Popisky prvohorních živočichů

Tiktaalik

25. června 2013 v 13:06 | HAAS
Tiktaalik byl rodem prehistorického obojživelníka, žijícího na Zemi v období pozdního Devonu, konkrétně před asi 375 miliony lety. Jeho fosilie byly objeveny roku 2004 na Ellesmerově ostrově, jenž se nachází v kanadském "inuitském" teritoriu Nunavut. Předpokládá se, že to byl jeden z prvních obratlovců, kteří vyšli na souš. Některé z jeho anatomických znaků, především pak primitivní končetiny, vzhledem velice připomínající ploutve, zavádějí vědce k rybám, naopak jeho celkový vzhled napovídá, že se už jednalo o tetrapoda, což je latinské označení pro čtvernožce. A Tiktaalik byl jedním z vůbec prvních. Existuje jediný druh, zvaný Tiktaalik roseae. Zvíře patřilo do kladu Stegocephalia-česky krytolebci. Obojživelník žil zřejmě hlavně ve vodě, občas se však pravděpodobně vydal na suchou zemi a hledal potravu. Dlouhý byl tak 3 stopy. Paleontologové ani přesně nevědí, čím se živil, složkou jeho potravy ale mohly být třeba ryby...
Tiktaalik se objevuje v jednom díle dokumentárního seriálu Armagedon zvířecí říše.

Příště Ichthyostega!

Haikouichthys

12. června 2013 v 15:23 | HAAS
Haikouichthys ("ryba z Chaj-kou") byl rod jed¨noho z prvních obratlovců, kterého řadíme do skupiny Myllokunmingiidae. Žil na Zemi před přibližně 530 miliony lety, za kambrické exploze života. Jako jeden z vůbec prvních živočichů byl vybaven chordou - primitivní páteří. Fosilie tohoto tvorečka byly nalezeny, jak již napovídá jeho název, v Chaj-kou, což je hlavní město čínské provincii Chaj-nan. Další objevy pocházejí například z jihočínského Jun-nanu, a to konkrétně ze souvrství u města Kunming. Haikouichthys byl pouze asi 2,5 centimetru dlouhý, to je zhruba délka lidského nehtu. Přes svou miniaturní velikost se však jednalo o giganta vývoje, právě díky jeho evoluční výhodě - pohyblivé páteři. Existuje jediný druh; H. ercaicunensis. Ten byl popsán roku 1989...
Haikouichthys se vyskytuje na začátku seriálu Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury (režie: Chloe Leland).

Příště Tiktaalik!!!

Mesosaurus

24. dubna 2013 v 14:20 | HAAS
Mesosaurus ("střední ještěr") byl vzhledem krokodýlu podobný plaz, žijící na Zemi v období spodního Permu. Fosilie byly objeveny v jižní Brazílii a také v jižní a západní části Afriky. Mesosaurus byl přibližně 40-60 centimetrů dlouhý, výjimečně mohl dorůst i délky 1 metru a podle tvaru jeho čelistí a zubů je usuzováno, že se živil drobnými vodními živočichy. Jehot ělo bylo perfektně adaptováno pro život ve vodním prostředí, nápadně zploštělým ocasem rozrážel vody, což mu umožňovalo rychlejší pohyb pod hladinou. Podle mnohých paleontologů patřil Mesosaurus mezi první plazy, kteří udělali důležitý krok - vrátili se do vody. Do datovaného období Permu nebyla nalezena žádná jiná fosilie plaza uzpůsobeného tak dobře pro život tam. Byla také nalezena fosilní embrya. Tak se stalo především v části Urugaye, ale také v Brazílii...
Popis Mesosaura najdeme například v knize Velká kniha o pravěku autora Zdeňka V. Špinara s ilustracemi Zdeňka Buriana.

Příště Haikouichthys!

Rhinesuchus

10. dubna 2013 v 15:58 | HAAS
Rhinesuchus ("nos krokodýla") byl velký obojživelník, žijící za doby pozdního Permu, před zhruba 250 miliony lety. Zkameněliny tohoto živočicha byly nalezeny v souvrstvích Karoo Jihoafrické republiky v Jižní Africe a vědci celkově rozpoznávají dva druhy: R. africanus a R. wadiai. Jméno Rhinesuchus zvířeti dal Robert Broom roku 1908. Rhinesuchus patřil mezi Temnospondyly, což byla skupina pritmitivních obojživelníků, vyskytujících se na Zemi hojně za posledních dvou období prvohor - za Karbonu a Permu (v druhohorách již spíše vymírali). Čelisti Rhinesucha nasvědčují, že toto zvíře bylo dravcem. Pravděpodobně se živil menšími živočichy, možná například některými vybranými druhy drobnějších pelykosaurů nebo araeoskeliů. Rhinesuchus byl až 2 metry dlouhý...
Rhinesuchus vystupoval v dokumentu Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury (Walking With Monsters: Life Before Dinosaurs), kde byl však jmenován jako "labyrintodont".

Příště Mesosaurus!

Milleretta

3. dubna 2013 v 15:44 | HAAS
Milleretta ("Malé Millerovo stvoření") byl malý primitivní plaz, žijící na Zemi v odbobí Permu. K nálezu fosílií živočicha došlo v Jižní Africe, kde se pravděpodobně v době Permu nacházely bažinaté lesy a právě v těchto oblastech malinký plaz žil. Délka Milleretty se pohybovala okolo 60 centimetrů. Rozhodně se pohybovala rychle, jak tomu nasvědčují její končetiny a byla tak perfektně vybavená pro lov hmyzu, kterým se živila, jak ukázaly výzkumy jejích zoubků. Milleretta patřila k anapsidům, což jsou živočichové, kteří nemají v lebce ani jeden spánkový otvor - v současnosti mezi taková zvířata patří například želvy. Známe jediný druh, a to konkrétně Milleretta rubidgei, druhové jméno jí dal Broom roku 1938 (v té době rodový název zněl Millerina). Pro zvíře se také používá název Milleropsis...
Její popis najdeme například v knížce Jinny Johnsonové "Dinosauři - Nalepovací encyklopedie".

Příště Rhinesuchus!!!

Petrolacosaurus

27. března 2013 v 16:02 | HAAS
Petrolacosaurus byl raný plaz, žijící na konci geologického období Karbon, před zhruba 300 miliony lety. Jednalo se o jednoho z vůbec prvních diapsidních plazů (mezi něž patří například i dinosauři, ptakoještěři a krokodýli). Jeho tělo dosahovalo celkově délky okolo 40 centimetrů. Známe jediný druh - Petrolacosaurus kansensis, jehož druhové jméno je odvozeno v místa nálezu - státu Kansas ve Spojených státech amerických. Petrolacosaurus měl štíhlé tělo, jež se podobalo ještěrce, a byl také vybaven dlouhýma nohama, takže se určitě jednalo o dokonalého dravce. Zuby měl uzpůsobeny k rozlousknutí tvrdých krovků brouků. Zvíře se řadí do skupiny Araeoscelida, kam mimo jiné patří také jemu podobný Araeoscelis. Určitě měl také výkonné srdce, které mu pomáhalo při namáhavém lovu...
Popis Petrolacosaura najdeme například v knize Dinosauři: Nalepovací encyklopedie, objevil se také v dokumentu Putování s pravěkými monstry...

Příště Milleretta!

Seymouria

20. března 2013 v 16:10 | HAAS
Seymouria (podle města Seymour) byl větším obojživelníkem, patřící do čeledě Seymouriidae a do skupiny Seymouriamorpha. Jeho fosilie byly objeveny ve spodnopermských horninách amerického státu Texas v USA a také na evropském kontinentu. Narozdíl od mnoha jiných živočichů jemu příbuzných, Seymouria netrávil většinu života ve vodním prostředí, ale na souši. Adaptoval se podmínkám, které v té době panovaly. Zvíře se živilo vejci různých velkých tehdejších tvorů, především pak pelykosaurů - savcovitých plazů. Vajíčka ale kladla Seymouria do vody, stejně jako ostatní obojživelníci. Seymouria byla popsána Broilim roku 1904 a známe tři druhy: S. grandis, S. sanjuanensis a S. baylorensis. Byla asi 60 centimetrů dlouhá, tedy 2 stopy a vážila tak 7 kilogramů. Nejznámější zkameněliny byly nalezeny v Seymoururu v Texaském Baylor Country...
Její popis najdeme například v knize Zdeňka V. Špinara "Velká kniha o pravěku" nebo v séii "Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury" z produkce Impossible Pictures, mimo jiné pro BBC.

Příště Petrolacosaurus!

Arthropleura

14. března 2013 v 16:47 | HAAS
Arthropleura byl obrovský členovec, žijící na Zemi v době před asi 300 milióny lety, tedy v geologickém období Karbon, předposledním v prvohorách. Jednalo se o 3 až 4 metry dlouhého živočicha, když se postavila, zřejmě by se podívala člověku do očí. Arthropleura je řazena mezi stonožkovce, ale není zcela jasné, zda-li se jednalo o stonožku, mnohonožku nebo dokonce tisícinožku. Jelikož se jedná o bezobratlého živočicha, dochovalo se z ní jen velmi málo fosilních nálezů, včetně zkamenělých stop na skotském ostrově Aran. Arthropleura obývala teplé, deštné, tropické pralesy, které v té době pokrývaly většinu této planety. Paleontologové se domnívají, že byla tak velká kvůli nadměrnému množství kyslíku v atmosféře, stejně, jako mnoho dalších karbonských členovců. Podle virtuálních zobrazení mělo zvíře velká kusadla, pravděpodobně je používala k trhání listí a byla býložravcem. Tělo jí chránil mohutný krunýř...
Je popsána a zobrazena například v dokumentech Prehistorický Park, Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury nebo Prehistorická monstra.

Příště Seymouria!!!

Inostrancevia

6. března 2013 v 15:35 | HAAS
Inostrancevia byl velký gorgonopsid, jenž žil na subkontinentu Pangaea v období Permu před asi 255-250 milióny lety. K objevu nalezených fosílií došlo v severozápadním Rusku, konkrétně v Archangelské oblasti. Stejně, jako její příbuzní, četně Gorgonopse, Rubidgei nebo Lycaenopse, i Inostrancevia byla vybavena ostrými špičáky, které dokonale sloužily k lovu kořisti. Končetiny Inostrancevie byly postaveny pod tělem, což způsobovalo chůzi podobnou savcům, nikoliv plazům. Zvíře také mělo velké, ostré drápy, které mu zcela jistě musely napomáhat při lovu anebo si jimi přidržovalo tělo oběti, aby mohlo trhat kusy masa. Ty zřejmě polykala Inostrancevia celé, neměla totiž trháky ani stoličky. Známe hned několik druhů: I. alexandri, I. uralensis a I. latifrons. Jednalo se o vcelku velkého dravce, jeho tělo měřilo téměř 3 metry na délku...
Popis Inostrancevie můžeme najít v knize Pravěcí savci od Alana Turnera s ilustracemi Mauricia Antóna a byla také vyobrazena v dokumentu Discovery Pravda o dinosaurech z roku 2011.

Příště Arthropleura!!!

Lycaenops

6. února 2013 v 16:16 | HAAS
Lycaenops ("vlčí tvář") byl savcovitý plaz, therapsid, patřící do skupiny Synapsida, který žil na Zemi v období pozdního Permu. Fosilie tohoto gorgonopsianta byly nalezeny především v jižní Africe (beaufortské pískovce), několik exemplářů nicméně pochází i z nalezišť v ruském pohoří Ural, konkrétně se jedná o jeho západní předhůří. Z nálezů se dá usuzovat, že zřejmě obýval vysočiny a žil okolo větších řek, kde asi číhal na kořist. Co se týče velikosti, nejednalo se o žádného šampióna. Lycaenops mohl měřit maximálně 1 metr. I tak byl schopným zabijákem, zcela určitě lovil ve smečkách větší živočichy, jako například Moschopse, a byl vybaven ostrými špičáky a velkýma očima. Přední část lebky zvířete byla vyboulená. Celá lebka byla zploštělá a příznivá pro vznik dlouhých čelistních svalů - to mu umožnilo hodně otevřít tlamu. Končetiny Lycaenopse byly vtaženy pod tělo a jejich anatomická stavba dokonale umožňovala udělat z něj lěžce...
Popis Lycaenopse najdeme například v těchto knihách: "Dinosauři: Objevy, druhy a zánik" a "Dinosauři: Nalepovací encyklopedie".

Příště Inostancevia!
 
 

Reklama