Podivuhodné zprávy ze světa pravěku

Odvětví masožravců-rybožrouti

11. října 2010 v 16:37 | HAAS
Přináším poslední část mého dokumentárního seriálu. Díly: 1.díl: Býložravci (21.dubna), 2.díl: Masožravci (proběhl 11.května), 3.díl: Odvětví masožravců-hmyzožravci (20.června) a 4.díl: Odvětví masožravců-ryboužrouti (dnes, 11.října 2010). Přeji příjemnou zábavu u posledního dílu...

Masožravci... Velcí živočichové... Masožravci mezi dinosaury... Byla jich taková spousta. V posledním dílu našeho seriálu Vám přineseme jedinečnou cestu v čase za živočichy z doby druhohor, kteří se živili rybami. Ti se nazývají rybožravci nebo-li rybožrouti. Lov ryb zejména konali ptakoještěři, jako například Rhamphorynchus v době Jury. Ale nejen oni, i další, mořští plazi lovili ve vodách tisíce ryb. Po jejich vymření však téměř 20 milionů let neexistovalo nic, co by lovilo žraloky. Ani dinosauři však nejsou ze žrání ryb vyloučeni, dokonce i ti největší, jako třeba Spinosaurus Aegypticus se živili rybami. Nyní jsme se přesunuli zpět v čase do geologické periody zvané Jura. Před 145 miliony let žil na přezích dnešního Oxfordshire v Anglii zubatý ptakoještěr Rhamphorynchus. Díky malým ostrým zoubkům a odolné bláně dokázal létat nízko nad vlnami a chytat tak ryby. Ale problém byl spíše ji spolknout. Jako ptakoještěr rozhodně nebyl sám. Ptakoještěr s období konce Jury, Pterodaustro, který žil v Jižní Americe se díky dolní zubaté čelisti společně s horní zatočenou nahoru mohl dobře živit rybami. Nyní jsme se přesunuli v čase do periodické doby jménem Trias. Na prakontinentu Pangaea žila i spousta mořských plazů. Někteří, jako například Shoniosaurus se přizbůsobili lovu ryb tak, že byli ve vodě velmi rychlí. I tento lov však vyžadoval určité umění...

Teď se přesuneme v čase až dále než do Jury, do posledního období druhohor nebo-li Mezozoika zvané Křída. Zde žil třeba v Africe veliký Spinosaur Spinosaurus Aegypticus. Tento největší dravec, který kdy vlastně na suché zemi žil, byl zejména se svými tzv. "krokodýlími čelistmi" adaptovaný k lovu ryb... Ale to, že byl 18 metrů dlouhý mu přidávalo nějakou jakousi přítěž... Na tak velké zvíře je přece třicetipěti centimetrová ryba pěkně malá. Jiní Spinosaurovití, Baryonyx a jemu podobní byli menší ale stejně pro ně ryby pořád dostatečně nestačily. Něco jiného je období Triasu kdy se Coelophysisi nebo různí jiní raní dinosauři přiživovali na rybách, které našli v blátě. Rybožravci, potomci dinosaurů, však žijí dodnes, ptáci se také živí rybami a zejména krokodýlové jako například Gaviál mají úzké čelisti k rozražení vod. Taktika lovu ryb je dnes u zvířat natolik podobná, že si místo Baryonyxe dnes klidně můžeme představit volavku...

I tento seriál dnes skončil. Stejně jako včera ještě nemám představy o žádném novém seriálu...

Býložraví savci z pravěku-část pátá

10. října 2010 v 15:28 | HAAS
Můj projekt již úplně končí. Po delší dobu jsem schromažďoval informace o býložravích savcích a tentokrát jich opět bude pět. Jde o poslední část mého projektu...

Jméno: Diprotodon optatum,
délka: od dvou do tří metrů,
výskyt: Austrálie před 1,75 milionu let.

Jméno: Sthenurus stirlingi,
výška: ve vzpřímené poloze až 2 metry,
výskyt: Austrálie před 700 tisíci lety.

Jméno: Ancylotherium henningi,
délka: přibližně dva metry,
výskyt: Afrika, před asi 10 miliony let.

Jméno: Embolotherium andrewsi,
délka: 2,5 metru,
výskyt: Pákistán před 37 miliony let.

Jméno: Doedicurus clavicaudatus,
délka: 4 metry,
výskyt: Jižní Amerika před zhruba 3,5 milionu let.

Bohužel, tento projekt který tak dlouho vznikal a trval končí. Zatím nemohu oznámit žádné nové projektové nápady, příští týden však těch projektů skončí více...

Dinosaury nemusel vyhubit jen jeden meteorit

1. září 2010 v 15:05 | HAAS
Roku 2002 byl na Ukrajině nalezen kráter podobné velikosti, jako ten, co vyhubil dinosaury. Neví se mnoho, do jakého geologického období má býti zařazen. Podle nejnovějších výzkumů a technologií si však vědci přišli na své, že pravděpodobně spadl ve stejné době, jako ten Arizonský... Potom by mohli dinosauři vymizet rychleji, bez ohledu na velikost. Simon Kelley se domnívá, že by se mohly v pozdější době nalézti i další podobné krátery, ale stejně jako většina jeho spolupracovíků si myslí, že by nemusely být krátery zařazeny jen do Křídy. Na Zemi v historii matičky Země spadlo velké množství meteoritů. Když dinosauři vymírali, z nebes vyletěly další nažhavené kameny a přišly kyselé deště. Podle nových odhadů po tom, že by mohly dinosaury vyhubit dva meteority, trvaly "menší" katastrofy poměrně déle než je zobrazeno v dokumentech.


První obrázek je z novinky.cz a druhý je z wikimedia.org (pozor, nejedná se o Wikipedii, jde o WikiMedii).

Na vyhubení mamutů se téměř vůbec nepodílel člověk...

26. srpna 2010 v 14:22 | HAAS
V sobotu nebo v neděli ohlásila BBC svůj nový objev. Nejedná se o žádnou novou zkamenělinu, ale o to, jak opravdu vyhynuli mamuti. Člověk se na jejich vyhubení totiž nepodílel ani ze třetiny. Podle vědců, kteří případ podrobně studovali mamutům chyběly pastviny. Paleontologové se shodli, že většina mamutů vymřela koncem doby ledové, 10 000 let před naším letopočtem. Ale zbytek prý ještě přežíval na ostrovech před 4 000 lety. Vymřeli kvůli množství kyslíčníku uhličitého, který byl po době ledové v atmosféřě. V době ledové spousta býložravců potřebovala potravu, která začala mizet před 13 000 lety a o následný tisíc let později se stalo osudným pro huňaté nosorožce. Stejně jako těmto kolosům, i mamutům chyběly životadárné pastviny. Pravděpodobně Evropa "zjehličnatěla". Všude se dalo narazit na lesy či skály. Mamuti vyhynuli a menší, zakrslí, mamuti se vydali na ostrovy. Tam tragicky přežívali 6 000 let a pak vymřeli. I tam již nebyly pastviny. Až do teď byla teorie, že za vyhynutí mamutů mohli lovci, podobně, jak se i dříve říkalo u amerických mamutů Mastodontů, ale nyní víme, že vymírání zapříčinily mizející pastviny, což je i následným vysvětlením pro vyhynutí Mastodontů.

Zdoje: za informace děkuji novinkám.cz stejně jako za obrázek.

Zachovalé vnitřní orgány dinosaurů

19. srpna 2010 v 11:52 | HAAS
Tento článek má přinést pohled do prehistorie a na to, co se dokonce ve fosíliích zachovalo... Doufám, že se Vám bude líbit....

Je to už dávno, co paleontologové nalezli zkamenělinu Thescelosaura kterému dali jméno Willo, na němž se zachovalo i srdce. Srdce... Dinosauří srdce... Nikdo si ho až do té doby nedokázal představit. Jak vědci zjistili, měli dinosauři, tedy podle Willa, jednodušší srdce než třeba krokodýlové. Bylo to zřejmě proto, že takoví, jako právě Thescelosaurus byli rychlí. Aligátoři a krokodýlové nevinikají žádnou rychlostí. Zatímco krokodálové mají párovou aortu, dinosauři měli pravděpodobně jen jednoduchou aortu. Levá a pravá komora byly od sebe dále než u krokodýlů, a chlopeň vůbec nebyla spojená. Byl to důsledek evoluce. Willo byl dinosaurus, na kterém se nejen srdce, ale i jiné orgány zachovaly. A Thescelosaurus nebyl jediný. Na zkamenělinách druhu Scipionyx se nalezly střeva, průdušnice a játra a dokonce i svalová vlákna. Scipionyx byl díky tomuto jedním z nejlépe rekonstruovaných dinosaurů...

V seriálu "Ve stínu dinosaurů" (orig.Mammals vs. Dinosaurs) jste mohli vidět nebojácného paleontologa, který nezoufal nad tím, aby rozřezal žebra Supersaura a zjistil, co určovalo tomuto dinosaurovi dýchání. Našel jakési "vaky". Ve zkamenělinách najdeme opravdu hodně zajímavostí, které se však bohužel na jiných rodech nezachovaly... Ale nejen orgány se dokážou zachovat. Je to teprve nedávno, kdy vědci odhalili barvy dvou prehistorických zvířat-Sinosauropteryxe a Anchiornise. Na jiných zkamenělinách se zase zachovaly kusy zkamenělé kůže... To však už nejsou vnitřnosti... Zkameněliny však mnoho odhalily... Avšak zpět ke Scipionyxovi... Díky zachovalým orgánům tohoto dinosaura jsme určili, že Scipionyx a pravděpodobně i jemu příbuzní, tedy raptoři, dýchali podobně jako krokodýlové a aligátoři, a i když se v mnohých částech těla, třeba jejich nohy, podobají ptákům, jako ptáci nedáchali. Podobně jako pták však dýchal Allosaurus. V dokumentu Zázračná Planeta II jsme mohli vidět skutečnost, že ptáci měli jakousi příbuznost k dinosaurům. Velký Allosaurus nebyl podobný ptákům, ale mohl dýchat jako oni. Scipionyx to neuměl, ten dáchal jako krokodýl. Toto je pravda o tom, co nám fosílie odhalily...

Tento článek o orgánech dinosaurů Vám snad poskytl nějaké informace. Doufám, že se Vám líbil, i když informace, které zde byly vystaveny, znáte všichni. Je to jen smýchání těchto vědomostí, ale kdyby se Vám článek líbil, napište to do komentáře...

Evoluce Sauropodů

10. srpna 2010 v 12:46 | HAAS
Další díl mého projektu během něhož skončí celá řada projektů na tomto blogu. Tentokrát se týká Sauropodů a omlouvám se za chybu v minulé části (ne ceratopsidi ale ceratopiani).

KDO TO VLASTNĚ BYLI TI SAUROPODI?

Sauropoda je řádem z větší a početnější skupiny Sauropodomorpha která pochází z podřádu Saurischia (plazopánvích). Šlo o čtyřnohá zvířata s malou rychlostí. Mohli však dosáhnout obřích rozměrů, jako třeba Brachiosaurus (více než 13 metrů vysoký) nebo Supersaurus (obr dlouhý 38 metrů). Jejich evoluce je daleká a dnes známe mnoho čeledí (ať jurských tak křídových).

VÝVOJ PRVOTNÍCH SAUROPODŮ

Dříve se spekulovalo, že přímími předky Sauropodů jsou Prosauropodi (odtud jméno-česky "před sauropody"). Ale nedávno se zjistilo, že je tomu jinak. Mezi první formy Sauropodů patřili primitivní patagonské druhy jako třeba Patagosaurus. Jak se postupně tělo a krk prodlužovali, nezapomělo se na ocas a Sauropodi dosáhli později překvapivých a pro ty, co se o pravěk nezajímají dokonce šokujících rozměrů...

ODKUD POCHÁZELI A KAM SE DOSTALI?

Jak už víme, kolébkou prvních dinosaurů a zároveň i Sauropodů byla Jižní Amerika. Přes tu se později dostali i do Severní Ameriky kde vznikli obrovité rody a druhy. Avšak primitvní druhy žili i v Anglii takže nejsme přesvědčeni, zda-li to byla vážně Jižní Amerika. Je to ale přesnější protože přes tu by se Sauropodi dostali do Severní Ameriky a dále do Číny, kde byli také nalézáni hojně.

VÝVOJ ZUBŮ

Sauropodi měli nejdříve primitvní zuby, které se nedají nazývati jinak než lžícovité. Později však nalézáme i nálezy Sauropodů, u kterých je výrazně vidět, jak se měnily zuby Sauropodů. Mimoto někdy Sauropodi polykali kameny, které se jmenují gastrolity. Neměli stoličky a proto museli polykat kameny, které jim potom v žaludku rozmělnily potravu...

Jestli-že se Vám těnto článek líbil, okomentujte to prosím.

Evoluce Ceratopsidů

8. srpna 2010 v 11:49 | HAAS
Zde je nejnovější projekt o evoluci některých řádů nadřádu Dinosauria. Projekt bude dlouhodobý a za jeho proběhnutí skončí celá řada jiných projektů. Doufám, že se Vám to bude líbit...

KDO TO VLASTNĚ BYLI TI CERATOPSIDI?

Ceratopsia je podřád dinosaurů, kteří se v češtině nedají nazvat jinak než rohatí dinosauři. Do této skupiny se řadilo spousta čeledí a zvířat. Od Microceratopse před Protoceratopse až po obrovského Torosaura. Ceratopsidi se objevili na Zemi poprvé asi v době před 100 miliony lety, moc se však těm pozdějším formám, které známe, nepodobali...

VÝVOJ PRVOTNÍCH CERATOPSIDŮ

Z doby před 100 miliony lety není známa nějaká velká škála zkamenělin, ale kandidátem na první Ceratopsidy byl třeba rod Psittacosaurus. Patřil do čeledi Psittacosauridae ale jeho silný zobák už připomínal zobáky pokročilých Ceratopsidů. První Ceratopsidi se objevili jako bipední (dvounohá) zvířata, mezi něž mohl patřit třeba Leptoceratops.

ODKUD POCHÁZELI A KAM SE DOSTALI?

Podle všech předpokladů se, jak už víme, první Ceratopsidi vyvinuli v Asii. Ale jak se mohli dostat až do Severní Ameriky, tak daleko? Důvody skví v tom, že přes Asii ležel obrovský pevninský most který vedl do Kanady. Tam se právě dostali Centrosaurini jako třeba Styracosaurus. Dále po Kanadě se dostali až do USA ale dál už se neodvážili. Možná by se dostali ještě dále, ale v té době už dinosaurům hrozilo vyhynutí...

VYTVÁŘENÍ ROHŮ

První Ceratopsidi neměli žádné rohy. Pravděpodobně se v evoluci vyvinuli k obraně. Ale i první Ceratopsidi, jako Protoceratops, uměli používat k boji tvrdý límec místo rohů. Rohatí Ceratopsidi, tedy Chasmosaurini a Centrosaurini se objevili jen v Severní Americe. Kdyby jsme třeba z Centrosaura však ubrali přední roh a zatočené rohy na límci, vznikl by jakýsi Protoceratops ze Severní Ameriky. Tato nádherná zvířata vyhynula před 65 miliony lety, pádem meteoritu...

Příště tu bude další evoluce pravěkých zvířat!!!

Jiná zvířata z doby savců

4. července 2010 v 11:27 | HAAS
Jakmile dinosauři vymřeli, savci hned svou vládu nezačali. I přes plné nástrahy jiných tvorů nakonec dorostli velikostem nad tapíra, ale nebyli stále sami. Tento článek vypráví o tom, co žilo v době pravěkých savců na naší planetě. Snad si to užijete a pobavíte se!

MEGALODON, žralok velikosti velryby:
Carcharodon Megalodon, to je název obrovského žraloka, který dosahoval délky asi 20 metrů. Byl ohromný, nic méně, člověk by se vešel do jeho čelistí. Tito žraloci vládli vodám až do pliocénu, a proto tu vydrželi asi 4-5 milionů let. Jakmile se potom začali však savci ve vodách ještě zvětšovat, populace megalodonů klesla a už se nikdy nikde nevyskytli.

MEGALANIA, varan velikosti kosatky:
Skoro deset metrů dlouhá Megalania je největším varanem ketrý kdy žil. Pravděpodobně byla rychlá a tento varan se stal postrachem pro Australské vačnaté savce. Někteří věří, že ještě dokonce v Austrálii přežívá (viz.článek "Kmen stromu nebo varan?").

CHEIROGASTER, gigantická želva, která se nehodila jako kořist i pro šavlozubce:
Tato velká želva je známa teprve ze začátku  Pleistocénu  a nemohla se stát kořistí ani pro velké šavlozubé tygry. Její výskyt byl zcela ovlivněn v Africe, kde tento obr čelil třeba Dinofelisům. Tato želva byla 3 metry dlouhá...

VELCÍ PTÁCI, kteří se stali postrachy savců v paleocénu:
Ptáci, kteří jsou přímými potomky dinosaurů poprvé a naposledy ovládli svět v paleocénu. Někteří, jako obří Andalgalornis měl 50 centimetrů dlouhou lebku a vysoký byl nejméně 2,8 metru. Byl to jihoamerický "děsopták". Další zkameněliny naznačují, že zdaleka nebyl osamělý. Další obři byli také přes dva metry vysocí a masožravý: Dinornis, Titanis, Diatrima, Gastornis, Phororacos.

Zítra se možná dozvíte o současných zvířatech, která jsou velmi ohrožená nebo téměž již vyhubená či vymizelá!

Peří-jak se postupně vyvíjelo

3. července 2010 v 13:57 | HAAS
Přináším jeden článek o zajímavosti peří u pravěkých živočichů. Jak se peří vyvinulo? Jací byli jeho vlastníci? Proč se objevilo a k čemu nejprve sloužilo? To vše se dozvíte zde. Snad si to užijete!

Peří, to, co je největší charakteristika ptáků, se muselo také vyvinout. Jsou nejrůznější zajímavá fakta. V pravěku v době druhohorní mělo 45 % zvířat peří, a byli mezi nimi i dinosauři. Například: Čína přinesla zajímavé nálezy. Není to zase tak dávno, co byl v Číně objeven druh Sinosauropterix. Sinosauropterix měl peří, které podle zkameněliny připomínalo husté vlasy. Přesto, že nejvíce opeřených druhohorních tvorů bylo nalezeno v Číně, i Evropa cosi poskytla. Jde o nález z roku 1861, kdy se podařilo v Bavorsku nalézt prvotního ptáka, který kdy létal. Jmenoval se Archaeopterix litographica. Archeopterix byl schopen mezi zvířaty jako první aktivního letu, čili byl teplokrevný. Je však pravdou, že peří na zemi nebylo od začátku, jeho nositelé se objevili až koncem Triasu. Všechno to peří, které dnes vídáme u slepic, pštrosů a jiných ptáků jsou vlastně dokonale vyvinuté šupiny. Kdyby jste se podívali na ptačí nohu, třeba slepice, viděli by jste šupiny. Když dojdete později k vyšším bodům, třeba více na noze, uvidíte, jak se šupiny mění v malá pírka. Ta jsou pak větší a pokrývají celé tělo slepice. Ale právě, že peří se neobjevilo k letu. Někteří dinosauři, jako třeba Incisicosaurus nebo Caudipterix neuměli létat. Peří se vyvinulo nejdříve k udržování tělesné teploty. Dinosauři je mohli potom využívat teřba k soubojům mezi sebou, let se vyvinul až později. Není zřejmé, jestli byli někteří první ptáci schopni aktivního letu. První spíše plachtili a byli to jen na půl ptáci-většina jejich těla nesly znaky dinosaurů.


V období Jury se až potom, před 160 miliony lety objevil Archeopterix. Toto jméno znamená však "prapták" a moc se ptákům nepodobal. Až křídové horniny přinesly skvělé zkameněliny: Evropský Ichtyornis victor létal úplně jako pták ve svrchní Křídě, tedy asi 85-65 miliony lety. Tady byl aktivní let připraven všemu a Ichtyornis byl malý a lehký. Jiní opeřenci z doby před 80 miliony let byli těžcí a zavalití. To je Hesperornis a Beipiornis. Tito ptáci byli těžcí, Beipiornis měl ale teřba jednu výhodu: měl velké tlapy a díky nim plaval, ale k letu používat peří? Toto ti dva nedokázali. Ke všemu, dinosauři byli dříve určováni za šupinaté. Třeba v Jurském Parku byl Velociraptor poměrně veliký, agresivní a šupinatý. V pravdě byl však jen metr vysoký a měl peří! Zjevně měl stabilní ocas, který udržoval rovnováhu těla, ten byl také opeřený a přední končetiny byly také vybaveny peřím. Gepard díky ocasu uběhne i 120 km/h. Velociraptor vděčil svému ocasu za něco podobného-protože byl opeřený, uběhl polovinu z toho, co uběhne gepard a to je tedy 60 km/h. Takovýchto dinosaurů žilo na Zemi mnoho, dokonce i v době, kdy dinosauři již měli vyhynout ještě bylo u dinosaurů. Potom, jak dinosauři vymizeli, objevili se velcí ptáci, kteří měli nad 1,8. Byli to následníci dinosaurů, jako třeba Titanis.

Velcí ptáci vládli na Zemi dlouho, potom se přesunuli na jihoamerický kontinent a zmizeli před miliónem let úplně. Poslední z těch obrů byl Phororacos, kterého vyhubili savci. Jakmile toto všechno zmizelo, objevili se malí ptáci, a ty známe dnes. Třeba holub, toho znají i měšťané. Slepice, která je i příbuzná prehistorickému Tyrannosaurovi Rexovi. A poštolka, dravec. Volavka, ta loví i krokodýly, pštros, poslední jeden z největších ptáků-má skoro dva metry. Snad tu všichni opeřenci budou ještě dlouho...


Doufám, že jste se něco dozvěděli... Ohodnoťte mi prosím článek na hodnocení hvězdičkami, chci vidět, jak se mi povedl...

Za vývojem chobotnatců-část druhá

22. června 2010 v 14:51 | HAAS
Tady je, i když možná trochu opožděně, pokračování mého projektu.

Jméno:Mammut borsoni,
výška:v kohoutku měl si 350 cm,
výskyt:v Evropě před 5,5 milionu let.
Mastodonti byli velmi rozšířenou formou prehistorických chobotnatců. Byli velmi rozšířeni v Americe. Mammut borsoni patřil mezi jedny z rozšířených, ale namísto od jeho příbuzných nebyl pokryt chlupy. Mammut borsoni měl velmi dlouhé kly. Ze zadu mu, podobně, jako Gomphotheriu vylézali podivuhodné kly z dolní čelisti, ale ty byly oproti Gomphotheriovým malé. Ještě k jedné z podivných věcí-mastodonti byli právě i v Evropě a pokrývali v pliocénu právě celou Eurasii. Mammut borsoni byl právě jedním z těchto druhů. Mammut borsoni patřil mezi "pravé mastodonty", kteří náleželi k čeledi Mammutidae

Jméno:Mammut americanum,
výška:kolem 250 cm,
výskyt:Severní i Střední Amerika před 1,6 milionu let.
Jako typický mastodont i Mammut americanum byl nalezen v Americe. Měl zjevně strst, protože se objevil až v pleistocénu. Nebyl to však zrovna takový obr, jako Mammut borsoni, který žil v Evropě. Tento druh byl podstatně menší, měřil v kohoutku kolem 2,5 metru... Je dost pravděpodobné, že Mammut americanum se setkal i s prvními lidmi Amerického kontinentu, před asi 10 000 lety, kdy lidé už osídlovali. Tento, také jeden z "pravých masodontů" je nejznámějším zástupcem tvorů vedle mamuta srstnatého čeledě Mammutidae.

Příště další část tohoto seriálu!!!
Vysvětlivky: slovo označené tučně vytištěným písmem znamená důležitou věc či pojem.
 
 

Reklama