Podivuhodné zprávy ze světa pravěku

Jiná zvířata z doby savců

4. července 2010 v 11:27 | HAAS
Jakmile dinosauři vymřeli, savci hned svou vládu nezačali. I přes plné nástrahy jiných tvorů nakonec dorostli velikostem nad tapíra, ale nebyli stále sami. Tento článek vypráví o tom, co žilo v době pravěkých savců na naší planetě. Snad si to užijete a pobavíte se!

MEGALODON, žralok velikosti velryby:
Carcharodon Megalodon, to je název obrovského žraloka, který dosahoval délky asi 20 metrů. Byl ohromný, nic méně, člověk by se vešel do jeho čelistí. Tito žraloci vládli vodám až do pliocénu, a proto tu vydrželi asi 4-5 milionů let. Jakmile se potom začali však savci ve vodách ještě zvětšovat, populace megalodonů klesla a už se nikdy nikde nevyskytli.

MEGALANIA, varan velikosti kosatky:
Skoro deset metrů dlouhá Megalania je největším varanem ketrý kdy žil. Pravděpodobně byla rychlá a tento varan se stal postrachem pro Australské vačnaté savce. Někteří věří, že ještě dokonce v Austrálii přežívá (viz.článek "Kmen stromu nebo varan?").

CHEIROGASTER, gigantická želva, která se nehodila jako kořist i pro šavlozubce:
Tato velká želva je známa teprve ze začátku  Pleistocénu  a nemohla se stát kořistí ani pro velké šavlozubé tygry. Její výskyt byl zcela ovlivněn v Africe, kde tento obr čelil třeba Dinofelisům. Tato želva byla 3 metry dlouhá...

VELCÍ PTÁCI, kteří se stali postrachy savců v paleocénu:
Ptáci, kteří jsou přímými potomky dinosaurů poprvé a naposledy ovládli svět v paleocénu. Někteří, jako obří Andalgalornis měl 50 centimetrů dlouhou lebku a vysoký byl nejméně 2,8 metru. Byl to jihoamerický "děsopták". Další zkameněliny naznačují, že zdaleka nebyl osamělý. Další obři byli také přes dva metry vysocí a masožravý: Dinornis, Titanis, Diatrima, Gastornis, Phororacos.

Zítra se možná dozvíte o současných zvířatech, která jsou velmi ohrožená nebo téměž již vyhubená či vymizelá!

Peří-jak se postupně vyvíjelo

3. července 2010 v 13:57 | HAAS
Přináším jeden článek o zajímavosti peří u pravěkých živočichů. Jak se peří vyvinulo? Jací byli jeho vlastníci? Proč se objevilo a k čemu nejprve sloužilo? To vše se dozvíte zde. Snad si to užijete!

Peří, to, co je největší charakteristika ptáků, se muselo také vyvinout. Jsou nejrůznější zajímavá fakta. V pravěku v době druhohorní mělo 45 % zvířat peří, a byli mezi nimi i dinosauři. Například: Čína přinesla zajímavé nálezy. Není to zase tak dávno, co byl v Číně objeven druh Sinosauropterix. Sinosauropterix měl peří, které podle zkameněliny připomínalo husté vlasy. Přesto, že nejvíce opeřených druhohorních tvorů bylo nalezeno v Číně, i Evropa cosi poskytla. Jde o nález z roku 1861, kdy se podařilo v Bavorsku nalézt prvotního ptáka, který kdy létal. Jmenoval se Archaeopterix litographica. Archeopterix byl schopen mezi zvířaty jako první aktivního letu, čili byl teplokrevný. Je však pravdou, že peří na zemi nebylo od začátku, jeho nositelé se objevili až koncem Triasu. Všechno to peří, které dnes vídáme u slepic, pštrosů a jiných ptáků jsou vlastně dokonale vyvinuté šupiny. Kdyby jste se podívali na ptačí nohu, třeba slepice, viděli by jste šupiny. Když dojdete později k vyšším bodům, třeba více na noze, uvidíte, jak se šupiny mění v malá pírka. Ta jsou pak větší a pokrývají celé tělo slepice. Ale právě, že peří se neobjevilo k letu. Někteří dinosauři, jako třeba Incisicosaurus nebo Caudipterix neuměli létat. Peří se vyvinulo nejdříve k udržování tělesné teploty. Dinosauři je mohli potom využívat teřba k soubojům mezi sebou, let se vyvinul až později. Není zřejmé, jestli byli někteří první ptáci schopni aktivního letu. První spíše plachtili a byli to jen na půl ptáci-většina jejich těla nesly znaky dinosaurů.


V období Jury se až potom, před 160 miliony lety objevil Archeopterix. Toto jméno znamená však "prapták" a moc se ptákům nepodobal. Až křídové horniny přinesly skvělé zkameněliny: Evropský Ichtyornis victor létal úplně jako pták ve svrchní Křídě, tedy asi 85-65 miliony lety. Tady byl aktivní let připraven všemu a Ichtyornis byl malý a lehký. Jiní opeřenci z doby před 80 miliony let byli těžcí a zavalití. To je Hesperornis a Beipiornis. Tito ptáci byli těžcí, Beipiornis měl ale teřba jednu výhodu: měl velké tlapy a díky nim plaval, ale k letu používat peří? Toto ti dva nedokázali. Ke všemu, dinosauři byli dříve určováni za šupinaté. Třeba v Jurském Parku byl Velociraptor poměrně veliký, agresivní a šupinatý. V pravdě byl však jen metr vysoký a měl peří! Zjevně měl stabilní ocas, který udržoval rovnováhu těla, ten byl také opeřený a přední končetiny byly také vybaveny peřím. Gepard díky ocasu uběhne i 120 km/h. Velociraptor vděčil svému ocasu za něco podobného-protože byl opeřený, uběhl polovinu z toho, co uběhne gepard a to je tedy 60 km/h. Takovýchto dinosaurů žilo na Zemi mnoho, dokonce i v době, kdy dinosauři již měli vyhynout ještě bylo u dinosaurů. Potom, jak dinosauři vymizeli, objevili se velcí ptáci, kteří měli nad 1,8. Byli to následníci dinosaurů, jako třeba Titanis.

Velcí ptáci vládli na Zemi dlouho, potom se přesunuli na jihoamerický kontinent a zmizeli před miliónem let úplně. Poslední z těch obrů byl Phororacos, kterého vyhubili savci. Jakmile toto všechno zmizelo, objevili se malí ptáci, a ty známe dnes. Třeba holub, toho znají i měšťané. Slepice, která je i příbuzná prehistorickému Tyrannosaurovi Rexovi. A poštolka, dravec. Volavka, ta loví i krokodýly, pštros, poslední jeden z největších ptáků-má skoro dva metry. Snad tu všichni opeřenci budou ještě dlouho...


Doufám, že jste se něco dozvěděli... Ohodnoťte mi prosím článek na hodnocení hvězdičkami, chci vidět, jak se mi povedl...

Za vývojem chobotnatců-část druhá

22. června 2010 v 14:51 | HAAS
Tady je, i když možná trochu opožděně, pokračování mého projektu.

Jméno:Mammut borsoni,
výška:v kohoutku měl si 350 cm,
výskyt:v Evropě před 5,5 milionu let.
Mastodonti byli velmi rozšířenou formou prehistorických chobotnatců. Byli velmi rozšířeni v Americe. Mammut borsoni patřil mezi jedny z rozšířených, ale namísto od jeho příbuzných nebyl pokryt chlupy. Mammut borsoni měl velmi dlouhé kly. Ze zadu mu, podobně, jako Gomphotheriu vylézali podivuhodné kly z dolní čelisti, ale ty byly oproti Gomphotheriovým malé. Ještě k jedné z podivných věcí-mastodonti byli právě i v Evropě a pokrývali v pliocénu právě celou Eurasii. Mammut borsoni byl právě jedním z těchto druhů. Mammut borsoni patřil mezi "pravé mastodonty", kteří náleželi k čeledi Mammutidae

Jméno:Mammut americanum,
výška:kolem 250 cm,
výskyt:Severní i Střední Amerika před 1,6 milionu let.
Jako typický mastodont i Mammut americanum byl nalezen v Americe. Měl zjevně strst, protože se objevil až v pleistocénu. Nebyl to však zrovna takový obr, jako Mammut borsoni, který žil v Evropě. Tento druh byl podstatně menší, měřil v kohoutku kolem 2,5 metru... Je dost pravděpodobné, že Mammut americanum se setkal i s prvními lidmi Amerického kontinentu, před asi 10 000 lety, kdy lidé už osídlovali. Tento, také jeden z "pravých masodontů" je nejznámějším zástupcem tvorů vedle mamuta srstnatého čeledě Mammutidae.

Příště další část tohoto seriálu!!!
Vysvětlivky: slovo označené tučně vytištěným písmem znamená důležitou věc či pojem.

Odvětví masožravců-hmyzožravci

20. června 2010 v 13:44 | HAAS
Tady můj seriál o rozdělení dinosaurů pokračuje... Seznam dílů: 1.díl: Býložravci (tento díl proběhl 21.dubna), 2.díl: Masožravci (11.května), 3.díl: Odvětví masožravců-hmyzožravci (dnes), 4.díl: Odvětví masožravců-rybožrouti (datum neurčeno). Zde je další část!!!

Masožravci se dělí na skupinu hmyzožravců, a dinosauři byli právě jako tato skupina, která se z požírání červeného masa oddělila, velmi úspěšní. Někteří hmyzožravci, jako třeba Comsognathus požírali pouze hmyz a pavoukovce. Ale nebyli to jen dinosauři... Byli to právě ptakoještěři, tedy létající plazi, kteří se na hmyz velmi dobře specializovali. Severoamerický Anurognathus se zřejmě přiživoval na šídlech. Mláďata dinosaurů však také žrala hmyz, tedy ta masožravá. Například dokument BBC Putování s dinosaury poukazuje i na první lov Velkého Ala, alosaura z doby jurské. Představte si, že tedy znovu můžete přicestovat v čase do dob hmyzožravých prehistorických zvířat, která žila současně s dinosaury na planetě Zemi. Teď jsme přistáli v geologické minulosti, době, zvané Jura. Kdesi v Anglii v této době žil Comsognathus, miniaturní, půl metru dlouhý běžec s velkou chutí k jídlu. Tu mu poskytoval jen hmyz, který lovil. Ve stejné době v Severní Americe žil ptakoještěr, létající plaz který se zase jmenoval Anurognathus. Jeho kořistí se stávají vážky a šídla, a tito tvorové kladou vejce dokonce i na velkých dinosaurech, jako je Diplodocus nebo Apatosaurus. Anurognathové tedy měli dostatek potravy. Ale co třeba mláďata dinosaurů?

Teď jste přistáli v době zvané Křída... Mláďata dinosaurů lovila, tedy ta masožravá, spočátku vždy jen hmyz. Jihoamerické pláně byly domovem Aucasaurů. Tito jedno a půl tunové hrůzy pochodovaly po Zemi přibližně 10 milionů let, stejně jako jejich mláďata. V té době létali třeba v podrostech vážky. A právě vážky a hmyz bylo to první, za čím mláďata masožravých dinosaurů začala běhat. Existují i další tvorové, kteří se živili hmyzem, ale létající plazi a dinosauři byli ti, kdo se za hmyzem honili, někteří již od narození. Některé druhy, jako třeba Comsognathus, měli uspůsobené oči k tomu, aby viděli miniaturní kořist mezi vysokým podrostem a smi měli jen půl metru. Hmyzožravci měli také specializaci k rychlému, výkonnému běhu. Malé tlapky chytli potravu a vše bylo již v pořádku. A byla tu pečínka na grilu. Ale předci dinosaurů, jako třeba Euparkeria byli těmi z prvních, kteří začali s lovem hmyzu jako předci dinosaurů. V obdobím zvaném Trias jsme nyní přistáli... Žijí tu Eparkérie, a loví tu vážky. Teď už víte o hmyzožravcích určitě něco více...


Za nedlouho zase další část, možná ještě tento měsíc, možná příští!

Evolution of Earth-KŘÍDA

13. června 2010 v 16:49 | HAAS
Můj projekt pokračuje zde... Snad si ho tedy užijete.

V obdobý Křídy dinosauři osídlili každý kout planety Země, od Arktidy až po Antarktidu. Nejrozšířejnějšími býložravci jsou koncem Křídy hadrosauři a začátkem jí stále přežívají Sauropodi. Ale nejen to... V tomto období na Zemi spadl 10ti kilometrový meteorit!
TITANOSAUŘI-SAUROPODI, KTEŘÍ ŽILI V KŘÍDĚ:
Čeleď Titanosauridae vznikla začátkem Křídy (před 130 miliony lety) a její zástupci, jako třeba Alamosaurus přežili až do doby před 65 miliony let. Zástupci této čeledě byli od 10 do 22 metrů dlouzí, přičemž žili skoro na celé planetě.

(Na horním obrázku je typický zástupce Titanosaurů-Saltasaurus.)
MOCNÍ DRAVCI V OBDOBÍ KŘÍDY
Doba křídová je rovněž epochou velkých dravců. Zatímco se postupně vyvíjeli, někteří vznikli z Jurských Allosaurů (Giganotosaurus), jiní založili vlastní čeleď (např.Tyrannosauridae). Některé nálezy však prokazují, že někteří z alosaurů přežili ještě do období Křídy před 112 miliony lety, jako například australský alosaurus. V této době se na Zemi vyvíjejí i Spinosauři-největší masožravci, kteří kdy po souši kráčeli.

(Na horním obrázku je typický představitel-Carcharodontosaurus.)
JEŠTĚ PLACHTILI, ALE PROČ, KDYŽ BYL ARCHEOPTERIX SCHOPEN AKTIVNÍHO LETU?
Jeden z objevů roku 2006, Microraptor Gui, je jeden z nejzáhanějších dinosaurů. Šlo o čtyřklídlového dinosaura, který však pouze plachtil. Otázkou je, proč plachtil a nelétal, když to svedl třeba jurský archeopterix. Odpověď: Nebyl to pták, ale dinosaurus. Byl mrňavý, ale stále nám bude ještě trochu záhadný...

(Na obrázku nahoře je Microraptor Gui, nalezený v Číně.)
JIŽNÍ AMERIKA V DOBĚ KŘÍDY:
Od doby před 100 miliony lety až do období před 79 miliony lety vládli Jižní Americe různí tvorové. Jižní Amerika byla v té době spojena s Afrikou, takže tam mohli pronikat Sarcosuchové a Carcharodontosauři. V té době tam už byly i Andy. Podle vědců Jižní Amerikou, a to zvláště Argentinou, pronikala obrovská stáda Sauropodů a velkých dravých Theropodů. Asi nejhojnějším tam byl Argentinosaurus a dravec Giganotosaurus.

(Na horním obrázku si všihmněte spojení Afriky a Jižní Ameriky.)
PÁD METEORU-VYHYNUTÍ DINOSAURŮ
Před 65 miliony lety však přišel obrat-těleso o průměru 10ti kilometrů náhle spadlo z vesmíru na tehdejší Yukatán. Tlaková vlna, kterou přitom vyvolal se pohybovala přibližně 100 krát rychleji než zvuk a bez problémů postihla celou planetu během 48 hodin.

(Na horním obrázku je souboj Tyrannosaura a Triceratopse jen hodinu před tím, než na Zemi spadl meteorit.)
DINOSAUŘI V TŘETIHORÁCH?
Možná, že pád meteoritu dinosaury ještě nevyhubil, žili ještě asi pět milionů let potom. Paleocéní krajina v té době však pro dinosaury nepředstavovala zrovna nejlepší domov. Doměnka, že pád planetky přežili, je však málo uznávána.

(Na obrázku nahoře je Albertosaurus před 62 miliony let.)
A CO TEHDEJŠÍ ROSTLINY?
Rostliny obobí křídové byli pozoruhodné. Stále zde byly smrky, jehličnany, blahočety atd. ale v této době se tu také začínaly odvíjet první kvetoucí rostliny. Ty po opilení uvadly, a zrodily se plody. Nebylo tu ale žádné omezení o cykasy...

(Na horním obrázku je Cykas, typická křídová rostlina.)
Již brzy přinesu i další části!

Soupis největších dravců-Tyrannosaurus Rex

9. června 2010 v 14:39 | HAAS

TYRANNOSAURUS REX
Vědecký popis: Montana roku 1902 (objevitel Barnum Brown)
doba: svrchní Křída před 68-65 miliony let
výskyt:Severní Amerika
potrava:někdy i dinosauři jeho velikosti
velikost: 14 metrů
hmotnost: až 7 tun.

Největší tyranosaur který kdy žil byl Tyrannosaurus Rex. Byl to nejstrašnější predátor své doby, ale vládl jen 3 miliony let. Jak už se ví, nebyl zrovna největším dravcem. Patří do řádu Saurischia a je to Theropod. Tyrannosaurus byl bezmála hrozivý-lovil i veliké dinosaury jako třeba Anatotitan nebo Hadrosaurus. T-rex měl vysoké nohy, ale jeho délka mu neposkytovala zrovna nejlepší rychlost. Běžel do 40 kilometrů za hodinu... Jméno Tyrannosaurus znamená "tyranský ještěr". Čím byl ale velkým postrachem??? Toť otázka. Jeho zuby mohly být dlouhé až 31 centimetrů a byly do zadu zakřivené. T-rex utrhl přibližně 70 kilogramů masa jedním kousnutím. Známé jsou nejrůznější zkameněliny, různě pojmenované, například Tyrannosaurus Sue. Jsou i jiní. První nálezy T-rexe pocházejí z minulého století z Montany. T-rex patřil mezi poslední dinosaury své doby.


Další část najdete na www.pravekysvet.blog.cz .

Evolution of Earth-JURA

5. června 2010 v 17:29 | HAAS
Tady pokračuje můj velmi dlouhý seriál o prehistorických obdobích až po Pleistocén. Snad si tedy tento díl také užijete, pokusím se vylíčit mnoho informací...

V období Jury se již Pangaea rozdělila na několik částí-Laurasii a Gondwanu. Tyto světadíly se později staly příkladem pro naše kontinenty. Na souši už začali převládat dinosauři a ve vzduchu začali létat gigantičtí létající plazi. Ve vodách žili velicí mořští ještěři ale už tu byli i první savci.
VELIKOST TU HRÁLA ROLI:
V Juře hrála největší šanci velikost. Dinosauři dosáhli délky víc jak 5 metrů. Obrovití plazi jako Diplodokus nebo Brachiosaurus byli jen některými z gigantů, kteří chodili v té době po souši. V mořích, ve třeba legendárním Tethys žili největší předátoři-Liopleurodonti, dlouzí až 26 metrů. Na obloze létali gigantičtí ptakoještěři-Pterosaurus byl z nich snad největší.

(Na obrázku nahoře je až 13 metrů vysoký Brachiosaurus.)
ŽE BY SE SAVCOVITÍ PLAZI JEŠTĚ NEVZDALI?
Je to možná překvapivé a mnozí z vědců tomu kdysi odmítali uvěřit, ale i v období Jury na Zemi žili savcovití plazi-podobali se však savcům a měli srst. Vědci si o nich nejdříve mysleli, že jsou to myšky, ale byli to dávní obyvatelé pouští. Nejznámější Jurský savcotvárný plaz Oligokipus vypadal jako myš, šplhal po stromech a lovil hmyz. Člověk by ho snadno chytil do ruky.

(Na horním obrázku je Lytrosaurus, savcovitý plaz, který však v Oligokipově době neexistoval.)
TYRANOSAUŘI SVÉ DOBY
V Juře se na Zemi objevili i velcí dravci. Některým, jako třeba Allosaurovi se dá říkat "tyranosaurus své doby". Byl 12 metrů dlouhý a vážil 2 tuny, ale zdaleka nebyl osamělý. Lovci sauropodů totiž obývali skoro celou Zeměkouli. Ceratosaurus, Dilophosaurus nebo Cryolophosaurus byli dalšími gigantickými lovci. Někteří z Jurských "lvů" byli delší než 6 metrů, což je činilo opravdu obřími a navíc měli někteří z nich zuby zahnuté dozadu.

(Na obrázku nahoře je i 6 metrů dlouhý a 1,5 tuny vážící Ceratosaurus.)
NEJVĚTŠÍ, KTEŘÍ KDY PO ZEMI KRÁČELI A NEJTĚŽŠÍ
Před asi 150 miliony lety vládly Zemi doslova sauropodní dinosauři (označení pro býložravé dlouhokrké dinosaury). Někteří, jako Brachiosaurus měli 13 metrů na výšku, další, jako Diplodokus byli dlouzí i 40 metrů. A nejen to. Kdo vládl oceánům? V době před 160 miliony lety se na Zemi objevil Liopleurodon, šestadvaceti metrový predátor, který vážil 125 a více tun. Tito tvorové byli největší a nejtěžší...

(Na horním obrázku je Liopleurodon z cyklu BBC Putování s dinosaury.)
NAŠI PŘEDKOVÉ Z DOBY POZDNÍ JURY:
Když před 145 miliony lety Oligokipus vyhynul, zaujali jeho vládu srstnatých zvířat myšky a primitivní opice. Primáti byli schopni skákat ze stromu na strom v noci a viděli čenrobíle, tedy podobně, jako dnešní komba, a chytali hmyz. To samé jurské myšky.

(Na horním obrázku je druhohorní myš z doby Jury.)
PRVOTNÍ PTÁCI:
V Jurském období se také na Zemi objevili první opeření ptáci. Archaeopterix litographica nebo Anchiornis byli jedni z primitivních ptáků. Nové výzkumy podle nejnovějších technologií navíc dokazují, že Archaeopterix byl schopen aktivního letu za každé doby-tedy létal podobně jako současní ptáci. Někteří jeho potomci však dokázali pouze plachtit...

(Na horním obrázku je nová rekonstrukce Archaeopterixe.)
A CO TEHDEJŠÍ ROSTLINSTVO?
Před 180 miliony lety na Zemi existovali již cykasovité rostliny, které spásali býložravci. Nechyběli zde ani kapradiny ale veliký význam pro výskyt Jurského rostlinstva jsou blahočety. Lesy té doby byli pokryté převážně jehličnany. Presličky a plavuně dosáhli výšek nad 10 metrů... Ale jedna z významných skupin tehdejších rostlin byli Bennettitalesy.

(Na horním obrázku vidíte Bennettitales.)
Ani jiné kapitoly mého velmi dlouhého seriálu Vás snad neminou, těšte se na příště!!!

Evolution of Earth-TRIAS

29. května 2010 v 12:23 | HAAS
Tak tady začíná můj projekt o tom, jak vypadala Země před miliony let. Doufám, že si to užijete. Projekt se jmenuje "Evolution of Earth", což v češtině znamená "Evoluce Země. Tak si to užijte...

Trias, ketrý začal před přibližně 245 miliony let. V té době vládly na Zemi ještě savcovití plazi-pozůstatky z dob dávno minulých. Avšak, objevoval se tu už jiný nepřítel... Dinosauři před 245 miliony lety na Zemi ještě nežili, maximálně jejich předci. Ale ti naši, savcovití plazi, jim jednou měli ustoupit. Šlo tu o rozmanité druhy, od Lystrosaura přes masožravého Cynoghnatha až po jedovatého Therocephaliana. Toto všechno mělo ale za 30 milionů let zmizet.
ODVÍJEL SE NEPŘÍTEL?
V lesích, kde dnes je Antakrtida žil jeden zvláštní druh plaza-nebyl savcovitý a běhal také po zadních. Šlo o dvounohou ještěrku rodu Euparkeria, malého hmyzožravce. Šlo tu však i o jiné druhy, konkrétně Lagosucha a Marasucha. Lagosuch žil v Africe a Marasuch kdesi v Jižní Americe, hlavně v Argentině. Z těchto druhů se však měli jednou vyvinout dinosauři. Převážně však tato skupina, Archosauři, chodila také po všech čtyřech.

(Na horním obrázku je druh Archosaura jménem Lagosuchus).
ARCHOSAUŘI PODOBAJÍCÍ SE KROKODÝLŮM
Konkrétně šlo o rody Rutiodon a Desmatosuchus. Oba žili v Evropě. Byli zdánlivě se podobající krokodýlům, avšak, šlo o příbuzné Marasucha a jiných Archosaurů. Mezi další patřil také Erythrosuchus, ten vypadal jako natloustlý krokodýl. Žil zase v Jižní Africe, takže se mohl potkat s jemu příbuzným Lagosuchem.

(Na horním obrázku je krokodýlovitý archosaur Rutiodon).
PRVNÍ DINOAUŘI?!
Před 225 miliony lety na Zemi žil Coelophysis, primitivní druh dinosaura, chodícího po zadních. Šlo o masožravce, který nepohrdl ani mršinou. Z jeho zubů je ale patrné, že byl hodně specializovaný na rybolov. A zdaleka nebyl sám. Další primitvní dinosauři, vysocí asi metr, jako Staurikosaurus byli přizbůsobeni lovu v houštinách. Tyto druhy žili v Arizoně, ale před 220 miliony let se na Zemi obejvil jeden z velikých prvních dinosaurů-Plateosaurus. Byl asi 4 tuny vážící Prosauropod a na délku měl překvapivých 9 metrů. V té době ho nemohli napadat jiní dinosauři-byli prostě moc velcí na to, aby je napadali jiná zvířata.

(Na horním obázku je Plateosaurus, devíti metrový prosauropod).
MALÝ ALE JEDOVATÍ A VĚTŠÍ NA POKRAJI VYHYNUTÍ
V době před 215 miliony let žil na Zemi savcovitý plaz Placerias jeho masožravý příbuzný-Cynodont Therocephalian. Plateosaurus byl obrovitý savcovitý plaz a živil se kořeny, které vyvrtával ze země díky klům. Therocephalian byl zase jedovatý, asi metr dlouhý, srstí pokrytý savcovitý plaz. Šlo o jedny z posledních z rodu savcotvárných plazů. Před 205 miliony lety oba druhy vyhynuli.

(Na horním Obrázku je Therocephalian, v Putování s dinosaury popsán jako Cynodont).
SPOJENO V JEDEN SVĚTADÍL-SUBKONTINENT PANGAEA:
Až do doby před 200 miliony lety byl svět doslova spojen v jeden světadíl-byl to superkontinent Pangaea. Na něm žila všechna tato zvířata... Od Archosaurů až po vymírající savcotvárné plazy. Před 200 miliony let se kvůli jednomu z nejhorších armagedonů Země rozdělila Pangaea na Laurasii a Gondwanu, z těch se po dlouhé době utvořili světadíly, jaké my dnes známe.

(Na horním obrázku scéna z Triasu, Plateosaurus uvízl v bahně, a přicházejí ho dorazit Coelophysisi).
A CO ROSTLINY?
Známé jsou Triasské rostliny zejména z Evropy-2 metry vysoký Pleuromeia byla jednou z hojných. Ve vodě rostly přesličkovité Schizoneury. Po celém světě rostly keře, jehličnany, a i vodní houby a další rostliny. Tráva v té době však ještě nebyla. Rostliny v této době poskytovaly potarvu mnoha býložravcům-například Placerias žral mech, který se v té době rozprostíral široko daleko.
(Na horním obrázku je Evropská Pleuromeia).

Snad se Vám první díl mého seriálu líbil, bude pokračovat ještě velmi dlouhou dobu!

Obrana laellynasaur+Speciál: rod, který se bránil tím, že chodil v šlépějích větších býložravců

25. května 2010 v 14:43 | HAAS
Obrana u sauropodů, obrana u stegosauridů, obrana u triceratopsidů a obrana u ankylosauridů. To vše jsou díly mé série "Obrana u dinosaurů". Už je to dávno, co mi však Alfaraptor poskytl nápad, udělat další díl. Na jeho dobrý nápad nyní přidávám další díl, který se týká obrany malých theropodů. Ale je tu každopádně i speciál! Toto by měl být poslední díl mé série...

Před 105 miliony let obýval Austrálii jeden malý theropodní dinosaurus. Žil ve skupinách, a jeho název zní Laellynasaura (lelynasaura). Laellynasaury byli malý býložravci, ale jaká u nich byla obrana? Toť otázka... Většinou si stavěli tito malý tvorečkové hnízda, ale všechno to byl vlastně padělek-žádná vejce v něm nebyla. To byl skvělý nápad, jak uchránit hlavní hnízdo-to vlastnila vedoucí samice. Pokud by se navíc stejně nějaký ten malý savec dostal do blízkosti hnízda vedoucí samice, tak... Až do nedávna to byla otázka, na kterou vědci nedokázali odpovědět. Pak však seriál BBC Putování s dinosaury určil, že Laellynasaury měly podivuhodné přední končetiny. Jestli-že by je použily k obraně před savci, kteří jim občas kradli vejce, Laellynasaura se nemusela bát je použít. Tito živočichové silně hrabali, a tím všechny listy a podobné dopadly přesně na savce. Leallynasauři navíc hrabali rychle, což znamená, že savci byli velmi rychle odpuzeni. Pokud by byla Laellynasaura napadena nějakým "polárním alosaurem", její útěk by plány dravce zneškodnil. I když čaasto se stalo, že někdo padl vstříc alosaurovi, a to přímo do jeho tlamy, a zní to žaludku. Laellynasaury vyhynuli až asi před 95 miliony lety...

OBRANA U DINOSAURŮ SPECIÁL :

V období Jury se v Severní Americe proháněl jeden druh hypsilofodonta, blíže příbuzný s pozdější lelynasaurou. Šlo o druh Othnielie. Zatím moc nevíme o jejich obraně. Pokud by rychle neběhali, což však dokázali velmi, velmi dobře, často by se mohli stát kořistí dravců jako byl Allosaurus fragillis nebo Ceratosaurus nasicornis. O jednom z jejich obrany však víme-pásly se v blízkosti větších dinosaurů. BBC Putování s dinosaury například vyobrazilo Othnielie poblíž býložravého obraněného stegosaura. Jeho mávání ocasu už odpudilo dravce. Takže, kdyby nějaký z dravců zaútočil na Othnielie, riskuje střet s nebezpečným stegosaurem, a to doslova. Někdy se třeba nevyhnuli Othnielie nebezpečí, pokud by vzbudily vztek ve stegosauru, lehce by je tento býložravec svými ostny zabil. Nebo jinak: pásly se na rozlehlých pláních, a zničeho nic vyrazil ze zadu na jednu z nich alosaurus nebo ceratosaurus a uchvátil ji. My však víme, že se tito krání a někdy i roztomilý theropodi združovali do skupin s početnější rozvahou... 


Samozřejmě, neminou Vás mé další seriály o pravěku!

Čeledě dinosaurů-2.část-Iguanodontidae

22. května 2010 v 14:28 | HAAS
Přináším druhou část mého projektového seriálu o čeledích dinosaurů. Doufám, že si ji s radostí přečtete a užijete...

Iguanodontidi byla jedna z rozšířených skupin dinosaurů od Evropu po Andarktidu. Všechny druhy žili v období před více jak 100 miliony let-pár z druhů přežilo aaž do dob před 80 miliony let. Všichni Iguanodontidi byli vybaveni zobákem k ukousnutí potravy, ale nepatřili zrovna mezi nejchytřejší. V Evropě patřili dokonce k nejhloupějším... Původ skví z různých zemí. Zatímco druh Muttaburasaurus se vyvinul v Austrálii a rozšířil se až do Antarktidi, Iguanodon v Jižní Americe přešel na Evropu. Všechny druhy této čeledi většinou běhaly po zadních, a když byli v klidu, pochodovaly na všech čtyřech. Avšak, každý byl vybaven něčemu jinému. Igunodon vlastnil například ostrý dráp na palci, Muttaburasaurus měl podivný nos, kterým vydával hučivé zvuky, Ouranosaurus nosil zase na zádech velikou plachtu k termoregulaci... A co je na všech nejzajímavějšího??? Všichni měli stoličky! Žádný jiný dinosaurus nikdy neměl stoličky, ale Iguanodontidi ano... Nu, patří k významné čeledi dinosaurů...



Jméno čeledi: Iguanodontidae.
Nejznámější příslušníci:
Vectisaurus,
Probactrosaurus,
Iguanodon,
Camptosaurus,
Rhabdodon,
Muttaburasaurus,
Ouranosaurus.

Příště čeleď Hypsilophodontidae!
 
 

Reklama