Slavní paleontologové

Charles R. Marshall

Středa v 15:21 | HAAS

Charles Richard Marshall je australský paleontolog původem z Canberry. Působí však ve Spojených státech amerických na půdě Muzea paleontologie Kalifornské univerzity v Berkeley, a to od roku 2010. Marshall získal titul bakaláře z matematiky, zoologie a paleontologie na Australské národní univerzitě v roce 1984, ovšem i v tomto případě dostál významnějšího postavení až v USA, na Chicagské univerzitě, kde zpracoval a obhájil svůj doktorát. Od té doby působí v Americe. Část svého života strávil ve Smitshonově ústavu a také na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Zpočátku se věnoval především výzkumu stratigrafie, přičemž spolupracoval se slavným paleontologem Peterem Wardem na výzkumu Křídových a Paleogénních měkkýšů, především z doby před 65 miliony let, kdy se událo páté velké vymírání v historii Země. Spolu s Wardem pak zjistil, že za vyhynutím mohla částečně stát i mořská regrese. Později se také věnoval fosilním primátům nebo paleobotanice, zejména pak prehistorickým druhům orchijí. Popsal velmi zajímavý rod orchije zvaný Meliorchis, který žil v období Miocénním, před 15 miliony let. Marshall uskutečnil popis díky perfektně zachovanému vzorku, jenž se uchoval v jantaru-exemplář byl nalezen na Dominice v Karibiku... Kromě toho se Charles věnoval výzkumu významných přechodů života v historii naší planety. Nejdůležitějším bodem je v tomto ohledu jeho výzkum živočichů kambrických moří a celková Kambrická exploze, která proběhla v období před zhruba 530 až 500 milióny let. Od roku 2009 je kritickým editorem časopisu Science...

Jack Sepkoski

25. dubna 2017 v 15:51 | HAAS

Jack Sepkoski (26. července 1948 až 1. května 1999) byl slavný americký paleontolog, který se zasloužil o vytvoření jedné pozoruhodné domněnky. Ale od začátku... Jack Sepkoski se narodil na Presque Isle v Maine. V roce 1970 získal bakalářský titul na Univerzitě v Notre Dame, v Indianě. Až o sedm let později získal právoplatný titul v geologických vědách. Stal se terénním paleontologem a geologem působícím především v oblasti Black Hills v Jižní Dakotě. V 70. letech zároveň učil na Univerzitě v Rochesteru, New Yorku. Roku 1978 se přidal k Univezitě v Chicagu, kde jako profesor začal působit od roku 1986. Práve zde vyslovil pozoruhodnou teorii významně se týkající života na naší planetě... Podle Sepkoskiho a jeho kolegy, D. M. Raupa, existuje periodicita vymírání druhů. Dle jejich závěrů se ve vesmíru nachází tajemná, zvláštní hvězda zvaná Nemesis, jež je ovšem velice smrtící. S touto teorií přišli v roce 1983. Sepkoski a jeho spolupracovníci tvrdili, že Nemesis obíhá kolem Slunce a jednou za 26 milionů let gravitačně způsobí to, že množství meteoritů začne směřovat k Zemi. Je jistá pravděpodobnost, že by mezi nimi mohl být jeden velký meteorit, který může narazit do Země. To by pak znamenalo, že každých šestadvacet milionů let může pohyb mimozemských těles, přímo tedy obrovské hvězdy ve vesmíru, způsobit vymírání na naší planetě. Už od začátku se však tato teorie setkávala s odpůrci. Luis Walter Alvarez, jenž se proslavil teorií o vymření dinosaurů kvůli srážce Země s planetkou, což jak dnes víme, skutečně proběhlo, vypočítal, že hvězda Nemesis by musela být hnědým či červeným trpaslíkem (podivnými suhvězdnými objekty) vyskytujícím se ve vzdálenosti 1,5 až 3 světelné roky od Slunce. A to je dosud prakticky nemožné, jelikož taková hvězda nebyla objevena a kdo ví, zda ještě bude (jen pro informaci, Proxima Centauri se nachází 4,22 světelného roku od Slunce-je to naše nejbližší hvězda)... Jack Sepkoski se proslavil také tím, že vypracoval seznam různorodosti mořských živočichů a rostlin, vyvíjejících se během Fanerozoika (takto je označováno období, které začalo před 540 miliony let a trvá dodnes, jde o dobu rozvinutého života). Především informoval o třech velkých evolučních faunách složených z mořských živočichů... V roce 1983 dostal Charles Schuchert Award od Paleontologické společnosti. Jedná se o cenu, která je udělována mladým, méně než 40tiletým paleontologům, s jejichž kariérou to vypadá slibně... Jack Sepkoski bohužel 1. května 1999 zemřel na problémy s hypertenzí, zvýšeným krevním tlakem...

Dong Zhiming

11. dubna 2017 v 17:13 | HAAS

Dong Zhiming, jinak také Tung Č'-ming (narozen v lednu 1937 v prefektuře Wej-chaj) je jeden z nejvýznamnějších čínských paleontologů. Občas bývá přezdíván velkým čínským dinosaurologem, protože se zasloužil o jeden velký krok v poznávání dinosaurů a dalších druhohorních zvířat na území třetí největší země naší planety. Dong Zhiming totiž ve druhé polovině 20. století založil první čínskou paleontologickou školu, a to spolu s několika svými kolegy z oboru. Do té doby v Číně paleontologická škola neexistovala... Dong Zhiming je již od roku 1962 zaměstnán v Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropologie v čínském Pekingu. Institut studuje a zabývá se popisováním především Yixianských dinosaurů, tj. těch z geologické formace Yixian v provincii Liaoning, tolik proslavené objevy opeřených dinosaurů. Dong Zhiming již popsal a pojmenoval spoustu nových druhů dinosaurů. Mezi nejvýznačnější se řadí primitivní rohatý dinosaurus rodu Archaeoceratops, který žil před 125 miliony let. Podobal se Psittacosaurovi, ale byl jen jeden metr dlouhý a na rozdíl od Triceratopsů a dalších ze svých potomků, tento dinosaur chodil pouze po dvou, nikoliv po čtyřech. Samozřejmě nejznámější z Dong Zhimingových dinosaurů, Shunosaurus, kterého popsal roku 1983. Shunosaurus je snad jediným sauropodem, který měl na konci ocasu kyj podobně jako Ankylosauři. Tento desetimetrový sauropod žil v Číně v období Jury, před 170 až asi 160 milióny let. Dong Zhiming dále popsal Omeisaura, který byl ještě větší (i přes 20 metrů dlouhý!) a Datousaura (15 metrů). I tito dva byli dlouhokrkými sauropody Jurského období... Dong Zhiming také vedl vykopávky v Yunnanu, tedy na jihu Číny, kde odkrýval zkameněliny známých prosauropodů Lufengosaurů. Není divu, že v roce 2010 se setkal i s Nigelem Marvenem na Nigelových prvních dinosauřích vykopávkách vůbec (Nigel právě natáčel v Číně). Tento rok Dong Zhiming oslavil své 80. narozeniny a stále se těší velkému respektu ze strany dalších paleontologů...

Larry Martin

13. března 2017 v 16:51 | HAAS

Larry Martin (8. prosince 1943 až 9. března 2013) byl americký paleontolog z Univerzity v Kansasu, kde působil jako kurátor. Proslavil se mnoha objevy a detailně zkoumal například Caudipteryxe nebo Dakotaraptora, o němž se však veřejnost dozvěděla až dva roky po úmrtí Larryho Martina. Proslavil ho jeho názor, že ptáci a dinosauři vůbec nejsou příbuzní, tak to alespoň tvrdil. Dokonce kdysi řekl: "Ukažte mi jediný společný znak, který spojuje ptáky s dinosaury!" Dle jeho názoru se ptáci vyvinuli z jiné, možná původně evolučně ne tolik úspěšné skupiny živočichů. Vedl výzkum Longisquamy, milovníkům pravěku dobře známého plaza z Triasu, který zřejmě dokázal plachtit s pomocí zvláštních výrůstků na zádech, i když si tím mnozí paleontologové nejsou zrovna dvakrát jistí. Zrekonstruoval ji jako tvora s dvěma "křídly" ze zádových útvarů a s peřím na ocase. Podle Larryho Martina se ale ptáci vyvinuli spíše nezávisle na dinosaurech. Toto už můžeme vyvrátit, protože víme, že ptáci se z dinosaurů vyvinuli. Přes velké diskuze, které názor Larryho Martina vyvolal, to byl velmi příjemný a přátelský pán. Stal se známým také svým vystupováním v několika dokumentech o prehistorii. Byly jimi Jurský bojový klub (Jurassic Fight Club), Prehistoričtí lovci (Prehistoric Predators) či Čtyřkřídlý dinosaurus (NOVA: Four Winged Dinosaur). V posledním jmenovaném především mluvil o své teorii nepříbuznosti ptáků a dinosaurů, zatímco hlavní aktér pořadu, zabývající se Microraptorem, poukazoval na opak... Larry Martin bohužel zesnul 9. března 2013 v úctyhodném věku 69 let po dlouhém boji s rakovinou. Rozhodně se zasadil o zajímavé objevy a patří tak k proslulým paleontologům...

James Kirkland

8. března 2017 v 15:39 | HAAS

Jim Kirkland, vlastním jménem James Ian Kirkland, je světoznámý americký paleontolog. Narodil se 24. srpna 1954 ve Weymouthu, jednom z měst státu Massachussetts. Vystudoval paleontologii a geologii a stal se mezinárodně uznávaným vědcem, jenž popsal mnoho dinosaurů. Někteří z nich dokonce patří mezi jeho vlastní objevy... Asi nejznámějším dinosaurem, kterého vykopal a pojmenoval, je Nothronychus. Jakožto jeden z pouze dvou amerických Therizinosaurů, byl to skutečně skvělý objev, který zachvátil svět vědy v roce 2001. O čtyři roky později přišel nález ještě zajímavější: Falcarius. Byl to předek Nothronycha, ale žil o třicet milionů let dříve. Na obrázku vidíte Jima stát vedle sestavené kostry Falcaria. Ještě před nálezem těchto Therizinosaurů ale Jim Kirkland objevil Zuniceratopse, nejstaršího severoamerického rohatého dinosaura. Žil ve stejné době jako Nothronychus, před 90 miliony let, a také v Novém Mexiku. Kirkland se vůbec celkově věnuje dinosaurům z této části Spojených států... A tak není divu, že se mu podařila spousta skvělých dinosauřích nálezů. Mezi ně patří i malí Coelurosauři z období Křídy, kteří byli pravděpodobně opeření. S Robertem Gastonem pojmenovali Utahraptora a Gastonii, oba protivníci, jeden srpodrápý a druhý obrněný, pocházejí z Utahu. Z jurských dinosaurů pojmenoval James Kirkland jednoho obrněnce z pozdní Jury. Byl nalezen v Morrisonském souvrství v Coloradu, USA. Šlo o jednoho z nejstarších předků Ankylosaura. Mezi Kirklandem nověji popsané druhy patří třeba Diabloceratops, známý svým podivuhodným obličejem. Ke konci 90. let však dal jméno i Eolambii, jejímž jménem ctí Lawrence Lambeho, významného kanadského palentologa z počátku 20. století... V současnosti Jim Kirkland pracuje pro Utah Geological Survey, kde působí jako paleontolog i geolog. Je expertem na Mezozoikum, dobu dinosaurů a na toto téma již napsal 75 odborných prací. Kromě dinosaurů se věnuje ještě druhohorním měkkýšům a rybám, mezi nimiž nalezl velké množství pro vědu nových druhů. Věnuje se ale i spolupráci na rekonstrukcích pravěkých pevnin a podmořského života...

Alexander Kellner

31. ledna 2017 v 17:04 | HAAS

Alexander Kellner (narozen 26. září 1961) je paleontolog a známý světový odborník na ptakoještěry nebo-li pterosaury. Narodil se ve Vaduzu, hlavním městě Lichtenštejnska, ale už v dětství se s rodiči přestěhoval do Brazílie. Má brazilské občanství a v zemi také žije a pracuje. Některé z jeho výzkumů však byly vedeny ve Spojených státech amerických. Tam Alexander Kellner stál za vytvořením Pterosauří pracovny v Pittsburghu a Ptakoještěřího sympozia v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku. Na přípravě těchto naučných "ptakoještěřích míst" pracoval v letech 1995 a 1996. Spolupracoval i s věhlasnou Columbia University. Roku 1997 se stal profesorem v Museum Nacional v Brazílii, národním muzeu shromažďujícím přírodní poklady této rozlehlé jihoamerické země. Ačkoliv jeho práce se ubírala i zoologickým směrem, Kellnerovým hlavním zaměřením stále zůstávají létající plazi druhohor. Ptakoještěři ho zajímali od malička. Už v době, kdy byl studentem, nacházelo se v jeho sbírce několik kostí ptakoještěrů, jejichž pozůstatky se v Brazílii dodnes poměrně hojně nacházejí. Na Federální univerzitě v Rio de Janeiru, kde studoval, byli ptakoještěři jeho hlavním zaměřením, přestože předmětem, jenž si vybral, byla geologie obecně... Alexander Kellner patří mezi významné paleontology, známé i řadou velkých expedic. Vedl výpravy směřující do Íránu, Chile, Liaoningu v Číně a také na ostrov Jamese Rosse, který je součástí Antarktidy. Kellner napsal již přes 500 vědeckých pojednání, ale proslavil-li se něčím v širší veřejnosti, pak je to popularizace světa pravěku. Propaguje svět paleontologie lidem všeho věku. Stal se také významným výzkumníkem, jde-li o fylogenii pterosaurů. Jeho hlavním rivalem je v tomto ohledu David Unwin, britský paleontolog působící v anglickém Leicesteru a také v německém Berlíně... Mezi ptakoještěry, které Kellner popsal, jsou rody Tupuxuara, Tapejara, Brasileodactylus, Thalassodromeus, Bergamodactylus nebo Nemicolopterus. Vesměs to byli létající plazi skutečně všech tvarů i velikostí, ze všech koutů světa, od Brazílie po Itálii. Kromě ptakoještěrů popsal některé suchozemské krokodýly, jako byl Coringasuchus, vzdálený příbuzný Notosucha. Z dinosaurů popsal zřejmého předka sauropodů, pozdně triasského Unaysaura, nebo poměrně velkého (asi 20 metrů dlouhého) brazilského sauropoda Maxakalisaura. Ten je podle Kellnera největším dosud popsaným dinosaurem z Brazílie. Dalším pozoruhodným, tentokráte masožravým dinosaurem, kterého popsal, je Santanaraptor. Ten navzdory svému jméno patřil do příbuzenstva T-Rexe, nikoliv raptorů. Alexander Kellner za svou práci již obdržel několik ocenění, včetně prestižní ceny udílené brazilskou vládou...

Ludwig Glauert

17. ledna 2017 v 18:05 | HAAS

Ludwig Glauert byl známý paleontolog, muzejní kurátor a herpetolog. Narodil se 5. května 1879 v Jižním Yorkshire, ve městě Sheffieldu (v části Ecclesall) v Anglii, Velké Británii. Tam také chodil na několik škol, včetně technické školy a získal své vzdělání v oboru geologie. Už ve svých 21 letech se stal členem Londýnské geologické společnosti, bylo to roku 1900. O osm let později však Glauert, tehdy už se svou manželkou, odjel do Austrálie, kde pracoval po celý zbytek svého života. Právě tam začala i jeho paleontologická kariéra, protože měl v Austrálii skutečně co zkoumat-spoustu kostí Pleistocénních savců. Už v roce 1914 popsal tehdy nově objevenou pravěkou ježuru, Zaglossus hacketti. Měla metr na délku a vážila 30 kilogramů, ale z australské megafauny toho na Glauerta čekalo mnohem víc. Věnoval se ale hlavně oblasti Západní Austrálie a navíc ho v popisování východoaustralských pravěkých savců předběhl v 19. století Richard Owen. Nicméně vápence v jeskyních Margaretské řeky mu poskytly nálezy ptakořitných i vačnatců starých desítky tisíc let. Do těchto jeskyní se vracel od roku 1909 do roku 1915 a objevil toho spoustu. Kromě toho byl Ludwig Glauert i herpetolog. Popsal například jednoho podivného pouštního korálovcovitého hada zvaného Brachyurophis. Je to velice zvláštní jedovatý had a Glauertovi se jako prvnímu podařilo jeho popis uskutečnit. Kromě toho popsal i některé agamy a scinky z Austrálie. Byl členem Západoaustralského přírodovědeckého klubu. Za svou práci, terénní i muzejní, obdržel v roce 1948 Australský přírodovědecký medajlon... Ludwig Glauert zesnul dne 1. února 1963 v Perthu, kde od roku 1908 žil. Už předtím však německý herpetolog Robert Mertens udělil Ludwigu Glauertovi poctu tím, že po něm pojmenoval druh varana-Varanus glauerti-známého jako varan kimberleyský...

Paul Sereno

2. ledna 2017 v 10:45 | HAAS

Paul Callistus Sereno (narozen dne 11. října 1957 ve městě Aurora, Illinois, USA) je významný americký paleontolog, pracující jako profesor paleontologie na Univerzitě v Chicagu. Kromě toho je i známou televizní osobností a patří mezi rezidentní průzkumníky společnosti National Geographic, díky čemuž se objevil v mnoha filmech a seriálech o dinosaurech a životě v pravěku. K těm nejnovějším patří film Větší, než T-Rex (Bigger Than T-Rex) ze série NOVA na stanici PBS a National Geographic Channel. Tento hodinový film se zabývá pravou podobou Spinosaura jakožto více vodního živočicha, než si předtím vědci mysleli. Kromě toho se Paul Sereno objevil v dalších dokumentech, například Nebeská monstra, Když dinosauři vládli světu nebo Když krokodýli požírali dinosaury. Sereno objevil a popsal celou řadu dinosaurů, především pak těch afrických. Mezi ně patří Deltadromeus, Kryptops nebo Nigersaurus. Vedl několik expedic do afrického Nigeru a stal se jedním z mála paleontologů, kteří vtrhli do tamních nehostinných, avšak na fosilie bohatých krajů. Byla to Paulova expedice, jíž se podařilo objevit perfektně zachovalou lebku Sarcosucha, 12 metrů dlouhého krokodýlům příbuzného plaza. Právě díky těmto nálezům se po mnoha letech povedlo určit, jak velký Sarcosuchus byl. Paul Sereno v letech 1997 až 2000 uskutečnil několik výprav za nálezy pravěkých krokodýlů, během nichž nalezl Anatosucha, Laganosucha a nezvykle stavěného Kaprosucha. Pokud jde o nálezy dinosaurů z jiných částí světa, pak Paul popsal čínsko-mongolského Raptorexe, čínského Erliansaura, nebo megaraptorana z období Křídy, Aerosteona. Mezi jím významné popsané rody dinosaurů patří i severoafrický spinosaurid Suchomimus. Popsal však mnohem více dinosaurů či jiných pravěkých zvířat. V roce 2008 pátral po dinosaurech na Sahaře, neúspěšně. Nalezl však něco přinejmenším stejně tak cenného-pozůstatky mnoha pravěkých lidí, kteří na Sahaře kdysi žili, a to v dobách, kdy tato poušť byla tvořena velkými, bujnými a zelenými planinami. O dva roky dříve, tedy roku 2006, zase Paul Sereno vedl paleontologickou expedici do Tibetu. Výsledkem byl například nález stop nějakých neznámých theropodů, dobře otisknutých ve skále. Zatím poslední z jeho velkých expedicí se konala roku 2011 (není myšleno pozdější natáčení filmu Bigger Than T-Rex v Maroku o několik let později) a tým se vydal do Nigeru. Avšak jeho velmi významnou prací byly i popisy vůbec nejstarších dinosaurů, žijících před 230 miliony let v Argentině. Mezi nimi to byl i Eoraptor, zřejmě nejproslulejší z raných dinosaurů... Paul Sereno je následovníkem Roye Chapmana Andrewse, muže, který spojil dobrodružství, průzkum a paleontologii v jedno. Serenovy expedice mířily do celého světa a přinesly světu paleontologie bezpočet důležitých objevů. Sereno také založil společnost Project Exploration, a to v roce 1999. Společnost má ve znaku sauropoda a vytváří několik vzdělávacích a průzkumnických programů. V roce 2010 byl Project Exploration oceněn Prezidentskou cenou od Baracka Obamy v Bílém domě... Paul Sereno tedy patří mezi přední světové paleontology a jak jste již zjistili, na svém kontě má opravdu mnoho objevů...

Sidney Henry Haughton

21. prosince 2016 v 15:54 | HAAS

Sidney Henry Haughton (7. května 1888 - 24. května 1982) byl významný paleontolog a geolog, jenž se stal proslulým zejména díky popisu Melanorosaura. S. H. Haughton se narodil v Anglii a nějakou dobu studoval na univerzitě v rodném Londýně. Byl zaměřen především na geologii, ale zároveň byl během školních let velkým sportovcem a byl oceněn jako vynikající kriketiska a fotbalista. V září roku 1911, ve věku dvaadvaceti let, emigroval do Jižní Afriky a začal pracovat jako asistent pro výzkum geologie v Kapském městě. Zbytek svého života prožil především v Jižní Africe, v Anglii nikdy jako profesionální paleontolog nepůsobil. Během 1. světové války narukoval k britským vojenským lékařů, ale v Indii dostal malárii a tak byl povinnosti pomáhat v bitvách nakonec zbaven. Díky tomu se dále mohl věnovat svému výzkumu. Ve 20. letech pak geologicky mapoval například Namibii, která se po 1. světové válce dostala pod později kontroverzní ochranu Jižní Afriky. Během 2. světové války pak v Jižní Africe zkoumal především naleziště fosilních paliv, čímž ho zaměstnávali ze Spojeného království. K pravěkým zvířatům se však dostal již dříve. V roce 1913 s Robertem Broomem popsal druh Scymognathus tigriceps, o jedenáct let později však usoudil, že tento druh patří ke zcela jinému, novému rodu, a vymyslel pro něj jméno Aelurognathus. Tento menší gorgonopsiant byl jen jedním z mnoha jihoafrických tvorů, kterým se věnoval. Tak například pozdně permský dicynodont Sintocephalus alticeps byl v roce 1913 též popsán Brommem a Haughtonem, a na počátku 30. let popsal druh Dicynodon huenei (pojmenoval po podle proslulého paleontologa, svého německého kolegy Friedricha von Huene). Avšak Melanorosaurus patří k jeho nejznámějším objevům. Tento pozoruhodný veleještěr, podle některých po čtyřech chodící prosauropod, podle jiných zase raný sauropod, je řazen mezi největší dinosaury z Triasu-měl 8 metrů. Sidney H. Haughton zhotovil paleontologický popis Melanorosaura v roce 1924. Ve své práci pokračoval po velmi dlouhá léta, napsal přes 200 vědeckých prací s geologickým a paleontologickým zaměřením, ty významné se týkaly například hornin Witwatersrandu... Zemřel ve věku 94 let v Johannesburgu. Jeho práce je však dodnes velmi oceňována...

Lawrence Lambe

14. prosince 2016 v 15:09 | HAAS

Lawrence Morris Lambe (1863-1919) byl slavný kanadský paleontolog a geolog, který objevil mnoho populárních dinosaurů z Křídy. Pracoval v GSC (Geologický průzkum Kanady) a napsal spoustu vědeckých prací na téma kostí zvířat, jež se často objevovala v prastarých horninách. Lawrence Lambe se narodil v Montréalu, v letech 1880 až 1883 studoval v Kingstonu a pak se konečně vydal na průzkum hornin západní Kanady. Tam strávil důležitou část svého života. Nalezl tam dinosaury, které všichni zájemci o pravěk znají. Vůbec prvním popsaným dinosaurem Kanady byl rohatý dinosaurus Monoclonius, kterého Lawrence popsal v roce 1902. Pro vědu to však nebyl úplně nový nález: první popis zhotovil Edward Drinker Cope během americké Války o kosti. Lawrence Lambe však popsal zcela nové druhy Monoclonia, které se ve Spojených státech nevyskytovaly. Dva roky poté popsal Centrosaura, šest let nato následoval Euplocephalus a za tři roky, v roce 1913, i Styracosaurus. Pojmenoval Gorgosaura, Chasmosaura, Edmontosaura, Eoceratopse a nalezl i pojmenoval kachnozobého Gryposaura. Našel však i Leidyosucha, kterého pojmenoval po prvním severoamerickém paleontologi Josephu Leidym... Lawrence Lambe se zaměřoval na Albertu, která je dnes také velkým nalezištěm dinosaurů. Právě tamní křídové horniny jsou tak bohaté na fosilie dinosaurů, krokodýlů a želv. Ale jinak studoval i fosilie z Nového Brunšviku, a to hlavně prvohorní korály. Věnoval se i třetihornímu hmyzu a dalších bezobratlým z Britské Kolumbie. Velmi dobře známý je ovšem díky své práci v Albertě. Poté, co zesnul, byl po něm pojmenován proslulý kachnozobý býložravec Lambeosaurus, který měl na hlavě hřeben tvaru sekyrky... Zvláště během 1. světové války se paleontologové z celého světa, hlavně však z Evropy, zaměřili na výzkum Alberty, jelikož je tato provincie místem s mnoha zkamenělinami. Hlavní důvod jejich příchodu do Alberty byl ale také kvůli vyhnutí se válce. Lawrence Lambe v této době aktivně pracoval a napsal tehdy knihu Zlatý věk dinosaurů. Ta se stala dobře známou a možná některým paleontologům, kteří si ji přečetli, zachránila život před válkou, neboť odjeli z domova a vydali se do Alberty...
 
 

Reklama