyvatelem" muzea je Diplodocus, tedy alespoň to, co z něj zůstalo. Tento obrovský jurský sauropod ze Severní Ameriky je výzdobou celého muzejního prostoru! Celkem se v Dinosauří zóně nacházejí tři kostry sauropodomorfů. Mohou být osloveni i svým jménem. Jmenují se Apollonia, Twinky a Prince. Dalším velkým lákadlem muzea je kostra velryby, přesněji řečeno vorvaně, největšího predátora naší planety (může dorůst až osmnáctimetrové délky a loví krakatice). Je zde však jedna pozoruhodnost: v současné době už muzeum nevystavuje kostru velryby, kterou se pyšnilo od 60. let minulého století. Říkalo se jí jednoduše "Singapore Whale" (Singapurská velryba), ovšem ve skutečnosti vůbec nepocházela ze Singapuru. Nebyl to ani vorvaň, ale kosticovec, jehož tělo bylo v roce 1892 nalezeno na pobřeží Malaccy v Malajsii. V současnosti se už nachází v jednom z muzejí ve východomalajském státě Sabah na ostrově Borneo. Současný velrybí exponát je skutečným Singapurcem: tento vorvaň byl nalezen mrtev na pobřeží této malé, vyspělé země teprve 10. července 2015. Byl to první vědecky zdokumentovaný singapurský vorvaň. Dlouho předtím mezi místními kolovaly zprávy o pozorování vorvaňů v nedalekých vodách, ale teprve před necelými dvěma roky byla přítomnost tohoto predátora v singapurských vodách potvrzena...

Obrázek je z http://lkcnhm.nus.edu.sg/nus/index.php/lkcnhm/highlights . Na tomto odkaze, jež je oficiálními stránkami muzea, se dozvíte více o tomto fascinujícím místě!
 
 

Reklama