Příběhy na vyprávění

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (6/6)

26. června 2017 v 11:43 | HAAS
V minulé části se Lovcům kryptidů podařilo získat druhý přístroj k ovládání Zhou Lenových kryptidů a vojáků. Stisknutím tlačítek na obou získaných zařízeních zablokovali veškerou aktivitu Zhou Lenovy armády a zastavili tak příšerné řádění nestvůr v ulicích New Yorku. Po přemožení posledního útočníka z řad kryptidů, medvěda krátkočelého, se situace jako by uklidnila. Avšak Jack měl zlé tušení, zvláště poté, co Pauline, skrývající se v hotelu, dlouho nevolala. V jejím pokoji nakonec nalezli výzvu. Musí Zhou Lenovi vrátit oba přístroje, s jejichž pomocí je schopen napáchat strašné škody. Pokud tak neučiní, unesenou Pauline zabije...

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST ŠESTÁ:
Vojenský vrtulník doletěl na okraj městečka Waverly při hranici států New York a Pensylvánie. Stará pískovna, o které se Zhou Len zmiňoval ve výhružném dopisu, byla vidět už z dálky. Byla to písčitá prohlubeň nacházející se v dostatečné vzdálenosti od města, kam si občas chodily hrát jen děti, a často pak za to slýchávaly výtky od svých rodičů. Pískovna byla nebezpečným místem. Z možné prohry zoufalý Zhou Len se sem uchýlil jen proto, že si byl vědom, jak může místa využít. Ze středu pískovny se tyčil vysoký stožár. Vypadal jako jeden z jističů, jaké jsou vídány vedle raketoplánů. Jakmile Jack vyskočil z vrtulníku, následován svými čtyřmi přáteli, okamžitě zpozoroval Zhou Lenovu helikoptéru, stojící kousek od prohlubně. V nejvyšších patrech stožáru bylo i z dálky vidět několik osob, držících svítilny. Bylo už krátce před půl nocí a na noční obloze se objevil jako děsivý zjev bílý úplněk. Vynořil se pomalu zpoza dešťových mraků, jejichž černotu ozářil. Celá pískovna teď svítila. "Vsadím se, že Zhou Len chce mluvit jen se mnou. Beru si ty dva přístroje a rovnou jdu na věc. Raději za mnou nechoďte, mohl by Pauline ublížit," vysvětlil vše krátce Jack. Pak se zcela neozbrojen vydal dolů z kopečka do té prostorné jámy a odtamtud zamířil rovnou ke stožáru. Zastavil se patnáct metrů před ním. "Vidím, že jdete v pravý čas, pane Owene!" ozval se Zhou Lenův hlas, zesílený velkým megafonem. "Slečna Jetkinsová už pomalu padá do mdlob. To víte, ta výška tady, a celý den bez vody v letním horku. Celé odpoledne tu na ní, mým přítelem Samem Weberem dokonale přivázané ke sloupu, pražilo sluníčko," mluvil dále drze Zhou Len. Jack by byl vykřikl něco, co by Zhou Lena jistě velmi naštvalo, ale nechal si to raději pro sebe. Teď nebyl čas na provokace z Jackovy strany. "Mám tu pro Vás oba přístroje!" zvolal Jack, jak nejhlasitěji mohl. Zhou Len mu poručil, ať vyleze na stožár. Byl to dlouhý výstup. Staré kovové schody, směrem nahoru se obtáčející po celém obvodu stožáru, byly rozskřípané a vydávaly hrozný zvuk. Zhou Len ani Sam Weber teď na Jacka neviděli, ale podle hlasitosti skřípání schodů moc dobře věděli, jak daleko se svým výstupem je. Dalekohledem s nočním viděním kontrolovali ostatní Lovce kryptidů a americké vojáky na okraji pískovny. Nechtěli, aby je překvapili nějakým dárečkem. Na to byl i Zhou Len příliš obezřetný. Po každých třech metrech minul Jack plošinku síťovitého povrchu, tudíž získával představu, jak to tam nahoře asi vypadá a kde konkrétně je Pauline uvázaná. Jít takhle neozbrojen proti Zhou Lenovi byla sebevražda a Jack si toho byl moc dobře vědom. Ale postupoval dál. Nakonec vystoupal až nahoru. "Á, konečně jste tu. Že vám to ale trvalo, vy jeden loudale," chechtal se zlověstně Zhou Len. Pauline byla silnými provazy přivázána k železnému sloupu vycházejícímu ze síťovité desky, na které všichni stáli. Sam Weber na Jacka zamířil docela obyčejnou pistolí. "Teď ty ovladače!" zařval Zhou Len. Jack je oba vytáhl z kapes. Sam se zcela zaměřoval na Jacka a pozoroval každý jeho pohyb. Stejně tak Zhou Len byl na něj zaměřen. Než jim oba předal, trvalo to několik minut. "Skvělé," zaradoval se zlověstný Zhou Len. "Ať svět vidí, kdo mu bude vládnout," řekl ještě. "A teď," poručil Weberovi, "oba zastřelit. Nejsou nám už k ničemu." Weber nejprve zamířil na Pauline, zatímco Zhou Len svou pistolí držel Jacka v uctivé vzdálenosti. "To přece nemůžete, takhle sprostě nás tady pozabíjet," řekla Pauline, když na ní Sam Weber zamířil a chystal se stisknout kohoutek. "To musíme. Musíme se Vás zbavit, abychom ovládli tuto planetu," řekl Zhou Len, otočený k ní zády. "Hej, pitomci! Chytejte!" ozvalo se. Z plošiny o tři metry níže vyletěl nahoru plynový granát a okamžitě vybuchl. Weber ani nestačil stisknout kohoutek. Na plošinu se okamžitě zahákla dvě lana s háky. Akihiko a Fahad vyskočili proti Weberovi i Zhou Lenovi a skolili je pěstmi. Po schodech vyběhl nahoru Roger se svou laserovou pistolí a za ním běžel i neozbrojený Pierre. Jack se v plynu trochu dusil, ale brzy ho odvedli zpět ke schodům, kde se mu ulevilo. Akihiko a Fahad drželi již odzbrojené darebáky. Jack teď přiběhl k Pauline a nožem přeřezal provaz. Pauline k němu jen malátně upadla a snad i omdlela. Zhou Len se zničehonic vytrhl z Fahadova sevření, kopl ho do břicha a svalil k zemi. Popadl svou pistoli a znovu zamířil na Jacka. Ten se proti němu vrhl pouze se sevřenou pěstí. Dal mu hrozivou ránu do obličeje. Zhou Len spadl z desky s příšerným křikem. Nepochybně to bylo volání o pomoc v čínštině. Tam dole se zvířil písek. A tam, v hluboké propasti těsně vedle stožáru, plné písku a sutin, Zhou Len skončil. "Ne! Můj šéf! Ne!" řval Sam Weber a byl Akihikem odtažen ke schodům. "Tohle se nám ještě může hodit. Zničíme to," řekl Jack a zvedl ze země oba přístroje, které zločincům opět vypadly z rukou. Jack pomohl dolů Pauline, když se konečně probrala. Před stožárem už na ně čekali vojáci, kteří je odvedli zpět do vrtulníku...


Ulicemi New Yorku proniklo denní světlo. Na vysokém mrakodrapu stáli Akihiko, Pauline, Jack, Pierre, Fahad a Roger a dívali se na celé město, stále ještě poničené, pomalu však již přeměňované na majestát Spojených států. "Poslyš, Jacku, neměl jsi strach, když jsi tam šel nahoru sám a neozbrojen?" zeptal se Pierre a otočil se napravo na svého kamaráda. "Věděl jsem, že zasáhnete. Ale trochu nervózní jsem byl, to ano. Když jsem zpozoroval, jak na mě Sam Weber, předtím sledující jen Vás, zírá, bylo mi jasné, že o tom víte, protože jste také měli dalekohled s nočním viděním. A za pár minut jste byli nahoře," mluvil Jack. "Nikdy Vám to nezapomenu," řekla Pauline. "Myslím, že Zhou Len to má spočítané," řekl Akihiko a s úsměvem svou železnou tyč opřel o plochou střechu budovy. Fahad a Roger se také trochu usmáli. Jejich nepřítel byl zničen. Pierre byl rád, že jeho úhlavní nepřítel, proradný Sam Weber, byl konečně zatčen a tentokrát bude ponechán v amerických věznicích. Invaze Zhou Lenových kryptidů byla zastavena! "Zachránili jsme svět před záhubou, není to skvělý? Jupí, Lovci kryptidů, to je prostě elita!" smál se Pierre. Začal proti nim foukat příjemný, chladný vítr, a Pierre řekl: "Je to nádherný konec." Jack se na něj opět tajemně podíval a řekl: "Ne. Tohle byl teprve začátek!"

"Svět před záhubou je, zlo hrozí útokem, a vzdát to bez boje se nelíbí nám všem. Já byl vlk samotář, teď po boku mě máš... Bít se jako jeden muž, bitvu vyhrát, rvát se ostří jako nůž a zločin potrestat. Jen spolu silní jsme, jak jeden muž se rvem, jen spolu silní jsme, jak jeden muž se rvem!!!" (Avengers).
KONEC 1. SÉRIE.

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (5/6)

24. června 2017 v 11:12 | HAAS
Jak již víte, Zhou Len s pomocí úplatku unikl z vězení v Číně a rozhodl se konečně zrealizovat svůj plán k ovládnutí zeměkoule. S pomocí kryptidů, které pochytal při sledování výprav Lovců kryptidů, demoluje New York, a konec světa se blíží... Existuje jen jediný tým, který jej může zastavit-Lovci kryptidů! Nejprve je však třeba vyřešit, jak najít Zhou Lena a získat druhý přístroj k ovládání kryptidů a jeho vojáků. Bez něj nebude možné řádění zastavit...

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST PÁTÁ:
"Vyžaduji listinu podepsanou samotným prezidentem Spojených států amerických, který mi z moci své i ostatních předá vládu nad touto zemí. Jinak New York podlehne zkáze, a následovat budou tato města: Chicago, San Francisco, San Diego, L. A., Phoenix, a pokud se americká vláda i armáda nepodvolí mé úžasné, nepřekonatelné moci, pak srovnám se zemí celou zemi. Ať se žádný ze spojenců Spojených států nepokouší proti mne zasáhnout, jinak srovnám se zemí celé lidstvo!" řval v televizních obrazovkách celého světa zpupný Zhou Len a držel při svém výstupu mapu, v níž byla zaznačena všechna ta místa, jež chtěl zničit. "Lidstvo nyní pozná, kdo má být jeho vládcem!" skončil Zhou Len svůj monolog. Hned poté nechal zatknout amerického kameramana, který se dobrovolně, za velké peníze, nabídl k natočení přímého přenosu, a společnosti, u které kameraman pracoval, začal hned vyhrožovat, že pokud nebude plnit jeho příkazy, jejich zaměstnanci příšerně ublíží. Nad zdemolovaným New Yorkem již zapadalo slunce. Jack, Pierre, Akihiko, Roger a Fahad se konečně dostavili k mrakodrapu, z jehož střechy byl před nedávnem Zhou Lenův přímý přenos vysílán. "Tak, máme je, Zhou Lenova helikoptéra je tam nahoře. A koukněte, kdo na nás mává," řekl naštvaným hlasem Akihiko. Z vršku budovy se na Lovce kryptidů drze šklebil Sam Weber. "Můžete mi vysvětlit, proč nesedí za mřížemi v Estonsku?" řekl Pierre. "Potom, jak brutálně zabil mou sestru, měl sedět do konce života," dodal ještě. "Myslím, že ho Zhou Len vykoupil," zamračil se Jack. "Co teď uděláme? Zase se probijeme nahoru?" řekl Fahad. "Ne," zamračil se ještě temněji Jack, "raději tam vyletíme." Kousek odsud stál vojenský vrtulník. Jack přesvědčil pilota, že je nutné, aby je dopravil nahoru. Ten neváhal a nastartoval motor. Vrtulník vzlétl. Za chvíli se již nacházel na úrovni střechy mrakodrapu. Vojáci, Sam Weber i Zhou Len naskákali do své helikoptéry a ukázali na kameramana, kterého drželi v zajetí. Byla to výhrůžka. Ale Jack musel zariskovat. "Akihiko, Fahade, na vrtulník!" zavelel. Přední sklo vojenské helikoptéry prorazila dvě lana s hákem na konci, jež si Akihiko s Fahadem okamžitě připoutali k pasu. "Co to proboha děláte?!" zařval vystrašeně pilot. "Chytáme se jejich vrtulníku," usmál se Fahad. Nepřátelská helikoptéra vzlétla. Fahad a Akihiko proskočili předním sklem vojenského vrtulníku a opět byli neseni tím nepřátelským. Jack poručil pilotovi, ať s helikoptérou sletí dolů. Jakmile byli na zemi, vyskákali jeden po druhém z vrtulníku, Roger nasedl na motorku, Jack a Pierre do limuzíny a vydali se za Zhou Lenovým vrtulníkem. V těch chvílích se už Fahad a Akihiko škrábali dovnitř helikoptéry. Akihiko jedinou ranou svou železnou tyčí prorazil dveře. Skočil po Zhou Lenovi a dal mu železnou tyčí takovou ránu přes obličej, že to Zhou Lena okamžitě položilo. "Ne, propána! Ne!" řval Sam Weber, když uviděl, že jeho pánovi vypadl z kapsy druhý ovladač kryptidů. Fahad ho popadl do ruky. Weber ho ale kopnul do obličeje a přístroj Fahadovi vypadl z ruky. Teď ho Sam chytil. Akihiko svou železnou tyčí práskl Webera přes ruku a přístroj se opět ocitl v dosahu všech. Ale Weber byl přece jen rychlejší. Popadl ho a hodil ho jednomu z vojáků. Ten zamířil na kameramana, chtěl ho okamžitě zastřelit. Ale Akihiko se nedal možnou smrtí rukojmího zastrašit. Jeho železná tyč pronikla přímo do hlavně vojákovy pušky. Prorazila celou zbraň a konec tyče uštědřil vojákovi bolestivou ránu do břicha. Pak Akihiko tyč vytáhl a zvedl z jeho rukou onen předmět. Fahad zatím dotlačil Webera k řízení vrtulníku, omráčil oba piloty, vytáhl pistoli jednoho z nich a chystal se proradného zabijáka zastřelit. Vrtulník se však pomalu řítil k zemi. Fahad musel začít řídit. Hned jak helikoptéra pod jeho řízením přistála na dalším mrakodrapu, Zhou Len a ostatní vojáci se na Akihika s Fahadem vrhli. "Chytejte!!!" zařval Akihiko a hodil kovový předmět z výšky stovek metrů. Roger, nacházející se již poblíž mrakodrapu, dal motorce pořádně zabrat. Rozjel to na plné pecky a nadskočil s ní tak, že předmět chytil. Bylo to neuvěřitelné, ale opravdu se to stalo. Limuzína s Jackem a Pierrem zastavila. "Máme je! Skvělé!" zařval radostí Jack a vyskočil do vzduchu. Zapnul oba přístroje zároveň. Na střeše mrakodrapu docházelo k hrozivému zápasu. Po vypnutí obou přístrojů všichni Zhou Lenovi kryptidi i vojáci jako by "zmrzli". Akihiko a Fahad jim dávali co proto. Zhou Len a Sam Weber je ale vykopli z helikoptéry. "Ještě není po všem, cheche!" smál se zlostně Zhou Len...


Vrtulník odletěl. Akihiko a Fahad seběhli po schodišti mrakodrapu dolů a ocitli se venku. "Vyhráli jsme! Jupí!" radoval se Pierre. "Zachránili jsme New York před zkázou..." radoval se dál, ale Jack ho zastavil. "Ještě není vyhráno," zasupěl. Přímo před nimi stál v ulici medvěd krátkočelý a zuřivě řval. "Ajaj, zdá se, že tenhle neměl v krku zabodnuté ovládání!" řekl Roger. Obrovské zvíře se na ně hnalo s ohromnou zuřivostí. Roger mu uštědřil ránu laserovou pistolí, ovšem tím ho jen více naštval a obr šel teď po něm. Stoupl si před ním na zadní a už se chystal jej zabít jedinou ranou svými drápy, když tu náhle Fahad vystřelil po zvířeti z pušky s lanem a hákem. Hák se zachytil přímo za tlapu a prudkým trhnutím Fahad medvěda skolil k zemi. Medvěd se však ze sevření hákem brzy vymanil a znovu se proti nim hnal. Jack vyskočil na lampu a křičel na medvěda, čímž se mu podařilo odlákat pozornost na sebe. Medvěd se před lampu postavil na zadní, opřel se do ní a lampa spadla. Jack spadl na záda. Medvěd se snažil Jacka zabít, tu však náhle Roger znovu vystřelil. Medvěd nevěděl, co má dělat, opět byla jeho pozornost odlákána. A pak najednou do jeho kohoutku pronikla šipka. Na místo zrovna přijeli američtí vojáci a zvíře uspali. Pomohli Jackovi na nohy a všem z Lovců kryptidů dali najíst a napít. "Dokázali jste to, zachránili jste New York i celý svět," řekl jeden z těch vojáků. "No jo, Lovci kryptidů, to je prostě elita," smál se Pierre a přitom se zakuckal, to jak se napil příliš mnoho vody a přitom se chechtal. "Máte tu telefon? Můžu si zavolat?" řekl Jack. "Co je, Jacku, ty neslavíš?" smál se Pierre. Vojáci jim mezitím vysvětlili, že všechna zvířata i Zhou Lenovi vojáci byli stisknutím tlačítek na přístrojích zastaveni. Jediný kryptid, jenž nebyl ovládáním vybaven, byl medvěd krátkočelý. "Musí to být jeden z těch, kteří kdysi byli nalezeni v Kanadě. Jo, ten hnusnej Sam Weber tam jednoho dokonce zastřelil. Jak to říkal Jack, Zhou Len nám byl v patách a prostě chytal ta zvířata, která jsme hledali, fotili a vůbec, dokumentovali. Zneužil toho. A kde je vlastně teď?" mluvil Pierre jako smyslů zbavený. "No, to je právě ten problém," řekl na to Jack. "Volal jsem Pauline. Neodpovídá. Mám zlé tušení," řekl Jack. Poručil vojákům, ať je dovezou k hotelu. Vtrhli do něj a lehce se dostali do zamčeného pokoje Pauline. Nebyla tu. Pouze na stole ležel papír s nápisem, připevněný ke stolu špendlíkem. Na papíru stálo: "Milý Jacku Owene, pokud chceš ještě někdy vidět svou kamarádku, pak nám vrať vše, co jsi ukradl. Víš, oč jde. Jinak ji potká zlý osud. P. S. Stará pískovna na okraji státu New York." Jack papír zmuchlal a hodil do rohu místnosti. "To je přece šílený!" řekl Pierre. "Drží Pauline v zajetí a klidně ji třeba rozčtvrtí, sičák jeden," nadával Roger. "Jedno je jasné, vážení. Musíme ji zachránit!" řekl Jack...

Tak proto Pauline neodpovídala. Zhou Len už ji možná před nějakou dobou unesl, a nyní toho využil k poražení Lovců kryptidů. Co budou naši přátelé dělat? Jak vysvobodí členku týmu z rukou šílence, který si myslí, že ovládne svět? Poslední část dílu "Svět před záhubou" už velmi brzy!

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (4/6)

17. června 2017 v 11:01 | HAAS
Ulicemi New Yorku se šíří chaos. Nejstrašnější příšery útočí na lidi a demolují vše, co jim přijde do cesty. Za tím vším stojí jediný muž, Zhou Len, jemuž pomáhá podlý Sam Weber a také jeho armáda dokonale vyzbrojených vojáků. Jack, Pierre, Akihiko, Fahad, Roger a Pauline jsou při tom, když nastává konec světa... Je zde jediná naděje: oni sami!

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST ČTVRTÁ:
Příšera se na ně dívala s viditelnou zlostí v očích. Byly žluté a svítily. Tatzelwurm nebyl tak velký, ale dokázal být jistě velmi krutý. "Pierre, dávej pozor! Jde po tobě!" vykřikl Roger, aby Pierra varoval. Ale kryptid byl rychlejší. Rychle vyskočil z temného kouta místnosti a vrhl se na jako k zemi přibitého Pierra. Skolil ho k zemi a už se chystal zakousnout se vyděšenému muži do hrdla, když tu Roger vytáhl svou laserovou pistoli a zvíře odstřelil. "Díky, kámo," vydechl Pierre a utřel si pot z čela. Jakmile se ale postavil, začali ze shodů sbíhat celé vřavy Tatzelwurmů a s odpornými skřeky se hodlali vrhnout na Rogera s Pierrem. Ti okamžitě z budovy vyběhli. Ulice Manhattanu byly Tatzelwurmy přímo obléhány, a kde nebyl Tatzelwurm, tam se nacházel kočko-pso-opičák. Všichni skákali na utíkající, bezmocné oběti a zabíjeli je. Roger s Pierrem počkali, až smečka Tatzelwurmů vyběhne ven z domu, v němž se před chvílí skryli. Pak Roger poručil Pierrovi, aby se tam vrátili. Pierre tomu nerozumněl, ovšem Rogera něco napadlo. Když viděl takovou zkázu, položil si otázku: "Dají se nějak zastavit?" Rychle přiběhli k mrtvému Tatzelwurmovi. "Jack by řekl: Přesně jak jsem myslel," usmál se Roger a zvedl nehybné tělo metrového Tatzelwurma. "Má něco zabodnutého v krku. Co to je?" zeptal se Pierre. "Myslím, že by to mohlo být něco, co Zhou Len používá k ovládání těchhle kryptidů. Strhnu mu to a vezmeme si to. Třeba se to ještě bude hodit," řekl na to Roger. Podal předmět Pierrovi a ten si ho schoval do kapsy. Teď Roger vytáhl svou pistoli a společně utíkali ven. Každé mrtvé tělo příšery, kterou spatřili, mělo v krku zabodnuto tento hranatý kovový předmět s digitálním displayem a nějakými čísly. Také Zhou Lenovi mrtví vojáci měli v krcích tyto předměty upevněny. "Hééj!!!" zařval někdo. Roger s Pierrem se zastavili. Vrhl se na ně kočko-pso-opičák, ale jen přistál na Pierrově krku a pak zase odletěl, skolen Rogerovým laserem. "Ten křik, to byl Fahad! Vidím ho támhle na střeše toho mrakodrapu! Pierre, poběžím za nima. Ty vezmi ten hranol nebo co to je a zkus najít Jacka, jestli je ještě živej, jakože živej určitě je," řekl rychle Roger a pak Pierra opustil. Ten se po svých vydal na druhou stranu Manhattanu. Fahad proletěl sklenenými dveřmi mrakodrapu a utíkal co nejrychleji do nejvyššího patra. Spatřil zde Fahada, jak se marně snaží osvobodit Akihika z železné sítě připevněné k jeho tělu a ke zdi. Stačilo pár laserových střel a vše se brzy vyřešilo. Akihiko měl pomlácený obličej a japonsky Zhou Lena proklínal. "Skryjeme se tu do rána, venku je to hrozné. Navíc mi docházejí laserové náboje," navrhl Roger a všichni souhlasili. Mezitím Jack utíkal před mocným Mapusaurem Xiem. Obrovitý predátor se nezaměřoval na nikoho jiného, přestože ulicemi utíkala spousta lidí. Jack musel překonávat různé překážky, skákal přes auta, padlé telegrafní sloupy i lampy, zatímco je Xiu jednoduše rozdupával pod širokýma tříprstýma nohama. "Xiu, ke mě!" zařval Zhou Len. Jeho vrtulník se nacházel na střeše blízkého mrakodrapu. Mapusaurus se zarazil a k vysokému domu přišel. Jack se skryl za jedním z aut. "Čekej, pán bude brzy u tebe!" vykřikl ještě Zhou Len. Ve chvíli vyšel ven z budovy a po jeho boku šli dva ozbrojenci. "Owene, posílám dáreček!" vyhrkl Zhou Len. Jeden z vojáků hodil na auto bombu. Jack vyskočil na střechu auta a udělal další skok, aby unikl výbuchu. Auto se rozletělo na miliony kusů! Jack letěl vzduchem jako by jej někdo mocně vyhodil. Doletěl přímo na Zhou Lena a srazil ho k zemi. Ranou pěstí rychle skolil jednoho vojáka. Ten další dal Jackovi ránu pažbou do zad, ale Jack mu alespoň kopnutím podrazil nohy. Mapusaurus se na Jacka znovu rozehnal, ovšem jak tak k němu utíkal s otevřenými čelistmi, rozšlápl padlého vojáka. Rozmáchl se svou hlavou a toho druhého odhodil do druhého patra budovy, tak, že proletěl oknem a zabil se. Jack se dal opět na útěk. Hned nato přijela policejní jednotka a začala po Mapusaurovi střílet. Obr teď nevěděl, kterým směrem se má dát. I když bylo jedno z policejních aut opět vyhozeno do vzduchu bombou, kterou někdo hodil z vršku mrakodrapu, podařilo se policii něco neuvěřitelného: Mapusaurus byl zastřelen. Zhou Len jen klel a vracel se na vršek mrakodrapu. Po nasednutí do vrtulníku zmizel. Ještě předtím však spadla z helikoptéry bomba a všichni policisté, kteří místním i Jackovi zachránili život zabitím Mapusaura, zemřeli v otřesném ohnivém výbuchu...


Jack ležel na zemi a těžce vydechoval. Jeho modrá košile teď byla strašně špinavá a z nosu mu tekla krev, zřejmě kvůli těžkému pádu na Zhou Lena. Také měl pohmožděná záda, ale brzy se vzpamatoval a vstal. Zrovna k němu doběhl Pierre. "Teda kámo, to byl maraton, a najít tě tu takhle ležet! Vypadá to tu jako po výbuchu atomovky!" mluvil k němu a pomáhal mu udržet se na nohou, protože Jack se vysílením trochu motal. "K atomovce to nemělo daleko..." řekl Jack. Pierre ho odvedl do jednoho z blízkých domů. Zůstali tam až do rána. Když ranní slunce ozářilo poničený New York, byl to přímo otřesný pohled. Vysílal se do obrazovek celého světa. Mezitím stovky Tatzelwurmů a kočko-pso-opičáků i za denního světla demolovaly město. Jeden televizní štáb z Anglie byl v přímém přenosu zabit v helikoptéře, která se dostala příliš nízko nad pobřeží Manhattanu. Obrovitý krokodýl jediným výskokem z vody a stiskem čelistí vrtulník potopil. Pierre mezitím vysvětloval Jackovi, na co Roger přišel. "Začíná mi to být jasné. Každý voják i každý kryptid Zhou Lena má v krku zabodnutý tento přístroj, který je zřejmě napojený na nervový systém. Takže stačí hromadný zkrat a jejich těla přestanou fungovat. Otázkou je, jak to udělat? No jistě... Zhou Len u sebe musí mít přístroj, pomocí kterého je řídí. A já zrovna dneska brzy ráno, ještě za tmy, na Zhou Lena upadl..." mluvil Jack. Vyběhl ven z budovy a vrátil se k místu, kde Zhou Lena skolil k zemi. Bylo přímo na okraji plochy, kterou zasáhla bomba shozená vrtulníkem. V ranním slunci se zaleskl kovový předmět. Jack ho s posvátnou opatrností zvedl a zaradoval se. "Tohle bude ono," řekl. Zrovna se k němu přihnal kočko-pso-opičák a Jack stiskl tlačítko na přístroji. Na displayi se objevilo: "Chod systému přerušen, 1/2." Kočko-pso-opičák se nezastavil a na Jacka vyskočil. Pierre k němu přiběhl a brutální zvíře zabil ranou kusem dřeva. Jack si oddychl. "Zdá se, že to funguje na dva přístroje. Dokud nebudeme mít oba dva, tohle řádění neskončí," řekl Jack, "a to znamená, že musíme opět najít Zhou Lena, který přelétává z jednoho místa na druhé, a dostat i ten druhý přístroj." Měli signál, takže zavolali Fahadovi, Akihikovi a Rogerovi. Ti si mezitím odpočinuli v nejvyšším patře vzdálené budovy a chystali se ji opustit. Jack dále zavolal Pauline, ale ta stále neodpovídala. Na to, že to byl už druhý pokus se jí dovolat, to bylo podivné, a Jackovi se začalo svírat srdce... V těchto chvílích už celý svět věděl, že se Zhou Len chystá si jej podmanit...

Podaří se Lovcům kryptidů zastavit řádění Zhou Lena? Co se stalo s Pauline, bezpečně ukrytou ve svém pokoji v hotelu? A opravdu bude zastavení celého řádění znamenat jen stisknutí knoflíků na dvou přístrojích? Pokračování příště!!!

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (3/6)

11. června 2017 v 10:52 | HAAS
New York je plný příšer. V kanalizacích řádí kočko-pso-opičák, kterého naši přátelé znají z dávné výpravy do Kostariky. Ulicemi "světového hlavního města" pobíhají nebezpeční raptoři z Chile a zabíjejí každého, na koho narazí. Jak již naši dobrodruzi vědí, za vším stojí jediný člověk, padouch Zhou Len. Setkání s ním ale může být zrovna tak nebezpečné, jako setkání s dravým raptorem... Zdá se, že svět je v obrovském nebezpečí!

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST TŘETÍ:
Zhou Len si všech tří všiml. Z té výšky však nemohl zpozorovat, jaké výrazy na tvářích měli. Jack, Roger i Pierre byli odhodláni se k Zhou Lenovi dostat, a to znamenalo jednoduše vstoupit do mrakodrapu a nechat se výtahem vynést až nahoru. Ale po vstupu do domu se plán změnil. Tolik vojáků, zakrytých od paty po hlavu ještě neviděli. Všichni mířili speciálními zbraněmi na trojici Lovců kryptidů. "Zdrž je, Rogere!" zařval Jack. Roger vytáhl z kapsy svou tajnou zbraň, laserovou pistoli s dlouhou hlavní. Jediná rána vystřelila laser tak silný, že čtyři vojáci odletěli až ke zdi a spadli za hotelovou recepci, kde se nacházela mrtvola recepčního, jenž byl jimi předtím zavražděn. Jack a Pierre skočili do výtahu a nechali se odvést až nahoru. Překvapivě nebyl výtah při své cestě nijak poničen a oni se tak dostavili až do nejvyššího patra. I zde bylo množství vojáků. Jen na ně mířili a nehýbali se. Jack ani Pierre nic neříkali. Pak se konečně ozvala něčí slova: "Á, zdá se, že tu máme vzácnou návštěvu. Tohle je Jack Owen..." Kdykoliv by Jack a Pierre poznali hlas toho muže. "Sam Weber!" zařval rozčilením Pierre a ohlédl se na pravou stranu chodby. V otevřených dveřích do pokoje stál Weber a mířil na ně pistolí. "A hele, tohle je přece Pierre Leroy! Bráško, sestřička je mrtvá, že? Dostala pár kulek do srdíčka. Jak smutné, že? Plakal jsi? Asi jo, když se Ti tak lesknou ta tvoje smutná očíčka," provokoval ho zlověstně Weber. Pierre ze sebe vydal příšerný řev plný naštvání a dříve, než po něm vojáci mohli vystřelit, držel Webera pod krkem a plivl mu do oka. Teď se ozývala salva ze samopalů, ale Pierre zavřel a zamknul dveře pokoje, jediným kopnutím do lokte zbavil Webera pistole a kopal ho do hlavy. Nechápal, proč je vrah jeho sestry na živu, a co dělá tady, v New Yorku. Bylo jen jasné, že to táhne se Zhou Lenem, což vlastně věděl dávno. Jack využil té příležitosti, že se všichni vojáci zaměřili na Pierra a snažili se prorazit dveře pokoje, dal se směrem ke schůdkům, jež vedli ke dveřím na střeše. Vystoupil ven. Stál teď na hladké střeše mrakodrapu, kolem bylo plno vojáků a za nimi stál Zhou Len. Otočil se na Jacka a zlověstně se usmál. "Co tady děláte? Proč nesedíte ve vězení?" zeptal se stále nerozrušený Jack. "Co myslíš? Stačilo pár miliard a pustili mě, pitomové jedni. Teď jim to bude osudné. Až se vypořádám s New Yorkem, zaútočím na Šanghaj, a potom na Berlín, ale to už se všechny národy světa vzdají a padnou do stínu mocného Zhou Lena!!!" rozchechtal se Zhou Len. "Vy si myslíte, že můžete ovládnout svět?" optal se ho výsměšným tónem Jack. Zhou Len jen zvedl očí. Po minutě čekání řekl: "Sám se budeš divit, Owene, kolik se toho s pomocí kryptidů dá napáchat. Tvůj starý kamarád Xiu je ve městě taky. Řádí teď na Manhattanu." Naznačil vojákům, ať začnou střílet. V tom uslyšel Jack houkání hasičského auta. Rozběhl se a skočil ze střechy! Spadl do připravené plachty. "Proboha, Vás jsme skočit nečekali!" řekl jeden hasič. Jack po čichu zjistil, že budova je v plamenech, a proto hasiči přijeli, věděl, že již rozevřeli plachtu, a tak tedy skočil, a udělal dobře. Ze stejné úrovně, jen o patro níž, skočil z rozbitého okna Pierre. Též dopadl do plachty. Byl potlučený, Sam Weber mu asi dal co proto. Brzy se setkali s Rogerem. Ten našel u jednoho z domů zaparkovanou motorku. Nasedl na ní a odjel na Manhattan. Jack a Pierre se vrátili k policejním autům. Monstra z Aricy se dobývala do domů. Jack se pokoušel navázat spojení s Pauline, ale ta si svůj mobil asi nechala mimo koupelnu, kam se zavřela, aby se ukryla před nebezpečím, a z tohoto důvodu neodpovídala. V těchto chvílích přistál na hořícím mrakodrapu velký vrtulník a nabral vojáky, Zhou Lena i Sama Webera. Též odlétal na Manhattan. Akihiko a Fahad nasedli do policejního vrtulníku, řízeného jediným pilotem, a okamžitě se na Jackův příkaz vydali za Zhou Lenovou helikoptérou. Z té se ale během letu vysunuly dvě pušky směřující dozadu. Nyní začala střelba. Přední skla vrtulníku byla okamžitě prostřelena. Pilot to vzdal a vyskočil s padákem ven. Akihiko vystřelil po vrtulníku puškou s kotvou, která se zachytila přímo za levou puškou. On a Fahad si během několika vteřin připoutali lano k pasu a též vyskočili z vrtulníku, který byl ještě řízen autopilotem. Nesl je teď nepřátelský vrtulník, k jehož dveřím oba s vypětím sil šplhali...


Při jízdě přes most na kolonu aut zaútočilo obrovské monstrum, jež vyskočilo z vody. Byl to obrovský krokodýl z Indie. "Tak i jeho Zhou Len našel! Zvíře, které mělo být ubytováno v jedné zoo v Uríse," nevěřil vlastním očím Jack. Krokodýl se na souši kroutil a švihal s uloveným autem ze strany na stranu, až ho nakonec vyhodil do vzduchu. Spadlo přímo vedle Jackova auta a Rogerovy motorky. Roger zvýšil rychlost. Konečně byli na Manhattanu. Po zemi ležela spousta mrtvých. Ulice se třásly pod dunivými kroky mocného Mapusaura Xia, nyní plně vzrostlého. "Xiu, ke mě!" zařval Jack, ale dinosaurus jej již neposlechl, jako kdysi. Místo toho se rozehnal proti autu a vší silou jej odhodil asi o deset metrů dál. Pierre i Jack z něj vylezli celý potlučení. Přiběhli k nim tři Zhou Lenovi vojáci a vyhodili po nich výbušninu. Jack odskočil na jednu stranu, Pierre na druhou. Roger přijel v pravý čas a motorkou přejel jednoho z vojáků, druhého pak srazil. Jack vytáhl z kapsy svou výbušninu a hodil ji na Xia. Všichni vojáci po něm horlivě stříleli, ale zatím ho nezasáhli. Xiu se ale výbušnině vyhnul a ta místo toho srovnala se zemí telefonní budku. Na Pierra něco skočilo. Byli to dva kočko-pso-opičáci. Snažil se je setřást, ale marně. Roger teď seskočil z motorky, sundal si přilbu a hodil ji na jedno z monster. To se skřekem padlo k zemi. Laserovou pistolí pak odstřelil druhého netvora. Motorku mezitím rozdupal Xiu. Jack skolil pěstí jednoho vojáka a samopal použil proti Xiovi, ale rány zvíře nezastavily. Mapusaurus začal Jacka pronásledovat a ten utíkal, co mu síly stačily. Mezitím Zhou Lenova helikoptéra přistála na dalším mrakodrapu. Ke všemu překvapení Zhou Len a Sam Weber zjistili, že se jejich dopravního prostředku po celou dobu letu doslova drželi dva černí pasažéři. Akihiko vytáhl z opasku železnou tyč a dal Weberovi takovou ránu přes čelo, že se muž v bezvědomí zhroutil k zemi. "Tak, ty prašivče, teď uvidíš!" zařval Fahad a vrhl se po Zhou Lenovi. Prorazil jeho zády dveře vedoucí ze střechy do nejvyššího patra domu. Tam ho přitiskl ke zdi. Fahad i Akihiko, a snad i Roger byli Zhou Lenem kdysi mučeni, proto měli dobrý důvod se mu pomstít. Zhou Len dostal dvě rány pěstí do očí, až mu začaly natékat, ale poté Fahada skolili dva vojáci. Vrhl se na ně však Akihiko a železnou tyčí je přitiskl k zemi dříve, než vůbec stačili zareagovat. Další voják však napadl Akihika zezadu a připoutal ho ke zdi železnou sítí. "Nebudeme na něm plýtvat náboji, však se pro něj jednou vrátíme," zasmál se Zhou Len a ještě kopl ležícího Fahada do obličeje. Pak se vrátili k vrtulníku a zase odletěli na jiné místo. Ulicemi Manhattanu mezitím začaly pobíhat obrovské skupiny kočko-pso-opičáků a také temný tvor, připomínající něco mezi kočkou a červem. Pierre i Roger unikli před smrtícím Xiem a skryli se v jedné z budov, ale v rohu přízemí je tento živočich, nazývaný Tatzelwurm, nemile překvapil...

New York se potýká s chaosem! Podaří se zastavit Zhou Lena a jeho řádění? Nebo svět skutečně padne pod sílou kryptidů, snad doslova najatých tímto šíleným zločincem?!

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (2/6)

10. června 2017 v 12:20 | HAAS
Po útoku na newyorského údržbáře, kterému nějaký neznámý netvor ohlodal maso z hlavy, se Lovci kryptidů vydali do "světového hlavního města", aby přišli na to, co za tím stojí. Všichni kromě Pierra mají tušení, o co by zde mohlo kráčet. Jejich plánem je vkročit do temného světa kanálů a záhadu vyřešit. Mezitím policie zachycuje telefonáty lidí, kteří při hovorech umírají, a s nimi se do uší policistů dostávají podivné zvuky...

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST DRUHÁ:
Nastala noc. Padla tma. Jack si navlékl speciální výstroj ke slézání po laně. Akihiko, Roger a Fahad společnými silami otevřeli otvor do kanálu. "Tak, nikdo tu není, ani policie, je čas na průzkum," řekl Jack. V těchto chvílích už si výstroj oblékal také Pierre a Roger a Fahad je vzápětí následovali. Akihiko zůstal nahoře, aby hlídal. Nechtěli, aby se o jejich cestě do kanálu dozvěděla policie, jelikož by jim udělila pokuty za pohyb v prostoru, kde nedávno došlo k vraždě. Jakmile všichni stanuli dole, Akihiko na povrchu zajistil lana. Všichni čtyři zapnuli své baterky. Něco tím vylekali. Podivný pískavý zvuk se kanálem táhl jako houkání strašidla. Pierre zatnul zuby, dostal totiž strach. Jack posvítil na temnou černou kuličku pokrytou štětinami. Nacházela se v koutě chodby. Byla to krysa. Hned jak na ni posvítil, utekla. "Nebojte, a pojďte za mnou," řekl Jack. Když dorazili ke stoce, udělalo se Pierrovi špatně. Také Fahad takřka upadl do mdlob, neboť vzduch zde byl hustý a velmi nepříjemný. "Tady to doslova ohavně zapáchá," řekl, když se trochu uklidnil a napil studené vody. "A tady taky našli tělo toho muže," řekl Jack a posvítil na kalnou vodu protékající stokou. "Ať už je ten netvor čímkoliv, neštítí se takových špinavých míst. Ledaže by... Ledaže by ho sem někdo vypustil. Víte přece všichni, co mám na mysli," řekl Jack a Fahad s Rogerem pokývali hlavou, jen Pierre se na něj nechápavě podíval. Stále nevěděl, jaké vysvětlení mají všichni na mysli. Dostali se až k místům s elektrickým vedením, kde údržbář pracoval. "Můžou být nějaké stopy? Třeba tady v tom prachu?" zeptal se po chvíli Roger. "Nemyslím si," řekl mu na to Pierre, "ale co by to propána mohlo být za zvíře? Musí to bejt nějakej netvor." Roger nastavil svou svítilnu na strop nad nimi. "Tady jsou nějaké drápance..." zamyslel se. Jack to potvrdil. Fahad, který zkoumal druhou část chodby, k nim neočekávaně přišel. Říkal, že prý něco uslyšel. Šli za ním. Dovedl je do úzké chodbičky, kde hluk slyšel. Po desetivteřinovém čekání se zvuk ozval znovu. Byl velmi pronikavý. Roger a Fahad stáli jako přibití. Ale Jackovi a Pierrovi zasvítily oči. "Kámo?" otočil se Pierre pomalu na Jacka. Jack udělal totéž se slovy: "Není Ti to povědomé?" Pískání se ozvalo znovu. Pierre se chytl za srdce. S Jackem posvítili na konec chodbičky. To, co tam uviděli, je mírně zděsilo. "Kočko-pso-opičák!" vykřikl Pierre. Byl to kryptid, za kterým se hnali na své první výpravě do Kostariky, když byla ještě Pierrova sestra naživu. Pierre se s tímto netvorem setkal již rok před vznikem týmu Lovců kryptidů, a nebylo jiného tajemného zvířete, které by tak dobře znal. Jack Fahadovi a Rogerovi krátce vysvětlil, že toto zvíře před rokem a půl vyfotografoval v Kostarice. Po několika minutách čekání sebou chvějící se zvíře škublo. Náhle skočilo na Pierre. Ten vykřikl hrůzou a ohnal se po něm. Kočko-pso-opičák přeskočil na Fahada a škrábl ho do ruky. Roger vytáhl pistoli a vystřelil po zvířeti. To se hnalo pryč. Pierre teď sebral odvahu a tak jako kdysi v pralese, i nyní se kočko-pso-opičákem vydal. Jack pádil za ním. Před trubkou, která vedla výše, do nějaké chodby, kam by se již nedostali, otočil se na ně kočko-pso-opičák, nepěkně se zašklebil, až se ukázaly jeho tesáky, stále červené od lidské krve, pak začal po trubce šplhat a byl pryč. "Začínám to chápat. Ohlodaná lidská hlava, tak jako ta lebka v hnízdě kočko-pso-opičáka, co jsem našel před rokem a půl na Ose. Je to krvelačné zvíře. Ale co dělá kostarický kryptid v newyorských kanálech?" mluvil Pierre. Jack už šplhal nahoru, ven z kanálu, a řekl: "Myslím, že už to brzy zjistíš." Když uviděl světlo pouličních lamp, trochu se polekal. Spatřil totiž Akihika obklopeného policisty. Jejich kolegové měli zrovna výjezd do jiné části New Yorku a pochopitelně narazili na Akihika, jak hlídá u kanálu, a tak zavolali jiné policisty, aby zjistili, oč jde. Jack jim vše vysvětlil, ale policisté mu příliš nevěřili a mysleli si, že právě on by mohl být hledaným vrahem údržbáře. Pak ale jeden tlustý četník vykřikl: "Vždyť jsou to Lovci kryptidů! Ti chlapi, co hledají podivná zvířata!" a koneckonců to byla pravda. Policisté se chystali k odjezdu poté, co jim vše bylo vysvětleno, a Akihiko svým přátelům sdělil, že od policistů slyšel něco hrozivého. Byla to zpráva o telefonátech v jiné části New Yorku, a pak zpráva o tom, že po ulicích běhá smečka jakýchsi vysokých ptáků a zabíjí lidi. "Jedem tam," odpověděl četník na Jackovu otázku, zda se náhodou policie nechystá tam zakročit, "jestli chcete s náma, Kryptiďáci, nasedněte do těchhle dvou aut." Při jízdě Jackovi zavolala Pauline: "Nemůžu ven z bytu, všichni jsou jako na trní a venku běhají ostřelovači, střílí po nějakých dvoumetrových ptácích a je tam pár mrtvol. Je to hrůza!" Když dorazili na místo, stanuli v naprosté panice...


Nová policejní jednotka vyskočila z aut a kulomety a samopaly po zvířatech střílela. Bylo jich nejméně dvacet a ještě žádný z nich nebyl strefen. Tam mrštní byli. Teď Pierrovi i Jackovi opět zasvítily oči. "Monstrum z Aricy," vykřikl překvapením a šokem Pierre, stále ještě sedící v autě s ostatními, "ale to přece není možné! Kryptid z Chile v ulicích New Yorku a zabíjí lidi!" Ve chvíli, kdy větu dořekl, skočil jeden z raptorů na policejní auto, v němž Pierre s Jackem seděli. Ti raději vyběhli. Fahad, Roger a Akihiko vyběhli ven z druhého auta a po zvířeti stříleli pistolemi. Nedokázali ho však strefit. Jack popadl do ruky kulomet, jenž ležel u mrtvoly jednoho policisty, a po zvířeti, plížícím se teď tajně za skupinou urputně bojujících policistů, vypálil. Místo toho však odpálil ono auto. Raptor se teď hnal přímo proti němu. V poslední chvíli ho Pierre skolil ránou do hlavy železnou tyčí. "Díky kámo," vydechl Jack. Teď si všiml, že jeden raptor proskočil skleněnými dveřmi hotelu, v němž bydleli, a v němž byla i Pauline. "Běžím tam," oznámil. Vnikl do budovy a utíkal dál po schodech. Raptor se zastavil v prvním patře a zabil tam jednoho mladíka. Jack dravce odpálil kulometem, aniž by si tvor uvědomil, že má Jacka v zádech, neboť horlivě polykal teplou krev své oběti. Pak utíkal do pokoje k Pauline. Byla v pořádku, ale pro jistotu jí řekl, ať se schová v koupelně a podal jí svou pistoli k obraně. Nato vyběhl ven. Ulice byly plné chaosu. Akihiko bojoval s raptory Pierrovou železnou tyčí, a nyní se skutečně hodily jeho znalosti bojového umění. Skosil dva jednou ranou tyčí. Roger a Pierre se kryli za zničeným autem a stříleli po zvířatech. "Co tenhle chaos znamená?!" zeptal se Pierre, když se k nim Jack přidal. "Všechno jsou to zvířata, se kterými jsme se už setkali. Byla někým přemístěna z jejich původní domoviny. Jeden muž nás na našich misích nechával sledovat a poté ta zvířata unášel. Mysleli jsme, že byl zatčen, a asi byl, ale jak se zdá, nyní je na svobodě," vysvětloval Jack, zatímco se vzadu za nimi střílelo, krákalo, řvalo a uhýbalo. "Jeden čínský magnát se kdysi rozhodl vypustit do New Yorku kryptidy, pamatuješ, Pierre?" řekl Roger. Pak ještě dodal: "Ten, který nás držel ve svých sklepích a chystal se nás všechny zničit. Jako se teď bude snažit zničit celý svět." "Zhou Len!" došlo to Pierrovi. "Za mnou chlapi!" vykřikl Jack a dal se na běh na opačnou stranu. Roger běžel souběžně s ním, Pierre trochu zaostával. Blížili se k vysokému mrakodrapu s plochou střechou. Zastavili se několik desítek metrů před ním. Tam nahoře, na střeše, stál zabiják Zhou Len a díval se na zkázu...

Co znamená Zhou Lenova přítomnost v New Yorku? Proč uskutečnil svůj plán a nechal sem vypustit kryptidy? Chce skutečně ovládnout či zničit svět? Pokračování příště!!!

Lovci kryptidů: Svět před záhubou (1/6)

3. června 2017 v 12:27 | HAAS
Jack Owen, Pierre Leroy, Roger Neill, Fahad Ghazalli, Akihiko Yukimura a Pauline Jetkins již ve svém životě zažili těsné úniky. Podařilo se jim vymanit se ze spárů smrti než vteřiny předtím, než je mohly navždy obejmout čelisti plné zubů, jimiž jsou vyzbrojena nebezpečná, lidem takřka neznámá zvířata, anebo lidé, kteří s nimi mají děsivé záměry... Zdá se, že bitva posouvá na samé hranice možností... Bude to skutečně konec světa?

LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST PRVNÍ:
Temným kanálem proniklo světlo. Mladý údržbář posvítil na konec černé chodby a zpozoroval několik drátů. Vytáhl ze špinavého batohu několik pomůcek, s jejichž pomocí měl dráty opravit. Za ním stála údržbářka a pomáhala mu s vytažením obrovských kleští. "Dobře, ty tady teď zůstaneš a já se přesunu na povrch, odkud zavolám těm lidem z bytu. Až mě informují o tom, že všechno v bytě zase funguje, zavolám Ti a ty taky vyjdeš na povrch," řekla mu. "To je jednoduchý jako facka," usmál se na ni ten údržbář. Jeho pomocnice tedy kanalizaci opustila. Muž se mezitím přesunul k drátům. Začal konat svoji práci, nejprve dráty zkontroloval, pak je začal pomalu spravovat. Kolem si položil několik svítilen, aby na práci dobře viděl. Jinak tu byla černočerná tma. Náhle uviděl jakýsi zvětšený stín. Byl promítnut přímo na dráty. Trochu se lekl a otočil se. Posvítil tam, odkud stín zřejmě vycházel, baterkou. Nic tam ale nebylo, tak si pomyslel, že se mu asi něco zdálo. Pracoval dál. "Problém stále přetrvává," volala mu po chvíli kolegyně, "už jsi tam moc dlouho. Není ti z toho vzduchu špatně?" "Ne, v pohodě," odpověděl ten muž. Najednou všechny svítilny zhasly. Svítit zůstala pouze malá baterka, kterou měl v ruce. "Je tu někdo?!" zvolal údržbář. Místo odpovědi uslyšel kosti drásající skřeky. Byly jako z hororového filmu. V jeho mysli se vybavily obrazy zombie, které žijí v kanálech. "Asi netopýr," pomyslel si po chvíli, "přece se tu nebudu bát jako děcko." Nevěděl však, proč svítilny přestaly fungovat. Teď uslyšel dopad plochých nohou na vodu. Samým strachem vykřikl něco, čemu se ani nedalo rozumět. Špinavá voda se pod jeho nohama čeřila. O něco zakopl a spadl do ní. Ztratil baterku, a když se z vody vynořil, celý šokovaný uviděl příšeru, která se k němu rychlými skoky blížila. "Evane? Seš v pořádku?" ozývalo se z vysílačky, která zůstala ležet u vody v kanále. "Evane, slyšíš mě? Proč neodpovídáš?" Údržbářovo mrtvé tělo leželo v kanále, který opět ztichl... "Svět před záhubou je, zlo hrozí útokem, a vzdát to bez boje se nelíbí nám všem... Já byl vlk samotář, teď po boku mě máš... Bít se jako jeden muž, bitvu vyhrát, rvát se ostří jako nůž a zločin potrestat, jen spolu silní jsme, jak jeden muž se rvem!" ozývalo se, zesíleno na plné pecky, z pokoje s televizí. "Pierre, vypni tu televizi!" zvolal Jack, který ve vedlejší místnosti vyplňoval nějaké formuláře. "Počkej, tohle je můj oblíbený seriál!" bránil se Pierre. Jack vešel do pokoje. "Na Avengers se můžeš dívat o víkendech a ne teď. Stejně opakují díly, které jsi viděl už milionkrát," řekl Jack. Pierre zvuk alespoň zeslabil. Jack na něj byl trochu naštvaný, protože i Pierre musel vyplnit nějaké formuláře a měl to udělat teď, a on si místo toho zapnul televizi a ještě tak nahlas, že to všechny rušilo. Vždyť také Pauline přiběhla z prvního patra a poprosila Pierra, aby zvuk zeslabil. Lovci kryptidů byli opět v plném obsazení ve své základně na předměstí Londýna a plánovali novou expedici za dvounohými ještěry, kteří byli už v devatenáctém století údajně spatřeni hluboko v arizonské poušti. Jack o jejich existenci trochu pochyboval, zato Pierre doufal, že žijí a že budou nalezeni. "Tak jo, lidi, všechno jsem vyplnil, a jdu domů," řekl Pierre po hodině, když skončil se svou prací. Akihiko mu zamával, a když se dveře zavřely, vrátil se zpět ke své práci. Zrovna totiž instaloval nové zařízení, zbraň vycházející ze zdi. Po nedávných zkušenostech s dinosaurem, který se do budovy vloupal, což bylo před měsícem, chtěl mít jistotu, že už k ničemu takovému nenajde. Silný laser z nové zbraně by zastavil i Tyrannosaura Rexe, alespoň tak to Akihiko, expert na techniku, říkával. "Jacku, podívej se na tohle," řekla Pauline svému kamarádovi, zrovna když se též chystal k odchodu a oblékl se do kabátu. Titulní stránka novin, kterou mu Pauline donesla ukázat, byla šokující. "Elektrikář nalezen zabit v newyorském kanálu. Jeho hlava byla ohlodána." Jack titulek překvapeně přečetl nahlas a ve všech jako by udeřil hrom. Pauline se na něj nejistě podívala. "To bude nějaká příšera, že?" zeptala se ho a usmála se na něj. Jack položil noviny na stůl a přišel k oknu. Díval se ven, kde zrovna pršelo, a přemýšlel. "Proč New York?" položil si otázku. "Možná proto, že tam žije nějaká bestie. Co takhle ji chytit?" zeptal se se zájmem Fahad. "Znám jednoho muže, který toužil po akci v New Yorku. Víte, co mám na mysli?" řekl hned nato Jack a otočil se na ostatní. Jejich před chvílí ještě nechápavé pohledy se proměnily. Naprosto tomu porozuměli...


Druhého dne v osm hodin ráno se všichni setkali na letišti. Toto měla být první akce Pauline, do té doby pouze sekretářky. Jack ji však večer přes mobil přemlouval, aby nejela. "Zdravím, dámo a pánové, jak se máte? Zdravíčko Vám slouží? Už se těšíte na výpravu do AriZóny?" vtipkoval trochu Pierre a nejapně se usmíval. "Neletíme do Arizony, Pierre," znejistěl trochu Jack, neboť si vzpomněl, že Pierre u toho nebyl, když se včera odpoledne domluvili na něčem jiném. Na otázku: "Jak je to možné?" odpověděl Jack jednoduše: "Včera jsme četli noviny. V New Yorku nějaký netvor zabil údržbáře ohavným způsobem a nás napadá, o co by mohlo jít." "Takže neletíme do divočiny?" zeptal se zklamaně Pierre. "Bohužel ne, ale třeba někdy jindy se tam vydáme," usmál se na něj Jack. "No dobrá, tak si počkej New Yorku, však i ty Lovcům kryptidů neunikneš, protože tam letíme právě teď!" zněla Pierrova slova. Let z Londýna do New Yorku byl příjemný. Krátce po příletu se ubytovali v hotelu a druhého dne se vydali do té části města, kde k nehodě došlo. Pauline zůstala v hotelu, protože měla důležitý telefonní hovor s jedním podporovatelem Lovců kryptidů z Ameriky, který okamžitě chtěl využít situace a s týmem se setkat. Musela mu vysvětlit, že momentálně to nejde. Jack se jednoho místního policisty zeptal, co se stalo. "Muž byl nalezen v kanále mrtvý, maso na lebce bylo ohlodané a chyběla mu část mozku. Jeho kolegyně ho našla jako první, dlouho se totiž z kanálu nevracel. Doteď má z pohledu na jeho nehybné, zohavené tělo záchvaty zvracení. Byl to opravdu odporný pohled. Myslíme si, že to provedl nějaký chladnokrevný vrah, který se schovává v kanálech. Víc Vám nemůžu říct, ale myslím, že tak za dva týdny se dočtete víc v novinách, protože jsme na nejlepší cestě případ dořešit," vysvětlil vše poklidný policista s knírem a pak odešel. "Vypravíme se do toho kanálu a zjistíme, o co jde. Jsem si vcelku jistý, že tam dole je nějaký kryptid," řekl potom Jack ostatním. "Ale jak by se tam dostal?" zeptal se nechápavě Roger. "Vzpomeň si zase na to, co jste si všichni uvědomili. Existuje jeden muž, který s pomocí záhadných zvířat svede vše..." řekl mu na to Jack. Zatímco se chystali na noční sestup do kanálu, zachytila newyorská policie prapodivný telefonát. Někdo v něm křičel o pomoc, ale zahynul při tom. Do všeho se ozývaly krákavé zvuky, snad vydávané nějakým obrovským ptákem, ale zároveň připomínaly hadí syčení...

Pokračování příště!!!

Lovci kryptidů: Hon na lidožrouta (5/5)

27. května 2017 v 9:47 | HAAS
Jack, Pierre a Akihiko byli u toho, když obrovský, dvanáctimetrový krokodýl napadl vesnici. Zabil tříletého chlapce, avšak naši přátelé jej poté takřka dostali. Ačkoliv nakonec unikl, v rezervaci, nedaleko zničeného mostu, už byla postavena obrovská klec. Podaří se do ní lidožravého superkrokodýla chytit, nebo způsobí smrt dalším?

LOVCI KRYPTIDŮ: HON NA LIDOŽROUTA, ČÁST PÁTÁ:
Auto zaparkovali kousek od centra rezervace. Jeden z pracovníků je zde upozornil na to, že Fahad a Roger jsou právě u klece a že jsou tam jen sami dva. Jack navrhl, že by se k nim měli okamžitě vrátit. Při odchytu krokodýla budou potřebovat pomoc více lidí. Zároveň přikázal Karthikovi, aby sehnal nějaké další pomocníky. Ten odběhl do budovy centra a začal je přesvědčovat o tom, že právě potřebují jejich síly. Ve chvíli byli Jack, Pierre a Akihiko u řeky. Jaké to bylo překvapení, když zde viděli Fahada s Rogerem, jak se jen tak poflakují. "Nazdar kámo," protáhl Roger, opíraje se loktem o strom, "jak se vede?" a zazíval. Fahad seděl u starého rádia, ze kterého plynula pomalá, líná hudba. "Proč tady odpočíváte? Měli byste dávat pozor, zda se ve vodě neobjeví obrovské tělo krokodýla! Chápete to? Ehm!" řekl naštvaný Pierre. "Máš pravdu, kámo," řekl Roger. Vyskočil, utíkal ke kleci a náhle byl jako proměněný. Také Fahad se protáhl a přiběhl ke břehu. "Myslím, že ho vidím. Opravdu, je tam," řekl Roger a ukázal na obrovskou hlavu krokodýla trochu vyčnívající z vody. Plaval proti proudu řeky, přímo ke kleci. "Tak fajn, lana!" vykřikl Jack. V těchto chvílích už ke břehu přiběhl tucet pomocníků s Karthikem v čele. "Dobrá práce, kámo, teď ho zvládnem," řekl Jack a poplácal ho po rameni. Krokodýl uviděl masitou návnadu u klece a zakousl se do ní. V tuto chvíli Jack hodil první lano. Perfektně se obtočilo kolem horní čelisti zvířete. Karthik a další dva muži vyhodili několik lan zároveň, jen jedno se však obtočilo kolem krokodýlových čelistí. Obr zuřil. Dělal ve vodě smrtící otáčky a dva muže stáhl do vody. "Pusťte safra to lano!" řval Jack a udělal dobře, protože jen na tento povel oba muži lana nechali lany a rychlým kraulem se vydali ke břehu předtím, než je mohl zasáhnout mocný krokodýlí ocas, řádící ve vodě jako by byl krokodýl zbaven života a mrskal sebou v posmrtných křečích. Ale zdání může klamat. Krokodýl byl živý jako nikdy předtím. Následovalo ještě pár hodů lanem, většinou již úspěšných. Megaplaz se brzy unavil. Dotáhnout ho do klece nebylo složité. Stačilo se jen držet při břehu a táhnout za lana. Obří krokodýl usoudil, že klec asi není tak špatná, jak se mu zdála. Jakmile v ní byl zavřen, všichni zajásali, skákali do vzduchu, objímali se a Jack prohlásil: "Teď už zbývá jediné. Kam bude odvezen?" "Do jedné z místních zoo," řekl Karthik. Tak se také stalo. Pro obra přiletěl velký vrtulník, zvedl celou klec s neuvěřitelně těžkým krokodýlem a odletěl s ním do zoo. Jack, Pierre, Roger, Akihiko a Fahad strávili v rezervaci ještě jeden den, prozkoumávali místní lesy a k jejich překvapení se setkali s poměrně velkou zmijí řetízkovou. O den později se vydali do zoo, vzdálené několik desítek kilometrů odsud, aby se na obra podívali. Zrovna ležel u jezírka ve svém výběhu, rozpláclý na kamenitém povrchu se slunil a syčel, jak otevíral tlamu, aby se ochladil. "Pořádný macek, to Vám teda řeknu. Jsem rád, že už je tady, v zoo. Tady nikoho nesežere. A vlastně snad už nikdy nenapadne člověka," řekl ostatním Jack. "Je na čase vrátit se domů, do Londýna," sdělil jim pak...


V této době byl v základně Lovců kryptidů na pokraji Londýna jediný člověk. Byla to sekretářka Pauline Jetkinsová, mladá úřednice, kterou Jack Owen znal z univerzity a rozhodl se jí zaměstnat v týmu. Pauline vyplňovala formuláře a získávala data, která pak Jack, Pierre, Fahad, Akihiko a Roger využívali při plánování dalších expedic. Momentálně vyplňovala formulář o pobytu v jednom hotelu v Arizoně, kam se tým měl vypravit a hledat podivné dvounohé ještěry, kteří prý byli viděni v arizonské poušti. Pauline byla pracovitá a kancelář opouštěla vždy až večer, dokonce z ní i po celý den takřka nevyšla. Tentokrát však uslyšela podivné, dupavé zvuky. Po několika hodinách zvedla od psaní hlavu a zadívala se na dveře. Věděla, že zvuk jde z chodby. Pravděpodobně z přízemí. Náhle počítači, který měla po pravé ruce, přišla zpráva-byly vysunuty laserové pušky. Někdo se vloupal do budovy. Pauline obezřetně otevřela dveře a vydala se ke schodům. Uslyšela strašný náraz. V přízemí laserová puška vystřelila ránu přímo proti zdi. Útočník se ráně vyhnul. Teď střílely i další zbraně. Pauline zahlédla útočníka. Byl malý, a nebyl to člověk. Pomalu se blížila ke dveřím kanceláře. Když uviděla, že útočník obratně vyběhl schody a dostal se do patra, zavřela se v pracovně. Zvíře však proskočilo dveřmi. Pauline stála u širokého okna, ale vyskočit z něj nemohla. Zapnula další bezpečnostní opatření a ze zdí se vysunula obrovská elektrická zbraň. Vystřelila po dvounohém vetřelci, ale ten uhnul. Rychle se k Pauline blížil a náhle se před ní zastavil. V poslední chvíli popadla do rukou židli a dala mu takovou ránu do krku hned za hlavou, že odletěl ke zdi. Byl mrtvý... Když se za dva dny tým vrátil ze své mise v Indii, byl už o všem informován. Při poradě v Paulinině kanceláři se o všem radili. "Tady máte fotografie toho vetřelce, které pořídila policie, a tady jsou některé z mých fotografií. Pořídila jsem je potom, co jsem se mu ubránila. Mám tu taky záznam z kamery u dveří. Proskočil je jako by nic," vysvětlovala Pauline. Jack se na ně zadíval. "Není pochyb," řekl tajemně a pak na ni pohlédl, "byl to dinosaurus." "Ale co by propána dělal tady, v Londýně?" zeptal se nechápavě Pierre a zakroutil hlavou. "Pravda, jak by nějaký dvounohý raptor, mimochodem vypadá jako nějaký Velociraptor z jednoho britského seriálu, přežil desítky milionů let v Británii?" přidal se k němu Roger. Jack položil fotografie na stůl a urovnal je do hromádky. Pak se podíval na ostatní a řekl: "On nebyl z Británie. Byl z jiného místa. Ale někdo ho sem přivezl, aby se dostal do naší pracovny a možná zabil Pauline. Celé to bylo důmyslně naplánováno." "Takže chceš říct," řekl hned poté Pierre, "že sem toho raptora pustil nějaký člověk?" "Přesně tak," zněla odpověď. Všichni se na sebe vystrašeně podívali. "Toho jsem se obával," řekl Jack.

Další díl Lovců kryptidů již brzy!!!

Lovci kryptidů: Hon na lidožrouta (4/5)

21. května 2017 v 10:46 | HAAS
Lovci kryptidů už se s obrovským krokodýlem setkali. Zvíře měří na délku dobrých dvanáct metrů, zbořilo velký dřevěný most, Akihiko, Fahad, Roger a Karthik tak zcela zmizeli, Pierre a Jack si nyní neví rady, jeden ze tří policistů byl krokodýlem sežrán přímo před nimi... Jak se s netvorem vypořádat?

LOVCI KRYPTIDŮ: HON NA LIDOŽROUTA, ČÁST ČTVRTÁ:
Jackovi náhle blesklo hlavou, že i přes pád mostu mohli jejich přátelé přežít. Přiběhl k tomu místu a opravdu spatřil Fahada, jak drží za paži Akihika, držícího se kousku dřeva. Hned za nimi se topil Karthik, ale během chvíle už ho podepíral Roger. Vyplavali na břeh zrovna včas. Netvor se potopil pod trosky mostu, mezi kterými se ještě před chvílí nacházeli. Jeho hlava se brzy vynořila kousek dál po proudu řeky a rychle si to mířila daleko odsud. "Tohle teda bylo, to Vám řeknu," řekl Karthik a omdlel. Roger ho musel vzkřísit. Policisté na ně mezitím volali. Po dvou hodinách se s nimi Lovci kryptidů setkali na druhém břehu, když se jim konečně podařilo celý kilometr proti proudu řeky najít další dřevěný most, který mohli přejít. Policisté litovali smrti svého kolegy. "Zvíře teď míří do vesnice. Ta se nachází támhle, po proudu řeky," informoval je policista. "Pak nám zbývá jediné: musíme je varovat. Krokodýl má hlad a nepohrdne lidským masem," řekl na to Jack. Vrátili se do centra rezervace. Všichni se tam divili, proč jsou tak mokří, a proč je Karthik tak vyděšený. Jack hodil do batohu lano, pušku s vystřelovací kotvou k uchycení prakticky na čemkoliv a plechovku s masem. On, Pierre a Akihiko se vydali do vesnice, provázeni stále vyděšeným Karthikem, který řídil džíp. Fahad a Roger zůstali v centru. Když džíp vjel do vesnice, všechno tu bylo v pořádku. Děti si hrály v polích za hranicí rezervace a chytali do rukou velké žáby a ropuchy, kterým se rýžová políčka zalíbila. Jack si zrovna všiml, jak jeden chlapec vyskočil snad dva metry do výšky, když takřka šlápl na kobru indickou. Ta zvedla první třetinu svého těla do výšky a syčela na něj. Chlapec utekl a kobra se pak také odplazila pryč. "Neviděli jste tu obrovského krokodýla?" ptal se Akihiko starého Inda. "Né," odpověděl dotčeně muž, a pak dodal: "Jste moc zvědavej." Náhlý křik od řeky je z rozhovoru vyrušil. "Všichni pryč od řeky!" křičel Jack. "Je tam obrovský, lidožravý krokodýl!" Někteří vesničané vyběhli ze svých stavení s připravenými zapálenými loučemi. Jeden držel pušku a chtěl zvíře zastřelit. Všichni v rychlosti přiběhli ke břehu řeky. Jedna žena, která v řece právě prala prádlo, hrozně nahlas křičela. Krokodýl prý sežral jejího tříletého syna, který se koupal jen tři metry od ní. Pak se zcela náhle z vody vynořila krokodýlova hlava. "Proč mi tak připomíná Deinosucha?" zeptal se sám sebe Pierre. "Teď není čas nad tím přemýšlet," řekl na to Jack. Přiběhl ke břehu a hodil do krokodýlových čelistí lano se smyčkou. Smyčka se utáhla kolem horní čelisti. "Super!" zvolal Jack a Akihiko mu zatleskal. Vesničané se však zvířete báli, a oprávněně. Superkrokodýl jen zatáhl a Jack, držící se lana, už letěl do vody. Přistál na hladině a pak pod ní zmizel. Ve vteřině se však jeho hlava objevila nad ní. Pierre skočil do vody též, vybaven Jackovou puškou. Oči monstra se brzy zaleskly nad vodou. Pierre po nich vystřelil, ale minul. Krokodýl se teď hnal proti němu. Ale Jack už vyběhl na břeh a táhl, jak jen mohl. Akihiko a pár vesničanů se k němu přidalo. Krokodýl ve vodě udělal smrtící otáčku a jen těsně Pierra minul. Ten už doplaval na břeh. Jack vzal do ruky tyč a pokusil se ji přiložit krokodýlovi na hlavu, doufal, že jej tak uklidní. Ale plaz se vzmohl na odpor. Trhl sebou tak, že Jack, Akihiko i dva vesničané vyletěli do vzduchu a byli teď přímo nad krokodýlem. Oba vesničané dopadli na jeho tvrdé osteodermy, na ten pancíř. Akihiko skončil před čelistmi krokodýla. Jack sice znovu spadl do vody, ale měl už v ruce další lano a podařilo se mu ho i z vody hodit přes obě krokodýlovy čelisti, když byly zavřené. Utáhl. I když to byl velký zabiják, je známo, že čelisti i toho největšího krokodýla by u sebe udrželo klidně třeba malé dítě. Třebaže měřil dvanáct metrů a stisk jeho čelistí se mohl rovnat dvěma tunám, nezmohl proti silnému lanu nic. To se však nedá říci o jeho ocasu! Švihl jím a vodou Jacka pocákal, pak se dostal ocasem blíž k němu a mocně švihl. Jack uhnul. Akihiko se přiblížil ke krokodýlově hlavě a rukama ji objal. Doufal, že zvíře přepere. Ale to sebou škublo tak, že Akihiko znovu vyletěl do vzduchu a těžce přistál na písčitém břehu řeky...


"Proti tomuhle nemáme šanci!" vykřikl Akihiko, když se trochu vzpamatoval poté, co jej vesničané trochu násilím postavili na nohy, odvedli dál od břehu a polili vědrem studené vody. Voda při břehu byla tak zčeřená a zpěněná, že šlo stěží rozpoznat, co se tam vlastně děje. Jedno však bylo jasné: dva vesničané, krokodýl a Pierre s Jackem jsou stále ve vodě a zápasí. Pak se stalo něco neuvěřitelného: krokodýl se ve vodě takřka postavil na ocas, jak to někdy krokodýlové dělávají, a vertikálně vyskočil vzhůru. To byl pohled! O to zajímavější byl, když se lana obmotaného kolem jeho čelistí držel Jack. Lana se včas pustil, spadl do vody a kraulem plaval pryč. Jen vteřinu potom obrovské tělo plaza dopadlo na vodní hladinu. Jack byl už v bezpečí, ale mohl skončit pod krokodýlím břichem. Lano kolem čelistí se však uvolnilo a obr jej náhle překousl. Zmizel... Pierre se doslova vyškrábal na břeh a Jack s Akihikem ho museli uklidnit, neboť neustále nadával. Vesničané, kteří se jim pokusili pomoci, se také z řeky vrátili živí a zdraví, i když velmi unavení. Ostatní vesničané je prohlašovali na hrdiny. "Co teď?" zeptal se Akihiko. "Zdá se, že se zvíře po zápasu vrací proti proudu řeky do Karthikovy rezervace. Zavolám Rogerovi a Fahadovi, ať tam na něj počkají. Pověřil jsem je postavením velké krokodýlí klece. Jsem zvědav, jestli stavbu dokončí včas-je to jistě pořádná fuška," odpověděl Jack. Nebylo času na zbyt. Nasedli do auta a vydali se honem zpět. Jack v autě zapnul vysílačku a o všem informoval své přátele. Ti mu sdělili jediné: tentokrát krokodýla dostanou. Ale co s ním bude potom?

Poslední část dílu "Hon na lidožrouta" příští týden!!!

Lovci kryptidů: Hon na lidožrouta (3/5)

20. května 2017 v 11:51 | HAAS
Jack již odhalil, že pana Hildebranda, filmaře z BBC, zabil obrovitý krokodýl. Za ním sem ostatně Lovci kryptidů přijeli. Jack i Karthik doufají, že zabijáka brzy naleznou. A kdo ví, třeba se to stane již brzy...

LOVCI KRYPTIDŮ: HON NA LIDOŽROUTA, ČÁST TŘETÍ:
Po návratu k ostatním, kteří si zrovna užívali skvělý pomerančový džus na verandě budovy v centru rezervace, Jack vše vysvětlil. Pracovníci rezervace byli notně zhrozeni. Existence obrovského krokodýla, nakonec zaznamenaná i v kameře zesnulého, každého vyděsila. Fahad jen poznamenal, že by si přál to zvíře vidět, a řekl, že by možná mohlo jít o velkého krokodýla bahenního. Ovšem Pierre si záběry důkladně prohlédl a ujistil se, že takto tvarovanou lebku nemá žádný žijící krokodýl. Totiž šlo o to, aby se pokusili identifikovat druh, v čemž všichni selhali, včetně Jacka, jenž byl studovaným přírodovědcem. Každý přespal ve svém apartmánu a nebylo jediného z této pětky, kdo by nepřemýšlel o obrovském krokodýlovi. Jack měl ve všem jasno a usnul ze všech jistě nejdříve, ale Pierre si dával zabrat neustálým přemítáním o smrti pana Hildebranda a neidentifikovatelnosti druhu krokodýla. "Jistě to musí být nějaký pravěký druh, nějaký záhadný tvor, tedy kryptid," řekl si nakonec, když už se mu oči klížily tak, že na temný strop nad postelí sotva dohlédl. Usnul ze všech nejpozději, a probudil se ze všech nejdříve. Při všem tom přemýšlení zapomněl v noci zavřít okno, a tak ho v pět hodin ráno vzbudilo otřesné bzučení komárů. Nebýt moskytiéry, asi by skončil se štípnutím... Časně zrána, už v sedm hodin, se Jack, Pierre, Fahad, Akihiko, Roger a Karthik vydali zpět ke břehu řeky. Karthik už pochopitelně dávno informoval policii o tom, co se zde přihodilo. Ta se měla do centra parku dostavit a případ vyšetřit. Fahad, Akihiko a Roger se zastavili na mostu, který o den dříve Karthik přeběhl, a pozorovali vodní hladinu. Karthik vzal mezitím Pierra a Jacka do malého člunu a pádloval dále po proudu. Rogera náhle něco znepokojilo. "Hej, chlapi, támhle máte krokouše!" zakřičel. Jack se ohlédl a spatřil krokodýla bahenního, jak si k nim razí cestu spletí vodní vegetace. Normálně by se krokodýl od člunu vzdálil, nespatřoval-li by v něm potenciální oběť, ale tento krokodýl byl nějak moc zvědavý. "Práskni ho pádlem!" křikl Pierre po Karthikovi, když se krokodýl přiblížil až přespříliš. "Bere tě horkost? Ubližovat zvířeti?" ohnal se slovy Karthik. Jack vytáhl z batohu kus chleba a hodil ho do řeky. Krokodýl se instinktivně zaměřil na předmět. "Tak, už jsem vám ho odehnal. Nebylo to tak složité, že ne? Ani nebylo potřeba rány pádlem. Nezapomeňte, že aligátoři a krokodýlové se zaměří na všechno, co spadne do vody, myslí si totiž, že je to k snědku... Což mi připomíná... Co když pan Hildebrand pustil něco do vody a nalákal tak k sobě toho obřího krokodýla?" zněla Jackova slova. "Pravda pravdoucí," řekl na to Karthik. Otočili člun a pluli proti proudu řeky. Mezitím si Fahad svlékl své zelené tričko a skočil do kalné vody přímo z mostu. Voda pocákala Pierra, a dopadla tak trochu i na ostatní ve člunu. "To snad nemyslíš vážně! Kdybych mohl, tak Ti jednu vlepím, ty jeden agente!" zlobil se Pierre a jak si tak chtěl utřít oči, neboť sotva něco viděl, spatřil na vodní hladině pohyb. "Počkejte, chlapi, vidíte ty oči? Zastav ten člun, Karthiku! Zastav ten člun!" volal Pierre. "Kruci, Fahade, z vody, dělej, okamžitě!!!" řval Jack. Karthik byl celý vystresovaný a snažil se člun otočit a připlout ke břehu. Fahad se ho chytil z levé strany a pokusil se do člunu vylézt, ale ten se málem převrhl. "Doplav ke břehu, ty slonbidlo!" přikázal mu Pierre. Cosi se ke člunu blížilo. Z vody byly vynořeny jen poměrně výrazně velké oči a nozdry. Fahad už skoro doplul ke břehu, ale náhle ho chytla křeč. Nemohl plavat dál a s bolestným výkřikem se snažil udržet na hladině...


"Podej mu pádlo, pitomo!" křičel Pierre na Karthika, kterému toto oslovení vadilo a tak dal Pierrovi pohlavek. Fahada už křeč opustila a vyškrábal se na břeh, stále si však držíce svou nohu. Člun už byl také téměř u břehu, když tu se náhle obrovská hlava krokodýla ponořila. "Safriš! Safriš!" křičel hystericky Pierre a skočil na břeh. Takový skok z místa, vlastně z rozhoupaného člunu, přes tři a půl metru vody, byl slušným výkonem. Jack a Karthik už nestačili nic udělat. Člun ve vteřině vyletěl do výšky a roztříštil se v polovině, to jak do něj krokodýl narazil svým čenichem. Karthik i Jack spadli do vody. Karthik úlekem omdlel. Jack pod vodou spatřil obrovské tělo gigantického krokodýla. Zvíře si to namířilo k němu. Jack hbitě doplaval na břeh. Megakrokodýl vystrčil z vody hlavu a jelikož stále považoval Jacka za potravu, začal z vody vylézat. Jeho obrovské, monstrózní, šupinaté, šedé a od vodních rostlin až nazelenalé končetiny se zarývaly do bahna. Když se na břehu objevila polovina jeho těla, měřila už dobrých šest metrů. "Fahade, ke Karthikovi!" zavelel Jack. Fahad skočil do vody a chytil do rukou Karthika, který se topil. Jack vzal do ruky klacek a plácl krokodýla do nozder. Dravec teď vylezl z vody celý. Sotva se na břeh vešel, protože nějakých třináct metrů za hranicí břehu a vody se už nacházely křoviny, a mezi ty se museli Jack s Pierrem vtěsnat. Fahad vynesl na břeh Karthika. Teď se krokodýl pro změnu zaměřil na ně. Fahad dal Karthikovi facku, aby se vzpamatoval, a ve chvíli brali nohy na ramena. Vylezli na most, odkud vše pozorovali Akihiko s Rogerem. Roger byl připraven po zvířeti vystřelit z pušky. Krokodýl brzy zjistil, že na souši nemá šanci svou kořist přemoci a jediným prudkým pohybem se otočil a vklouzl zpět do vody. Zčeřená vodní hladina už jen připomínala, co se zde stalo. "To teda bylo," poznamenal Pierre a utřel si pot z čela. "To teda teprve bude!" zařval se zděšením Jack. Krokodýl se vynořil z vody a hlavou narazil do dřevěné konstrukce mostu, který se celý zřítil do vody. "Ne!" křičel Pierre. Na druhém břehu se v těch chvílích objevili tři indičtí policisté. Okamžitě přispěchali ke zřícenému dřevěnému mostu. Jack a Pierre na ně mávali z opačného břehu a snažili se jim naznačit, ať se nepřibližují k vodě. Jeden policista však tuto chybu udělal. "Ne, vraťte se, pane, hrozí Vám nebezpečí! Je tam krokodýl!" volal buď Jack nebo Pierre, těžko říci. Policistovy nohy se naráz ocitly v zubech ohromného monstra, jež muže stáhlo do kalných vod. Na hladině se objevilo velké kolo krve. "Co teď?!" nevěděl si rady Jack. Nevěděl si však rady jen na chvíli...

Dobrodružství se stává nebezpečnějším, přežijí naši přátelé setkání s obrovitým krokodýlem, který požírá lidi? O jaký druh se jedná, je to skutečně zvíře z dob dinosaurů? A přežili Fahad, Akihiko, Roger a pracovník rezervace Karthik celou nehodu?

Lovci kryptidů: Hon na lidožrouta (2/5)

16. května 2017 v 15:43 | HAAS
Z minulé části víte, že se Lovci kryptidů rozrostli. Jack, Pierre, Fahad, Akihiko a Roger mají nyní základnu na předměstí Londýna, a není to jen tak ledajaká základna. Nyní se však vypravili do Indie za obrovitým krokodýlem, který údajně požírá lidi... Mohl by to být tvor z dob dinosaurů? A co plazí šupiny, které se míhají lesem?

LOVCI KRYPTIDŮ: HON NA LIDOŽROUTA, ČÁST DRUHÁ:
"Chlapi, podívejte se na ty šupiny! Vidíte je? Něco se pohybuje mezi větvemi nízkých stromků!" spustil Akihiko. Fahad tam okamžitě skočil a když se delší dobu nevracel, a ostatní dostali džíp z hluboké kaluže, konečně se zjistilo, oč kráčí. "Podívejte se na to!!!" zasmál se Jack. "To je skvělé přivítání!" dodal. Fahad doprovázel Karthika Laghara, který by se dal doslova nazvat hadím mužem! Ne, že by jeho tělo bylo porostlé šupinami, to rozhodně ne. Držel však v ruce kobru královskou, dlouhou tři metry. Jack si s ním podal ruku, zatímco Karthik ji držel v druhé. Zvíře Jacka neustále pozorovalo. "Udělá výpad?" ptal se starostlivě Pierre a zdráhal se podat Kartihikovi ruku-byla příliš blízko té druhé a tedy blízko kobry královské. "Že se ptáš, kámo," poděsil ho Jack a mávl před hadem rukou. Kobra královská udělala opravdu hodně dlouhý výpad. Jack jen tak tak uhnul, těžce spadl na zem a rozesmál se, stejně jako Karthik a vzápětí všichni ostatní kromě Pierra. "Éhm... Já nevím, co mám říct," řekl Pierre a skřivil pusu. "Vítejte v naší rezervaci! Celý stát Odisha (Urísa) nemá lepší!" přivítal je konečně všechny Karthik, Jack s ochotou převzal do rukou trochu rozdrážděnou, avšak přesto mírnou kobru královskou, a Karthik potřásl Pierrovou rukou. Odpoledne strávili v malebném centru rezervace. "V tuhle roční dobu sem nejezdí žádní návštěvníci, leda tak vědecké výpravy a filmaři. Zrovna teď je kousek odsud, nedaleko řeky, jeden kameraman z BBC a natáčí krokodýly bahenní," informoval je okolo třetí hodiny u příjemné svačinky Karthik. "S tím mužem bych se rád seznámil, jistě o chování krokodýlů něco ví, když je natáčí," navázal s ním řeč Jack. "O tom není pochyb. Myslím, že si to teď právě teď náramně užívá," odpověděl Karthik. Pierre, Fahad, Akihiko a Roger se vydali do zahrad za ubytovacím centrem a pozorovali motýly přebírající dusík z bahna, a různé exotické druhy ptáků. Jeden zaměstnanec rezervace jim také ukázal terárium, v němž je chována kobra královská. Tito hadi se vyskytují při Západním Ghátu a ne na východě Indie, ale v rezervaci ji přesto chovali. Tento třímetrový jedinec byl totiž odebrán místnímu fakírovi, který hada držel v příšerných podmínkách... Deset minut po páté došli Karthik a Jack k řece. "Haló, pane Hildebrande?" zvolal Karthik. Ticho. Jen po chvíli se ozvalo zpívání nějakého ptáka, zřejmě si hájícího teritorium poté, co uslyšel Karthikův vysoký hlas a považoval jej za zpěv útočícího rivala. "Nikdo neodpovídá, není to divné?" zeptal se konečně Jack. "Asi se zaposlouchal do zvuků přírody," usmál se Karthik. Tak šli dál po břehu řeky. "Řeka je veliká, určitě tu sedí někde při břehu, nebo je až na druhém. Ale právě se musí mít skvěle. A jestli točí krokouše, pak musí být v sedmém nebi..." vykládal Karthik, ale Jack ho přerušil: "Já bych neřek." Ukázal na pytel s filmařským vybavením plující po proudu řeky. "Pane Hildebrande?!" zvolal znovu Karthik. "Támhle!" vykřikl Jack a ukázal na druhý břeh...


Hned skočil do vody a hbitě přeplaval na další břeh, třebaže s ním proud pár vteřin zápasil. Chytil do ruky roztrhané cáry filmařova trička a zamával jimi na Karthika. "Já přejdu po mostu, který se nachází kousek odsud. Počkejte tam na mě, prosím!" odpověděl znepokojený Karthik. Pak utíkal k mostu, který se ale nacházel nějakých sedm set metrů odsud. Karthik asi nechtěl riskovat plavání v kalné vodě řeky, plné krokodýlů. Jack mezitím našel další stopu: velkou louži krve. Těsně u břehu bylo v hlíně vryto několik dlouhých čar-stopy prstů. Poházené větvičky a slehlá vegetace dokazovala, že zde došlo k zápasu. Kus zeminy byl jako by přilehlý. Jacka napadlo, že muselo jít o hlavu obrovského krokodýla. Než za ním Karthik doběhl a sundal si svou košili, neboť byl celý zpocený, měl Jack jasno a detektivní případ byl téměř vyřešen. Pan Hildebrand byl napaden obřím krokodýlem, který ho sežral. Otázkou bylo: kde je vrah teď? Jack běžel dál po proudu řeky, zpět k místům, která před chvíli minuli. Nyní byl však na opačném břehu, tam, kde k incidentu došlo, ne tam, kudy šli předtím. A brzy si všiml kamery uvízlé mezi spleti leknínů, které nekvetly. Opět skočil do kalné vody a kameru vytáhl. Stále ještě nahrávala. Přehrál si poslední záznam a byl šokován. Hildebrand pořídil nádherné záběry krokodýla bahenního, jak si tak pluje řekou. Náhle však zvíře zneklidnilo a s rychlostí odplavalo pryč. Z vody se vynořily obrovité oči a nozdry, a větší krokodýl se ponořil. A pak to přišlo! Přímo před kamerou zaútočil, jeho obrovská hlava vyletěla z vody a chytila řvoucího kameramana za ruku. Kamera i se stativem po chvíli spadla do vody. To bylo vše. Dalších deset minut záznamu nebylo nic víc, než záběry na kalnou vodu. "Zemřel v 15:01, ve chvíli, kdy jsme o něm mluvili! To je hrozné!" řekl Jack. Karthik chvíli neodpovídal, ale bylo mu hrozně. Pak jen řekl, že by měli toho lidožravého super-krokodýla vypátrat...

Zdá se, že naši přátelé se budou muset pustit do velmi nebezpečné akce! Pokud obří krokodýl obývá právě tuto řeku, mohou jej najít. Jak nebezpečný však tento tvor může být, když pojídá lidi a bojí se ho dokonce i krokodýlové bahenní?!
 
 

Reklama