Popisky prvohorních živočichů

Crassigyrinus

5. srpna 2013 v 19:01 | HAAS
Crassigyrinus byl velký praobojživelník, jehož fosilie nacházíme v horninách z Karbonu, předposledního období paleozoika (prvohorní éry). Zkameněliny jsou známy ze Skotska, odtud právě pochází jediný druh, a tím je Crassigyrinus scoticus. Rod byl popsán Watsonem roku 1929. Crassigyrinus byl něco okolo dvou metrů dlouhý, pravděpodobně žil v močálech karbonských pralesů a mohl se živit rybami, jinými obojživelníky, primitivními plazy a možná mohl žrát i larvy obřího hmyzu, žijící ve vodě (například larvy vážek). Patřil do rodiny tetrapodů, čtvernožců. Patří mu čeleď Crassigyrinidae. Zajímavé je, že Crassigyrinus měl dvě řady ostrých zubů, kterými mohl kořist dokonale uchopit a rozpárat a jeho čelisti byly opravdu veliké. Měly ohromný skus. Na zvířeti by si člověk všiml hned jedné velké podivnosti-délky končetin. Ty totiž měly pouhých 35 milimetrů! Zdá se tedy, že Crassigyrinus mnoho času na souši netrávil, maximálně se dostal někam do mělčiny...
Tento velký obojživelník svou roli sehrál na nějakou dobu v páté epizodě série Prehistoric park, kdy se jej hlavnímu hrdinovi Nigelu Marvenovi podařilo vytáhnout z hlubin karbonského močálu.

Příště další obojživelník, Eusthenopteron!

Meganeura

1. srpna 2013 v 8:30 | HAAS
Meganeura byla obří pravěká vážka, žijící za období Karbonu, a to konkrétně na jeho samém konci asi před 300 miliony lety. Podobně, jako mnozí jiní členovci v té době, i velikost Meganeury pravděpodobně zapříčinilo větší množství kyslíku v atmosféře (35 % v té době, narozdíl ode dneška, kdy je kyslík v atmosféře přítomen zhruba okolo 21 %). Šlo o obrovského létajícího tvora, do té doby snad vůbec největšího, který vzlétl. Meganeura měla rozpětí křídel asi 75 centimetrů, to je asi jako sokol. Vědci si myslí, že stejně, jako její dnešní příbuzní, tedy vážky a šídla, i Meganeura byla dravcem a živila se malými obratlovci. Její larvy dělaly pod vodou to samé. Pravážka patřila do čeledi Meganeuridae, kam řadíme pouze ji. Zajímavé je, že zkameněliny členovce se našly nejenom ve Skotsku, Francii, Anglii a na jiných místech, ale též i v České republice. Meganeura byla tedy v období Karbonu rozšířeným rodem...
Meganeura je velmi často zpodobňována ve filmech nebo seriálech. Důležitou roli si zahrála třeba v seriálu BBC Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury, v páté epizodě Prehistorického parku nebo v Prehistorických monstrech.


Příště karbonský obojživelník Crassigyrinus!

Pulmonoscorpius

22. července 2013 v 10:33 | HAAS
Pulmonoscorpius ("štír s plícemi") byl obří pravěký štír, který žil za období Karbonu před nějakými 300 milióny lety. Šlo o sktečně velkého členovce, měřícího něco kolem 1 metru, takže byl zhruba šestkrát větší, než největší současně žijící štír a tím je veleštír císařský, měřící 15 centimetrů. Fosilie Pulmonoscorpia byly nalezeny na území Skotska, zejména na ostrově Aran, který oplývá i pozůstatky po jiných velkých členovcích z Karbonu. Paleontologové se domnívají, že ke značné velikosti Pulmonoscorpia přispěl velký obsah kyslíku v atmosféře v té době, což činilo 35 %, zato dnes je to "pouze" asi 20 %. Pulmonoscorpius je řazen do infrařádu Mesoscorpionida a jako rod byl popsán v roce 1994 Jeramem. Ten mu dal i druhové jméno-P.kirktonensis. Tento druh je zároveň jediným dosud nalezeným druhem rodu Pulmoscorpius. Členovec se možná živil primitivními obratlovci, včetně prvních plazů, jako byl třeba Hylonomus nebo Petrolacosaurus...
Pulmoscorpius je známý díky svému vystoupení v páté epizodě známého britského pseudo-dokumentu Prehistorický park.

Příště Meganeura!

Acrodenta

17. července 2013 v 13:32 | HAAS
Acrodenta ("lehký zub") byl pravěký plaz, žijící za období pozdního Permu. Patřil do kladu Eureptilia, rodiny Captorhinidae a známe jediný druh; Acrodenta irerhi. Jméno dal zvířeti Jean-Michel Detuit roku 1976. Acrodenta není příliš dobře prozkoumaným prehistorickým zvířetem. Tvor je znám pouze z fragmentů kostí, které prozradily stáří živočicha: Acrodenta žila před nějakými 260-250 miliony lety, tedy na samém konci období zvaného Perm. Zkameněliny zvířete jsou známy z regionu Marrakesh-Tensift-El Haouz, ze severoafrického Maroka, konktétněji pak z oblasti Irerhi (odtud druhové jméno zvířete). Acrodenta byla dlouhá asi 40 centimetrů, se vztyčenou hlavou by pak člověku sahala zhruba ke kotníkům. Tělem hodně připomínala ještěrku a paleontologové jsou přesvědčeni, že obývala bažinaté oblasti. Nejspíš se schovávala někde mezi vegetací a lovila miniaturní hmyz. Oči měla Acrodenta velké a její čelisti byly vyzbrojeny malými zoubky...
O Acrodentě se v knihách zrovna moc nepíše a ve filmech se ještě taky neobjevila, ale zajímavý článek o ní lze najít na anglické Wikipedii.

Příště velký štír Pulmonoscorpius!

Acanthostega

8. července 2013 v 16:38 | HAAS
Acanthostega ("trnitá klenba") byl prvohorní obojživelník z rodiny Acanthostegidae a žil v období pozdního Devonu (Fammenian) před nějakými 365 milióny lety. I zde se vědci domnívají, že Acanthostega je jedním z prvních čtvernožců (tetrapodů), kteří kdy vystoupili na suchou zem. Prvním objevem zvířete byly fragmenty lebky, ty společně našli Erik Jarvik a Gunnar Säve-Söderbergh, ale opravdu významný nález přišel až roku 1987 z Grónska-tyto pozůstatky objevila Jennifer Clack. Acanthostega měřila něco kolem 1 metru, možná spíše 80 centimetrů a mohla vážit tak 4 kilogramy (10 liber). Ocas měla dlouhý, dobře přizpůsobený pro život ve vodě. Končetiny byly ještě a někteří považují zvíře za jakéhosi předchůdce Ichthyostegy...
Popis Acanthostegy je možno najít například ve vědecké publikaci The Emergence Of Early Tetrapods od již zmíněné Jennifer Clack.


Příště popis Acrodenty!

Ichthyostega

2. července 2013 v 11:04 | HAAS
Ichthyostega ("rybí klenba") byl obojživelník, jehoiž fosilie byly nalezeny v Grónsku. Patří mezi velice populární pravěká zvířata a často je zpodobňována jako jeden z vůbec prvních obojživelníků, kteří kdy vystoupili na souš (v tom ji však předčili někteří jiní tetrapodi, jako byl Tiktaalik). Ichthyostega žila v období Devonu, konkrétně v jeho pozdní části. Její fosilie zavádějí vědce do doby před asi 370-360 miliony let. Tvor měřil kolem 90 centimetrů (v některých případech ale i 1, 5 metru) a v dřívějších dobách byl rekonstruován jako těžký, zavalitý tvor. Dnes paleontologové předpokládají, že se jednalo spíše o lehké zvíře, trávící většinu života v bažinatých oblastech. Po celé 20. století bral svět vědy Ichthyostegu jako přechodný článek mezi rybou a obojživelníkem. Končetiny zvířete byly krátké a zavalité s velkým počtem prstů, mezi kterými mělo blánu. Známe tyto druhy: I. watsoni, I. egili, I. kochi a I. stensioei...
Popis obojživelníka rodu Ichthyostega najdeme třeba v knize Velká kniha o pravěku od Zdeňka V. Špinara.

Příště Acanthostega!

Tiktaalik

25. června 2013 v 13:06 | HAAS
Tiktaalik byl rodem prehistorického obojživelníka, žijícího na Zemi v období pozdního Devonu, konkrétně před asi 375 miliony lety. Jeho fosilie byly objeveny roku 2004 na Ellesmerově ostrově, jenž se nachází v kanadském "inuitském" teritoriu Nunavut. Předpokládá se, že to byl jeden z prvních obratlovců, kteří vyšli na souš. Některé z jeho anatomických znaků, především pak primitivní končetiny, vzhledem velice připomínající ploutve, zavádějí vědce k rybám, naopak jeho celkový vzhled napovídá, že se už jednalo o tetrapoda, což je latinské označení pro čtvernožce. A Tiktaalik byl jedním z vůbec prvních. Existuje jediný druh, zvaný Tiktaalik roseae. Zvíře patřilo do kladu Stegocephalia-česky krytolebci. Obojživelník žil zřejmě hlavně ve vodě, občas se však pravděpodobně vydal na suchou zemi a hledal potravu. Dlouhý byl tak 3 stopy. Paleontologové ani přesně nevědí, čím se živil, složkou jeho potravy ale mohly být třeba ryby...
Tiktaalik se objevuje v jednom díle dokumentárního seriálu Armagedon zvířecí říše.

Příště Ichthyostega!

Haikouichthys

12. června 2013 v 15:23 | HAAS
Haikouichthys ("ryba z Chaj-kou") byl rod jed¨noho z prvních obratlovců, kterého řadíme do skupiny Myllokunmingiidae. Žil na Zemi před přibližně 530 miliony lety, za kambrické exploze života. Jako jeden z vůbec prvních živočichů byl vybaven chordou - primitivní páteří. Fosilie tohoto tvorečka byly nalezeny, jak již napovídá jeho název, v Chaj-kou, což je hlavní město čínské provincii Chaj-nan. Další objevy pocházejí například z jihočínského Jun-nanu, a to konkrétně ze souvrství u města Kunming. Haikouichthys byl pouze asi 2,5 centimetru dlouhý, to je zhruba délka lidského nehtu. Přes svou miniaturní velikost se však jednalo o giganta vývoje, právě díky jeho evoluční výhodě - pohyblivé páteři. Existuje jediný druh; H. ercaicunensis. Ten byl popsán roku 1989...
Haikouichthys se vyskytuje na začátku seriálu Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury (režie: Chloe Leland).

Příště Tiktaalik!!!

Mesosaurus

24. dubna 2013 v 14:20 | HAAS
Mesosaurus ("střední ještěr") byl vzhledem krokodýlu podobný plaz, žijící na Zemi v období spodního Permu. Fosilie byly objeveny v jižní Brazílii a také v jižní a západní části Afriky. Mesosaurus byl přibližně 40-60 centimetrů dlouhý, výjimečně mohl dorůst i délky 1 metru a podle tvaru jeho čelistí a zubů je usuzováno, že se živil drobnými vodními živočichy. Jehot ělo bylo perfektně adaptováno pro život ve vodním prostředí, nápadně zploštělým ocasem rozrážel vody, což mu umožňovalo rychlejší pohyb pod hladinou. Podle mnohých paleontologů patřil Mesosaurus mezi první plazy, kteří udělali důležitý krok - vrátili se do vody. Do datovaného období Permu nebyla nalezena žádná jiná fosilie plaza uzpůsobeného tak dobře pro život tam. Byla také nalezena fosilní embrya. Tak se stalo především v části Urugaye, ale také v Brazílii...
Popis Mesosaura najdeme například v knize Velká kniha o pravěku autora Zdeňka V. Špinara s ilustracemi Zdeňka Buriana.

Příště Haikouichthys!

Rhinesuchus

10. dubna 2013 v 15:58 | HAAS
Rhinesuchus ("nos krokodýla") byl velký obojživelník, žijící za doby pozdního Permu, před zhruba 250 miliony lety. Zkameněliny tohoto živočicha byly nalezeny v souvrstvích Karoo Jihoafrické republiky v Jižní Africe a vědci celkově rozpoznávají dva druhy: R. africanus a R. wadiai. Jméno Rhinesuchus zvířeti dal Robert Broom roku 1908. Rhinesuchus patřil mezi Temnospondyly, což byla skupina pritmitivních obojživelníků, vyskytujících se na Zemi hojně za posledních dvou období prvohor - za Karbonu a Permu (v druhohorách již spíše vymírali). Čelisti Rhinesucha nasvědčují, že toto zvíře bylo dravcem. Pravděpodobně se živil menšími živočichy, možná například některými vybranými druhy drobnějších pelykosaurů nebo araeoskeliů. Rhinesuchus byl až 2 metry dlouhý...
Rhinesuchus vystupoval v dokumentu Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury (Walking With Monsters: Life Before Dinosaurs), kde byl však jmenován jako "labyrintodont".

Příště Mesosaurus!
 
 

Reklama