Nejnovější zkameněliny

Soupis několika posledních objevů

4. října 2015 v 13:33 | HAAS
Paleontologie se neustále setkává s novými poznatky, nálezy a fakty. Především poslední objevy jsou velmi vzrušující... Paleontologům se totiž podařilo objevit klíčová vodítka k pochopení evoluce želv, jedné z nejstarobylejších skupin plazů, jež přežila do dnešních dnů. Víme, že pravděpodobně nejstarší želvou byla Odontochelys, která žila v období Triasu před 220 miliony let. Celkově se podobala dnešním želvám, ačkoliv byla, co se týká některých znaků, mnohem primitivnější. Nyní paleontologové odhalili ještě staršího hráče v želvím vývoji, tentokrát o mnoho milionů let staršího. Pánev Karoo v Jižní Africe totiž vydala zkameněliny 260 milionů let starého diapsida, který byl pojmenován Eunotosaurus africanus. Autor popisu, Gaberiel Bever, o nálezu řekl: "Eunotosaurus je kritickým článkem ve spojení moderních želv k jejich vývojové minulosti." Rozhodně se jedná o veliký nález. Dle Beverových slov "věda čekala na tento nález 150 let." Lebka nově objeveného druhu se velmi podobá lebkám ještěrů, hadů, krokodýlů i ptáků, což jsou diapsidi. Ovšem želvy jsou anapsidi. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami živočichů se pozná jednoduše: anapsidi nemají žádné spánkové jámy, kdežto diapsidi je mají rovnou dvě. Už několik let se odborníci dohadují, zda náhodou anapsidé nejsou jen jakousi součástí skupiny diapsidů. Ovšem Eunotosaurus poskytuje první vědecký důkaz. Tento ještěrům podobný plaz toho měl, pokud jde o jeho vnitřní anatomii, tolik společného s želvami, že jej můžeme považovat nejen za jejich předchůdce, ale také za něco nového, revolučního, díky čemuž se nám naskytne zcela nový pohled na minulost plazů. Bever k tématu dodal: "Jestli-že jsou želvy blízce přibuzné ostatním současným plazům, pak bychom čekali nálezy předků želv s diapsidními lebkami." Eunotosaurus je pro vědu zcela novým případem, a tak se spoustu dalších důležitých informací dozvíme až později. Rozhodně však jde o úžasný objev...


Na Aljašce byl před nedávnem objeven nový druh dinosaura a jeho popis byl uveřejněn teprve ve druhé polovině září. Jak je již zvykem, název druhu je opět trochu těžší na výslovnost-Ugrunaaluk kuukpikensis. Název ale není nijak zavádějící, v podstatě znamená "zvíře, které se pase na Colville River". Jednalo se o hadrosaurida, blízce příbuzného Edmontosaurovi, který žil na území arktické Kanady zhruba ve stejné době. Ugrunaaluk žil totiž před 69 milióny let, byl zhruba 9 metrů dlouhý a je pravděpodobné, že žil ve stádech. Kolony těchto mírumilovných býložravců možná čas od času putovaly na jih, aby se vyhnuly kruté zimě. Místo, kde byly ostatky Ugrunaaluka objeveny, je vzdáleno od civilizace a nachází se v tuhém hornatém prostředí. Jedná se o formaci Prince Creek. Podle Grega Ericksona by nám mohl objev Ugrunaaluka pomoci zjistit, jak byli dinosauři schopni přežít mrazivé teploty v okolí severního pólu...


Další velký nález se týká vývoje lidí... V roce 2013 bylo v jedné jeskyni v Jižní Africe objeveno mnoho kostí pravěkých lidí. Paleoantropologové je popsali a před pár měsíci byl veřejnosti představen nový druh pravěkého člověka-Homo naledi. Momentálně probíhají výzkumy a odborníci se snaží zjistit, jak staré kosti vlastně jsou. Celkem jich bylo objeveno 47, je možné, že jeskynní systém, v němž se po tisíce let nacházely, byl pohřebištěm. Opravdu nedávno však paleoantropolog Lee Berger vyslovil domněnku, že možná nejde o nový druh, ale jen o více kostí již známého vyhynulého typu člověka. Těžko říci, ale stále je velmi pravděpodobné, že Homo naledi skutečně existoval ne jako součást jiného, ale jako vlastní druh...

Zdroje informací a obrázků: Science Daily a Wikipedie.
Doufám, že se Vám soupis nových objevů líbil, pokud ano, komentujte...

Šlépěje dinosaurů objeveny u německého Hannoveru

16. září 2015 v 15:46 | HAAS
Před pár týdny se paleontologům, pracujícím na výzkumu v dole u německého města Hannover, podařil překvapivý objev. Nalezli totiž řadu obrovských dinosauřích stop dlouhou více než 50 yardů. Stop je celkem 90 a s největší pravděpodobnosti byly vytvořeny sauropodem, který kdysi dávno prošel po měkkém bahně, jež následně ztvrdlo a zfosilizovalo. Vzhledem k velikosti stop by šlo určit i délku a váhu zvířete, ale zatím se neví, jaký druh dinosaura stopy vytvořil. Určitě však šlo o těžké zvíře, vážící tak 30 tun. Jedná se o skutečně unikátní nález. Hornina, ve které se stopy nacházejí, je stará 140 až 135 milionů let, a pochází tedy ze samého začátku Křídového období. Stopy jsou 43 centimetrů hluboké a lze i zřetelně poznat, kde se nacházely přední a kde zadní končetiny, a jakým směrem tedy zvíře šlo. Vedoucí vykopávek, Benjamin Englisch, o nálezu řekl: "Je velmi nezvyklé, o jak velké otisky se jedná a jak jsou zachovalé. Nezvyklé je také to, že pochází od velkého dinosaura, kterého jsme v okolí nenašli." Ačkoliv je nález velkým překvapením a německým paleontologům tak opět nabízí prehistorický svět k prozkoumání, v okolí Hannoveru to zase tak nezvyklé není-už mezi lety 2009 až 2011 zde byly odkryty šlápoty dravých dinosaurů, teropodů. Obrovský sauropod měl tedy konkurenci, a velcí dravci zase určitě věděli, čím zahnat hlad. Podle některých výzkumníků však stopy nepatří jen jednomu, ale rovnou dvěma zvířatům. Lze zde totiž pozorovat jakýsi rozdíl ve velikosti šlépějí-zřejmě je to důkaz, že rodič kráčel spolu se svým potomkem. Této zvláštnosti si povšiml dánský přírodovědec P. V. Troelsen z University of Southern Denmark. Vědecký výzkum začal teprve nedávno a podrobnosti se dozvíme možná až za pár let, což je světě vědy očekávatelné, nicméně jedná se o skvělou novinku. Dokazuje nám, že i na místech, která známe celkem dobře, můžeme objevit něco nového, vědě zatím neznámého. Každý nález nám pomáhá doplnit prázdné místo v prehistorickém ekosystému, který se neustále měnil a který nám toho po sobě nezanechal mnoho...


Doufám, že Vás tato zpráva nadchla. Více se o tomto nálezu můžete dozvědět na webu Novinky.cz (zde téma prezentováno jako nález jediné stopy) nebo na Telegraph.co.uk (z této stránky jsou také obrázky)...

Nový druh Australopitéka

16. června 2015 v 15:56 | HAAS
Až do konce minulého století se paleontologové společně s antropology domnívali, že předky raných lidí mohli být živočichové z jediného druhu. Poté se to však radikálně změnilo a potvrzením je i nový nález z Etiopie ve východní Africe, jež je kolébkou lidstva. Mezinárodní tým odborníků vedený profesorem Dr. Yohannesem Haile-Selassiem z Clevelandského muzea prozkoumal a popsal ostatky nově objeveného druhu hominida, jenž patřil do rodu slavné Lucy. Experti jej pojmenovali Australopithecus deyiremeda a žil před asi 3,5 milionu let společně s dalšími hominidy, včetně A. afarensis (a včetně Lucy), A. bahrelghazali a Kenyanthropus platyops. Tento australopiték byl popsán na základě nálezů zubů a čelistí, jež byly objeveny v březnu 2011 ve středu regionu Afar, který se nachází přibližně 520 kilometrů severovýchodně od etiopského hlavního města Addis Ababa a celých 35 kilometrů od Hadaru, kde byla v minulém století objevena Lucy. Popis Australopitheca deyiremeda byl zveřejněn na konci května tohoto roku v populárním britském týdeníku Nature. Slovo deyiremeda, jež je druhovým jménem, znamená v Afarské řeči "blízký příbuzný". Existence tohoto hominida jen poukazuje na to, že se v období před 4 až 3 miliony let ve východní Africe nevyskytoval jeden či dva, ale rovnou celá řada primátů chodídích po zadních. Vyvstávají tak základní otázky, jednou z nich je: Proč tomu tak bylo? Vedlo snad tehdejší klima či prostředí k takové diverzitě rozličných druhů hominidů? Další rozmanitost druhů se dá vyčíst už jen z pohledu na objevené kosti a jiné pozůstatky. Pečlivé studium totiž prokázalo, že Australopothecus deyiremeda se na rozdíl od druhu A. afarensis lišil i vybraným jídelníčkem. Zuby byly totiž uzpůsobeny na žvýkání trochu tužší potravy. Dr. Yohannes Haile-Selassie o nálezu řekl: "Nový druh je potvrzením, že Lucyin druh nebyl jediným potencionálním předchůdcem lidí, který kráčel Afarským regionem v Etiopii v průběhu středního Pliocénu." Ačkoliv je tedy nález potěšující, začínají opět diskuse, jak to vlastně s lidskou evolucí bylo a který z těchto hominidů je nám nejvíce příbuzný. Australopitéci byli nicméně společenští tvorové, sdružovali se do tlup, hledali společně potravu, jako byly hlízy, kořínky či mršiny, podle některých teorií už byli dokonce schopni hozením kamene zabít například antilopu a stali se tak lovci. Je dokonce možné, že jednotlivé druhy mezi sebou mohli soupeřit, stejně jako jejich samostatné tlupy a samostatní jedinci. Zajímavostí je ovšem to, že i po asi milionu let zůstávala v Africe celá řádka hominidů, od Homo habilise až po Paranthropa. Až později všichni zmizeli z fosilního záznamu a celkově přišla řada na rod člověka. Snad bude o A. deyiremeda zjištěno i více informací, protože každý zjištěný fakt nám pomáhá lépe pochopit podstatu světa, v němž žijeme...

Na obrázku vidíte několik zubů v jedné části čelisti, na základě které byl nový druh popsán, v porovnání s prstem jednoho z výzkumníků-jak vidíte, odborníkům se občas opravdu podaří zjistit spoustu informací z maličkých nálezů. Doufám, že se Vám tento článek o novince líbil...

Nové dinosauří objevy z USA

25. května 2015 v 15:11 | HAAS
V poslední době bylo ve Spojených státech amerických učiněno a ohlášeno několik podstatných objevů z oblasti paleontologie. První velkou novinkou je, že byl objeven vůbec první dinosaurus státu Washington. Fosilní pozůstatek jedné z kostí zadní končetiny byl nalezen na pobřeží Sucia Island State Park a San Juan Islands. Kost byla vzata do péče Burke Museum, kurátor muzea, Dr. Christian Sidor z University of Washington se ujal výzkumu. Délka kosti odpovídá 16,7 palcům (zhruba 42 cm) a šířka je 8,7 palce (22 cm). Jedná se však pouze o úlomek kosti zadní končetiny. Výzkumníci v čele se Sidorem vypočítali, že celková délka kosti dosahovala asi 3 stop, což je zhruba 1 metr. Podle všeho patřila kost theropodnímu dinosaurovi. Do této skupiny patřili všichni draví a případně někteří nebezpečně vyhlížející, býložraví dinosauři. Stáří sedimentu, v němž byla kost nalezena, což potvrdila i uhlíková metoda, je 80 milionů let, takže nově nalezený dinosaur žil v období pozdní Křídy. Sidor řekl, že "tato fosílie by nevyhrála soutěž krásy.". Nicméně i tak můžeme být vděční za další skvělý nález, který světu paleontologie opět přinese něco nového. Neví se ještě, do jaké konkrétnější skupiny theropodů tento tvor patřil, zda šlo o Tyrannosaurida, Maniraptorana či něco podobného. Před 80 miliony let byla Severní Amerika rozdělena na tři samostatné ostrovy, stát Washington ležel snad na západním ostrově. Velká část byla nicméně pod vodou, což je také důvod, proč nebyly ve Washingtonu dosud objeveny žádné dinosauří fosílie. Pokud byl nově nalezený a zatím nepojmenovaný druh masožravcem, mohl číhat na stáda kachnozobých Hadrosaurů při cestě za potravou nebo lovit pštrosům podobné Ornithomimosaury. Jasné je však jedno, Washington se stává 37. státem USA, v němž byly nalezeny dinosauří ostatky. Jen čas ukáže, kdy se tak stane i ve zbylých státech...


Další nález je také velmi zajímavý. Na webu Science Daily byl ohlášen 11. května. Je celkově podstatný, jelikož se ukazuje, že některé druhy dinosaurů i v době rozdělení kontinentů obývaly hned několik vzdálenějších míst naší planety. Saurornithoides je dobře prozkoumaný rod dinosaura z Mongolska, nicméně jeden z jehod druhů, zdá se, obýval jih státu Montana, USA. Steven Jasinski z University of Pennsylvania totiž objevil zcela nový druh mongolského rodu, který se skutečně proháněl americkými pláněmi v období Křídy před cca 75 miliony let. Nově objevený druh byl pojmenován S. sullivani. Tento druh Saurornithoida sdílel své životní prostředí s Parasaurolophy, Kritosaury, Daspletosaury, Stegocerasy a Nodocephalosaury. Lovil-li ve smečkách, což je u raptorů velice pravděpodobné, dokonce až skoro jisté, měl velkou šanci na úspěch při lovu velkých býložravců. Fascinující je, že ačkoliv měřil pouhých 1,8 metru na délku, byl zřejmě jedním z tvorů na vrcholu potravního řetězce... Jak vidíte, Velociraptor má nového bratrance...

Doufám, že se Vám článek o dvou nových objevech z USA líbil, jestli-že tomu tak je, komentujte...

Chilesaurus-Býložravá tetanura Jižní Ameriky

3. května 2015 v 11:10 | HAAS
Nedávno byl popsán a podle místa nálezu pojmenován nový druh dinosaura, který sice patřil mezi theropody (skupinu dinosaurů, do které jsou řazeni všichni masožravci), šlo však zřejmě o celkem neškodného herbivora. Nově nalezený druh nese název Chilesaurus diegosuarezi, což je docela hezký název a po nějaké době tak přišli paleontologové se jménem, které není tolik náročné na výslovnost. Běžně se mu začalo říkat také "dinosaurus ptakopysk", čemuž nasvědčuje zvláštní tvar čelistí. Fosilní pozůstatky Chilesaura byly objeveny 4. února 2004 sedmiletým Diegem Suárezem spolu s jeho rodiči Manuelem a Ritou de la Cruz, zatímco rodina prozkoumávala geologicky bohaté území v Chile, pobřežním státu Jižní Ameriky. Na konci dubna tohoto roku byl Chilesaurus konečně uznán za platný rod, popsal jej Dr. Fernando Novas z Argentinského muzea v Buenos Aires. Celkově byl dinosaurus 3,2 metru dlouhý, což je něco málo před 10 stop. Kosti Chilesaura jsou staré 145 milionů let a datují se tak do období pozdní Jury. To znamená, že Chilesaurus žil zhruba ve stejné době, jako jemu příbuzný obrovský dravec ze severoamerického kontinentu-Allosaurus. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, Chilesaurus byl tetanura! Tento název se vžil pro pojmenování skupiny jurských masožravých dinosaurů, mezi něž patřil nejen známý Allosaurus, ale také Monolophosaurus, Yangchuanosaurus, Sinosaurus, Methriacanthosaurus a spousta dalších. Jak je tedy možné, že byl Chilesaurus býložravcem, když jeho příbuznými byli někteří z nejobávanějších zabijáků vůbec? Jakožto theropod byl přece zpřízněn i se slavným Tyrannosaurem Rexem, ale místo drcení kostí a trhání masa preferoval trhání tuhých lístků kapradin. Chilesaurus zjevně představoval zcela nový rodokmen theropodních dinosaurů, který byl dosud světu vědy naprosto neznámý. On i jeho příbuzní, kterých určitě nebylo po málu, se zkrátka specializovali na sbírání plodů a pojídání listí, ačkoliv měli mezi svými předky a příbuznými dravce. Již zmiňovaný autor popisu, Dr. Novas o novém objevu prohlásil: "Chilesaurus je první kompletní dinosaurus z Jurské periody nalazený v Chile a představuje jednoho z nejkompletnějších a anatomicky korektních zdokumentovaných theropodních dinosaurů z jižní polokoule. Ačkoliv byli býložraví theropodi nalezeni v Severní Americe i Asii, toto je poprvé, co byl takový theropod objeven na jihu." Nové průzkumy formace Toqui v patagonské části Chile navíc ukazují, že byl ve své době Chilesaurus jedním z nejhojnějších dinosaurů prehistorické Jižní Ameriky. Tento zvláštní, pozoruhodný a rozhodně velice zajímavý dinosaurus určitě skrývá ještě mnohá tajemství, jeho objev nám však pomohl rozeznat novou skupinu původně dravých dinosaurů, kteří se živili rostlinami, a objevů určitě ještě přibyde...


První obrázek je z webu www.sciencedaily.com a druhý z www.novataxa.blogspot.cz . Snad Vás nový objev nadchl stejně jako mě, určitě jde o velmi výjimečný nález...

Nově objevený dravec z Triasu

26. března 2015 v 15:34 | HAAS
Mezi řádku skvělých nálezů, které byly ve světě paleontologie učiněny od začátku tohoto roku, přibyl i jeden skutečně pozoruhodný. Není to objev jen tak obyčejný, protože jde o nález a pojmenování vrcholového predátora své doby, jak se lze alespoň domnívat. Na území Severní Karolíny v USA totiž došlo k objevu předka krokodýlů, jenž byl pojmenován Carnufex carolinensis, což v překladu znamená "karolínský hrdlořez" (jméno se opravdu vydařilo a určitě je i příhodné). Měl na délku 9 stop, tedy celých 2,7 metru, což je na dravce z Triasu, kteří zajisté, tedy až na výjimky, gigantických velikostí nedosahovali, docela úctyhodné. Fosilní zbytky Carnufexe pocházejí z Pekinské formace, jejíž sedimenty jsou staré cca 231 milionů let a datují se tak do nejstarší etapy pozdního Triasu, Karnianu, což je také období, kdy se na naší planetě začali objevovat první dinosauři. Těžko říci, jestli už před 230 miliony let žili dinosauři v Severní Americe, poněvadž jejich kolébkou byla nejpravděpodobněji Jižní Amerika, ale pokud se tam tehdy nějaký vyskytl, rozhodně mohl mít co do činění s Carnufexem, skutečným terorem okolí. Zajímavé je, že Carnufex patří mezi první krokodyliformy (jakési předchůdce krokodýlú) nalezené na severní polokouli, většina popsaných druhů totiž žila na jižní polokouli a mnozí dosahovali sotva poloviční délky. Takřka třímetrový Carnufex se zřejmě proháněl po světlých lesích a pouštích pravěké Severní Ameriky, tehdy tvořící spolu se všemi ostatními světadíly superkontinent Pangaea, a lovil vše od jiných krokodýlům podobných tvorů až po savcovité plazy. Jeho čelisti byly úzké, ale byly vyzbrojeny masivní sadou zubů ostrých jako břitvy a špička horní čelisti byla navíc o něco výše, než zbytek, takže neobvyklý skus trochu připomínal známější Proterosuchy (Chasmatosaury). Možná, že byl Carnufex schopen i bipedního postoje. Podle paleontologů, kteří Carnufexe popsali, museli mít první teropodní dinosauři skutečně hrůzu nahánějící nepřátele, ale nakonec to byla velikost a mrštnost, která sehrála roli. I tak byl ale Carnufex úctyhodným predátorem a určitě o něm bude zjištěno ještě mnohem více...

Obrázek i informace ze Science Daily. Snad se Vám článek o novém objevu zaujal, pokud ano, nezapomeňte jej okomentovat...

Objev kambrické mořské nestvůry

15. března 2015 v 10:35 | HAAS
Nový objev, který byl ohlášen teprve před pár dny, by podle vědců mohl napomoci k rekonstrukci vývoje prvních členovců. Nalezený druh raného mořského tvora, jenž žil před 480 miliony let na konci Kambria a na začátku Ordoviku, byl pojmenován Aegirocassis benmoulae. Jeho fosílie byly odkryty v Maroku, v severní Africe. Jedná se o velmi unikátní nález, který ukazuje, že ne všechny rané formy života byly malé-Aegirocassis byl členovec dlouhý přes 2 metry. Některými znaky toto zvíře připomínalo anomalokaridy z raného Kambria, jako byl kupříkladu Anomalocaris známý z hornin starých 530 milionů let. Aegirocassis byl plně přizpůsoben životu v mořských hlubinách, podivuhodným znakem však byly jeho žábry, které se nacházely až v zadní části těla. Živil se zřejmě planktonem anebo jinými menšími mořskými živočichy, kterých bylo tehdy v prvohorních vodách plno. Sdílel svůj podvodní domov s trilobity, hlavonožci, ramenonožci i dalšími dravými členovci a samozřejmě také s primitivními tvory s páteří, kteří se od členovců velmi výrazně lišili. Aegirocassis samozřejmě nevypadal jako žádný dnešní tvor, byl mnohem primitivnější, a stejně jako všichni anomalokaridi, i on připomínal tak trochu neznámé mimozemské stvoření. Dlouho se však myslelo, že anomalokaridi měli jen jakousi jednu sadu "klapek" místěných na jednom článku těla, které by mohly připomínat končetiny, ovšem objev nově nalezeného druhu tyto hypotézy mění a ukazuje, že tato skupina měla hned dvě oddělené sady "klapek". To ukazuje, že anomalokaridi zřejmě představovali jakýsi prototyp ve vývoji moderních členovců a tímto se jim zřejmě podobali. Aegirocassis určitě vypoví i spoustu dalších zajímavých příběhů, které podnítí představovist paleontologů i veřejnosti k hlubokému zamýšlení se nad historií života na Zemi, jedná se však bezesporu o úžasný objev, už jen proto, že každý tvor z raných prvohor je uznáván jako vzácný nález...

Doufám, že Vás nový objev potěšil stejně, jako mě. Obrázek je ze Science Daily, stránky, která mi zároveň poskytla i informace pro napsání tohoto článku...

Nový nález měnící domněnky o stáří hadů

3. února 2015 v 14:17 | HAAS
Paleontologové a herpetologové se už po celá desetiletí snaží společnými silami zjistit, jak stará je jedna výjimečná a krásná skupina plazů-hadi. Obě skupiny vědců si nejsou příliš jisté, jak tito živočichové vůbec vznikli. Proto existují jen domněnky o jejich původu. Stejně tak se ani neví, jak staří jsou. Nejstaršími hady, kteří žili už před více než 100 miliony let, byli například Najash, Pachyrhachis nebo Archaeophis. Tedy až dosud, protože tento rok vědci učinili revoluční nález, který způsobil něco neuvěřitelného... Hranice stáří hadů se posunula o takřka 70 milionů let do minulosti! Podle výzkumů tedy hadi žili už v období Jury. Výzkumu se věnoval profesor Michael Caldwell z University of Alberta spolu se svým týmem odborníků. Těm se povedlo najít čtyři doposud neznámé druhy vyhynulých hadů, byli pojmenováni Eophis underwoodi, Portugalophis lignites, Parviraptor estesi a Diablophis gilmorei. Všechny čtyři druhy pocházejí z jiných částí světa a nežily ve shodné době s ostatními. Nejstarší je právě Eophis ("had úsvitu"), který pochází z území poblíž Kirtlingtonu v jižní Anglii. Ten žil před 167 miliony let a právě tento druh je tak onou posuvnou čarou v mapování historie a evoluce hadů. Největším je naopak Portugalophis, jenž pochází z Portugalska, jak již napovídá název-i tento had žil velmi dávno, ve spodní Juře. Stejného stáří je i Diablophis ("ďábělský had"), ten je ale pro změnu z amerického Colorada, které sdílel s mnoha velkými zástupci plazí říše, jež se onehdy na území Severní Ameriky vyskytovali. Parviraptor je nejmladší, jde opět o anglického hada a podle všech výzkumů obýval sladkovodní toky, ve kterých lovil měkkýše a ryby. Žil před 140 miliony let na rozhraní Jury a Křídy... Tento rok se tedy úžasně rozšířily naše poznatky o hadech, skupině šupinatých plazů patřících mezi nejpopulárnější a nejoblíbenější ze své třídy. Výzkum však nebyl jednoduchý. Profesora Caldwella čekalo těžké rozhodování, když pečlivě prohlížel ostatky beznohých ještěrů. Ti totiž v dobách prvních hadů pochopitelně existovali také (možná dokonce už mnohem dříve) a vyčíst důležité informace pouze ze zkamenělin není zrovna jednoduchý úkol. Caldwell se však na základě zkoumání domnívá, že hadi mezi svými předky beznohé ještěrky asi neměli. Důkazem je totiž fakt, že původní hadi ještě měli končetiny, kdežto jejich lebka i poskládání obratlů už se shoduje s jejich dnešními potomky. Jedná se tedy o další fantastické zjištění. Najít zkamenělé kosti hadů není zrovna lehké, jelikož hadí kostra je nesmírně jemná, nově objevené druhy však byly prozkoumány tak dobře právě na základě dobré konzervace v půdě po miliony let. Caldwell je přesvědčený, že starší hadi ještě budou objeveni-je to jen otázka času...


Na obrázku vidíte Portugalophise (zavěšeného ve větvích jinanu), Diablophise skrývajícího se v lebce dinosaura a Parviraptora ve vodním toku.
Zdrojem obrázku, který namaloval Julius Csotonyi, je web Science Daily. Tyto stránky mi také poskytly informace pro tento článek... Doufám, že Vás nový objev nadchl, mne jakožto milovníka hadů naprosto okouzlil!

Aquilops americanus-Nejstarší rohatý dinosaurus Ameriky

10. ledna 2015 v 17:01 | HAAS
Paleontologové nedávno našli, popsali a pojmenovali nový druh rohatého dinosaura ze Severní Ameriky, pravděpodobně jednoho z nejstarších svého typu. Dali mu jméno Aquilops americanus, tedy v překladu "americká orlí tvář". Žil na sklonku období rané Křídy před 113-105 miliony let, tedy zhruba 10 milionů let předtím, než se v Americe objevil další vědcům ještě dobře známý raný zástupce skupiny Ceratopsidae, Zunoceratops. Aquilops se hodně podobal asijským Psittacosaurům, stejně jako oni pravděpodobně i tento druh běhal více po dvou než po čtyřech končetinách, a podobnost se svými asijskými příbuznými je u nově nalezeného druhu celkem zarážející, což uvedl i známý americký paleontolog a expert na rohaté dinosaury Andrew Farke. Aquilops byl popsán na základě nalezené lebky z Cloverly Formation v Montaně, jež byla odkryta už roku 1997 a která měřila pouhých 84 milimetrů, zbytek jeho těla tedy zřejmě nebyl delší, než 60 centimetrů, i když podle některých maximálně měřil i 1,4 metru. Jako jeden z prvních ceratopsidů byl tedy opravdu malý, například známý Triceratops měřil pro srovnání na délku přes 6 metrů a vážil skoro 4000 krát více, než Aquilops! I když byl však Aquilops malý, může podle vědců poskytnout cenná vodítka ke zkoumání evoluce rohatých dinosaurů. Ti se nejpravděpodobněji vyvinuli v Asii, odkud pak migrovali do Severní Ameriky přes zemskou šíji, až ji nakonec usídlili-Aquilops možná patřil k těm úplně prvním. Byl to samozřejmě býložravec. Vědce ještě dále zajímá, jaká tajemství tento nově objevený úžasný vymřelý tvor skrývá, a tak se možná v budoucnu nepochybně dočkáme i dalších informací...

Více informací můžete popřípadě najít na webech Science Daily a Sci-News, z druhé uvedené stránky je i obrázek. Snad Vás nový objev nadchl stejně, jako mne...

Pravěké velryby z Nového Zélandu

20. listopadu 2014 v 14:40 | HAAS
Tento nový senzační objev byl 18. listopadu ohlášen Univerzitou v Otagu, a paleontologové si ho velmi váží. Ve skalnaté oblasti nedaleko města Duntroon v Severním Otagu na Novém Zélandu došlo k nálezu dvou velryb v horninách odpovídajících období Oligocénu, před 27-25 miliony lety. Jedná se o donedávna nepoznané druhy. Podle všeho jsou totiž obě velryby druhu zcela odlišného, a také je od sebe mezi horninami dělí řádka asi dvou milionů let. Oba nově nalezení pravěcí kytovci však měli jedno společné, patřili do skupiny Eomysticetidae. Do této čeledi spadají bezzubé velryby živící se planktonem. Fantastické je to, že nově nalezení kytovci jsou vůbec prvními zástupci eomysticetidů známých z jižní polokoule. Během období Oligocénu byla většina dnešní Zélandie až 100 metrů pod vodou a tak není třeba se divit, že velrybí kosti byly objeveny ve vnitrozemí. Geologicky mladší ze dvou nalezených kytovců dostal jméno Tohoraata raekohao, což znamená doslova "raná velryba s otvory v čele". Nalezená část lebky totiž vykazuje jakési podivné jámy poblíž očních důlků. Podle všech rekonstrukcí byla Tohoraata velrybou celkem štíhlou, 8 metrů dlouhou a také více primitivní-odkazuje na to i malý prostor v lebce určený pro mozek. Sluchové schopnosti však byly u tohoto druhu kytovce velmi podobné smyslům jeho dnešních potomků, což dokazuje i zachovalá dutina umístěná v dolní čelisti. Mnozí kytovci totiž pokládají spodní čelist na mořské dno a tím pádem naslouchají všemu, co se pohybuje v okolí. Těmito smysly byla obdařena právě i Tohoraata, jak ale vypadal oceánský ekosystém na území Zélandie v době, kdy žila, to příliš jasné není. Každopádně nález novozélandských prehistorických velryb skvěle doplňuje naše poznatky o v současnosti již dobře zdokumentované evoluci kytovců jakožto celého řádu, oba nové druhy jsou zároveň prvními eomysticetidy nalezenými mimo USA a Japonsko, a v neposlední řadě je také potřeba si podobných nálezů cenit...

Na obrázku se nachází rekonstrukce hlavy rodu Tohoraata spolu s nalezenými částmi lebky. Do komentářů můžete psát, co si o novém objevu myslíte...
 
 

Reklama