Nejnovější zkameněliny

Uzbekistánský tyrannosaurid

3. dubna 2016 v 11:09 | HAAS
Nedávno byl objeven nový druh masožravého dinosaura, který kdysi kráčel po území jedné ze zemí, jež se nechlubí přílišným množstvím fosilních pozůstatků pravěkých zvířat. Tento dinosaurus se totiž vyskytoval tam, kde dnes leží Uzbekistán. Jeho pozůstatky byly nalezeny v geologické formaci Bissekty, která se nachází v poušti Kyzylkum. Horniny tvořící tuto formaci jsou 90 milionů let staré a spadají do pozdní Křídy stupně Turon. První pozůstatky tohoto obdivuhodného masožravce byly objeveny už v roce 1944, ale výzkum trval celkem dlouho a tak až v roce 2016 byl tvor plně identifikován a pojmenován. Jeho jméno zní Timurlengia euotica. Byl to plazopánvý dinosaurus, theropod stejné skupiny jako Tyrannosaurus Rex. Byl to jeden z prvních tyrannosauridů, kteří kdy žili. Měl mnoho primitivních znaků, ale podle jednoho z vedoucích výzkumu, Stephena Brusatte z Edinburghské univerzity, patřil mezi nejbližší příbuzné Tyrannosaura-byl jen o moc menší. Svou velikostí by se dala Timurlengia přirovnat ke koni. S maximální délkou 3 nebo 4 metrů tento theropod vážil tak 300 kilogramů. Byl to lehký masožravec, pravděpodobně dravec. Timerlungii známe z několika kostí: kosti páteře, krku, ocasu, zadních končetin a překvapivě také mozkovny. Timurlengia poskytla vědcům dokonalý pohled na sluch tyrannosauridů. Ukázalo se totiž, že některé speciální znaky umožňovaly této skupině dinosaurů zachytit i velice vzdálené zvuky. To mohlo pomoci při hledání potravy. Zuby tohoto theropoda se podobaly čepeli, ale nebyly uzpůsobeny k drcení kostí-zato se skvěle hodily k trhání masa z dost možná i živé oběti. Někteří paleontologové si myslí, že nález Timurlengie dokazuje jednu teorii. Tyrannosauridi se totiž vyvinuli relativně rychle. Jiné skupiny dinosaurů stíhal pomalý vývoj, ale to nebyl případ těchto ohromujících predátorů. Zbývá ještě mnohé, co musíme o tomto novém druhu zjistit, přesto však je nanejvýš pozoruhodný...

Doufám, že se Vám článek o nově objeveném druhu tyrannosaurida líbil... Pokud ano, můžete komentovat! Snad Vás objev nadchl!

Nález březí Tyrannosauří samice

17. března 2016 v 17:59 | HAAS
Určit, zda byl nalezený dinosaurus samec či samice, je pro paleontology velmi obtížné. Dalo by se říci, že je to takřka nemožné, i když to občas zjistit lze. Víme například, že samice Tyrannosaura Rexe, 12 metrů velkého zabijáka z pozdní Křídy Severní Ameriky, byly větší než samci. Zda byl ale slavný jedinec nazývaný Sue samicí, to zjistíme opravdu s těží, ačkoliv má ženské jméno. Nový objev ale vše alespoň trochu mění. Jde o jeden z mála případů, kdy můžeme jednoznačně říci, jakého pohlaví byl daný dinosaurus. Nález byl ohlášen teprve nedávno, protože po mnoha letech zkoumání došli paleontologové k závěru, že jejich domněnky byly správné. V roce 2005 se Mary Schweitzer, paleontoložce známé především díky jejími vyslovovaným možnostem o klonování dinosaurů, dostaly do rukou kosti čerstvě vykopaného T-Rexe z Montany. Stáří hornin, ve kterých byly objeveny, odpovídalo době před 68 miliony let. Tehdy se Tyrannosauři objevili poprvé a žili po další tři miliony let, než s ostatními dinosauři zmizeli při velkém vymírání na konci Křídy. Mary Schweitzer zaujalo něco podivného, ale o co šlo, to bylo ohlášeno opravdu teprve před dvěma až třemi dny. Mezi kostmi se nacházela i tzv. medullární kost. Jsou ji vybaveny pouze samice ptáků, dnešních nejbližších příbuzných dinosaurů (mimoto tu tedy máme další důkaz, že dinosauři a ptáci jsou blízce spjati). Je zde ale ještě jedna pozoruhodnost: samice ptáků mají tuto kost pouze v době, kdy jsou březí a nosí v sobě vejce, a poté také při kladení vajec. Medullární kost je velmi odlišná od ostatních kostí v těle. To, co ji činí tak unikátní, je její chemické složení. Skládá se ze sulfátu keratanu, což je substance, kterou v žádné jiné kosti nenajdete. Je tedy velice pravděpodobné, že nalezená samice T-Rexe byla březí! Sice nebyla nalezena žádná vejce, která by měla v těle, ale toto je téměř nesporný důkaz. Jediným problémem bylo zprvu zjistit, zda šlo opravdu o medullární kost. Dle slov Mary Schweitzer se totiž u ptáků objevují některé nemoci kostí. Při nich se napadené kosti mohou různě rozkládat a chemickým složením alespoň trochu připomínat medullární kost. Nejpozoruhodnější je ovšem fakt, že se tato kost vůbec zachovala. Jen velmi výjimečně se nám podaří nalézt zkamenělý materiál, kterým nejsou pravé kosti, zuby, koprolity či skořápky vajec. Někteří paleontologové, jako například Lindsay Zanno, který se na výzkumu březí samice T-Rexe podílel, tvrdí, že by nám nový nález mohl poskytnout něco o rozdílech mezi samci a samicemi dinosaurů. Zároveň uvedl, že to nebyla zvířata, u kterých by se od sebe vzájemně nelišili. Jenže najít i nějaký hřeben či roh není zrovna jednoduché. "Jen identifikovat dinosaura jako samici otevírá celý nový svět možností," řekl Zanno... Rozhodně je to moc zajímavý nález, který světu paleontologie mnohé přinesl. Možná nyní víme o zrodu zcela nových poznatků o dinosaurech, jiných, než kdy předtím. Nevíme sice, kolik vajec Tyrannosauři kladli, ale třeba to jednou zjistíme. Už tento samotný nález nám poskytuje dost dobrý obrázek toho, jak přesně lze s trochou štěstí nálezu vzácné zkameněliny identifikovat stav a pohlaví dinosaura.

Více informací můžete najít na www.sciencedaily.com . Snad Vás nový objev nadchl tolik, jako mě! Do komentárů pište, co si o tom myslíte...

Objev pleistocénního savce s pozoruhodnou lebkou

14. února 2016 v 9:36 | HAAS
Nedávno byl ve východní Africe učiněn velmi zajímavý objev. Po delší době byl nalezen nový druh prehistorického savce, a ne jen tak ledajakého. Vyskytoval se před 100 000 až 50 000 lety poblíž jezera Viktorie, včetně ostrova nazvaného Rusinga. Podle místa nálezu, jímž byl právě ostrůvek, byl také pojmenován. Rusingoryx atopocranion však není úplně nově známý vědě, protože byl popsán už roku 1983. Ovšem, stalo se tak na základě pár kostí. Paleontologové a zoologové si ani nebyli jisti, co byl Rusingoryx zač. Až nyní můžeme Rusingoryxe vidět v novém světle. Nové nálezy, kterých rozhodně není málo, ukazují, že Rusingoryx patřil do čeledi Bovidae, kam patří antilopy a pakoně. Opravdu jako pakůň vypadal (viz. obrázek), ačkoliv měl poměrně delší krk a rohy směřovaly dozadu. Vědci, kteří v současnosti zvíře studují, si však u této prehistorické formy pakoně všimli něčeho skutečně podivného. Výjimečně neobvyklým znakem Rusingoryxe byl totiž čenich, až zarážejícím způsobem připomínající zobák hadrosauridních či kachnozobých dinosaurů. Nosní průchod pak dokonce připomínal duté hřebeny hadrosauridů... Není to ale tak záhadné, jak se může zdát. Podle odborníků je to doklad tzv. konvergentní evoluce, která probíhá v případě, že se nepříbuzné druhy vyvíjejí podobným způsobem, jelikož žijí v podobném prostředí. V případě Rusingoryxe je interpretace jasná: jakožto stádový živočich používal svého zvětšeného čenichu k vydávání hlasitých zvuků táhnoucích se na míle daleko. V poslední době ledové, která zasáhla i africký kontinent, žili v savanách spolu s Rusingoryxem i lvi, hyeny a další predátoři, většinou patřící už mezi druhy žijící i dnes. Pokud býložravci nechtěli skončit sežráni, museli neustále komunikovat s ostatními členy stáda. Lze pouze předpokládat, že Rusingoryxové, podobně jako například dnešní pakoně, podnikali každoroční migrace za dešti. Takové podrobnosti se zřejmě již nikdy nedozvíme, ovšem domněnka je to velmi zajímavá. Africké podnebí se v Pleistocénu celkově podobalo tomu dnešnímu... Takže znovuobjevený pravěký kopytnatec možná vydával zvuky dosti podobné hlasitým vokalizacím obrovských dinosaurů, kteří žili 65 milionů let před ním... S těmito pozoruhodnostmi se ale v paleontologii setkáváme často. Doufejme, že toho bude o Rusingoryxovi zjištěno i více, a že se najde více zkamenělin, které by nám o tomto zvířeti prozradily více...

Snad se Vám článek o objevu líbil, pokud ano, můžete napsat komentář...

Pravděpodobně nejstarší britský dinosaurus

23. ledna 2016 v 11:55 | HAAS
V roce 2014 byly na pláži poblíž Penarthu ve Walesu objeveny kosti a lebka dinosaura, který nyní kandiduje na titul nejstaršího britského dinosaura vůbec. Paleontologové analyzovali a popsali toto zvíře, o čemž informovali teprve před pár dny. Nově nalezený dinosaurus byl pojmenován Dracoraptor hanigani, má tedy velmi pěkné jméno. Název "Dracoraptor" znamená doslova "dračí zloděj", ale navzdory tomuto jménu nepatřil mezi raptory nebo-li dromaeosauridy, jejichž nejznámějším zástupcem je Velociraptor. I tak to byl masožravý theropod pohybující se po zadních končetinách. Druhové označení "hanigani" odkazuje na Roba a Nicka Haniganovi, kteří před dvěma lety fosilii nalezli. Dracoraptor žil před 200 miliony let, tedy na přelomu období Triasu a Jury. Možná šlo o vrcholového predátora té doby. Ostatní dinosauři z té době však nebyli ve Spojeném království nalezeni, takže dosud nebylo zjištěno, jakými zvířaty se mohl živit. Jasné ale je, že si přinejmenším troufnul na ještěry, možná i menší mořské plazy vyskytující se podél pobřeží, a snad i na ptakoještěry. Vědci se domnívají, že nalezený jedinec byl pouze mládětem. Měřil 70 centimetrů na výšku a s délkou 2 metry rozhodně nepatřil k nejmohutnějším britským dinosaurům. Ocas byl velmi dlouhý, pomáhal zvířeti vyvážit tělo. Přední končetiny pak byly opatřeny dlouhými a ostrými drápy. Někteří odborníci se domnívají, že tento dinosaurus mohl být i opeřený, případně alespoň ochmýřený (viz. obrázek). V poslední době jsou někteří draví dinosauři bráni spíše jako ptáci, než jako velcí krokodýlové, ale v případě Dracoraptora pro to nemáme žádný vědecký důkaz. Nález je to však velmi zajímavý... O živočiších, kteří se objevili krátce po velkém vymírání na konci Triasu, kdy se také rozpadl superkontinent Pangaea, se toho mnoho neví. Dracoraptor žil jen pár milionů let po této hrozivé katastrofě, což jej činí tak zajímavým. Zda to byl však druh žijící i před velkým vymíráním, není zrovna jisté. Doufejme však, že se o tomto zvířeti zjistí ještě více. Nalezená kostra byla zachována tak ze 40 %, což je úspěch. Možná bude o britských, a především však welšských dinosaurech, zjištěno ještě mnoho. V poslední době jsou totiž po celém světě objevovány nové druhy prehistorických živočichů...

Zdroj obrázku: www.sciencedaily.com . Díky tomu zajímavému webu, a také díky stránkám BBC News, jsem mohl o tomto zajímavém objevu napsat. Pokud se Vám článek líbil, komentujte...

Kunbarrasaurus-Nový opancéřovaný dinosaurus

13. prosince 2015 v 10:30 | HAAS
Teprve nedávno byl popsán zcela nový druh dinosaura, který se před 100 miliony lety proháněl po území současné Austrálie, jež byla tehdy součástí Velkého jižního kontinentu (Gondwany). Byl pojmenován Kunbarrasaurus ieversi. Tento dinosaurus byl mírumilovným býložravcem, avšak byl pro případ, že by jej napadl predátor, doslova vyzbrojen. Patřil mezi ankylosaury, velké ptakopánvé dinosaury, pro něž je charakteristický tvrdý kostěnný pokryv zadní části těla. Neměl však zřejmě na ocase palici, typickou pro zástupce čeledi Ankylosauridae, do které se řadily známé rody jako Ankylosaurus, Saichania a Euplocephalus. Zajímavé je, že nově objevený druh byl skryt očím vědců po celkem dlouhou dobu. Jeho pozůstatky byly roku 1989 nalezeny poblíž Richmondu v severozápadním Queenslandu. Nález tvořila většina lebky, včetně spodní čelisti. Když pak byly fosílie roku 1990 zkoumány, byly přiřazeny k rodu Minmi, který byl doteď jediným popsaným australským ankylosaurem. Až po pětadvaceti letech paleontologové zjistili, že mezi pozůstatky Minmiho a tohoto dinosaura panují jisté rozdíly. Tyto odlišné znaky popsala především paleontoložka Lucy Leahey z Queenslandské univerzity. Tým se rozhodl nazvat zvíře Kunbarrasaurus, což znamená "ještěr se štítem", vychází při tom z Wunumaraského slova Kunbarra a řeckého označení Sauros. Druhové jméno ieversi bylo druhu dáno na počest jeho objevitele, Iana Ieverse. Člen výzkumného týmu Steve Salisbury poznamenal, že Kunbarrasaurus byl mnohem primitivnější, než ankylosauři ze Severní Ameriky a Asie. Pravděpodobně nepatřil do čeledi ankylosauridae, zato byl členem ranější skupiny. Některými znaky se podobá starším thyreophorům, jako byli proslulí stegosauři. Kunbarrasaurus byl malý dinosaurus, chodil po čtyřech, měl dlouhý ocas opatřený velkými trny a také zobák podobný tomu papouščímu. Ten se mu hodil při ukusování listí z větví keřů a nízkých stromů. Pravděpodobně se živil nízko rostoucí vegetací. V budoucnu snad o tomto pozoruhodném dinosaurovi bude zjištěno více...

Obrázek i informace jsou z webu www.sci-news.com .

Dakotaraptor-opeřený terror Hell Creeku

8. listopadu 2015 v 10:56 | HAAS
Velmi dlouhou dobu byli predátoři Severní Ameriky z doby pozdní Křídy vědě nepříliš dobře známí. Souvrství Hell Creek (Pekelný potok) rozkládající se na území Montany, Severní i Jižní Dakoty a Wyomingu již vyneslo řadu dinosaurů, od světoznámého Tyrannosaura Rexe, 12 metrů dlouhého vrcholného predátora, až po malého dromaeosaurida Acheroraptora a jeho příbuzné, kteří se živili spíše savci, malými ještěry a možná mláďaty dinosaurů. Z dakotské části Hell Creeku byl však nedávno ohlášen vzrušující objev. Již roku 2005 objevil paleontolog Robert DePalma kostru obrovského raptora, opět zástupce čeledi Dromaeosauridae. Mimo jiné byly zprvu popsány v DePalmově doktorské práci, kterou dokončil v roce 2010. Avšak oficiální a především skutečně detailní popis byl uskutečněn až nyní. Stojí za ním R. DePalma a jeho kolegové, jimž výzkum zabral dlouhá léta. Jméno nově objeveného dromaeosaurida zní Dakotaraptor steini, tedy "lupič z Dakoty", případně "plenitel z Dakoty". Žil na samém sklonku éry dinosaurů, před 65 miliony let, a sdílel tedy své životní prostředí s dalšími slavnými dinosaury, kteří se tehdy potulovali po Hell Creeku, mimo jiné s Triceratopsem, T-Rexem a pštrosími dinosaury ornitomimidy. Skutečnou zajímavostí je fakt, že Dakotaraptor obecně doplnil chybějící článek v potravním řetězci. Tento dravec byl neuvěřitelných 18 stop dlouhý, což znamená, že měřil 5,5 metru. S výškou přes 2 metry a rozpětím předních končetin 120 centimetrů patřil jistě mezi hrozivé masožravce. Zatímco se malí raptoři živili savci a ještěry, Dakotaraptor lovil nedospělé rohaté dinosaury, jejich rodiče se zase mohli stát potenciální kořistí T-Rexe. Stejně jako jeho příbuzní, měl i Dakotaraptor na zadních končetinách smrtící drápy. Nesloužily k rozpárání kořisti, spíše je mohl použít k přidržení se na jejím těle, výjimečně i k přidržení masa, ze kterého s pomocí ostrých zubů trhal kousky. Závěsná kost (furcula), typická pro ptáky a theropody, byla tvarově podobná písmenům V a U, čímž se Dakotaraptor podobal nejen svému mongolskému bratranci Velociraptorovi, ale také velkým spinosauridům typu Baryonyxe. Díky své velikosti patřil Dakotaraptor mezi největší raptory, o toto prvenství momentálně soupeří s Utahraptorem, který byl mnohem svalnatější a zavalitější. Fascinující je, že se Dakotaraptor možná vyvinul z létavého předka, všechny výzkumy tomu nasvědčují, ačkoliv to nebylo potvrzeno na sto procent. Zcela jistě šlo o dinosaura s opeřením, přední končetiny byly zřejmě pokryty jasným pernatým pokryvem. Při běhu tedy mohl Dakotaraptor jednoduše zatáčet, takové vybavení mu pomáhalo při změně směru běhu a pronásledování kořisti. Lze předpokládat, že to byl aktivní dravec. O nálezu a popisu tohoto neobyčejného dinosaura se jistě bude mluvit i nadále. Velociraptoři možná nebyli tak velcí, jako v Jurském parku, nicméně v reálu byli stejně nebezpeční. Představte si pak setkání s tak děsivým zabijákem, jakým byl Dakotaraptor...

Za důležité upozornění na tento nález děkuji Ankylosaurovi ze www.sites.google.com/site/svetpaleontologie, další informace naleznete také na www.martinoraptor.blog.cz či na anglické verzi Wikipedie.

Soupis několika posledních objevů

4. října 2015 v 13:33 | HAAS
Paleontologie se neustále setkává s novými poznatky, nálezy a fakty. Především poslední objevy jsou velmi vzrušující... Paleontologům se totiž podařilo objevit klíčová vodítka k pochopení evoluce želv, jedné z nejstarobylejších skupin plazů, jež přežila do dnešních dnů. Víme, že pravděpodobně nejstarší želvou byla Odontochelys, která žila v období Triasu před 220 miliony let. Celkově se podobala dnešním želvám, ačkoliv byla, co se týká některých znaků, mnohem primitivnější. Nyní paleontologové odhalili ještě staršího hráče v želvím vývoji, tentokrát o mnoho milionů let staršího. Pánev Karoo v Jižní Africe totiž vydala zkameněliny 260 milionů let starého diapsida, který byl pojmenován Eunotosaurus africanus. Autor popisu, Gaberiel Bever, o nálezu řekl: "Eunotosaurus je kritickým článkem ve spojení moderních želv k jejich vývojové minulosti." Rozhodně se jedná o veliký nález. Dle Beverových slov "věda čekala na tento nález 150 let." Lebka nově objeveného druhu se velmi podobá lebkám ještěrů, hadů, krokodýlů i ptáků, což jsou diapsidi. Ovšem želvy jsou anapsidi. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami živočichů se pozná jednoduše: anapsidi nemají žádné spánkové jámy, kdežto diapsidi je mají rovnou dvě. Už několik let se odborníci dohadují, zda náhodou anapsidé nejsou jen jakousi součástí skupiny diapsidů. Ovšem Eunotosaurus poskytuje první vědecký důkaz. Tento ještěrům podobný plaz toho měl, pokud jde o jeho vnitřní anatomii, tolik společného s želvami, že jej můžeme považovat nejen za jejich předchůdce, ale také za něco nového, revolučního, díky čemuž se nám naskytne zcela nový pohled na minulost plazů. Bever k tématu dodal: "Jestli-že jsou želvy blízce přibuzné ostatním současným plazům, pak bychom čekali nálezy předků želv s diapsidními lebkami." Eunotosaurus je pro vědu zcela novým případem, a tak se spoustu dalších důležitých informací dozvíme až později. Rozhodně však jde o úžasný objev...


Na Aljašce byl před nedávnem objeven nový druh dinosaura a jeho popis byl uveřejněn teprve ve druhé polovině září. Jak je již zvykem, název druhu je opět trochu těžší na výslovnost-Ugrunaaluk kuukpikensis. Název ale není nijak zavádějící, v podstatě znamená "zvíře, které se pase na Colville River". Jednalo se o hadrosaurida, blízce příbuzného Edmontosaurovi, který žil na území arktické Kanady zhruba ve stejné době. Ugrunaaluk žil totiž před 69 milióny let, byl zhruba 9 metrů dlouhý a je pravděpodobné, že žil ve stádech. Kolony těchto mírumilovných býložravců možná čas od času putovaly na jih, aby se vyhnuly kruté zimě. Místo, kde byly ostatky Ugrunaaluka objeveny, je vzdáleno od civilizace a nachází se v tuhém hornatém prostředí. Jedná se o formaci Prince Creek. Podle Grega Ericksona by nám mohl objev Ugrunaaluka pomoci zjistit, jak byli dinosauři schopni přežít mrazivé teploty v okolí severního pólu...


Další velký nález se týká vývoje lidí... V roce 2013 bylo v jedné jeskyni v Jižní Africe objeveno mnoho kostí pravěkých lidí. Paleoantropologové je popsali a před pár měsíci byl veřejnosti představen nový druh pravěkého člověka-Homo naledi. Momentálně probíhají výzkumy a odborníci se snaží zjistit, jak staré kosti vlastně jsou. Celkem jich bylo objeveno 47, je možné, že jeskynní systém, v němž se po tisíce let nacházely, byl pohřebištěm. Opravdu nedávno však paleoantropolog Lee Berger vyslovil domněnku, že možná nejde o nový druh, ale jen o více kostí již známého vyhynulého typu člověka. Těžko říci, ale stále je velmi pravděpodobné, že Homo naledi skutečně existoval ne jako součást jiného, ale jako vlastní druh...

Zdroje informací a obrázků: Science Daily a Wikipedie.
Doufám, že se Vám soupis nových objevů líbil, pokud ano, komentujte...

Šlépěje dinosaurů objeveny u německého Hannoveru

16. září 2015 v 15:46 | HAAS
Před pár týdny se paleontologům, pracujícím na výzkumu v dole u německého města Hannover, podařil překvapivý objev. Nalezli totiž řadu obrovských dinosauřích stop dlouhou více než 50 yardů. Stop je celkem 90 a s největší pravděpodobnosti byly vytvořeny sauropodem, který kdysi dávno prošel po měkkém bahně, jež následně ztvrdlo a zfosilizovalo. Vzhledem k velikosti stop by šlo určit i délku a váhu zvířete, ale zatím se neví, jaký druh dinosaura stopy vytvořil. Určitě však šlo o těžké zvíře, vážící tak 30 tun. Jedná se o skutečně unikátní nález. Hornina, ve které se stopy nacházejí, je stará 140 až 135 milionů let, a pochází tedy ze samého začátku Křídového období. Stopy jsou 43 centimetrů hluboké a lze i zřetelně poznat, kde se nacházely přední a kde zadní končetiny, a jakým směrem tedy zvíře šlo. Vedoucí vykopávek, Benjamin Englisch, o nálezu řekl: "Je velmi nezvyklé, o jak velké otisky se jedná a jak jsou zachovalé. Nezvyklé je také to, že pochází od velkého dinosaura, kterého jsme v okolí nenašli." Ačkoliv je nález velkým překvapením a německým paleontologům tak opět nabízí prehistorický svět k prozkoumání, v okolí Hannoveru to zase tak nezvyklé není-už mezi lety 2009 až 2011 zde byly odkryty šlápoty dravých dinosaurů, teropodů. Obrovský sauropod měl tedy konkurenci, a velcí dravci zase určitě věděli, čím zahnat hlad. Podle některých výzkumníků však stopy nepatří jen jednomu, ale rovnou dvěma zvířatům. Lze zde totiž pozorovat jakýsi rozdíl ve velikosti šlépějí-zřejmě je to důkaz, že rodič kráčel spolu se svým potomkem. Této zvláštnosti si povšiml dánský přírodovědec P. V. Troelsen z University of Southern Denmark. Vědecký výzkum začal teprve nedávno a podrobnosti se dozvíme možná až za pár let, což je světě vědy očekávatelné, nicméně jedná se o skvělou novinku. Dokazuje nám, že i na místech, která známe celkem dobře, můžeme objevit něco nového, vědě zatím neznámého. Každý nález nám pomáhá doplnit prázdné místo v prehistorickém ekosystému, který se neustále měnil a který nám toho po sobě nezanechal mnoho...


Doufám, že Vás tato zpráva nadchla. Více se o tomto nálezu můžete dozvědět na webu Novinky.cz (zde téma prezentováno jako nález jediné stopy) nebo na Telegraph.co.uk (z této stránky jsou také obrázky)...

Nový druh Australopitéka

16. června 2015 v 15:56 | HAAS
Až do konce minulého století se paleontologové společně s antropology domnívali, že předky raných lidí mohli být živočichové z jediného druhu. Poté se to však radikálně změnilo a potvrzením je i nový nález z Etiopie ve východní Africe, jež je kolébkou lidstva. Mezinárodní tým odborníků vedený profesorem Dr. Yohannesem Haile-Selassiem z Clevelandského muzea prozkoumal a popsal ostatky nově objeveného druhu hominida, jenž patřil do rodu slavné Lucy. Experti jej pojmenovali Australopithecus deyiremeda a žil před asi 3,5 milionu let společně s dalšími hominidy, včetně A. afarensis (a včetně Lucy), A. bahrelghazali a Kenyanthropus platyops. Tento australopiték byl popsán na základě nálezů zubů a čelistí, jež byly objeveny v březnu 2011 ve středu regionu Afar, který se nachází přibližně 520 kilometrů severovýchodně od etiopského hlavního města Addis Ababa a celých 35 kilometrů od Hadaru, kde byla v minulém století objevena Lucy. Popis Australopitheca deyiremeda byl zveřejněn na konci května tohoto roku v populárním britském týdeníku Nature. Slovo deyiremeda, jež je druhovým jménem, znamená v Afarské řeči "blízký příbuzný". Existence tohoto hominida jen poukazuje na to, že se v období před 4 až 3 miliony let ve východní Africe nevyskytoval jeden či dva, ale rovnou celá řada primátů chodídích po zadních. Vyvstávají tak základní otázky, jednou z nich je: Proč tomu tak bylo? Vedlo snad tehdejší klima či prostředí k takové diverzitě rozličných druhů hominidů? Další rozmanitost druhů se dá vyčíst už jen z pohledu na objevené kosti a jiné pozůstatky. Pečlivé studium totiž prokázalo, že Australopothecus deyiremeda se na rozdíl od druhu A. afarensis lišil i vybraným jídelníčkem. Zuby byly totiž uzpůsobeny na žvýkání trochu tužší potravy. Dr. Yohannes Haile-Selassie o nálezu řekl: "Nový druh je potvrzením, že Lucyin druh nebyl jediným potencionálním předchůdcem lidí, který kráčel Afarským regionem v Etiopii v průběhu středního Pliocénu." Ačkoliv je tedy nález potěšující, začínají opět diskuse, jak to vlastně s lidskou evolucí bylo a který z těchto hominidů je nám nejvíce příbuzný. Australopitéci byli nicméně společenští tvorové, sdružovali se do tlup, hledali společně potravu, jako byly hlízy, kořínky či mršiny, podle některých teorií už byli dokonce schopni hozením kamene zabít například antilopu a stali se tak lovci. Je dokonce možné, že jednotlivé druhy mezi sebou mohli soupeřit, stejně jako jejich samostatné tlupy a samostatní jedinci. Zajímavostí je ovšem to, že i po asi milionu let zůstávala v Africe celá řádka hominidů, od Homo habilise až po Paranthropa. Až později všichni zmizeli z fosilního záznamu a celkově přišla řada na rod člověka. Snad bude o A. deyiremeda zjištěno i více informací, protože každý zjištěný fakt nám pomáhá lépe pochopit podstatu světa, v němž žijeme...

Na obrázku vidíte několik zubů v jedné části čelisti, na základě které byl nový druh popsán, v porovnání s prstem jednoho z výzkumníků-jak vidíte, odborníkům se občas opravdu podaří zjistit spoustu informací z maličkých nálezů. Doufám, že se Vám tento článek o novince líbil...

Nové dinosauří objevy z USA

25. května 2015 v 15:11 | HAAS
V poslední době bylo ve Spojených státech amerických učiněno a ohlášeno několik podstatných objevů z oblasti paleontologie. První velkou novinkou je, že byl objeven vůbec první dinosaurus státu Washington. Fosilní pozůstatek jedné z kostí zadní končetiny byl nalezen na pobřeží Sucia Island State Park a San Juan Islands. Kost byla vzata do péče Burke Museum, kurátor muzea, Dr. Christian Sidor z University of Washington se ujal výzkumu. Délka kosti odpovídá 16,7 palcům (zhruba 42 cm) a šířka je 8,7 palce (22 cm). Jedná se však pouze o úlomek kosti zadní končetiny. Výzkumníci v čele se Sidorem vypočítali, že celková délka kosti dosahovala asi 3 stop, což je zhruba 1 metr. Podle všeho patřila kost theropodnímu dinosaurovi. Do této skupiny patřili všichni draví a případně někteří nebezpečně vyhlížející, býložraví dinosauři. Stáří sedimentu, v němž byla kost nalezena, což potvrdila i uhlíková metoda, je 80 milionů let, takže nově nalezený dinosaur žil v období pozdní Křídy. Sidor řekl, že "tato fosílie by nevyhrála soutěž krásy.". Nicméně i tak můžeme být vděční za další skvělý nález, který světu paleontologie opět přinese něco nového. Neví se ještě, do jaké konkrétnější skupiny theropodů tento tvor patřil, zda šlo o Tyrannosaurida, Maniraptorana či něco podobného. Před 80 miliony let byla Severní Amerika rozdělena na tři samostatné ostrovy, stát Washington ležel snad na západním ostrově. Velká část byla nicméně pod vodou, což je také důvod, proč nebyly ve Washingtonu dosud objeveny žádné dinosauří fosílie. Pokud byl nově nalezený a zatím nepojmenovaný druh masožravcem, mohl číhat na stáda kachnozobých Hadrosaurů při cestě za potravou nebo lovit pštrosům podobné Ornithomimosaury. Jasné je však jedno, Washington se stává 37. státem USA, v němž byly nalezeny dinosauří ostatky. Jen čas ukáže, kdy se tak stane i ve zbylých státech...


Další nález je také velmi zajímavý. Na webu Science Daily byl ohlášen 11. května. Je celkově podstatný, jelikož se ukazuje, že některé druhy dinosaurů i v době rozdělení kontinentů obývaly hned několik vzdálenějších míst naší planety. Saurornithoides je dobře prozkoumaný rod dinosaura z Mongolska, nicméně jeden z jehod druhů, zdá se, obýval jih státu Montana, USA. Steven Jasinski z University of Pennsylvania totiž objevil zcela nový druh mongolského rodu, který se skutečně proháněl americkými pláněmi v období Křídy před cca 75 miliony let. Nově objevený druh byl pojmenován S. sullivani. Tento druh Saurornithoida sdílel své životní prostředí s Parasaurolophy, Kritosaury, Daspletosaury, Stegocerasy a Nodocephalosaury. Lovil-li ve smečkách, což je u raptorů velice pravděpodobné, dokonce až skoro jisté, měl velkou šanci na úspěch při lovu velkých býložravců. Fascinující je, že ačkoliv měřil pouhých 1,8 metru na délku, byl zřejmě jedním z tvorů na vrcholu potravního řetězce... Jak vidíte, Velociraptor má nového bratrance...

Doufám, že se Vám článek o dvou nových objevech z USA líbil, jestli-že tomu tak je, komentujte...
 
 

Reklama