Sopky, láva... Události ze současné přírody

Obojživelníci kolem nás

21. září 2011 v 16:29 | HAAS
Na našich loukách a u vody se můžeme setkat s řadou obojživelníků, mezi které patří například žáby, čolci nebo mloci. Jedním z nejznámějších u nás je skokan. Skokani loví mouchy a jakýkoliv jiný hmyz, které jim usedne do blízkosti jejich lepivého jazyka. Tento lepkavý jazyk pak zasunou zpátky do tlamy, kde hmyz skonzumují. Dalším z známým obojživelníke, sice se u nás vyskytjícím po málu, ale též zde žijícím, je ropucha. Té se ale nikdy nedotýkejte, protože za očima má jedové žlázy a po celém jejím těle se táhnou žlázy, na nichž je vystavený nebezpečný sekret. Čolky a mloky taky není zrovna lehké spatřit. Mloka můžete najít hodně na souši, ale ve vlhku, to znamená, že třeba na mechu nebo tam, kde spadalo hodně listí. Úkryt ale opouštějí jen za šera. Čolci naopak žijí takřka pořád jenom ve vodě... A i já jsem měl šanci se s obojživelníkem setkat a sáhnout si na něho. O letních prázdninách jsem si sáhl na mločka nebo čolka...

Líbil se Vám tento článek? Jestli-že ano, komentujte prosím...

Savci (1/2) Co to je savec?

18. září 2011 v 14:40 | HAAS
Nějakou tu dobu jsem připravoval tento "dokumentární cyklus" a tedy doufám, že se Vám bude líbit. Bude se týkat různých skupin živočichů, včetně savců, pátků, plazů atd. Každý dokument z tohoto cyklu by měl obsahovat dvě části, a to o dané skupině živočichů a o jejich věku. Snad se Vám první dvě epizody budou líbit...

Savci (Mammalia) jsou teplokrevní, pokrytí srstí, rodí živá mláďata a ta poté sají mateřské mléko. Dělíme je do třech hlavních skupin: placentálové (lidé, psi, kočky, sloni atd.), vačnatci (koaly, klokani, ďáblící atd.) a ptakořitní (ptakopysk a ježura). Vačnatci, narozdíl od nás, lidí nosí svá mláďata ve vaku měsíce, dokud nejsou dostatečně velká, aby se do něj nevešla. Ptakořitní dokonce nerodí živá mláďata, ale kladou vejce, takže například ptakopysk je vejcorodý savec. Každý savec dýchá vzduch a každý savec má páteř složenou z obratlů. V latinském názvu můžeme vidět odvozenou zkratku od slova Mammae, podle mléčných žláz a tento název dali vědci již asi 5000 dnešních i vyhynulích savců.

Savci, stejně jako všichni ostatní teplokrevní tvorové (tedy ptáci) potřebují příjem potravy v blízké době. Daní tím daň za teplokrevnost. O fosilních savců se toho můžeme dozvědět jako hodně, tak i velmi málo. Tuk a chlupy se na fosiliích savců málokdy uchovají a takový nález je pak velmi ceněný. Avšak známky uchovalé na kostech končetin, tam, kde kdysi byly svalové úpony nám dokáží prozradit, jak fosilní savec chodil. Asi nejvíce informací nám ale prozradí kostra zvířete, pokud je zachována páteř, lebka a končetiny, dokáží vědci zjistit o vyhynulém savci mnoho informací. Jelikož jsou savci docela mladá stvoření, tedy alespoň už ti větší, jako první velryby, některé svalové úpony a kusy kůže se mohou zachovat. Na to je i větší šance. Jak dlouho tu ale savci jsou a kdo jsou jejich předci?

Příště se dozvíte o věku savců. Líbila se Vám první epizoda? Jestli ano, komentujte.

Blog polárních medvědů-16.9.2011

16. září 2011 v 16:39 | HAAS
Je tu další část mé série o akrtické Kanadě... Co bude dnes?

Churchill, Manitoba: 9°C
Gillam, Manitoba: 8°C
Winnipeg, Manitoba: 18°C!
Arviat, Nunavut: 7°C.
Za poslední dobu se toho již hodně změnilo. V arktické Kanadě, respektive na severu Hudsonova zálivu je již moře zamrzlé. Poslední běluhy opouštějí řeku Churchill. V Churchillu se ledním medvědům více daří. Atmosféra je zde již zcela jiná, než v létě. Je více chladná. Zato ve Winnipegu dosáhly stupně do rekordních hodnot v září. Je to zakončení pro lední medvědy dlouhého a v kožiších se pařícího léta. I na severu Hudsonu se toho objevuje více. První mroži míří na jih. S nimi i led. To znamená, že lední medvědi budou moci brzy opustit Churchill, aby mrože lovili... Kdo ví, co bude, ale jedno je jisté... Suparktida, arktická Kanada, se již brzy může těšit na něco úžasného... Své mínusové teploty...

Zima se nám taky blíží... Schválně se podívejte na Polar Bear Alley, a zjistíte, že autoři blogu zcela změnili tapetu. Je již taková zimní... Další část zase v pátek!

Blog polárních medvědů-9.9.2011

9. září 2011 v 14:16 | HAAS
Další část mé série o arktické Kanadě... Celkem druhá v září...

Churchill, Manitoba: 8°C
Gillam, Manitoba: 10°C
Winnipeg, Manitoba: 14°C
Arviat, Nunavut: 5°C.
V arktické Kanadě lze nyní, v září, již pozorovat velké změny. Hudsonův záliv pomalu zamrzá, což na severu lední medvědi již vycítili. V řece Churchill stále žijí běluhy. Zanedlouho se však budou muset vrátit zpět na Hudson. Mohly by mít nedostatek potravy a mláďata se musejí narodit v mořské vodě. Lední medvědi v okolí Churchillu již také začínají mít lepší období. V Gillamu se též objevil lední medvěd. Tentokráte však jde o příklad mnohem hrozivější, protože tento medvěd napadl člověka. Ten skončil s nehezky červeným obličejem. Avšak volná příroda se stále zotavuje. Kromě medvědů, polárních lišek a lumíků se však začínají objevovat i stopy po dalších tvorech-mrožích...

Příští část zase v pátek! Máte se však na co těšit: rád bych ukázal, jak dokáže lední medvěěd napadnout člověka, již brzy!

Blog polárních medvědů-2.9.2011

2. září 2011 v 17:06 | HAAS
Je tu první zářijový Blog polárních medvědů, můj seriál o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 9°C
Gillam, Manitoba: 12°C
Winnipeg, Manitoba: 15°C
Arviat, Nunavut: 8°C.
Začíná září a sním i škola... To ale neznamená nic pro zvěřinu... V okolí Churchillu se pohybuje spousta ledních medvědů, vyhledávajíc potravu. Avšak, spokojeni s lumíky a vegetací již dlouho být nemusejí. Hudsonův záliv na severu zamrzá a tady, v subarktidě se jeho následky objeví v listopadu. Řeka Churchill je neustále plná běluh a ve Winnipegu je mimoto hlášeno další pozorování ledního medvěda. Patrně se sem vydal hledat potravu. Winnipežská příroda ale zase není taková, jak se zdá. I tady se může spokojit maximálně s nějakými lumíky nebo myškami. Časy, které léto přineslo, ale také zmizí. Pro lední medvědy léto znamenalo hrozné období, za to pro běluhy skvělé. Běluhy však také budou muset za chvíli řeku Churchill opustit...

Co nám suparktida, arktická Kanada přinese příště? Zase v pátek, tedy, snad...

Cesta monarchů stěhovavých ohrožena

29. srpna 2011 v 14:50 | HAAS
Monarch stěhovavý je motýl s rozpětím křídel asi 10 centimetrů. Tito podivuhodní, nádherní bezobratlí každoročně absolvují cestu dlouhou 5000 kilometrů z Kanady přímo do Mexika! Monarchové stěhovaví se tak stali dokonce pomocníky meteorologů, kteří, za pomoci jejich dlouhé cesty ukazují, jak se vypořádat s různými bouřemi a jiným nepříznivým počasím. A díky tomu jsou také obyvatelé USA často chráněni. Cesta monarchů stěhovavých je sice tak podivuhodná a až k neuvěření, ale v posledních letech je již značně ohrožena. Monarchové se vydávají z Kanady do Mexika na zimu, kde na větvích stromů zimu přespí. Často se jich na jedné větmi vyskytuje tolik, že větev spadne dolů. Ale lesy, do kterých monarchové míří, jsou káceny a jejich přirozené prostředí pomalu mizí. Pokud lesy jak v Mexiku, tak na celém světě nezachráníme, stejně jako zde, i jinde ve světě budou tvorové v nich ohroženi. Kácením lesů ničímě jejich přirozené prostředí... A bez něho žít nedokáží! Zamysleme se tedy jak nad monarchy stěhovavými, kteří jsou vážně ohroženi, tak nad celou naší planetou a usuďme, že je musíme chránit!

Podobně, jako v článku Lachtani v ohrožení!, tak i zde mi za inspiraci dal seriál Přežijeme na naší planetě, na který jsem se díval v sobotu odpoledne na ČT2. Doufám, že se Vám článek líbil!

Blog polárních medvědů-26.8.2011

26. srpna 2011 v 12:59 | HAAS
Další část mého seriálu o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 11°C
Gillam, Manitoba: 13°C
Winnipeg, Manitoba: 16°C
Arviat, Nunavut: 10°C.
Na konci srpna se náhle vše mění. Sever Hudsonova zálivu již začíná postupně zamrzat a po centimetrech se bude led šířit dál. Řeka Churchill je stále letním domovem běluh a lední medvědi jsou stále o hladu. Mláďata polárních lišek jsou na tom už také tento týden lépe. Den co den rostou. Zbývají jim už jen týdny k tomu, aby matku opustili, většina z nich, která se narodila brzy, to už udělala. V okolí Winnipegu jsou nicméně hlášena další pozorování ledních medvědů. Už ale tak dlouho trpět hlady nebudou, Hudson se začíná zaledňovat...

Příští část opět příští týden!

Blog polárních medvědů-19.8.2011

19. srpna 2011 v 15:15 | HAAS
Zde je další díl mého dlouhodobého seriálu...

Churchill, Manitoba: 10°C
Gillam, Manitoba: 14°C
Winnipeg, Manitoba: 13°C
Arviat, Nunavut: 9°C.
Za poslední dobu se toho v arktické Kanadě mnoho nezměnilo. Řeka Churchill je plná běluh a žádné již nepřiplouvají. Mláďata polárních lišek v okolí Churchillu se již také pohybují jiným směrem, nicméně, zanedlouho již budou připraveny opustit doupě. Ve Winnipegu se malincí tvorové sžívají dobře. V okolí Winnipegu se též pohybuje spousta ledních medvědů. Hudsonův záliv je mezitím stále rozmrzlý, zanedlouho bude ale zamrzlý zcela a lední medvědi budou moci lovit mrože... To vše je ale teprve budoucnost...

Příští část snad zase v pátek!

Kobra královská-Had stavící si hnízdo z listí a větviček

18. srpna 2011 v 11:36 | HAAS
Včera tu byl popis chřestýše rohatého, dnes to bude kobra královská.

Latinské jméno: Ophiophagus hannah
Rozšíření: Indie a velká část jihovýchodní Asie
Velikost: Délka až 5,5 metru, ale největší jedinec měl 5,7 metru.
Kobra králosvká je zjevně největším jedovatým hadem na světě. Největší jedinec, chovaný v londýnské zoo ve Velké Británii měřil celých 5,7 metru a učinil tak velikostní rekord. Kobry královské žijí skrytě a výlučně se živí jinými hady. Při výpadu tento had dosáhne až do dvoumetrové vzdálenosti a proto je pravděpodobně považován za tak hrozivého. Nicméně kobra královská si staví narozdíl od většiny hadů hnízdo s listí a větviček, samice do něj naklade až 40 vajec. A hlídá je až do doby, než se mláďata vylíhnou.

Příště dvoumetrová zmije gabunská!

Chřestýš rohatý-Odlišně se plazící had

17. srpna 2011 v 16:35 | HAAS
Po popisu kožatky velké přináším popis nádherného chřestýše rohatého...

Latinské jméno: Crotalus cerastes
Rozšíření: Jihozápad USA a severozápad Mexika
Velikost: až 80 cm délky.
Chřestýš rohatý žije v písčitých dunách v pouštích. Tím pádem se neplazí jako většina ostatních hadů, místo toho přenáší tělo ze strany na stranu písekm a tím pádem vytváří spoustu stop ve tvaru písmene J. Chřestýš rohatý má obrovskou výhodu, co se týče charakteristických znaků, které mu usnadňují život v poušti. Asi tím nejzákladnějším jsou růžky nad očima, pravděpodobně sloužící k tomu, aby mu do očí nesvítilo slunce. Dalším "usnadňovačem" je právě plazení tohoto nádherného hada-pohybovat se pískem ze strany na stranu je mnohem méně náročenější, což se pak pozná u energie.

Příště další moc pěkný a velký had-Kobra královská!
 
 

Reklama