Popisky prvohorních živočichů

Pareiasaurus

23. ledna 2013 v 14:24 | HAAS
Pareiasaurus byl velký, v podstatě největší z raných permských plazů, který byl objeven ve vrstvách starých přibližně zhruba 260 miliónů let, nicméně, je možné, že nálezy jsou i starší. Jeho četné fosilie byly objeveny převážně v různých částech Afriky, výjimečné nálezy byly také vykopány v jižní Evropě. Nejzachovalejší kostra Pareiasaura se našla v africké poušti Karru. Pareiasaurus byl celkově robustně stavěný, jeho tělo měřilo asi 2,5 metru. Jeho lebka byla těžká a byla vyztužena mnoha hrboly, především pak v její dolní části. Dutiny, které by lebku odlehčovaly, Pareiasaurus postrádal. Pareiasaurův chrup se skládal z mnoha jednoduchých, listům podobných zubů, které používal k rozkousání měkkých rostlin, rostoucích v okolí řek a jezer. Končetiny Pareiasaura byly velice tlusté a dole se rozšiřovaly do dlouhých, širokých chodidel. Narozdíl od ranějších plazů se končetiny připojovaly k trupu více ve spodní části, což mu umožňovalo vzpřímenější postoj a chůzi...
Popis Pareiasaura není v knihách moc častý, ale najdete ho například v knize Dinosauři: Objevy, druhy a zánik.

Příště Lycaenops!!!

Titanosuchus

28. listopadu 2012 v 15:37 | HAAS
Titanosuchus patřil k jedněm z nejvýše vyvinutých plazů v permském časovém úseku. Šlo o savcovitého plaza, synapsida, tedy tvora s jednou velikou spánkovou jámou na straně hlavy. Patřil do řádů Therapsida. Pozůstatky Titanosucha byly nalezeny v různých částech Afriky. Je však možné, že se nacházejí i jinde, protože v Permu existoval jen jeden jediný superkontinent - Pangaea. Titanosuchus byl zřejmě poměrně těžký, mohl vážit až 50 kilogramů a tělo i s ocasem měřilo okolo 2,5 metru. Jeho trup připomínal do značné míry krokodýla. Patrně největší část jeho těla ale tvořila gigantická, skoro 1 metr dlouhá lebka, zepředu mu vyčníval veliký zub, zahnutý dozadu. Tyto zuby byly velice ostré, každopádně jeho tlamu kromě předních špičáků tvořily i silné, zadní trháky, kterými oběť dokonale rozpáral, když jí pojídal. Mezi jeho obvyklou kořist patřili býložraví savcovití plazi...
Popis Titanosucha není v knihách příliš běžný, naleznete ho ale v knize "Dinosauři: Objevy, druhy, zánik".

Příště Pareiasaurus!!!

Ophiacodon

21. listopadu 2012 v 15:39 | HAAS
Ophiacodon ("hadí zub") byl pelykosaur, savcovitý plaz, a řadil se k jedněm z nejdominantnějších dravců své doby. Obýval převážně zatopené, jezerní oblasti v Severní Americe v období permském. "Hadí zub" uměl velmi dobře plavat, byl to predátor žijící převážně v mělčinách, kde lovil ryby a zřejmě i větší kořist, jako Seymoria a mnoho dalších pravěkých obojživelníků, kteří s ním biotop, ve kterém žil, obývali. Nohy byly na trupu zasazeny přímočaře a poněkud dál, tím pádem, narozdíl od současných plazů, se mohl rychleji rozběhnout. Od svých příbuzných, se kterými se o Severní Ameriku dělil, včetně legendárního Dimetrodona a býložravce Edaphosaura, záda Ophiacodona nebyla vybavena hřbetní plachtou. Když se nemohl zahřát tímto způsobem, musel neustále získávat množství potravy, z jehož by energie "vyproudila" do metabolismu. Lebka zvířete měla podlouhlý tvar; což znamenalo delší čelisti. Oči měl posunuty více do stran...
Popisy Ophiacodonů nejsou v knihách poměrně časté, ale můžete si jej přečíst například v knize Dinosauři objevy, druhy, zánik.

Ophiacodon mohl měřit až 3,5 metru a vážit téměř 50 kilogramů...

Příště Titanosuchus!

Araeoscelis

20. listopadu 2012 v 14:39 | HAAS
Araeoscelis patřil k raným plazům permské doby. Náležel do podtřídy diapsidů, kam začleňujeme dnes také krokodýli a v druhohorách později dinosaury a ptakoještěry. Každý diapsid se vyznačoval lebkou se dvěma lebečními jámami, , jež byly umístěny za očnicemi a byly potaženy kůží. Araeoscelis tvořil maličkou výjimku, která vědce málem zmátla: Jedna z jam byla totiž zakryta kostí. Tím se však lebka velmi důmyslným způsobem zpevnila, což se výrazně ukázalo především na čelistech, které tak dostaly na síle. Tělo Araeoscelise měřilo zhruba 60 centimetrů, a šlo o hmyzožravce - jeho tlama byla plná malých, širokých a dalo by se říci pahýlovitých zubů, které lehce roztrhly ochranné krovky brouků, kterými se živil. Nalezen byl v Severní Americe. Araeoscelisovy nohy byly dlouhé a hubené, ocas se velmi výrazně podobal ještěrčímu...
Jeho popis najdeme například v knize Dinosauři: Objevy, druhy, zánik.


Příště Ophiacodon!!!

Edaphosaurus

14. listopadu 2012 v 14:42 | HAAS
Edaphosaurus byl středně velký savcotvárný plaz, býložravec, jenž se živil především tuhou vegetací. Žil od doby konce Karbonu až po střed Permu, kdy jeho rod vyhynul. Edaphosaurus měl robustní stavbu končetin, u pojmu savcovitý plaz byly velice vyvinuté. Patřil do podtřídy Synapsida a řádu Pelycosauria. Podobně, jako někteří další pelykosauři jeho doby, příkladem může být velký masožravec Dimetrodon, i Edaphosaurus měl na zádech vysokou plachtu. I zde vědci mohou jen předpokládat, k čemu sloužila, opět je nejvíce uznávanou teorií termoregulace, při které zvíře jen nastavilo membránu plachty ke sluníčku a ohřálo se. Pokud se chtěl Edaphosaurus ochladit, stačilo jí natočit k chladnému vánku. Z krevních cest plachty oběhla schlazená krev do celého oběhu jeho těla a zvíře dostalo, co potřebovalo. Edaphosaurus byl přibližně 3 metry dlouhý a až 1,6 metru vysoký, velkou část z jeho výšky pak zaujímala plachta. Tento živočich měl k poměru velikosti těla docela malou hlavu, čelisti však obsahovaly velké množství malých zubů, díky nimž mohl Edaphosaurus bezpečně žvýkat rostlinnou potravu. Byl nalezen v Evropě, jelikož však v době, ve které žil, byly všechny kontinenty téměř spojeny do Pangaei, s určitostí žil i v Severní Americe s Dimetrodonem a možná obýval i severní Afriku...
Edaphosaurův popis najdeme především v knize "Dinosauři - Objevy, druhy, zánik" anebo v dokumentu BBC Putování s pravěkými monstry.


Příště Araeoscelis!

Dimetrodon

24. října 2012 v 16:40 | HAAS
Dimetrodon ("zuby dvojí velikosti") byl masožravý savcotvárný plaz, žijící přibližně před 290 milióny lety, v geologickém období Permu. Šlo o zhruba 2,5 metru dlouhého dravce, vážícího něco okolo 250 kilogramů. Podle některých zdrojů mohl měřit až 1,8 metru na výšku i s jeho obří plachtou. Jeho hřeben pravděpodobně fungoval, podobně, jako i jiných rodů savcotvárných plazů a později dokonce i nějakých dinosaurů, jako termoregulační zařízení, jinými slovy, pokud se chtěl Dimetrodon zahřát, natočil membránu hřebene směrem ke slunci, jestli-že mínil se ochladit, natočil se k mírnému chladnému vánku. Zkameněliny Dimetrodona byly nalezeny v Severní Americe, konkrétně v lokalitách Texasu, Oklahomy a Nového Mexika. Nicméně, tento dravý živočich se mohl vyskytovat i kdekoliv jinde po světě, protože v Permu existovat jen jediný, obří superkontinent, Pangaea, a přejít z jednoho místa na druhé bylo o moc snazší, bez moře. V tlamě měl Dimetrodon plno ostrých, zašpičatělých zubů, vhodných k zabíjení kořisti. Kráčel kolébavou chůzí, prsty měl roztaženy a zakončeny silnými drápy. Ačkoliv vypadal tak podivně, nebyl jediným pelikosaurem, vybaveným plachtou...
Jeho popis najdeme například v knize "Dinosauři - Fascinující svět pravěkých obrů" nebo "Dinosauři - objevy, druhy, zánik". Je to též jeden z nejčastějších prvohorních živočichů, kterého lze spatřit ve filmech, například Putování s pravěkými monstry.



Příště Edaphosaurus!!!

Dunkleosteus .

7. května 2012 v 14:31 | HAAS
Dunkleosteus ("Dunkleovy kosti") byla prehistorická ryba, jistěji pancířnatý obratlovec (Placodermi), který žil na Zemi v období Devonu před zhruba 400 milióny let. Dunkleosteus měl velmi silné prsní ploutve, což mu pomáhalo udržet rovnováhu, a v tlamě měl velkou řadu zašpičatělých zubů. Ať tomu už bylo jakkoli, kořist, která se do tlamy monstra dostala, jistě uhynula. Oči Dunkleostea byly pokryté kostěnými destičkami do kruhu kolem něj, takže bylo zvíře vůči nepříteli dobře chráněno. Zuby v tlamě zvířeti dorůstaly celý život. Musely se však jemně obrušovat, a to neustále, jinak by nebyly ostré. Dunkleosteus měřil až 6 metrů na délku a vážil asi 1,1 tuny. Tento netvor měl v mořích různé další nepřátele, včetně gigantických Hynerií a dalších živočichů...
Jeho popis najdeme například v knize Veronica Ross "Dinosauři - Fascinující svět pravěkých obrů".

Příště Dimetrodon!

Diplocaulus

20. září 2011 v 16:10 | HAAS
Diploacaulus ("dvojí tělo") byl permský obojživelník, žijící v Severní Americe. Jeho hlava měřila na obojživelníka neuvěřitelných 40 centimetrů a k tomu celé jeho tělo 1,2 metru. Vážil až 15 kilogramů. Vědci se domnívají, že Diplocaulus na kořist zřejmě číhal ve vodní hlubině a mohl být i částečně zahrabán do bahna a písku. Jakmile něco uviděl, mohl ihned zaútočit. Měl však pomerně malé zadní končetiny a ty ho činily jednoduše velmi zranitelným na souši. Tlama byla také poměrně úzká, takže si možná nemohl dovolit na kořist větší, než obří vážku nebo třeba malou ještěrku. Oči měl však umístěny vysoko. To nejpodivuhodnější na Diplocaulovi je ale jeho hlava v podobě jakéhosi bumerangu. Tento trojúhelníkovitý tvar byl dán zjevně dvěmi kostmi, které vybíhaly do stran. Vědci se domnívají, že ale mláďata takový tvar hlavy neměla. Kosti dorostly a hlava se měnila postupně, jak stárli. A jako typický obojživelník, i on kladl vejce do vody.
Jeho popis najdete třeba v "Dinosauři fascinující svět pravěkých obrů". V litaratuře o něm najdete hodně.


Příště Dunkleosteus!

Gorgonopsid

14. července 2011 v 14:34 | HAAS
Gorgonopsid ("Gorgonova tvář")-svým pravěým názvem Gorgonops- žil v období Permu na území Evropy. Mohl vážit až 1,5 tuny a byl až 4,5 metru dlouhý. Špičáky měl dlouhé asi 15 centimetrů a dá se tak u něj pozorovat první šavlozubý způsob lovu. Původním a stálým jménem se tvor jmenuje Gorgonops, přídavek "id" mu zřejmě přidali Tim Haines a Michael Olmert při natáčení seriálu Putování s pravěkými monstry. V knize je však poté uveden svým pravým názvem. Kořistí Gorgonopse se stávali různí velcí tvorové, nebyl pro něj určitě problém zabít býložravého Scutosaura, Moschopse, Dycinodonta a spousty dalších. Tvor žil v době před asi 270-250 miliony lety, kdy vymřel v důsledku obří katastrofy, kterou skončilo období Permu. Gorgonops byl čtyřnohý živočich. Drápy mohl zarýt kořisti hodn hluboko. Tento podivuhodný tvor patřil mezi Gorgonopsiany, kam řadíme i jiné, jemu podobné tvory...
Jeho popis najdete například v knize Tima Hainese "Putování s pravěkými monstry-Život před dinosaury", stejně jako ve stejnojmenném cyklu, dále ve francouzském koprodrukčním cyklu "Zázračná planeta-4.díl" atd.

Příště Diplocaulus!

Scutosaurus

29. května 2011 v 15:53 | HAAS
Scutosaurus je první zvíře, které v této nové rubrice vystoupí.
Scutosaurus žil v době před asi 250 miliony let. Byl to býložravec, živící se pouštními rostlinami. Žil na subkontinentu Pangea. Tento plaz příbuzný hodně želvám nebyl moc rychlý, žil ale hodně ve stádech, které mohli zastrašit plno dravců kolem. Hlava o průměru 89 centimetrů byla silná. Tento plaz pravděpodobně vymřel na konci Permského období, při masovém vyhynutí před 250 miliony let.
Scutosaurus se nijak moc v knihách neobjevuje, výjimkou je kniha "Děsivý příběh", v televizi se objevil jen v Putování s pravěkými monstry a Děsivý příběh (Televizní seriál).

Příště Gorgonopsid, známá osobnost tohoto blogu!
 
 

Reklama