Podivuhodné zprávy ze světa pravěku

Obrana u ankylosauridů

29. března 2010 v 13:32 | HAAS
Obrana u stegosauridů, Obrana u sauropodů a Obrana u triceratopsidů... To všechno jsou díly ze série Obrana u dinosaurů, a já Vám tentokrát přináším další díly. Tentokrát jsem se rozhodl pro fascinující Ankylosaury!!!

Ankylosauři žili na naší Zemi v období Křídy, a je z nich hodně známých druhů. Mezi ty nejproslavenější patří např.: Ankylosaurus, Euplocephalus nebo Saichania. Jak se tito dinosauři bránily??? Jedna zkamenělina ocasu Ankylosaura ukázala, že jedinec narazil do něčeho hodně tvrdého, a to v obou dvou stranách... Vědci si myslí, že se bránil... Na jedince zřejmě útočil predátor, případně Tarbosaurus. Jestli-že by se dravec přiblížil k Ankylosaurovi, mohl by však býložravec zaútočit kyjem na konci ocasu. Kanadští vědci se pokoušeli zrekontruovat boj mezi oběma obry... Vypadá to, že dravec měl zřejmě při souboji zlomenou nohu... Do čeho však Ankylosaurus přesně uhodil, to vědci stále nevědí. Takto se někteří bránili, ale co silná kůže??? Pokud někteří dravci útočili na Ankylosaury, a Ankylosauři se již nemohli bránit ocasem, samostatně je ubránila tvrdá a dutá kůže. Byla téměř neprorazitelná. Takže: kdyby Tarbosaurus útočil, a býložravec se už nemohl bránit ocasem, vyšlo by to tvrdou kůží...

Na obrázku je souboj mezi giganty Tarbosaurem a Ankylosaurem.

Zatím nevím, o jakých dalších dinosaurech a jejich obranách bych psal, ale něco nového chystám: projekt o dinosauřích rekordech v běhu.

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(3/3)-Diplodoci

23. března 2010 v 14:46 | HAAS
Minule jsme sledovali boje Iguanodontů, dnes se dozvíme něco o bojích Diplodokovitých. Bohužel, jde o poslední díl naší série o vzájemných bojích pravěkých ještěrů...

Diplodokovití, čeleď sauropodů z období Jury, byla jedna z dlouhokrkých dinosaurů. Jejich boje nás dnes zaměstnají... Před 155 miliony let žil na území Severní Ameriky přes 25 metrů dlouhý Diplodokus. Nebyla to samotářská zvířata: žila ve velkých skupinách kolem 20 kusů. Ale jaké byli u nich vzájemné souboje??? S touto otázkou si ze začátku spousta vědců lámala hlavu. Dnes však víme, že pokud spolu dva Diplodoci, tak se např. přetlačovali svými boky ze strany na stranu... Jejich těla byla těmto nárazům přispůsobená-a aby toho dokonce nebylo málo: Své hlavy mohli diplodokovití použít samozřejmě také jako žirafy. Když potom byla jejich žebra přispůsobená ranám jejich těl, tak proč by nemohla být přispůsobená i menším ranám, a to od jejich hlav? Proč ne? Takto bojovali Diplodoci... Je škoda, že tato čeleď později vyhynula...

Obrázek nahoře: Po boji poražený Diplodokus odchází z místa souboje...
Dole: Vítěz přebírá vedení stáda...
Série vzájemných bojů dinosaurů končí, ale vy se můžete těšit na pokračování série Obrana u dinosaurů! Buzdou to totiž boje Ankylosaurů s dravci!

Pravěcí kytovci-část 1/2

19. března 2010 v 12:39 | HAAS
Přináším zbrusu nový dvojdílný seriál o vývoji kytovců-každý díl=2 zvířata! Tak si to užijte!
Jméno:Pakicetus attocki,
dékla:190 cm,
výskyt:v Pákistánu, před 52 miliony lety.
Tento předek dnešních kytovců se nepodobá žádnému dnes žijícímu tvorovi... Pakicetus měl velkou a působivou řadu zubů-byl to tedy dravec... Patří mezi jedny z nejlépe dochovalých zkamenělin z Pákistánu. Ušní struktury mohou naznačit, že byl přizbůsoben naslouchání pod vodou... Avšak, nemohl vydržet ve vysoké hloubce, jeho uši by tento tlak pravděpodobně nevydrželi. V jiném se však podobá kopytníkům a jeho kostra byla přizbůsobená spíše pohybu na souši než ve vodě...
Jméno:Rodhocetus balochistatensis,
délka: 280 cm,
výskyt:moře jižní Asie, před 45 miliony lety.
Před 45 milony lety se objevily mnohem vyvinutější předci velryb, jací jen mohli... Třeba Rodhocetus měl klouby svých končetin stejného typu, jako mají sudokopytníci. Rodhocetus byl už mnohem více přizbůsobený životu ve vodě než na souši, ale na souši bylo stále lépe... Je jedním z blízkých příbuzných druhu Ambulocetus. Znak sudokopytníků však u Rodhoceta vymizel, jak se stále více přizbůsoboval životu ve vodě... Potom se z něho vyvinuli první kytovci...
Takže v příští části první kytovci!
Vysvětlivky: písmena zbarvená fialově znamenají důležitý pojem či věc...

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(2/3) Iguanodonti

18. března 2010 v 13:40 | HAAS
V minulém díle jsme sledovali boje Tyrannosaurů, v této části se dozvíte něco o bojích Iguanodonů... Snad se dozvíte alespoň trochu informací o bojích těchto druhů...
Čeleď Iguanodontů je jednou z podivuhodných... My se zaměříme ale jen k jejim vzájemným bojům... Jak ukázali zkameněliny, tato čeleď měla silnou lebku, a tak, když třeba samci bojovali o vedení stáda, se dokázali bouchat do různých částí těla... Pokud někdy protivník neustoupil, byl nepřítel schopen svého soka i zabít... O tom svědčí třeba dlouhé drápy na palcích na předních končetinách... Ještě je jedno jisté: když jeden druhého porazil už jen tak, že ho zabil, nechal jeho mrtvé tělo jednomu osudu, a to jakémukoliv! Protože byla tato zvířata společenská, mohli se takové boje odehrávat mnohokrát. Jde o opravdu zajímavé tvory... Takže: představte si, že jeden Iguandon napadne druhého... Narážejí se silnými lebkami do těl, a když jeden neustoupí, druhý se pokusí o risk-dá mu ránu ostrým palcem např. do krku. Nepřítel vykrvácí, a je po bitce... Čeleď Iguanodontů ale nakonec vyhynula...
Nahoře: vítězící samec přebírá stádo...
Dole: samec své stádo vede do nového teritoria...
Příště poslední díl, a v tom něco o bojích diplodoků!

Býložravý savci z pravěku-část druhá

15. března 2010 v 16:32 | HAAS
V druhé části seriálu o býložravých pravěcích savcích uvidíte hlavně nosorožce nebo jejich příbuzné!!! Samozřejmě ale i další savci budou hrát v tomto díle hlavní roli!

Jméno:Indricotherium transocalorium,
výška: kolem 6ti metrů,
výskyt: Eurasie před 29 miliony lety.

Jméno: Coelodonta antiquitatis,
výška: kolem 170 centimetrů,
výskyt: Eurasie před 200 tisíci lety.

Jméno:Elasmotherium sibiricum,
výskyt: Sibiř,
výška: možná 180 centimetrů.


Jméno: Megaceros giganteus,
výška: 2 metry,
výskyt: Evropa a západní Asie před 500 tisíci lety.

Jméno:Miotragoceros ponnnoniae,
výška: 1 metr,
výskyt:západní Evropa před možná 10 miliony lety.

Příště: Druhy pravěkých koní!
Ještě bych rád upozornil, že od příštího týdne by měl začít dvoudílný seriál o vývoji kytovců!

Býložraví savci z pravěku-část první

11. března 2010 v 13:29 | HAAS
Začíná nový projekt. Tentokrát bude patřit k dalším z mých seriálů, ale nebude o dinosaurech ani o zvířatech před nimi. Po dinosaurech hráli na Zemi hlavní roli savci, a já pro Vás mám připravených několik částí s pravěkými savci-výhradně býložravými! Začínáme!!!

Jméno: Astrapotherium magnum,
výška: kolem 114 centimetrů,
výskyt: pouze Argentina před asi 18 miliony lety.

Jméno: Uintatherium robustum,
výška: asi 150 centimetrů,
výskyt: v Severní Americe před 50 miliony lety.

Jméno:Megacerops coloradensis,
výška: asi 250 centimetrů,
výskyt: Severní Amerika před 37 miliony let.


Jméno:Arsinoitherium zitteli,
výška: kolem 180 centimetrů,
výskyt: Egypt před 36 miliony let.

Jméno: Toxodon platensis,
výška: asi 150 centimetrů,
výskyt: Jižní Amerika před asi 3 miliony lety.

První část končí, ale druhá vyjde přibližně příští týden, takže proč zoufat!

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(1/3)Tyranosauři

10. března 2010 v 13:33 | HAAS
Začíná druhá řada seriálu o vzájemných dinosauřích bojích! Skládá se ze tří dílů, v nichž se dozvíme o bojích Tyranosaurů, Iguanodontů a Diplodokovitých!

Tyrannosauři, čeleď silných dinosaurů od velikosti délky 5 do 15 metrů. Určitě i u nich se někdy odehrál nějaký vzájemný boj. U tyranosaurovitých většinou nalézáme rány na lebkách, jde o stopy zubů stejného druhu. Možná byli tyranosaurovití kanibalové, ale určitě také bojovali o potravu... Pokud nějaký Tyranosaurus ulovil potravu, a jeden z jeho druhu uviděl, co ulovil, a měl hlad, mohl se vydat na soboj na život i na smrt. Většinou v bojích vítězili ti silnější, ale mnohdy i samci. Přestože samice někdy byly větší, kořist z hlediska kolem 80% nosily mláďatům, a potom je tedy i bránily. Takže:Představte si, že tyranosauru Albertosaurovi se podařilo získat nějakou potravu (např.Orodromea), a nese ji svým mláďatům. Za to druhý Albertosaurus vidí vše z povzdálí, a útočí na samici, která kořist ulovila pro mláďata. Boje většinou trvaly dlouho, ale útočník mohl vyhrát. I tyranosaurovití však vyhynuli...

Obrázek nahoře: Tyrannosaurus vidí samici, a vrhá se k útoku...
Obrázek dole: Samec škrtí samici, která pravděpodobně prohraje...

V příštím díle se dozvíte o bojích Iguanodonů!

Vzájemné boje dinosaurů (2/2)-Pachycephalosaurovití

24. února 2010 v 17:58 | HAAS
V minulém díle jsme se dozvěděli něco o bojích silných dinosaurů Triceratopsidů, lépe Ceratopsidů. Dnes se dozvíme o bojích další velké a silné skupiny veleještěrů, a to Pachycephalosaurů.

Pachycephalosaurovití, čeleď zvláštních dinosaurů, z velmi silnou lebkou, je další známá skupina dinosaurů, u nichž probíhali vzájemné souboje. A to tak, že proti sobě samci naráželi lebkami, nejprve ze všeho se rozběhli. Tato čeleď žila jak v Severní Americe, tak i např. v Mongolsku. U spousta z nich byli boje stejné. My se dnes budeme zabývat jejich boji v S.Americe, druhu Pachycephalosaurus, zástupce čeledi. Samci takhle bojovali většinou o teritoria, nejprve se rozkročili, a potom rozběhli... Jejich lebky byli hodně silné, takže nárazy vydrželi. Naznačili to většinou rány na hlavách Pachycephalosaurů. Částí souboje byl i řev. Pachycephalosauři měli na lebkách i různé malé trny, a někteří lidé, kteří se pravěkem zase tak moc nezabývají, si dodnes myslí, že způsobovali svému sokovi zranění, ze kterých například vykrvácel. Chyba!!! Cílem soubojů bylo spíše odtlačit soka z místa, a ne ho zabít. Toto se ale občas stalo, ale nechtě... Tato silná skupina dinosaurů vydržela ještě dlouho, ale nakonec vymizela...

Obrázek nahoře:Samci Pachycephalosaurů se proti sobě rozkročují, za chvíly se proti sobě rozběhnou...
Obrázek dole:Samci se srazily, a přetlačují se...

Serál uběhl... ALE!!! Byla to jen jeho první řada!!! V příští epizodě, která bude patřit mezi epizody druhé řady, se bude zabývat boji Tyrannosauridů, jako je například T-Rex, Albertosaurus, nebo Tarbosaurus!!! Tak se těšte!

Vzájemné boje dinosaurů (1/2)-Triceratopsi

21. února 2010 v 10:40 | HAAS
Sliboval jsem, že se později dozvíte něco o vzájemných bojích dinosaurů, a proto jsem přichystal dvoudílný seriál, ve kterém se dozvíte o těchto bojích. V první kapitole na Vás čekají Triceratopsovití! Samozřejmě, budou zde i obrázky z dinosauřích bojů!!!

Triceratopsidi, skupina, která žila v období křídy, byla vyzbrojena velkými rohy... A samozřejmě kanýrem... Protože se právě na těchto kanýrech našli různá zranění, která pocházela od rohů dalších ze stejného druhu, dokázali vědci shromáždit informace, a nyní už víme, jak vše bylo. Boje probíhali nejvíce o teritoria. Například Triceratopsové se dokázali zaklesnout svými rohy. Ale nebylo to tak, jak si to kdejaký obyčejný člověk myslí. Někteří lidé stále věří tomu, že se proti sobě Triceratopsovití rozběhli, a potom se naráželi. To ale už příliš zašli k jiným druhům. Tyto skupiny ještěrů před sebou spíše stíli, a přetlačovali se. Jejich rohy byli nesmírně silné, ale to všechno tlačilo jediné... Jejich tělo. Například Triceratops vážil až 8 tun, a celé tělo ve vzájemných bojích tlačilo hlavu. Takže Triceratopsové, zaklesnuti, spolu bojovali do té doby, než jeden druhého definitivně nevytlačil z místa. Nikdy se nestávalo, že by se oba navzájem pobily. Stejné souboje probíhali jak u Triceratopsů, tak i u jiných druhů, jako jsou například Torosauři, nebo Chasmosauři... Podobné souboje se odehrávali i například o stádo...

Obrázek nahoře:Zaklesnutí samci Triceratopse se přetlačují z místa na místo.
Obrázek dole:Samec Triceratopse vítěží, a otlačuje soka ze svého teritoria.

V příštím díle se dozvíte o vzájemných bojích dalších dinosaurů, a to silné čeledi Pachycephalosaurovitých!!!

Zbarvení u Sinosauropterixe

2. února 2010 v 12:42 | HAAS
Vědci už ví, jaké zbarvení peří měl Sinosauropterix. Vždy, v každé knize, časopisu, filmu nebo seriálu byli dinosauři zbraveni jen podle fantazie. Ale je to opravdu nedávno, co analýze vědci podrobily peří druhu Sinosauropterix (fosilní). Objevily se tu melanosomy. Byli umístěny jako je to u dnešních ptáků. Takže, jak vědci zjistily, měl peří Sinosauropterix takové:Byl žíhán, tedy střídavě, černými, zrzavými a žlutými pruhy per. Ještě vědci zkoumají jiného "praptáka", který je podle nich černobílý. Snad se tento výzkum podaří skončit úspěšně...

Nevím, jestli Vám tento článek přinesl mnoho zajímavostí, ale jestli-že ne, podívejte se na zajímavou stránku, z níž mám obrázek i informace: www.deinonych.blog.cz .
 
 

Reklama