Nejnovější zkameněliny

Neobyčejná 230 milionů let stará fosílie

14. listopadu 2016 v 16:51 | HAAS
Před čtyřmi dny byl ohlášen parádní objev z Jižní Ameriky! Lovci zkamenělin totiž nalezli pozoruhodnou 230 milionů let starou zkamenělinu, která je zajisté unikátní. Společně ji totiž tvoří dva dinosauři, ležící vedle lagerpetida. Lagerpetidi byli dinosauromorphové, příbuzní dinosaurů a jejich prekurzoři. Dinosauři se vyvinuli z lagerpetidům podobných archosaurů, ale tyto dvě skupiny si byly stavbou těla tak podobné, že je jednoduché je zaměnit. Z této zkameněliny nicméně zcela jistě vychází, že dva plazopánví dinosauři rodu Buriolestes zkameněli hned vedle lagerpetida Ixalerpetona. Je to vůbec první kdy nalezená zkamenělina dinosaurů a jejich prekurzora zachovaných společně na jednom kusu horniny! Zvířata možná nezemřela v jeden moment, snad jejich těla s časovým rozdílem i několika let klesla ke dnu mělkého jezera, jež jejich těla pohřbilo navždy, tedy až do té doby, než brazilští vědci jejich kosti odkryli. Samozřejmě je zde i možnost, že zvířata zahynula společně při nějaké přírodní katastrofě, možná když se vody řeky nebo jezera zvedly jako výsledek prudkých dešťů. Buriolestes a Ixalarpeton, dva zcela nové rody popsané na základě této neobyčejné zkameněliny, žili před 230 miliony let v pravěké Brazílii pospolu. Nebyla to velká zvířata: Ixalerpeton byl průměrným lagerpetidem, a ti měřili jen asi 30 centimetrů. Buriolestes byl přinejmenším čtyřikrát až pětkrát větší, což bylo na rané dinosaury obvyklé. Jeho zuby nasvědčují tomu, že se živil takřka vším. Byl to všežravec a bez výhrady přijímal jak rostliny, tak maso jiných zvířat. A právě zde vidíme nejprimitivnější verzi Diplodoků, Brachiosaurů a Argentinosaurů. Možná tomu s těží uvěříte, ale Buriolestes byl sauropodomorph. Nyní je nejstarším sauropodomorphem, tedy členem skupiny prosauropodů a sauropodů, jakého kdy věda poznala. Jeho lebka se ale více podobá té theropodí. Může se to zdát být podivné, ale theropodi a sauromodomorphové měli společné předky-ví se to už hodně dlouho. Byli to plazopánví dinosauři, ale že se od sebe tyto dvě velké skupiny začaly dělit už před 230 miliony let, to jsme dosud mohli jen odhadovat, poněvadž důkaz pro to nebyl. Buriolestes byl bipední, chodil po dvou nohách, a to platilo i pro Ixalerpetona... Pospolný nález těchto zvířat se zapsal do historie paleontologie. Ale kdo ví, třeba pravěké horniny přinesou více takových impozantních fosílií. Pro tuto chvíli se alespoň seznam dinosaurů rozrostl o jedno nové jméno, stejně jako nepříliš dlouhý seznam jmen lagerpetidů...


První obrázek: Ixalarpeton, druhý obrázek: čelist Buriolesta. O tomto úchvatném objevu jsem se dozvěděl díky webu Science Daily, druhý obrázek z tohoto webu pochází též, zatímco první je původně z Wikimedia Commons.

Potravní řetězec fosilizovaný v akci!

19. září 2016 v 16:46 | HAAS
Nově objevená zkamenělina z Messelského souvrství nedaleko Frankfurtu nad Mohanem v Německu je světovým unikátem... Zachycuje totiž potravní řetězec zkamenělý v akci, tedy něco, co se podařilo objevit jen několikrát! V Messelu navíc k takovému objevu ještě nikdy nedošlo. Byla totiž objevena zkamenělina pravěkého hada, který sežral ještěrku, jež předtím pozřela brouka! Zkamenělina je neuvěřitelně dobře zachovalá, zvláště na to, že hadí kosti jsou křehké a málokdy se fosilizují. Přítomnost obsahu jeho žaludku je o to výjimečnější... V pravěku, stejně jako v současnosti, neustále docházelo mezi zvířaty k soubojům: lovci a kořist se vzájemně předháněli, unikali si a jeden čas od času podlehl. Ještěři jsou obvyklou potravou i mnoha dnešních hadů, a stejně tak hmyz tvoří velice významnou část jídelníčku většiny ještěrů. Tato trojí fosílie dokazuje, že potravní řetězec se může, ač velmi vzácně, také zachovat v podobě fosilie. Z celé zkameněliny jsou tedy odborníci schopni rekonstruovat jednoduchý příběh: malý brouk byl sežrán 20 centimetrů dlouhou ještěrkou, kterou zanedlouho napadl a vcelku spolkl 103 centimetrů dlouhý had. Celý příběh se odehrál ve středním Německu před 48 miliony lety, v období Eocénu, ve starších třetihorách. Paleontologové také identifikovali druhy: ještěr patřil k Geiseltallielům, had nese název Palaeopython (možná byl příbuzný krajtám). Ke smrti hada muselo dojít poměrně brzy. I když hadi polykají kořist vcelku a trvá jim někdy delší dobu, než ji celou rozloží, postupuje žaludek při trávení poměrně rychle. Z toho je usuzováno, že had zahynul jeden nebo dva dny po sežrání ještěra. Poté zemřel na dně jezera, kde došlo k fosilizaci...

Obrázek i informace jsem získal ze Science Daily, jež je obratem získala od Senckenberg Research Institute a Natural History Museum... Tato nově nalezená zkamenělina mě nadchla a doslova mi vyrazila dech! Do komentářů napište, co si o tom myslíte vy... Zítra napíši ještě o jednom skvělém objevu!

Pravěký vačnatec pojmenovaný po Davidu Attenboroughovi

31. srpna 2016 v 9:32 | HAAS
V severozápadním Queenslandu, v Austrálii, byl nalezen a identifikován nový druh pravěkého savce. Je to vačnatec ze skupiny vačnatých lvů, pozoruhodných, ale také vyhynulých savců, mezi něž patřil i známý Thylacoleo (lev s vakem). Na rozdíl od Thylacolea žil nový druh o mnoho milionů let dříve, před 18 miliony let. Byl tak jedním z raných předků australské megafauny, která v Austrálii dominovala ještě v Pleistocénu (tedy v době, kdy svět zažíval dobu ledovou). Nově objevený vačnatý lev byl pojmenován Microleo attenboroughi, což znamená "Attenboroughův malý lev". Rodové jméno dostal proto, že to byl celkově malý savec, druhové pak na počest slavného přírodovědce a televizního hlasatele Sira Davida Attenborougha. Po něm bylo již pojmenováno mnoho zvířat, například současný plaz plochoještěr Attenboroughův (Platysaurus attenboroughi) nebo jurský plesiosaurus Attenborosaurus. Vědci, kteří Microlea popsali, se rozhodli pojmenovat jej podle Sira Davida, neboť právě on podporoval ochranu Riversleigh World Heritage Area. A právě tam byly také nalezeny zkameněliny Microlea... Jak již bylo zmíněno, Microleo byl malý. Vážil asi 600 gramů, což není mnoho, ale přesto je to dvakrát více než lasice hranostaj. Přední zuby byly smrtelně ostré a Microleo jejich stisknutím jednoduše zabíjel kořist. Lovil vačnatce a také ještěry, ale musel si dávat pozor na větší predátory. V severozápadním Queenslandu před 18 miliony let žili ještě dva další vačnatí lvi, jeden z nich by se velikostí rovnal psu. Microleo se mohl stát jeho potravou, nebyl-li dostatečně opatrný. Severozápad Queenslandu před 18 miliony let vypadal skoro jako dnes: rozlehlé deštné lesy poskytovaly těmto tvorům skvělé útočiště...

Zdroje informací a obrázku: www.sciencedaily.com & www.sci-news.com .
Do komentářů napište, co si o novém objevu myslíte... Není snad úžasný?

Nově nalezený exemplář T-Rexe

25. srpna 2016 v 11:10 | HAAS
Na severu Montany byl objeven nový exemplář druhu Tyrannosaurus Rex. Zprvu se může zdát, že nález není nijak výjimečný, protože bylo nalezeno 20 procent kostry. Mezi nálezy je však i kompletní lebka, což mění situaci. Další nalezené kosti jsou obratle, žebra a pánev. Na výkopu kostí se podílelo 45 lidí a vykopávky trvaly celý měsíc letos v létě. Struktura nalezených kostí připomíná medovou plástev, a právě to zprvu potvrdilo, že jde o masožravého dinosaura. Lebka, potrvrzující, že šlo o T-Rexe, byla nelezena později než ostatní kosti. Samotná lebka měří na délku okolo 1,2 metru a váží skoro 1134 kilogramů i s obaly, jež ji v současnosti ochraňují. Všechny kosti byly převezeny do Burkova muzea při Univerzitě ve Washingtonu. Nově nalezený exemplář si vysloužil přezdívku Tufts-Love Rex, a to podle nálezců, jimiž byli Jason Love a Luke Tufts. Podle výzkumníka Wilsona bude především lebka skvělým exponátem v již zmíněném Burkově muzeu, možná se stane i jednou z ikonických vystavovaných fosilií. Ačkoliv nález není zdaleka tak kompletní, jako slavní jedinci T-Rexe zvaní Sue nebo Jane, je tento nález velmi zajímavý. Lebku bude možno zkoumat pod CT skenem a tak se podívat do jejího vnitřku. S Tyrannosaury se to sice již provádělo, ovšem každý nalezený jedinec může nějak pomoci doplnit sbírku poznatků. Paleontologové z Burkeova muzea přišli ještě s jedním zjištěním: Tufts-Love byl asi 85-procentní velikosti největšího nalezeného exempláře...

Zdroj infomací: Science Daily. Snad se Vám krátký článek o novém nálezu líbil...

Nový megaraptorid z Patagonie

25. července 2016 v 8:26 | HAAS
Paleontologové Rodolfo Coria z Argentiny a Philip Currie z Kanady popsali nový druh masožravého dinosaura, který žil na jihoamerických pláních v období Křídy. Žil zde před 80 miliony let, ve stejné době jako někteří velcí sauropodi typu Saltasaura a jim podobných. Nově objevený predátor byl středně velký, ačkoliv se zdá, že nalezený jedinec byl ještě nedospělý a nedosáhl tedy plné délky. Paleontologové se rozhodli nazvat ho Musuraptor barrosaensis. Je jedním z mála masožravých dinosaurů, kteří patřili do čeledi Megaraptoridae. Jejím nejznámějším členem je argentinský Megaraptor a jeho jihoameričtí příbuzní Aerosteon a Orkoraptor. Několik druhů ale pochází i z Japonska a Austrálie. Pro tuto skupinu masožravců je typické, že měli pozoruhodně veliké drápy. Měli také duté kosti, velmi podobné těm ptačím. Megaraptoridi byli takovými "velkými zloději" (to znamená jejich název v překladu do češtiny). Musuraptor v budoucnu poskytne nové informace o fyziologii, anatomii a vývoji megaraptoridů, jelikož dosud bylo o vývoji této skupiny zjištěno jen nemnohé. Jedním z lehce rozeznatelných znaků, které Musuraptora odlišují od Megaraptora a jeho příbuzných, je jinak tvarovaná pánevní kost. Výzkumníci tedy věří, že brzy odhalí, proč byla takto formována. Jinak nový nález může pomoci k určení, zda předky megaraptoridů byli příbuzní Allosaura nebo coelurosauridi...


Snad se Vám novinka líbila. Pokud ano, budu rád za Váš komentář...

První druhohorní savec z Japonska!

29. června 2016 v 14:14 | HAAS
Z Japonska přišla v nedávné době zpráva, která informuje o skvělém paleontologickém nálezu! V červnu 2014 se chlapec Kakeru Fonato s rodiči vydal do oblasti Fukui, odkud pocházejí nejznámější japonští dinosauři. Jsou to například Fukuiraptor, Fukuisaurus, Fukuititan a možná i Katsuyamasaurus (nejde-li o velkého Fukuiraptora). Tito dinosauři žili v období Křídy a byli tehdy v Japonsku hojní. Dosud však nebyl na ostrovech nalezen jediný druhohorní savec. Když Kakeru oblast navštívil, všiml si kusu horniny velikostně srovnatelného s lidskou pěstí. Bystře si ji horninu prohlédl a rozpoznal, že se v ní nachází cosi jiné barvy. Byla to jistě fosílie, ale Kakeru se až nedávno dozvěděl, co to vlastně našel. Zkamenělina byla vypreparována vědci Fukuiské univerzity a identifikována skutečně jako savec. Hornina i samotný savec jsou samozřejmě křídového stáří. Malý rejskovitý savec žil v Japonsku před 120 miliony let s již jmenovanými dinosaury. Zachovalo se 60 procent kostry. Ta byla 5 centimetrů dlouhá a 2,6 centimetru široká. Celková délka tohoto křídového savce se rovnala 13 centimetrům... Jde o velmi významný nález. Dodal to i jeden z výzkumníků, Kazunori Miyata. Kakeru řekl, že je pro něj nález úžasný, jelikož je tak vzácný. Navíc je skvělé, že si zkameněliny povšiml, jelikož na povrchu horniny byl dobře rozpotnatelný pouze zub zvířete. Podle výzkumu zubů se paleontologové domnívají, že tento dosud nepojmenovaný savec byl býložravcem. Zřejmě patřil mezi multituberkuláty, nebo to byl případně jejich blízký příbuzný. Možná to nebude trvat dlouho, a tomuto živočichovi bude přiděleno jméno! Našich poznatků o pravěku Japonska opět přibývá...

Nalezenou část kostry označuje na obrázku tmavá barva.

Nový druh ichtyosaura z Anglie

20. června 2016 v 14:03 | HAAS
Nově identifikovaný druh ichtyosaura byl zřejmě britskou specialitou. Na své pojmenování, popis a zařazení mezi ryboještěry čekal tento tvor přes půlku století. Jeho fosilii získalo Leicesterské muzeum v Anglii už roku 1951, ale ta poté mnoho let ležela mezi četnými zkamenělinami a bylo na ní zřejmě zapomenuto. Fosilie byla nalezena v ceremoniálním hrabství Nottinghamshire ve vrstvách starých 200 milionů let, což byla již raná Jura. Objev je velmi cenný, neboť z té doby je známo jen několik druhů ichtyosaurů, z nichž mnozí jsou navíc jen málo prozkoumáni pro nedostatek zkamenělých pozůstatků. Ichtyosauři se nápadně podobali delfínům, i když to byli plazi. Jejich vzhled byl výsledkem konvergentního vývoje. Nově popsaný druh může vrhnout světlo na evoluční historii těchto zvířat, která žila v mořích po celé období druhohor. Název tohoto ichtyosaura je Wahlisaurus massarae (na počest paleontologů Billa Wahliho a profesorky Judy Massare). Výzkumu a popisu Wahlisaura se věnoval pětadvacetiletý Dean Lomax, známý paleontolog z Univerzity v Manchesteru. Už v únoru tohoto roku byl uveřejněn jím uskutečněný popis druhu Ichthyosaurus anningae, který podobně jako Wahlisaurus čekal na identifikaci několik desítek let. Wahlisaurus vykazuje některé primitivní znaky, jež se u pozdějších ryboještěrů nadobro ztratily. Samotný exemplář je vybaven ramenním pletencem, který prý Lomax neviděl u žádného jiného ichtyosaura. Také proto je objev tolik významný a zjevně poskytne nové informace o anatomii mořských plazů, v jejímž případě je určitě ještě mnoho co objevovat. Zajímavostí však je, že Wahlisaurus je první britský ichtyosaur z rané Jury popsaný od roku 1986. A co více, přidal se k více než 50 odlišným rodům ichtyosaurů, jež zatím známe. Bohužel jsou nálezy těchto plazů vzácnější, než nálezy dinosaurů. Alespoň se tak dá usoudit z počtu nových objevů, jelikož zatímco objevujeme nové typy druhohorních veleještěrů, ryboještěři trochu zaostávají a jejich výzkumu se paleontologové nevěnují tak často. Navíc se o ně veřejnost nezajímá tolik, jako o dinosaury, což je rozhodně škoda. Ovšem, není asi třeba dodat, že výzkum ichtyosaurů bude i nadále pokračovat. O Wahlisaurovi se možná brzy dozvíme více podrobností...


Spiclypeus-Nedávno popsaný rohatý dinosaurus

14. června 2016 v 16:48 | HAAS
Nově objevený ceratopsid, o kterém se v průběhu uplynulého měsíce hodně psalo a mluvilo, je Spiclypeus shipporum. Tento chamosaurin (podčeleď Chasmosaurinae) žil na zaplavených pláních Montany před 76 miliony let. Pozoruhodným znakem tohoto dávno vymřelého plaza byla lebka, výrazně se lišící od lebky jeho příbuzných (jako byl například Triceratops, žijící o deset až jedenáct milionů let později). Spiclypeova lebka byla vybavena rohy, které na límci mířily různými směry. Samci Spiclypea zřejmě používali těchto možných zbraní k odstrašení soka, ale z rohů (hlavně těch nad očima) mohla být pochopitelně i skvělá zbraň. Před 76 miliony let musel Spiclypeus čelit takovým predátorům, jako byl slavný Albertosaurus a jeho příbuzní. Byl to poměrně velký dinosaurus, měřil tak okolo pěti metrů. Šlo o býložravce... Nalezenému exempláři se říká Judith. Toto jméno vychází z Judith Geological Formation, tedy názvu formace, kde byly pozůstatky dinosaura objeveny. Rodové jméno "Spiclypeus" znamená "trnitý štít", druhové jméno "shipporum" bylo zvířeti dáno na počest rodiny Shippových, na jejichž pozemku došlo k jeho objevu. Stalo se tak už před 11 lety, tehdy totiž Dr. Bill Shipp nalezl zkameněliny Spiclypea. Samotný Shipp pak také investoval peníze do výzkumu tohoto druhu. A právě tento výzkum vedl k nesmírně zajímavému zjištění, které nám nabízí pohled na skutečný život objeveného jedince. Jedna z kostí totiž vykazuje známky infekce. Není jasné, proč k infekci došlo (buďto ceratopsida napadl predátor, nebo se sám nějak zranil), nicméně bolest to musela být velká. Z toho vyplývá, že Spiclypeus s názvem Judith zřejmě nebyl schopen našlapovat na levou přední končetinu... Spiclypeus shipporum je dalším ceratopsidem, který vědcům nabízí nové, tak důležité poznatky o evoluci ceratopsidů, především pak chasmosaurinů. V následujících letech snad o tomto dinosaurovi bude zjištěno více. Již nyní je však jasné, že jde skutečně o mimořádný objev!

Zdroj obrázku: www.sciencedaily.com . Více informací můžete nalézt na onom zajímavém webu... Snad se Vám můj článek o tomto objevu líbil!

Nový opeřený dinosaurus z Alberty

19. dubna 2016 v 16:36 | HAAS
Kanadská provincie Alberta je mezi paleontology známa jako místo, které poskytuje skvělý pohled na faunu Severní Ameriky v období pozdní Křídy. Několik zdejších formací starých 80 až 65 milionů let už vydalo množství fosílií. Patří mezi ně někteří z nejznámějších dinosaurů, jako byl Albertosaurus, Edmontosaurus, Edmontonia či různí rohatí dinosauři. Nyní k nim přibyl i jeden poměrně vzácný druh. Kanadští paleontologové Greg Funston a Phill Currie popsali nový druh opeřeného dinosaura, jehož pojmenovali Apatoraptor pennatus. Už jen když se na něj zájemci o pravěk podívají, uvidí v něm oviraptorida. Apatoraptor opravdu patřil mezi několik málo známých severoamerických zástupců velké skupiny Oviraptosauria-její nejznámější členové se vyskytovali v Asii. Kostra Apatoraptora byla nalezena už v roce 1993, ale byla považována za ostatky ornithomimida. Až mnohem později se přišlo na to, že šlo o dinosaura ze zcela jiné skupiny. Apatoraptor byl 2 metry dlouhý, vážil 180 kilogramů a byl opeřený. Svou schopnost zvednout křídla, která mohla být pestře zbarvena, používal k předvádění se. Ocas byl dlouhý a nejspíše zakončený pernatou chocholkou, zatímco esovitý krk nesl malou hlavu s "kasuáří přilbou". Toto zvíře nedokázalo létat jako ptáci, jak bylo zmíněno, nejspíše se mu peří hodilo k předvádění se, nebo udržovalo teplo. Vědci podrobili ostatky Apatoraptora CT skenu a bylo zjištěno, že na kostech předních se nacházely zvláštní rýhy. Napovídají, že kosti nesly silné svaly. V době, kdy Apatoraptor žil, vypadala Alberta zcela jinak než dnes. Mnozí se domnívají, že tehdejší ekosystém se podobal tomu na území jihu dnešních Spojených států amerických. V bažinatých oblastech, podobných těm v Lousianě, spolu dinosauři každý den bojovali na život a na smrt, a Apatoraptor patřil mezi ně...

Snad se Vám článek o novém objevu líbil, jestli-že ano, komentujte!

Uzbekistánský tyrannosaurid

3. dubna 2016 v 11:09 | HAAS
Nedávno byl objeven nový druh masožravého dinosaura, který kdysi kráčel po území jedné ze zemí, jež se nechlubí přílišným množstvím fosilních pozůstatků pravěkých zvířat. Tento dinosaurus se totiž vyskytoval tam, kde dnes leží Uzbekistán. Jeho pozůstatky byly nalezeny v geologické formaci Bissekty, která se nachází v poušti Kyzylkum. Horniny tvořící tuto formaci jsou 90 milionů let staré a spadají do pozdní Křídy stupně Turon. První pozůstatky tohoto obdivuhodného masožravce byly objeveny už v roce 1944, ale výzkum trval celkem dlouho a tak až v roce 2016 byl tvor plně identifikován a pojmenován. Jeho jméno zní Timurlengia euotica. Byl to plazopánvý dinosaurus, theropod stejné skupiny jako Tyrannosaurus Rex. Byl to jeden z prvních tyrannosauridů, kteří kdy žili. Měl mnoho primitivních znaků, ale podle jednoho z vedoucích výzkumu, Stephena Brusatte z Edinburghské univerzity, patřil mezi nejbližší příbuzné Tyrannosaura-byl jen o moc menší. Svou velikostí by se dala Timurlengia přirovnat ke koni. S maximální délkou 3 nebo 4 metrů tento theropod vážil tak 300 kilogramů. Byl to lehký masožravec, pravděpodobně dravec. Timerlungii známe z několika kostí: kosti páteře, krku, ocasu, zadních končetin a překvapivě také mozkovny. Timurlengia poskytla vědcům dokonalý pohled na sluch tyrannosauridů. Ukázalo se totiž, že některé speciální znaky umožňovaly této skupině dinosaurů zachytit i velice vzdálené zvuky. To mohlo pomoci při hledání potravy. Zuby tohoto theropoda se podobaly čepeli, ale nebyly uzpůsobeny k drcení kostí-zato se skvěle hodily k trhání masa z dost možná i živé oběti. Někteří paleontologové si myslí, že nález Timurlengie dokazuje jednu teorii. Tyrannosauridi se totiž vyvinuli relativně rychle. Jiné skupiny dinosaurů stíhal pomalý vývoj, ale to nebyl případ těchto ohromujících predátorů. Zbývá ještě mnohé, co musíme o tomto novém druhu zjistit, přesto však je nanejvýš pozoruhodný...

Doufám, že se Vám článek o nově objeveném druhu tyrannosaurida líbil... Pokud ano, můžete komentovat! Snad Vás objev nadchl!
 
 

Reklama