Příběhy na vyprávění

Pláň života i smrti-část 8.

27. února 2010 v 8:54 | HAAS
Minulá část:
Mládě se páslo v kapradinách, když tu najednou uvidělo smečku Célofizisů, jak loví ryby. Do řek připluli Rutiodoni. Célofizisové objevily mládě, a tak se vydali na rychlí lov... Mládě jen tak tak přežilo, protože vůdčí samici zabil jeden Rutiodon... Mládě přežilo spoustu let samotářsky, ale něco ještě čeká...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST OSMÁ-SOPKA VYBUCHUJE

Mládě přežlo spustu let samotářsky... Nemělo to sice lehké, ale stal se z něho veliký Lystrosaurus-už nebyl mládě... Bylo to pro něj však těžšké... Nastalo období dešťů, které ale někdy nepřinášejí dobré věci... U řeky se v dešti objevil Postosuchus... Bylo cítit, jako kdyby byl nervózní. A taky že ano. Náhle zvedl hlavu, a rozběhl se až ke skalám. Náš Lystrosaurus jeho chování nechápal... Druhý den přestalo pršet. Ale ve vzduchu stále něco bylo. Mládě ucítilo sopečnatý prach. Podívalo se na sopku. Tento pach už trval snad týden. Zvířata umírala, rostliny usychali, v potoce už nebyli žádné ryby, a mládě, schované za vyschlím stromem hladovělo. Najednou ustalo... Ze sopky se pomalinku začal valit dým, který zahaloval celou oblohu. A náhle bylo nějhůř. Ze sopky se vyhnala chrlící láva. Desmatosuchové, kteří se zde pásly na posledních kořenech, vše zpozorovali jako první. Začali utíkat!!! Náš Lystrosaurus je viděl, a rychle dělal to co oni. Fytosauři rychle odpuli pryč z řeky. Láva byla hodně rychlá. Náš Lystrosaurus ucítil zvláštní pach. Pach, který už mnohokrát cítil... Byl to pach ošklivé smrti v plamenech lávy. Utíkal z celých sil, ale v této chvíly, jako kdyby mu nohy neběželi!!! Už šel pomalu... Smrt už pro něj nastala! Ale náhle náš Lystrosaurus uviděl, že je uprostřed řeky, a že ve vodě se láva mění v kámen!!! Pomalu odešlo z vody. Láva dokončila svojí práci za necelých 12 hodin. Ale mládě leželo u řeky už celé dva dny. A je dost jisté, co se přihodilo. Mládě zemřelo vysílením, když utíkalo před lávou... Do jezera připlaval poslední Fytosaurus, který se zakousl do jeho mrtvého těla. A proto Pláň života dostala své pravé jméno-Pláň života i smrti. A to proto, že zde zemřel statečný Lystrosaurus...

Popisek k obrázku:Do jezera připlaval poslední Fytosaurus, který se zakousl do mrtvého těla Lystrosaura...
Dotazník o příběhu:
Místo odehrání:Dnešní Arizona,
Hlavní hrdina:Mládě Lystrosaura,
Překlad jméne do Angličtiny:Plain life of death,
Příběh se odehrál před 215 miliony lety...
Nový příběh pod jménem "Raptoří útes" čekejte začátkem příštího týdne...

Pláň života i smrti-část 7.

22. února 2010 v 14:17 | HAAS
Minulá část:
Náhle se něco hnulo v křoví, a byl to Ornithosuchus... Vyrazil po mláděti, které se před ním schovávalo v křoví, a málem mládě zabil, kdyby se nevylekal Peteinosaurus. Jeho švih ocasem mládě málem omráčil, kdyby se neobjevil Fytosaurus, a nezaútočil by na Ornithosucha. Rvačka skončila vítězně pro Fytosaura. Ale mládě se bude muset mít na pozoru, protože se všude objevují dravci, a ono je ztracené...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST SEDMÁ-SMEČKA CÉLOFIZISŮ:
Mládě vyšlo z křoví, a začlo se pást na malých kapradinách... Vše bylo zase jako dříve. Neznámé skřehotání neznámých zvířat, které ještě nikdy nevidělo, a známí skřek menších predátorů. Před mládětem se z čista jasna objevila na malém kopečku u vody skupinka Célofizisů, kteří tady lovily ryby. Naštěstí nikdo naše mládě Lystrosaura nezpozoroval, proto se mohlo pást na houštinách dále. Sucho sílilo... Některá zvířata se stále více ochlazovala ve vodě, a dokonce sem k řece připluli i Rutiodoni, krokodýlové z dlouhými čelistmi. Zdíleli teď řeku společně z Fytosaury, kterým se Rutiodoní chování příliš nalíbilo. Célofizisí smečka neopustila místo už dva dny, zřejmě k dostatku ryb v řece... Najednou však jeden hladoví samec zpozoroval naše mládě... Náhlí pískot naznačil, že kořist se chystá k útěku... Smečka vyrazila!!! Takové přesile přece mládě nemůže uprchnout! Rchle se schovalo v kapradí, a utíkalo pomalinku, co nejvíc tiše... Vůdčí samice najednou ucítila pach Lystrosaura! Hnala se do křoví! Mládě ji uvidělo, a rychle utíkalo. Najednou však samici zdržel jeden Rutiodon. Ošklivě ji škrábl do nohy, z které se začal valit slabý proud krve. Mládě uniklo nebezpečí... Ale to bude ještě hrozit. Naštěstí přežije následující léta, sice samotářsky, ale dobře. Ale nedej, co se s ním stane! Přežije?!

Popisek k obrázku:Na malém kopečku se objevila skupinka Célofizisů, která šla lovit ryby...
Poslední část:Premiéra v sobotu 27.února!!!

Pláň života i smrti-část 6.

17. února 2010 v 15:10 | HAAS
Minulá část:
Desmatosuchové naštěstí mládě Lystrosaura neuviděli, a když započla noc, mládě se bálo zvířete pohybujícího se na stromě. Ráno se však ukázalo, že šlo o Peteinosaura, malého Pterosaura, který lovil u řeky vážky. Mládě pozorovalo jeho úspěchy. Najednou se však něco hnulo v křoví, a z čista jasna to byl...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST ŠESTÁ-RYCHLÍ DRAVEC Z KAPRADIN

Najednou se něco hnulo v křoví, a z čista jasna to byl větší dravec, žijící ve vzdejších křovinách. Jeho jméno zní Ornithosuchus, a ten hladověl už takřka tři dny. Vyrazil po mláděti, nedbaje na vše kolem... Mládě rychle zaběhlo do křoví, a rychle se přikrčilo, aby bylo co nejméně vidět. Ornithosuchus ho chvíly hledal, ale když zavál vítr od mláděte k němu, zavětřil, a rozběhl se mezi keře a kapradí!!! Mládě se pokusilo o rychlí útěk, ale Ornithosuchus rychle přeskočil jeden z keřů, a málem by už mládě zabil, nebýt šramotu na stromě. Dravec se ohlédl, a co vidí? Byl to jen vyrušený Peteinosaurus! Tak kvůli tomuhle on stratil kořist, kterou honil?! Ano! Mládě rychle odběhlo do vzdejšího kapradí, navazujícího na toto. Ale rychlí Ornithosuchus mrštně vyběhl, a uviděl mládě! Švihl ocasem, a mládě letělo k silným kořenům keřů. Chystal se k poslední ráně, a to ráně čelistmi. Najednou ho však lapl za ončetinu mohutný tvor, a ten tvor byl Fytosaurus! Táhl Ornithosucha z levou zadní končetinu, div že se už nezlomila. Ornithosuchus rychle otevřel tlamu, a kousal Fytosaura silně do zad. Krokodýlovitý Fytosaurus však rychle švihl z Ornithosuchem do vody... Oba se kousali, a voda se malinko mísila z krví, která vytékala z krků i z končetin obou soků. Ornithosuchus to ale rázem nevydržel, a silný švih na břeh mu zlomil žebra. Byl úplně zakrvavený, a Fytosaurus se z chutí pustil do jeho masa. Naše Lystrosauří mládě však nečekalo jednu ránu, a to, že dravcům musí čelit pořád, když je ztracené!!!

Popisek k obrázku:Ornithosuchus mrštně vyběhl, a uviděl mládě...
Obrázek je z www.mojeznamky.blog.cz .

Předposlední část čekejte začátkem příštího týdne!!!

Pláň života i smrti-část 5.

15. února 2010 v 15:01 | HAAS
Minulá část:
Mládě se vrátilo na pláň živé a zdravé, za stopami Postosucha. Ten šel pít vodu, ale za skálou se objevil druhý dravec, a to stejného druhu... Oba bojovali o mršinu Lystrosaura, což byla jedna ze samic ze stáda mláděte. Postosuchus, který pil vodu, nakonec vyhrál, ale rychle odběhl, jelikož se na pláň dostala skupina Desmatosuchů...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST PÁTÁ-PETEINOSAURUS:
Mládě Lystrosaura se přikrčilo do křoví... Desmatosuchové šli naštěstí jen oklikou kolem vody, takže mládě nespatřily. Mládě rychle vylezlo, a podívalo se do dálky. Neuvidělo nic zvláštního, a tak se konečně vrátilo do křoví. Započla noc... Mládě, schované v křoví, se náhle vzbudilo... Na stromě uslyšelo a uvidělo podivný šust. Nemohlo však rozluštit, co to je. Muselo počkat na ráno... To nezačalo nějak pěkně. Ze stromu, v listí, se ozval skřehotavý zvuk. Najednou odtamtud něco vyletělo. Mládě se probudilo, a se zájmem sledovalo... Byl to Peteinosaurus, malinký Pterosaur, lovící vážky u řek. Našeho malého Lystrosaura ani nenapadlo, že za chvíly tu bude období sucha. Voda v řece se totiž už stále snižovala, a Fytosauři, kteří zde žili ještě nedávno, pomalu putovali pryč. Mládě sledovalo, jak Peteinosaurus loví vážky. Vyletěl ze stromu, a honil jednu vážku tak, že ta usedla znavením na větev stromu, a malý dravec ji v klidu pozřel. Křídla z vážky odhodil na zem... Najednou se však v křoví něco hnulo.
Co bude z mládětem až ve středu!

Popisek k obrázku:Peteinosaurus vyletěl ze stromu...
Zítra se dočkáte komiksu se jménem Kapitán Johnson!

Pláň života i smrti-část 4.

14. února 2010 v 12:31 | HAAS
Minulá část:
Mládě uteklo před Célofizisi, až se ocitlo u jezera. Vydělo u něho dva Desmatosuchy. Z lesa vyrašil řev, a vyběhl jeden Célofizis, a padl na zem. Byl zraněný. Na kopečku za Desmatosuchy se po té objevil Postosuchus, a jednoho ulovil. Druhý utekl... Pozřel mrtvolu, a odešel. Mládě se vydalo za ním, může totiž příště lovit nějakého Lystrosaura...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST ČTVRTÁ-ZA LOVCEM

Mládě pečlivě sledovalo Postosucha, ukryté v křoví. Ten si ho aani nevšiml. Vydal se k řece, kde se nadávno potkali dvě stáda, jedno Placeriasí, druhé Lystrosauří. Přišel na pláň života, a rozhlédl se kolem. Mládě se zalklo, jestli si ho nevšiml. Postosuchus naštěstí popošel, v tom bylo jasné, že si mláděte ani nevšiml. Odběhl k řece, aby zapil maso z Desmatosucha, kterého ulovil. Pil velmi hltavě, jako kdyby se mu nedostávalo žádných tekutin... Najednou naše mládě něco ucítilo ve vzduchu. Na pláň přišel druhý Postosuchus. Větřil nějakou mrtvolu. Odešel za skálu, a naše mládě za ním. Co to je? Postosuchus náhle zabořil své čelisti do ještě čerstvé mrtvoli Lystrosaura. Bylo ale jasné, že je to kus ze stáda našeho mláděte. Šlo o vůdčí samici, která už dříve měla velké zdravotní potíže... Mládě jako kdyby vzdychlo, ale jak písklo, dravec u vody, i dravec u mršiny něco zaregistrovali... Pohlédly na sebe, a rozběhli se proti sobě. Začali se hryzat do krků. Samec, který stál před chvílí u vody, nakonec vyhrál, a hnal se pryč. Na pláň se totiž dostalo několik Desmatosuchů. Byla to celá skupina. Mládě se velmi leklo. Jak to s ním dopadne snad zítra.

Popisek k obrázku:Postosuchus pil velmi hltavě, jako kdyby se mu nedostávalo tekutin...
Takže pokračování možná zítra!!!

Pláň života i smrti-část 3.

11. února 2010 v 14:13 | HAAS
V minulé části:
Mládě Lystrosaura se stačilo včas odvalit. Avšak, jeho stádo zmizelo. Později mládě napadli Célofizisové, a útočili ze zálohy. Mláděti se podařilo schovat se v lese, kde našlo dalšího Célofizise. Uteklo mu, ale ten se vydal po jeho stopách, uchovaných v zemi. Mládě se dostalo až k okraji lesa, kde u jezera uvidělo...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST TŘETÍ-POSTARCH VČECH DRAVCŮ

U jezera mládě najednou zahlédlo popíjejícího plaza. Byl to Desmatosuchus, a nebyl sám. Byli to dva odpočívající samci, těsně po boji o teritorium... Jakmile si znovu odpočinou, pustí se do boje... Lystrosauří mládě také přiběhlo k jezírku, a začalo pomalu upíjet. Samice Célofizise, která mládě teď stopuje, se zřejmě zdřela... Z lesa se ozval šílený řev. Hned na to z lesa vyběhla pískající samice Célofizise, a utíkala o život. Desmatosuchové se také vylekali, ale po chvíly, co řev ustal, zase začali odpočívat. Samice Célofizise upadla do vody. Jak ležela, voda pod její nohou červenala na krev. Byla silně zraněná, a je zřejmé, že se asi už na levou zadní končetinu nikdy nepostaví. Najednou se něco mihlo v křoví za Desmatosuchy... Byl to čtyřnohý dravec, se silnými čelistmi. Jmenuje se Postosuchus. Opatrně vykročil z křoví na malinký kopeček, aby se podíval, jestli nejsou Desmatosuchové od jeho přítomnosti v lese vystrašení. Vydí, že ne, a tak se chystá k útoku. Pokud nějakého skolí, měl by postaráno o potravu. Je to totiž samec, který hladoví už dva dny. Zoufale vyhledává kořist, která by ho nasytila, a je zřejmě u cíle. Vyběhl jak nejrychleji mohl, a skočil na Desmatosucha. Desmatosuchus se povalil na zem, a než vstal, dravcovi zuby už mu drásali krk. Hlína pod Desmastosuchem zčervenala od krve. Se silným řvem se Postosuchus pustil do masa. Naše mládě se ho rozhodlo následovat, je totiž jisté, že může příště jít po nějakém Lystrosaurovi. Až se samec nasytil, mládě se schovalo do keřů, a potichu ho špehovalo...

Popisek k obrázku:Postosuchus vykročil z křoví na malinký kopeček, aby se podíval, jestli nejsou Desmatosuchové z jeho přítomnosti v lese vystrašení... Obrázek je z www.pravekysvet.blog.cz .
Jak to dopadne s mládětem snad až v neděli!!!

Pláň života i smrti-část 2.

9. února 2010 v 16:41 | HAAS
Minulá část:
Stádo putujících Placeriasů se vydalo k veliké řece. Po chvíli se však u řeky objevilo i stádo Lystrosaurů, a protože Placeriasové chtěli mít alespoň teď vodu pro sebe, začali odporovat. Lystrosauři, nevšímaje si toho řevu, začali v poklidu upíjet z řeky. Potom se však začali Placeriasové hnát do boje, ale naštěstí se objevil masožravý Fytosaurus a jeden Placerias, zrovna vůdčí samec, to odnesl... V celém tom zmatku přeběhlo mládě Lystrosaura ke stádu Placeriasů. Až potom si všimlo, že je nad ním noha Placeriase, a jestli šlápne, bude ho čekat smrt...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST DRUHÁ-ČILÝ LOVCI:
Mládě se jen tak tak stačilo odkutálet. Rychle proběhlo stádem Placeriasů a hnalo si to přes řeku zpět ke stádu. Ale Lystrosauři tu už nebyli. Naše mládě v rozpacích běhalo sem a tam, až se zaběhlo do křoví... Uslyšelo nějaký šustění. A řev. Opatrně se odplížilo od křoví, když najednou vidí, že tvor vystupuje. Naše mládě už ho zná, a je nebezpečný. Je to Coelophysis a rychlým krokem si to vyrazil k Lystrosauřímu mláděti. To se hned rozeběhlo pryč!!! Ale Célofizis nečekal, a vyrazil za ním. Hnal mládě ke skalám, kde čekali dravcovi druhové. Jak mládě utíkalo kolem skály, vyrazil za ním druhý Célofizis, a hnal ho přímo k lesíku. Mládě se ztratilo mezi stromy. Pomalu se přikrčilo k zemi, aby ho lovci neviděli, a pomalinku a tiše utíkalo lesní cestou mezi kapradím a cykasy. Najednou však uvidělo dalšího Célofizise. Byla to samice, pomáhaje samcům ulovit naše Lystrosauří mládě... To si to však vzalo oklikou od ní a schované v kapradinách pak utíkalo dál. Nevědělo však, že v hnědé hlíně po něm zůstávají stopy. Samice Célofizise stopy vyčichala, a rychlým krokem po nich šlapala a ty jí vedly stále dál. Najednou mládě před sebou uvidělo jezero... A u něho stál...

Popisek k obrázku:Jak mládě utíkalo kolem skály, vyrazil za ním druhý Célofizis, a hnal ho přímo k lesíku...
Jak to dopadne s mládětem až ve čtvrtek (snad!).

Pláň života i smrti-část 1.

8. února 2010 v 18:47 | HAAS
Začíná nový příběh, který se bude odehrávat v Triasu. Bude mít 8.částí! Snad si ho užijete!

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST PRVNÍ-JEZERO A SETKÁNÍ DVOU STÁD

Nacházíme se na území Arizóny v období Triasu, před 215 miliony lety. Pláň, na které se nacházíme, je jemně zarostlá. V houštinách jsou schované lebky zvířat!!! A právě o tom bude náš příběh, o tom, jak si tahle pláň vybrala zrovna takové jméno... Svěží větřík pomalu pofukuje. Voda v řece je mírně teplá a trochu hučí... Zvuky zvířat se nesou všude kolem, ale náhle přichází k řece skupina Placeriasů, savcovitých plazů, kteří jsou zde skoro na pokraji vyhynutí. Stádo přichází k řece a začíná upíjet šplouchající vodu. Poblíž roste několik kapradin a tak stádo neváhá a přichází se pást. Náhlé zvuky poblíž však přivolávají děs. Vůdčí samec Placeriase nastavuje kly k obraně... Červený písek najednou ulítává, to proto, že se tu něco pohybuje...

Za skálou se pohybovali velicí savcovití plazi, jménem Lystrosauři. Jsou potomky Dicynodonů. Také přicházejí k řece. Placeriasové však chtějí mít vodu u řeky jen pro sebe, alespoň v tuhletu chvíli. Začínají řvát. Naše stádo Lystrosaurů si však urážek od Placeriasů nevšímá. V poklidu upíjí vodu z řeky... Toto Placeriase naštvalo. Vůdčí samec začal přecházet řeku, a hned za ním i další. Když tu najednou vůdčí Placerias bolestivě zařval. Z vody se začala valit krev. Kousl ho Fytosaurus a nechtěl pustit. V tomto zmatku se celé stádo Placeriasů vydalo zpět na břeh. Samozřejmě to další tři ještě odnesli. V celém tomto zmatku přeběhlo jedno Lystrosauří mládě řeku v pořádku a vběhlo doprostřed stáda Placeriasů. Jak si tak ničeho nevšímalo, až později z jistilo, že nad ním je nechtě noha Placeriase. Co když Placerias dupne? Co bude s mládětem?

Jak to dopadne s mládětem Lystrosaura se dozvíte příště, doufám že to napíši zítra...

Život v suché oblasti-část 10.

6. února 2010 v 15:21 | HAAS
Obsah minulého dílu:
Za skálou se ozval řev. Byli to dva Scutosauři, bojující o vůdcovství stáda... Staršímu Scutosaurovi se podařilo zabít mladšího protivníka, ale v tu ránu se po něm vrhl další nepřítel. Starší samec ale nakonec oba soky skolil... Vtom ale ucítil něco zvláštního, stejně tak i celé stádo...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST DESÁTÁ-PÍSEČNÁ BOUŘE

Na nebi se objevily černé mraky... Tohle stádo znalo, vždy z toho vznikla písečná bouře. Stádo se dalo na útěk k severu. Vůdce je vedl co nejrychleji mohl. Nikdo však nevěděl, jaký bude příští osud. Vůdce na chvíli opustil stádo, aby běželo stále rovně, s třemi dalšími samci běžel do nejlepších míst, kam už mraky nedosahovaly... Potom to ale uviděl. Poslal jednoho samce, aby to vyřídil stádu. Z dalším samcem potom utíkali dál. Běželi do skal, kde je i potok, a více rostlinné potravy. V následujících chvílích však písečná bouře vypukla. Stádo utíkalo, ale najednou nebylo co vidět. Písek lítal všude kolem! A ani jiná zvěřina neviděla normálně! Stále samý písek, do výšky sto metrů! Vůdce se svým doprovázejícím už asi stádo nikdy neuvidí... Ale skály jsou blízko, není nutné vzdát alespoň svůj útěk! Písek se hnal pár set metrů od našich samců. Jak utíkali, mezi jejich nohama se prohnali malí tvorové. Byla to další zvířata, která prchala. Lycaenopsové!!! Utíkali rychle a zběsile, v jejich očích byl vidět strach. Najednou písečná bouře zaplavila vše. Našim samcům se podařilo dostat se do skal, své stádo ale už nikdy v životě neuvidí. A možná už neuvidí ani jiné Scutosaury... Byli to totiž jedni z posledních Scutosaurů, kteří kdy žili. Ze země ale vylezl Dicynodon. Z jeho potomků se vyvinou velicí býložravci, a ti nás provedou další érou...

Popisek k obrázku:Najednou písečná bouře zaplavila vše...
Dotazník o příběhu:
Místo odehrání:Dnešní Sibiř,
Překlad jména příběhu do angličtiny:Life in the dry,
Hlavní hrdinové:Samec Gorgonopse, stádo Scutosaurů a mláďata Dicynodonů,
Příběh se odehrál před 270 miliony lety...

Příště už příběh z Triasu, který se bude jmenovat "Pláň života i smrti"!

Život v suché oblasti-část 9.

4. února 2010 v 10:51 | HAAS
Obsah minulého dílu:
Gorgonopsid se v pokoji vrátil...
Mezi tím však prolézali krajem Dicynodoni, a jedna samice Gorgonopsida je chtěla ulovit. Její pokusy byli marné, ale bojící se Dicynodoni utekli jinými jámami ven. V tu chvíly samice Gorgonopsida zaútočila. A hned po ní i vůdčí samec.. Takhle krutě skončily Dicynodoni, ale za skálou ze začal ozývat bolestný řev...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST DEVÁTÁ-HNED DVA BOJE ZA SEBOU

Za skálou se začali ozývat bolestné zvuky. Ano, bylo to naše stádo Scutosaurů z prvních dílů našeho příběhu. Byl to starší a mladší samec, ketří bojovali o vůdcovství smečky. Mlaadší samec rychle narazil staršího lebkou do levého boku, ale ten si to nenechal líbit. Rozběhl se proti mladšímu, a svojí hlavou ho sekl do stehna levé zadní končetiny. Mladší samec couvl. Začal řvát, a to znamenalo ve Scutosauří řeči ledajaké urážky. Starý samec to už nevydžel, a sekl mladšího znovu lebkou do stehna. Mladý se skácel na zem, a ze stehna mu vytékal červený pramínek krve... Starší samec zvítězil. Prošel si své stádo, ale najednou se na něj ze zadu vrhl samec takřka v jeho věku. Oba se začali ubíjet do boků svými hlavami, a jak byl starší samec unavený z prvního boje, odběhl si chvíly oddechnout. Ale druhý samec ho nenechal, a pokusil se samce skolit. Oba padli na zemi. Jak tak leželi, váleli se v písku a bouchali předními končetinami do hlav. Najednou ale náš samec vstal, a udeřil soka tak silně, že ten padl na zem, a už se nezvedl. Byl mrtvý. Náš samec mu přelámal některá žebra... Oddechl si, ale najednou ve vzduchu ucítil něco zvláštního. A tak i ostatní Scutosauři. Nad zemí se totiž objevily...

Popisek k obrázku:Scutosaurus začal řvát, a to znamenalo ve Scutosauří řeči ledajaké urážky...
Co se stane se Scutosaury? To se dozvíte až v poslední části, kterou napíši asi už v sobotu.
 
 

Reklama