Ptakoještěři: znaky a charakteristika

Preondactylus

19. listopadu 2013 v 16:30 | HAAS
Preondactylus patří mezi nejstarší známé ptakoještěry. Žilv období pozdního Triasu na území dnešní Evropy. Protože však byla v té době souše spojena v jeden kontinent (který se však měl brzy rozpadnout) jménem Pangaea, mohl obývat i další světadíly a kontinenty. Nalezené fosílie pocházejí z Itálie. Preondactylus byl vybaven primitivními pterosauřími znaky, včetně dlouhých zadních končetin a krátké lebky. Mohl to být ale znamenitý lovec ryb, především v přední části čelisti měl množství ostrých pilovitých zoubků. Studium lebky Preondactyla nám ukazuje, že byl pravděpodobně vybaven mozkem tak vyvinutým, že mohl přesně řídit let. Zatím nejzajímavější nalezená zkamenělina tohoto létajícího plaza představuje jakousi směs kostí, vědci se domnívají, že je vyvrhla nějaká pravěká ryba nebo mořský plaz, jehož se Preondatylus stal potravou. Při lovu nad lagunami si musel tento pterosaur s rozpětím křídel asi 150 centimetrů dávat neustále pozor, co se děje ve vodě pod ním...
Popis Preondactyla najdete například v knížce "Dinosauři Velká obrazová encyklopedie" od Davida Burnieho.

Brzy si ukážeme i další pterosaury!

Cearadactylus

24. října 2013 v 14:14 | HAAS
Cearadactylus byl jeden z mnoha krátkoocasých ptakoještěrů nalezených v Brazílii. Žil tu v období rané Křídy, asi před 125 miliony lety. Na špičce zobáku měl deset neobvyklých dlouhých zubů, v místech skloubení čelistí měl zobák bezzubý a až vzadu se nacházely maličké zoubky. To znamenalo, že stejně jako ostatní ptakoještěři i on nebyl schopný žvýkat svoji kořist. Lovil ryby a polykal je vcelku. Větší ryby možná mohl oddělit na několik menších kousků, které posléze také spolykal. Rozpětí křídel u tohoto druhu činilo 4 metry. Nebyl to nějak zvlášť velký pterosaurus, ale je možné, že žil v početných hejnech nebo koloniích, sídlících na mořských útesech. Na území, kde byl nalezen, a v době, ve které žil, se vyvíjel primitivní Atlanský oceán mezi Jižní Amerikou a Afrikou a odděloval tak Gondwanu. Cearadactylové možná lovili ryby právě v těchto slaných vodách...
Popis Cearadactyla naleznete v knížce Velká obrazová encyklopedie Dinosauři od Davida Burnieho. Cearadactylus se jinak objevil také v knize Jurský park.

Brzy se dočkáte popisů dalších pterosaurů i článků o jejich anatomii!

Dsungaripterus

13. října 2013 v 12:41 | HAAS
Dsungaripterus byl ptakoještěr z rodiny krátkoocasých a žil v rané Křídě. Je to velmi neobvyklý tvor, protože zobák měl zahnutý nahoru a ukončený ho měl ostrou špičkou. Zobák se vyvyšoval až do výšky, jaké dosahoval hřeben Dsungariptera. Tímto prazvláštně utvořeným zobákem Dsungaripterus chytal měkkýše a korýše, zřejmě žil na pobřeží, ale mohl klidně zavítat i do vnitrozemí, kde jeho potrava obývala sladkovodní toky. Měl také dlouhé nohy, ideální k tomu, aby díky nim přebrodil jezírko. Rozpětí křídel dosahovalo cca 3,5 metru, takže byl větší než dnešní albatros. Fosilní nálezy pocházejí z Asie, konkrétně z Číny. Dsungaripterové se možná pohybovali v hejnech, je ale také možné, že šlo o samotářská zvířata. Jméno mu dal Zhongjian v roce 1964...
Popis Dsungariptera můžeme najít v knize Davida Burnieho "Velká obrazová encyklopedie Dinosauři".


Příště se dozvíte o dalších ptakoještěrech v popiscích podobných článkům z rubriky Popisy pravěkých zvířat!!!

Anatomie pterosaurů

27. dubna 2013 v 13:41 | HAAS
Ptakoještěři žili na Zemi stejně dlouhou dobu, jako jejich velice nepřímí příbuzní, obří dinosauři. Měli ale určité znaky, které jim dovolovaly přežít. Jedním z hlavních znaků, kterého si každý člověk u jakéhokoliv pterosaura všimne, jsou jeho křídla. Přední končetinu, která byla jinak docela malá, velice zvětšoval pozoruhodně dlouhý malíček, na kterém byla napjata a spojena s boky a zadními končetinami těla blána. Ptakoještěři tak mohli létat. Pterosauři byli též vybaveni dutými kostmi, což jim efektivně pomáhalo v letu. Váhu kostí ptakoještěrů snižovaly vzduchové dutiny. Každý ptakoještěr měl také zobák, mnoho z nich jej mělo vyztužený zuby, ale někteří, jako například nejznámější létající plaz Pteranodon, měli bezzubý zobák, díky čemuž dobře lovili ryby. Od sebe se ale tito krásní tvorové lišili také ocasy. Rozdělujeme je na dvě hlavní skupiny: Na dlouhoocasé pterosaury a krátkoocasé. Dlouhoocasí byli většinou malí a stali se prvními, kteří kdy vzlétli. Krátkoocasí pak žili později, hlavně v době Křídy, a patřil mezi ně například Quetzalkoatlus nebo Ornithocheirus, což byli největší létající plazi všech dob...


Přiznám se, že tento článek jsem připravoval již před dvěma lety, ale k jeho napsání nakonec nedošlo. Při návratu do těchto rubrik tu ale bude ještě více pterosauřích článků, než dosud...

Čím se živili ptakoještěři?

14. srpna 2011 v 11:54 | HAAS
Mnozí lidé si stále myslí, že ptakoještěři se živili pouze rybami... V tom se ale mýlí. Sice drtivá většina ptakoještěrů se živila rybami, někteří ale zcela něčím odlišným. Malí pterosauři, třeba Peteinosaurus, Rhamphorynchus, Anurognathus a mnoho dalších se živili hmyzem. Jednoduše vylétli po vážce nebo jiných bezobratlích a slupli je. Mnoho ptakoještěrů se též živilo ovocem, a není vyloučené, že mezi ně patřili i ti větší. Základ toho, čím se daný ptakoještěr (samozřejmě i jiný živočich) živil (a živí) je v tom, jaká je velikost jeho těla. Malí ptakoještěři měli málo šancí na to, aby ulovili rybu. Místo toho se specializovali na lov hmyzu. Též se pak mohli živit ovocem. Někteří vědci však spekulují i o tom, že ptakoještěři jednoduše pojídali i plně červené maso. To hlavní je například u rodu Quetzalkoatlus. Podle vědců tento tvor chytal mláďata dinosaurů nebo menší druhy na zemi. Naklonil hlavu a chytl je (například ve Válce dinosaurů). Též se mohli živit mršinami...

Příště se dozvíte něco o hlavní stavbě těla pterosaurů!

Létání ptakoještěrů

24. července 2011 v 11:21 | HAAS
Jak ptakoještěři dokázali létat? Dělali to jako ptáci? Tak to jsou otázky, z kterých si z počátku vědci často lámali hlavu. Zvláště s tím vlastně souviseli i dinosauři, jelikož ve starší době se nevědělo, zda-li byli dinosauři studenokrevní anebo naopak teplokrevní. Pterosauři byli blízcí příbuzní dinosaurů a tak tato otázka závisela i na tom. Dnešní plaz, "draco volans", létá a přitom je studenokrevný. Ve svém ohledu se ale ptakoještěři omnohem více podobali ptákům. Poté, co se dnes domníváme, a snad pravdivě, že dinosauři a jiní velcí plazi byli teplokrevní, dokázali si vědci zjistit pravdu. Ptáci jsou teplokrevní tvorové, což poté ale znamená, že dokáží uletět z jakéhokoliv místa. Jednoduše jsou aktivní. Ptakoještěři byli asi také stejní. Dokázali se, možná bez ohledu na váhu, vznést ze země nebo naopak ze skály, ze stromu a podobně. Byli tedy teplokrevní a aktivně létali. Plaz "draco volans" by nedokázal letět takovou dobu nad mořem, jako ptakoještěři. Ti zde lovili ryby třeba i hodiny. Jsou to domněnky? Doufejme, že je pravda, že takto ptakoještěři létali...

Příště se dozvíte něco o tom, čím a jak se ptakoještěři živili!

Quetzalkoatlus

20. ledna 2011 v 17:44 | HAAS
Jméno: Quetzalkoatlus nothropi,
potrava: ryby, olihně a možná i mršiny,
doba: Křída, před 80-65 miliony lety.
Popis:
Quetzalkoatlus byl jedním z největších pterosaurů kteří kdy žili, rozpětí křídel dosahovalo až 14ti metrů a tělo bylo dlouhé něco okolo 4 metrů. Quetzalkoatlsu měl hodně dlouhý, protáhlý zobák takže mohl ponořit tlamu hlouběji do vody. Quetzalkoatlsu byl krátkoocasý ptakoještěr a dostal jméno podle aztéckého boha.Jméno "Quetzalkoatlus" totiž znamená "had s křídly". Toto zvíře bylo objeveno na území dnešního Texasu, i když Quetzalkoatlus žil i na území Jižní Ameriky a pravděpodobně v Severní Americe až po Kanadu. Quetzalkoatlus byl jedním z posledních pterosaurů na Zemi, tvorů, kteří obloze vládli po 100 milionů let...
Příště přijdou některé informace o pterosauřím letu, přehled těchto neznámějších ptakoještěrů a po té popisky pterosaurů podobné, jako v rubrice Popisy pravěkých zvířat.

Tapejara

14. prosince 2010 v 17:03 | HAAS
Jméno: Tapejara,
období: Křída, před 125-115 miliony lety,
potrava: ryby, možná i ovoce.
Popisek:
Asi nejzajímavějším znakem ptakoještěra rodu Tapejara je zvláštní útvar na hlavě, který pravděpodobně zastrašoval jiné samce z jejich teritoria. Tento ptakoještěr žil pravděpodobně na území dnešní Evropy. Překvapivě k velikosti křídových pterosaurů byl Tapejara spíše drobečkem: jeho rozpětí křídel nepřesahovalo daných 7 metrů. Samice byly o něco menší než samci, jejich rozpětí křídel sahalo asi po pět metrů a neměly žádný výrůstek na hlavě, pouze jakousi "chocholku". Tapejara byl vysoký (dlouhý, od zobáku k ocasu) asi jako člověk (tj.1,85). Vědci dnes předpokládají, že podobně jako kačeří samci tak i Tapejaří měli bohaté zbarvení. Samice mohly být pouze černé či mohly mít nějakou jinou jednu barvu...
Příště přinesu poslední detailový popisek ptakoještěra, pak již začnou normální popisky, které můžete vidět třeba v rubrice

Popisy pravěkých zvířat .

Ornithocheirus

13. prosince 2010 v 16:19 | HAAS

Jméno: Ornithocheirus,
potrava: ryby,
období:spodní Křída, před 130-100 miliony lety.
Popisek:
Ornithocheirus bezmála patří k těm nejznámějším a největším ptakoještěrům. S rozpětím křídel 12-13 metrů po 30 milionů let dominoval tehdejší obloze, až nakonec tito krátkoocasí pterosauři vymřeli. Chrup Ornithocheira nebyl mnoho početný, zato bizarní, to ano. Zuby vystupovaly nedaleko vedle sebe a tvořily něco jako "plot". Z Ornithocheira byl v minulosti objeven jen jeden nález, později se ale jiní, jemu podobní ptakoještěři přidelily k tomuto druhu. Pozůstatky Ornithocheira pocházejí z Jižní Ameriky a patrně i z Evropy, kde možná hnízdili. Ornithocheirus měl na zobáku podivný výrůstek, který pravděpodobně protivníkům říkal:"nech mně, jsem silnější.".
Křídový ptakoještěři teprve začali, tedy tyto jejich detaily. Příště přinesu popisek Tapetary, dalšího ze známých Křídových ptakoještěrů. 

Rhamphorynchus

1. prosince 2010 v 15:58 | HAAS
 Jméno: Rhamphorynchus,
potrava: ryby a možná vejce nebo malý hmyz,
období: Jura, před 170-145 miliony let.
Popisek:
Rhamphorynchus je jedním z nejznámějších ptakoještěrů vůbec a s ostrými, dopředu vystyčenými zuby to mohl být rychlý lovec. S rozpětím křídel kolem 150 cm však Rhamphorynchus nepatřil zrovna mezi ty největší. Pozoruhodným znakem jsou také tři malé prsty a jeho blánu držel jeden veliký. Rhamphorynchus byl nalezen v Evropě a v Africe, pravděpodobně však v té době byl vyyskytlý téměř všude. Řadí se mezi rhamphorynchydy, tedy ptakoještěry s dlouhým ocasem...

Příště přinesu popisek s detaily těla už prvních známých ptakoještěrů na začátku rané Křídy.
 
 

Reklama