Nejnovější zkameněliny

Nově objevený dravec z Triasu

26. března 2015 v 15:34 | HAAS
Mezi řádku skvělých nálezů, které byly ve světě paleontologie učiněny od začátku tohoto roku, přibyl i jeden skutečně pozoruhodný. Není to objev jen tak obyčejný, protože jde o nález a pojmenování vrcholového predátora své doby, jak se lze alespoň domnívat. Na území Severní Karolíny v USA totiž došlo k objevu předka krokodýlů, jenž byl pojmenován Carnufex carolinensis, což v překladu znamená "karolínský hrdlořez" (jméno se opravdu vydařilo a určitě je i příhodné). Měl na délku 9 stop, tedy celých 2,7 metru, což je na dravce z Triasu, kteří zajisté, tedy až na výjimky, gigantických velikostí nedosahovali, docela úctyhodné. Fosilní zbytky Carnufexe pocházejí z Pekinské formace, jejíž sedimenty jsou staré cca 231 milionů let a datují se tak do nejstarší etapy pozdního Triasu, Karnianu, což je také období, kdy se na naší planetě začali objevovat první dinosauři. Těžko říci, jestli už před 230 miliony let žili dinosauři v Severní Americe, poněvadž jejich kolébkou byla nejpravděpodobněji Jižní Amerika, ale pokud se tam tehdy nějaký vyskytl, rozhodně mohl mít co do činění s Carnufexem, skutečným terorem okolí. Zajímavé je, že Carnufex patří mezi první krokodyliformy (jakési předchůdce krokodýlú) nalezené na severní polokouli, většina popsaných druhů totiž žila na jižní polokouli a mnozí dosahovali sotva poloviční délky. Takřka třímetrový Carnufex se zřejmě proháněl po světlých lesích a pouštích pravěké Severní Ameriky, tehdy tvořící spolu se všemi ostatními světadíly superkontinent Pangaea, a lovil vše od jiných krokodýlům podobných tvorů až po savcovité plazy. Jeho čelisti byly úzké, ale byly vyzbrojeny masivní sadou zubů ostrých jako břitvy a špička horní čelisti byla navíc o něco výše, než zbytek, takže neobvyklý skus trochu připomínal známější Proterosuchy (Chasmatosaury). Možná, že byl Carnufex schopen i bipedního postoje. Podle paleontologů, kteří Carnufexe popsali, museli mít první teropodní dinosauři skutečně hrůzu nahánějící nepřátele, ale nakonec to byla velikost a mrštnost, která sehrála roli. I tak byl ale Carnufex úctyhodným predátorem a určitě o něm bude zjištěno ještě mnohem více...

Obrázek i informace ze Science Daily. Snad se Vám článek o novém objevu zaujal, pokud ano, nezapomeňte jej okomentovat...

Objev kambrické mořské nestvůry

15. března 2015 v 10:35 | HAAS
Nový objev, který byl ohlášen teprve před pár dny, by podle vědců mohl napomoci k rekonstrukci vývoje prvních členovců. Nalezený druh raného mořského tvora, jenž žil před 480 miliony let na konci Kambria a na začátku Ordoviku, byl pojmenován Aegirocassis benmoulae. Jeho fosílie byly odkryty v Maroku, v severní Africe. Jedná se o velmi unikátní nález, který ukazuje, že ne všechny rané formy života byly malé-Aegirocassis byl členovec dlouhý přes 2 metry. Některými znaky toto zvíře připomínalo anomalokaridy z raného Kambria, jako byl kupříkladu Anomalocaris známý z hornin starých 530 milionů let. Aegirocassis byl plně přizpůsoben životu v mořských hlubinách, podivuhodným znakem však byly jeho žábry, které se nacházely až v zadní části těla. Živil se zřejmě planktonem anebo jinými menšími mořskými živočichy, kterých bylo tehdy v prvohorních vodách plno. Sdílel svůj podvodní domov s trilobity, hlavonožci, ramenonožci i dalšími dravými členovci a samozřejmě také s primitivními tvory s páteří, kteří se od členovců velmi výrazně lišili. Aegirocassis samozřejmě nevypadal jako žádný dnešní tvor, byl mnohem primitivnější, a stejně jako všichni anomalokaridi, i on připomínal tak trochu neznámé mimozemské stvoření. Dlouho se však myslelo, že anomalokaridi měli jen jakousi jednu sadu "klapek" místěných na jednom článku těla, které by mohly připomínat končetiny, ovšem objev nově nalezeného druhu tyto hypotézy mění a ukazuje, že tato skupina měla hned dvě oddělené sady "klapek". To ukazuje, že anomalokaridi zřejmě představovali jakýsi prototyp ve vývoji moderních členovců a tímto se jim zřejmě podobali. Aegirocassis určitě vypoví i spoustu dalších zajímavých příběhů, které podnítí představovist paleontologů i veřejnosti k hlubokému zamýšlení se nad historií života na Zemi, jedná se však bezesporu o úžasný objev, už jen proto, že každý tvor z raných prvohor je uznáván jako vzácný nález...

Doufám, že Vás nový objev potěšil stejně, jako mě. Obrázek je ze Science Daily, stránky, která mi zároveň poskytla i informace pro napsání tohoto článku...

Nový nález měnící domněnky o stáří hadů

3. února 2015 v 14:17 | HAAS
Paleontologové a herpetologové se už po celá desetiletí snaží společnými silami zjistit, jak stará je jedna výjimečná a krásná skupina plazů-hadi. Obě skupiny vědců si nejsou příliš jisté, jak tito živočichové vůbec vznikli. Proto existují jen domněnky o jejich původu. Stejně tak se ani neví, jak staří jsou. Nejstaršími hady, kteří žili už před více než 100 miliony let, byli například Najash, Pachyrhachis nebo Archaeophis. Tedy až dosud, protože tento rok vědci učinili revoluční nález, který způsobil něco neuvěřitelného... Hranice stáří hadů se posunula o takřka 70 milionů let do minulosti! Podle výzkumů tedy hadi žili už v období Jury. Výzkumu se věnoval profesor Michael Caldwell z University of Alberta spolu se svým týmem odborníků. Těm se povedlo najít čtyři doposud neznámé druhy vyhynulých hadů, byli pojmenováni Eophis underwoodi, Portugalophis lignites, Parviraptor estesi a Diablophis gilmorei. Všechny čtyři druhy pocházejí z jiných částí světa a nežily ve shodné době s ostatními. Nejstarší je právě Eophis ("had úsvitu"), který pochází z území poblíž Kirtlingtonu v jižní Anglii. Ten žil před 167 miliony let a právě tento druh je tak onou posuvnou čarou v mapování historie a evoluce hadů. Největším je naopak Portugalophis, jenž pochází z Portugalska, jak již napovídá název-i tento had žil velmi dávno, ve spodní Juře. Stejného stáří je i Diablophis ("ďábělský had"), ten je ale pro změnu z amerického Colorada, které sdílel s mnoha velkými zástupci plazí říše, jež se onehdy na území Severní Ameriky vyskytovali. Parviraptor je nejmladší, jde opět o anglického hada a podle všech výzkumů obýval sladkovodní toky, ve kterých lovil měkkýše a ryby. Žil před 140 miliony let na rozhraní Jury a Křídy... Tento rok se tedy úžasně rozšířily naše poznatky o hadech, skupině šupinatých plazů patřících mezi nejpopulárnější a nejoblíbenější ze své třídy. Výzkum však nebyl jednoduchý. Profesora Caldwella čekalo těžké rozhodování, když pečlivě prohlížel ostatky beznohých ještěrů. Ti totiž v dobách prvních hadů pochopitelně existovali také (možná dokonce už mnohem dříve) a vyčíst důležité informace pouze ze zkamenělin není zrovna jednoduchý úkol. Caldwell se však na základě zkoumání domnívá, že hadi mezi svými předky beznohé ještěrky asi neměli. Důkazem je totiž fakt, že původní hadi ještě měli končetiny, kdežto jejich lebka i poskládání obratlů už se shoduje s jejich dnešními potomky. Jedná se tedy o další fantastické zjištění. Najít zkamenělé kosti hadů není zrovna lehké, jelikož hadí kostra je nesmírně jemná, nově objevené druhy však byly prozkoumány tak dobře právě na základě dobré konzervace v půdě po miliony let. Caldwell je přesvědčený, že starší hadi ještě budou objeveni-je to jen otázka času...


Na obrázku vidíte Portugalophise (zavěšeného ve větvích jinanu), Diablophise skrývajícího se v lebce dinosaura a Parviraptora ve vodním toku.
Zdrojem obrázku, který namaloval Julius Csotonyi, je web Science Daily. Tyto stránky mi také poskytly informace pro tento článek... Doufám, že Vás nový objev nadchl, mne jakožto milovníka hadů naprosto okouzlil!

Aquilops americanus-Nejstarší rohatý dinosaurus Ameriky

10. ledna 2015 v 17:01 | HAAS
Paleontologové nedávno našli, popsali a pojmenovali nový druh rohatého dinosaura ze Severní Ameriky, pravděpodobně jednoho z nejstarších svého typu. Dali mu jméno Aquilops americanus, tedy v překladu "americká orlí tvář". Žil na sklonku období rané Křídy před 113-105 miliony let, tedy zhruba 10 milionů let předtím, než se v Americe objevil další vědcům ještě dobře známý raný zástupce skupiny Ceratopsidae, Zunoceratops. Aquilops se hodně podobal asijským Psittacosaurům, stejně jako oni pravděpodobně i tento druh běhal více po dvou než po čtyřech končetinách, a podobnost se svými asijskými příbuznými je u nově nalezeného druhu celkem zarážející, což uvedl i známý americký paleontolog a expert na rohaté dinosaury Andrew Farke. Aquilops byl popsán na základě nalezené lebky z Cloverly Formation v Montaně, jež byla odkryta už roku 1997 a která měřila pouhých 84 milimetrů, zbytek jeho těla tedy zřejmě nebyl delší, než 60 centimetrů, i když podle některých maximálně měřil i 1,4 metru. Jako jeden z prvních ceratopsidů byl tedy opravdu malý, například známý Triceratops měřil pro srovnání na délku přes 6 metrů a vážil skoro 4000 krát více, než Aquilops! I když byl však Aquilops malý, může podle vědců poskytnout cenná vodítka ke zkoumání evoluce rohatých dinosaurů. Ti se nejpravděpodobněji vyvinuli v Asii, odkud pak migrovali do Severní Ameriky přes zemskou šíji, až ji nakonec usídlili-Aquilops možná patřil k těm úplně prvním. Byl to samozřejmě býložravec. Vědce ještě dále zajímá, jaká tajemství tento nově objevený úžasný vymřelý tvor skrývá, a tak se možná v budoucnu nepochybně dočkáme i dalších informací...

Více informací můžete popřípadě najít na webech Science Daily a Sci-News, z druhé uvedené stránky je i obrázek. Snad Vás nový objev nadchl stejně, jako mne...

Pravěké velryby z Nového Zélandu

20. listopadu 2014 v 14:40 | HAAS
Tento nový senzační objev byl 18. listopadu ohlášen Univerzitou v Otagu, a paleontologové si ho velmi váží. Ve skalnaté oblasti nedaleko města Duntroon v Severním Otagu na Novém Zélandu došlo k nálezu dvou velryb v horninách odpovídajících období Oligocénu, před 27-25 miliony lety. Jedná se o donedávna nepoznané druhy. Podle všeho jsou totiž obě velryby druhu zcela odlišného, a také je od sebe mezi horninami dělí řádka asi dvou milionů let. Oba nově nalezení pravěcí kytovci však měli jedno společné, patřili do skupiny Eomysticetidae. Do této čeledi spadají bezzubé velryby živící se planktonem. Fantastické je to, že nově nalezení kytovci jsou vůbec prvními zástupci eomysticetidů známých z jižní polokoule. Během období Oligocénu byla většina dnešní Zélandie až 100 metrů pod vodou a tak není třeba se divit, že velrybí kosti byly objeveny ve vnitrozemí. Geologicky mladší ze dvou nalezených kytovců dostal jméno Tohoraata raekohao, což znamená doslova "raná velryba s otvory v čele". Nalezená část lebky totiž vykazuje jakési podivné jámy poblíž očních důlků. Podle všech rekonstrukcí byla Tohoraata velrybou celkem štíhlou, 8 metrů dlouhou a také více primitivní-odkazuje na to i malý prostor v lebce určený pro mozek. Sluchové schopnosti však byly u tohoto druhu kytovce velmi podobné smyslům jeho dnešních potomků, což dokazuje i zachovalá dutina umístěná v dolní čelisti. Mnozí kytovci totiž pokládají spodní čelist na mořské dno a tím pádem naslouchají všemu, co se pohybuje v okolí. Těmito smysly byla obdařena právě i Tohoraata, jak ale vypadal oceánský ekosystém na území Zélandie v době, kdy žila, to příliš jasné není. Každopádně nález novozélandských prehistorických velryb skvěle doplňuje naše poznatky o v současnosti již dobře zdokumentované evoluci kytovců jakožto celého řádu, oba nové druhy jsou zároveň prvními eomysticetidy nalezenými mimo USA a Japonsko, a v neposlední řadě je také potřeba si podobných nálezů cenit...

Na obrázku se nachází rekonstrukce hlavy rodu Tohoraata spolu s nalezenými částmi lebky. Do komentářů můžete psát, co si o novém objevu myslíte...

Nález lebky srstnatého nosorožce ve Spojeném království

3. listopadu 2014 v 16:08 | HAAS
Na konci minulého měsíce byla v anglickém Cambridgeshire na východě Spojeného království objevena lebka srstnatého nosorožce. Stáří je odhadováno na 35 000-75 000 let, což už odpovídá würmské době ledové. Nález je unikátní, protože lebka je z velké části kompletní, chybí pouze dolní čelist a nosorožcovy zuby, i tak se však jedná o skvělý nález. Přesto však není tolik překvapivý, protože nosorožci druhu Coelodonta antiquitatis v oblasti Spojeného království, během doby ledové dost možná spojeného pomocí ledové pokrývky se zbytkem Evropy, kdysi vážně žili, stejně jako po celé Eurasii až po oblast ruského dálného východu. Dodnes se drobounké úlomky zubů srstnatých nosorožců dají najít v anglických kamenolomech. Lebka je již nyní očišťována a připravována na vystavení. Zaujme velikou pozici ve Fossils Galore, skvělé fosilní expozici v centru městečka March, jehož patronem je i slavný televizní producent Nigel Marven. Vedoucí Fossils Galore, Jamie Jordan, poukázal na skvělý nový objev jako na metrovou lebku, a bude tak poctou, že fosilní centrum ji bude vystavovat. Od roku 2002 jde totiž asi nejvýznamější objev britského srstnatého nosorožce (jen tehdy byla objevena navíc celá kostra)...


Více informací se můžete dozvědět na této stránce: http://www.bbc.com/news/uk-england-cambridgeshire-29819156 . Snad Vás nový objev nadchl...

Nové významné paleontologické objevy

1. září 2014 v 13:56 | HAAS
Před nedávnou dobou došlo k několika zásadně významným objevům v paleontologii, všechny z nich se týkají druhohor, a v tomto článku si ty tři hlavní popíšeme...

Velmi důležitým je především nález vůbec prvního kdy objeveného venezuelského dinosaura, který byl pojmenován Laquintasaura venezulae. Tento hmyzožravec je však nejen prvním dinosaurem vůbec kdy objeveným ve Venezueli, ale také po celé severní části Jižní Ameriky. Laquintasaura je zcela novým rodem a žila před 200 miliony lety, krátce po velkém vymírání na konci Triasu. To dokazuje, že i po tak velké katastrofě, jako bylo rozdělení Pangaei, se dinosauři okamžitě zotavili a opět vládli světu. Nový druh popsali vědci ze Švýcarska a Spojeného království na základě osmi zachovalých částí kostry. Laquintasaura však nebyla žádným gigantem, na délku měřila pouhý 1 metr, a stejně jako ostatní Theropodi, mezi něž se řadila, byla bipedním zvířetem (chodila po dvou nohách). Nález Laquintasaury je důležitý ještě v jednom: Až doteď si paleontologové severní část Jižní Ameriky v rané Juře představovali jen jako holou poušť, pustinu bez života, dnes nám ale nově objevený druh sděluje opak a naopak nás nabádá k dalšímu pátrání... Obrázek je z www.sci-news.com .


Dalším významným objeven je malý ornitopodní dinosaurus Kulindadromeus zabaikalicus. Jeho popis nedávno sestavil doktor Pascal Godefroit spolu se svými kolegy z Belgického institutu přírodních věd v Bruselu. Objev je unikátní především proto, jelikož zachovalé části kostry byly odkryty na Sibiři v Rusku, a jejich studium prozrazuje, že byly vytvořeny během období Jury. Kulindadromeus žil před 169 až 144 miliony let a stejně jako Laquintasaura, i on měl na délku pouze 1 metr. Přední končetiny byly velice krátké. Podle fosilních ostatků byl ale Kulindadromeus také opeřený! To jen potvrzuje teorie tvrdící fakta, že malí dinosauři byli pokryti peřím, nebo případně chmýřím či protopeřím, které se vyskytuje u mláďat současných ptáků. Není tedy pravdou, že by peří bylo typické pouze pro ptáky, ale také pro některé vyhynulé plazy... Obrázek je z www.sci-news.com .


Dále, v čínském pohoří Ťan-Šan v severozápadní provincii Sin-ťiang (nebo také Xinjiang), byla před nedávnem nalezena pterosauří kolonie. Neznámý druh dostal jméno Hamipterus tianshensis, a dle nálezu se tento ptakoještěr vyskytoval ve velkých hejnech o 30 až 40 jedincích, čímž by se dal přirovnat k dnešním papouškům alexandrům z Asie. Jednalo se o hnízdící kolonii, všechny jedince v jedné chvíli překvapila písečná bouře, záplava či jiná katastrofa, a tak ve stejnou dobu zahynuli. Objev je významný také z pohledu popisu ptakoještěřích vajec. Z nálezů naprosto vychází jejich měkkost, podobně, jako je tomu u dnešních plazů, například želv, hadů či krokodýlů. Stáří kolonie je zhruba 120 milionů let... Obrázek je z www.martinoraptor.blog.cz (na této stránce se dozvíte více podstatných informací).


Snad se Vám můj popis nejzajímavějších objevů líbil, na uvedených stránkách naleznete více důležitých informací...

Nový dinosauří obr z Patagonie

19. května 2014 v 14:12 | HAAS
Patagonii se často přezdívá "země obrů", neboť v době Křídové se zde vyskytovalo takové množství rozmanitých a zároveň gigantických dinosaurů, že si je snad člověk dokáže těžko představit. Už před mnoha lety zde paleontologové vykopali pozůstatky takových živočichů, jako Antarctosaurus či Argentinosaurus. Tito dinosauři byli úctyhodní a velicí. A představte si, že teď k nim přibyl ještě další gigant! Zatím ale nemá jméno... Tento živočich byl podle veškerých odhadů velký jako 14 dospělých slonů, takže měřil 40 metrů a vážil prý 77 až 100 tun! Velikostně by se tedy dal přirovnat k Argentinosaurovi. Pozůstatky obra byly odkryty v argentinské části Patagonie, nějakých 260 kilometrů od města Trelew. Výzkumy tohoto tvora pokračují i nadále. Objeveno bylo několik dobře zachovalých obratlů, podle nichž vědci vytvořili své domněnky o velikosti zvířete. Obratle předtím našel jeden z místních rolníků, a to už v minulém roce. Bezejmenný obr je právě zdá se opravdu jedním z největších suchozemských živočichů, jací kdy po Zemi chodili...

Na obrázku vidíte Argentinosaura, který byl nově objevenému gigantovi pravděpodobně příbuzný (oba patřili do stejné čeledi Titanosauridae). Více informací zde: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/336544-v-argentine-nasli-kostru-nejvetsiho-dinosaura-vsech-dob-byl-velky-jako-14-slonu.html .

Eocasea martini-Nový druh synapsida

20. dubna 2014 v 9:57 | HAAS
Po nějaké době zase došlo k celkově významnému nálezu. Došlo totiž k objevu nového druhu plaza, který by podle paleontologů mohl být jedním z nejstarších předků býložravých plazů i savců, synapsida jménem Eocasea martini. Tvor žil v Kansasu, Spojených státech amerických, před asi 300 miliony lety, na samém konci období Karbonu. Podle studií nalezených zubů by se dalo usuzovat, že ještě stále šlo o masožravé zvíře, živící se zřejmě hmyzem. Eocasea martini totiž nedosahovala příliš úctyhodných velikostí na to, aby skolila větší kořist. Její délka činila 20 centimetrů a přesto, že byla robustnější stavby těla, nemohla vážit ani 2 kilogramy. Druhové jméno "martini" bylo tomuto zvířeti dáno na počest doktora Larryho Martina, známého paleontologa, jenž jako první shromáždil před více než rokem fosilní materiál mladého jedince nově objeveného živočicha, a který bohužel po těžké nemoci zemřel minulý rok. Jörg Frönisch z Berlínského přírodovědného muzea prohlásil, že Eocasea martini patří mezi nejstarší známé synapsidy vůbec, a je tak i jedním z nejstarších zvířat příbuzným nám, savcům. Profesor Robert Reisz konstatoval, že mladší jedinci Eocasei snad mohli být i býložravci a až postupně s rostoucím věkem převedli svůj záměr na masitou stravu. Je to úžasný a potěšující nález, snad takových v tomto roce ještě přibyde...

Doufám, že Vás nový objev potěšil stejně, jako mne, líbil-li se Vám tento článek, komentujte či hodnoťte hvězdičkami...

Objeven největší evropský dravý dinosaurus

8. března 2014 v 9:48 | HAAS
Torvosaurus gurneyi převzal před pár dny před veřejností titul největšího zatím nalezeného teropodního dinosaura Evropy. Rod Torvosaurus je všeobecně pokládán za jednoho z největších jurských masožravců vůbec, společně například s Allosaurem nebo Edmarkou, kteří všichni měřili více, než 10 metrů. V Evropě tak velký druh ale zatím objeven nebyl. Tedy až doteď. Torvosaurus gurneyi dosahoval délky 10 metrů, což je 33 stop, a vážil přibližně 4,5 tuny. Kosti byly nalezeny na sever od Lisabonu, hlavního města Portugalska. Horní čelist obsahovala jedenáct výborně zachovalých dlouhých zubů. Z Portugalska v posledních letech přichází množství nálezů hlavně z Jury, jelikož proslulé souvrství Lourinha nabízí skvělý pohled do jurského světa prostřednictvím pradávných hornin, v nichž došlo k zachování kostí množství tehdejších živočichů. Protože před 150 miliony let, kdy Torvosaurus gurneyi pochodoval Portugalskem, byla Eurasie se Severní Amerikou spojena v jediný kontinent Laurasie (též zvaný Velký severní kontinent), je možné, že by mohlo dojít k odkrytí jeho pozůstatků i na severoamerickém kontinentu, i když to není zrovna nic pravděpodobného. Druhové jméno "gurneyi" bylo dinosauru dáno na počest Jamese Gurneyho, autora a ilustrátota proslulé knižní série Dinotopie...

O této novince jsem se dozvěděl díky stránkám National Geographic a Discovery News. Myslíte si, že se jedná o významný objev?
 
 

Reklama