Sopky, láva... Události ze současné přírody

Blog polárních medvědů-20.5.2011

20. května 2011 v 16:52 | HAAS
Dnes tedy začínám se zcela novým týdenním dlouhodobým seriálem jménem Blog polárních medvědů. Rád bych tedy odkázal na stránky, odkud teplota a vše vůbec je, www.polarbearalley.com .

Churchill, Manitoba: -1°C
Gillam, Manitoba: 0°C
Winnipeg, Manitoba: 20°C!
Arviat, Nunavut: -8°C.

Ve středu jara jsou na tom lední medvědi docela dobře, z okolí Churchillu však pak po celé léto nebudou moci vyváznout, pokud odtud nepůjdou nyní. Zvěř, jako jsou polární lišky a zajíci pomalu ztrácejí svojí hustou zimní srst. To se zcela hodí v okolí města Winnipeg, které je položené na jihu Manitoby v Kanadě. Za neuvěřitelných teplot ve Winnipegu se zvířata postupně přizpůsobují měnícím se podmínkám a zvykají si na střední jaro. V létě by mělo být v Churchillu zhruba 12°C, ve Winnipegu doufejme že alespoň o něco vyšší teploty, než jsou teď.

Obrázek je též ze stránky www.polarbearalley.com.
Doufám, že se Vám první díl tohoto seriálu líbil, jestli ano, komentujte prosím...

Drahokamy z moří

14. května 2011 v 15:48 | HAAS
Jen tak mně v pátek napadl tento článek, avšak, doufám, že se Vám bude líbit...

V mořích toho najdeme opravdu hodně a to určitě zejména drahokamy... Nemluvíme ale o vzácných kamenech ale o živoucích, barev plných obrovských ulit a lastur. Většina škeblí se zachytí na skaliskách díky jejich byssovým vláknům, která vypadají jako tyčinky. Kdyby se chtěl mlž přemístit na jiné místo, jednoduše spřetrhá všechna vlákna a vyrobí si na novém místě další, stejně silná jako ta předchozí... Tato vlákna však slouží ještě k něčemu: zabraňují aby se živočich přemístil aniž by chtěl (například kvůli silnému proudu apod.). Opravdovým pokladem z moře je však hřebenatka svatojakubská. Pokud se jí podíváte na její chapadla, najdete modrá očka. Když některé ztratí, vyroste jí další. Hřebenatky žijí ve velkých lasturách a ty otevírají.

Flamenko je hřebenatce velmi podobné... Podívejme se ale na zcela přírodní umělecká díla: ulity. Ulity mořských mlžů rostou doprava, pokud doleva tak je to jen velmi zřídka. Další nádherou z moře je mušle. Podařilo se mi však zjistit něco podivuhodného: protože hučení moře, které v mušli slyšíme, není žádné moře ale náš krevní oběh! Ten se jako podivně skreslený pulz vrací nám zpátky do ucha a my slyšíme zvuk moře. Každé mušle jsou navíc krásně zbarvené, vytvoří si je mlž svými pigmenty. Ulity a mušle jsou zcela podivuhodné. Před dvěma tisíci lety je dokonce používali Číňané jako peníze, pokud někdo žil u mořského pobřeží, byl tím nejbohatší...

Mlži a jejich ulity jsou zcela podivuhodné, ale co nádherného najdeme u mořského pobřeží dál? Každá hrstak písku totiž obsahuje víc jak 8 000 malinkých tvorů, jako jsou blešivci a další spousty červů. Pokud se podíváte na písek zblízka, lupou nebo nejlépe mikroskopem, uvidíte nejrůznější tvary malých červíků a kamínku. Není ale radno se jich bát, jsou to jen takové malé příšerky, které vyplavilo moře...

Tento článek bych nikdy nenapsal, nebýt knihy "Objevujeme svět-Moře fantastický svět" od Valérie le Du.

Síť házející australský pavouk

20. února 2011 v 14:29 | HAAS
Austrálie je nádherným místem, kde se objasňují záhady a žije tu velká škála živočichů, například pavouci. Síť, kterou utká hodí na svou kořist. Pokud by se k němu přiblížila lidská ruka, je možné, že by síť také hodil... Toto vlákno má na svém konci malou slizkou kuličku, která se na oběti zachytí. Rozhodně to není ale nic příjemného... Na vdzuchu se vlákno drží necelé dvě hodiny. Pokud kořist unikne, a do sítě se nechytí jiná, musí pavouk síť sežrat a počkat, než se mu vytvoří nová. Na člověka si ovšem tito pavouci moc netroufnou, loví totiž menší kořist, jako jsou motýli a další malí živočichové...

Pokud se vám tento článek líbil, nezapomeňte jej ohodnotit a komentovat...

Žralok modravý, kladivoun obrovský a žralok obrovský

7. února 2011 v 15:17 | HAAS
Jen tak při včerejším brouzdání po encyklopedii mně napadlo, že bych mohl napsat o nějakých parybách. Tento článek je o třech parybách...

Žralok modravý:
Žralok modravý je až 3,8 metru dlouhá paryba žijící převážně v tropických ale také mírných vodách celého světa. Žralok modravý má pověst lidožrouta ale pravda je v tom, že rybářům, na které jakoby "zaútočí" pouze proplouvá do sítí, aby se zmocnil chycených ryb. Žraloci modraví loví ve skupinách a přemůžou i velryby a další velké tvory. Je ocelově modrý a štíhlý a je vybaven dlouhými prsními ploutvemi zahnutými k lepšímu chytání ryb.
Latinský název: Prionace glauca.

Kladivoun obecný:
Existuje deset druhů kladivounů a kladivoun obecný je schopen útočit na člověka, což je také jeho nejčastější možnost proti potápěčům a rybářským člunům. Je dlouhý kolem 4 metrů. Vědci si myslí, že podivuhodný útvar na hlavě slouží k hledání potravy i když jeho účel ještě nebyl vyzkoumán. Žije v teplých vodách celého světa a u pobřeží plave na hladině, lze ho tedy zahlédnout.
Latinský název: Sphyrna zygaena.

Žralok obrovský:
Asi největší ryba, která žije v současnosti se výhradně zajímá o plankton. Je jím žralok obrovský. Může měřit i 18 metrů a vážit 20 tun. Klade největší vejce na světě, tedy vejce dlouhá 30 centimetrů. Žije v tropických mořích celého světa. Vzdálenost špičky ocasní ploutve je 2,5 metru, do jeho tlamy by se vešel napříč i potápěč.
Latinský název: Rhinocodon typus.

Pokud se Vám tento článek o třech parybách líbil, komentujte prosím...

Fregatky

6. února 2011 v 13:52 | HAAS
Tento článek se hodně specializuje na Fregatku vznešenou (Fregata magnificens), pouze upozornění.

Piráti, kteří kdysi sužovaly lodě existují dodnes, stejně však i vzdušní piráti. A tím nemyslíme člověka. Jsou to fregatky. Mezi ně patří i fregetka vznešená (Fregata magnificens). Jelikož byly fregatky zbaveny olejové části peří, je pro ně těžké lovit ryby sami. Ale fregatky se specializovaly na "okrádání". Mohou ve skupinových náletech přepadnout jakéhokoliv ptáka, který letí nad vodou. Jejich strategie je v tom, že však neloupí u pobřeží, ale tam, kde jiní ptáci pro ryby musí letět daleko a pak se vrátit. Fregatky toho umí využít a uloupit jim potravu, i když byly zaznamenány případy, kde to dotyčný pták vydržel a rybu si do hnízda donesl. Samci fregatek jsou vybaveni velkou nafukovací koulí. Pokud chce jeden samec, aby tomu druhému splaskla, stačí jedna dobře mířená rána a je to. Fregatky žijí na stromech anebo keřích kde si také staví hnízda. Někteří samci mají rozpětí křídel až 1,8 metru a váží až 114 kilogramů!

Na tento článek bych si nikdy nedovolil nebýt dokumentárního cyklu Úžasná planeta který byl včera vysílán na TV PUBLIC. Jestli se Vám článek líbil, komentujte...

Antarktida-neznámý a přesto tak krásný světadíl

5. února 2011 v 14:45 | HAAS
Tento článek bych nikdy nenapsal nebýt italského dokumentu Antarktida, který včera běžel na ČT 2 v 15:15.

Antarktida je jediný kontinent, na kterém nežijí lidé, zatím byl tedy domovem jen pro výzkumníky a vědce a možná nanejvýš reportéry. Jestli na něj jednou lidé běžně přestoupí se neví. S Antarktidou bývají často spojování lední medvědi, polární lišky a další tvorové včetně různých ptáků. Pak si ale lidé pletou Antarktidu s Arktidou, porotože fauna kterou často pokládají jako Antarktickou je vlastně Kanadská a ta zde nežije. Mezi ptáky se zde vyskytují tučňáci, jejrozšířenějším je zde tučňák císařský a mezi létajícími ptáky chaluhy. Jako savci zde žijí pouze tuleni a hlavně obrovské velryby. Je totiž málo tvorů, kteří na Antarktidě žijí. Přizbůsobit se chladnému podnebí není lehké, ale v létě to zde vypadá podstatně jinak. Půda je černá a led taje. Pokud vejdete na nějaký útes či skálu a podíváte se do okolí, budete si myslet, jako kdyby ledovce a skály byly docela blízko ale doopravdy jsou třeba 20 km daleko. Vědci, kteří zde žijí, si museli také zvyknout na syrový vzduch Antarktidy. Vědci žijí v teplých velkých stanech, každý má svou postel a vedle ní svá zavazadla, svou pokrývku a topí se tu pouze v kamnech. Jako dopravní prostředky tu používají skůtry, ve vzduchu vrtulníky ale několikrát bylo použito i letadlo, které přistálo na více jak 10 m tlustém ledu (viz. It.dok. Antarktida). Kromě stanů však v jejich sídlišti jsou také různé budovy, a to zejména nemocnice, která je v každé expedici životně důležitá. Vědci měří živočichy a skály, na Antarktidu se vydávají dokonce i paleontologové.


Jestli se Vám tento článek o Antarktidě a o tom, jak vědci žijí a co dělají na tomto kontinentu líbil, komentujte...

Nejzajímavější kosmické události

5. ledna 2011 v 15:23 | HAAS
Za dobu, kdy astronomové mohli pozorovat stále výše, jsme se dozvěděli jedny z nejfantastičtějších událostí, které se kdy staly...

200 000 METEROITŮ ZA HODINU!
17.listopadu v roce 1833 mohli obyvatelé USA pozorovat jednu z fantastických událostí, které se nikdy později neudály-smršť meteoritů. Na zem proletělo atmosférou a spadlo přes 200 000 meteoritů za hodinu a proto musela být pro prosté a chudé obyvatele tato úžasná scenerie něco podobného, jako zkázou. Dokážete si představit, jak to muselo vše vypadat?

ZATMĚNÍ SUNCE:
Včera mohli někteří lidé pozorovat zatmění slunce. Měsíc prý překryl Slunce a objevil se jen jakýsi žlutý srp, který zářil. Dnes ráno mohli tento jev asi nejlépe pozorovat obyvatelé Karlovarska protože zde měl být vidět tento úkaz jak unikátně, tak nejlépe... Zatmění Slunce vznikne pouze tehdy, kdy je Země vůči Slunci ve vhodné poloze a mezi Zemí a Sluncem je náš Měsíc. Ten dočasně zakryje Slunce a to buď zanikne (to se však stává málokdy), nebo se objeví jen jeho část.

ZATMĚNÍ V BUOUDNOSTI:
15.června roku 2011 budeme moci pozorovat zatmění Měsíce od 20.00 do 22.15 kdy bude opravdu unikátní. V roce 2015 přijde další zatmění Slunce a v roce 2026 přijde jedno z největších zatmění Slunce od pozorování v 20.století. Na vše si ale budeme ještě muset chvíli počkat...

Jestli se Vám tento článek líbil, prosím, komentujte...

Podivní delfíni

4. prosince 2010 v 10:58 | HAAS
Je to už dávno, co jsem měl uložené obrázky na tento článek, ale ještě jsem ho nestačil napsat. Jelikož tento článek spadá trochu i pod obor kryptozoologie, ale i zoologie, dávám tento článek do zoologické rubriky.

U Japonských břehů došlo nedávno k obrovskému objevu: byl to delfín a ne jen tak ledajaký. Se čtyřmi velkými ploutvemi šlo o snad nejpodivnějšího delfína, který byl kdy nalezen. Ležel uvízlý v kamení a i potápěči měli dost dělat, aby se jim ho podařilo vytáhnout. Může se zdát že je to kříženec, nebo je to nějaký potomek z doby, kdy ještě měli kytovci čtyři velké ploutve? Tento případ se ale neřešil tak moc, jako třeba ty jiné...

V USA však žije natolik pozoruhodný delfín, který by snad vypadl jako z nějaké pohádky či vědeckofantastického filmu. Je to růžový delfín! Tento podivuhodný živočich je zřejmě jeden z kříženců, kteří žijí a objevují se málo. O podvrh nemůže jít žádný, protože byl růžový delfín studován kamerou i ve vodě a žádný model, který by měl inteligentní funkce delfínů lidé ještě nevynalezli. Růžový delfín je však členem skupiny obyčejných delfínů, proto není vyloučeno, že se jedná pouze o křížence.

HISTORIE DELFÍNŮ:

Delfíni jsou kytovci, kteří se od těch primitivnějších druhů kytovců oddělily asi před 20 miliony lety, následkem dlouhé velrybí evoluce. Jejich předci žili v oceánech podobně jako oni dnes, lovili ryby a vše, co dnes u delfínů vidíme. Asi nejpravděpodobnějším předchůdcem delfínů mohli být Dorudoni, kteří se svou menší tlamou a velikostí kolem jen asi 2,5 metru mají jediné podobné charakteristické znaky delfínů. Mezi první delfíny pak patřil např. Eurhinodelphis apod.

Tento článek obsahuje i zápletku z minulosti delfínů. Pokud se Vám to líbilo, nezapomeňte okomentovat a ohodnotit!

Celebeské moře: korálový trojúhelník

29. listopadu 2010 v 13:26 | HAAS
Stejně jako každý týden, i tentokrát mně ohromila Zázračná planeta (opět zase však National Geographis Special), která byla vysílána v pátek na ČT 2 ve 20.00. Tentokrát přináším článek o Celebeském moři, které je velmi zvláštní a podivuhodné.

Celebeské moře je velmi podivuhodné. Žije v něm taková spousta živočichů, že si to člověk nedokáže představit. Jak ale Celebeské moře vzniklo a proč je tak podivuhodné? Stalo se tak před dvěma sty miliony let, kdy se obří superkontinent Pangaea rozdělil na Laurasii a Gondwanu. Poblíž území dnenší Malajsie vznikl tzv. korálový trojůhelník a jáma uprostřed jeho, hluboká nejméně 5-6 kilometrů. Hlubiny této propasti kde už nelze rozpoznat noc a den se pokusila prozkoumat skupina vědců. Jeden z nich, uznávaný fotograf pro společnost National Geographic využil několik svých přístrojů, které vyrobil na svých misích z asi devadesátých let. Šlo o dálkově ovládanou ponorku kterou bylo možno dno Celebeského moře prozkoumat. Dále expedice spustila přístroj, který fotograf nazval Roubkem. Roubkem později vytáhl úchvatné záběry, a zejména žraloka pacifického, který byl tentokrát nalezen tisíce kilometrů od prvního spatření. 

K tomuto úchvatnému nálezu ale došlo zjevně jen z jednoho důvodu a to kvůli době ledové. Když byl svět značně ochlazen tak samozřejmě jako při téměř všech katastrofách zbylo několik míst, které zaledněné nebyly. Právě před sto tisíci lety došlo k nezamrznutí korálového trojůhelníku a v Celebeském moři byl život izolovaný. Narozdíl od ostatních moří a oceánů, kde vymřeli živočichové, neschopní se přizbůsobit, tady všechny ryby, plži, mlži, loděnky, olihně, medůzy a dokonce i plankton dostali jedinečný dar: žít dále v teplé vodě... Přesto je však Celebeské moře neprozkoumané z více jak 80%, výprava Natinonal Geographic však slíbila, že se jednoho dne zpátky do Celebeského moře vrátí...

Zdroje: Nikdy by mně nenapadlo napsat tento článek nebýt filmu National Geographic Special: Celebes Sea. Obrrázek je z Wikimedia.org .

V řece Kongo probíhá evoluce překvapivě rychleji

23. listopadu 2010 v 15:54 | HAAS
Ve 20.00 na ČT 2 v pátek jste mohli vidět dokument z cyklu: Zázračná planeta: přízrak řeky Kongo (doopravdy však ne britská Zázračná planeta ale americký dokument National Geographic Special). Díky tomu mně napadlo dnešní článek napsat. Už po celé desetiletí je totiž řeka Kongo jedním z nejzáhadnějších míst naší planety. Ne jenom, že už kolem ní bylo domorodci objeveno spousty kryptidů, ale vlastní jednu z největších početných domovů ryb. A právě ryby jsou těmi, kdo jsou středem rychlé evoluce. Jedna z teorií tvrdí, že je v řece Kongo rychlá evoluce kvůli dlouhým a rychlým proudům pod hladinou. Jak už některé nálezy, které vědci našli ve spolupráci s vodáky, tak jsou některé propadliny v řece hluboké až 300 metrů. Zdá se tedy, že Kongo je jedna z nejhlubších řek. Dále se táhne napříč Afrikou hodně daleko. Je tedy i jednou z nejdelších řek na světě. Udivení evoluce je ale stále větší. Už přes dlouhou dobu se zde vědci soustředí na jednoho karnivora: Binga tygří... I ta se tentokrát stala středem pozornosti...

Binga tygří je jednou z největších trofejí a to nejen pro rybáře. Pokud ji někdo uloví, vyžaduje to spoustu námahy. Ne tak obrovská, že si ji rybáři z jiné země ani nevšimnou a řeknou, že je to krokodýl či hroch (ti ale na území nežijí). Pokud však evoluce v řece Kongo opravdu takto probíhá, znamená to, že tohleto kruté a nemilosrdné zvíře by se mohlo křížením s jinými druhy vyvinout v jiný, ještě hrozivější druh. Mezi podivuhodné nálezy v řece Kongo ale také patří malé slepé rybičky, které jsou často na břeh vyzvednuty mrtvé. Žijí prý těsně na hladině kde se živí  kdejakými zbytky. K dalším nálezům tu patří hojné skupiny elektrických kaprů nebo dokonce novéhu, zatím nejmenšího objeveného druhu pstruha...

Doufám, že se Vám tento článek líbil...
Obrázky: 1.obrázek: Takto vypadala celá výprava věědců, kteří konečně něco odhalili (právě ve filmu National Geographic Special: Kongo´s fish).
2.obrázek: Binga tygří je připravena na rozporcování jako kapr na Vánoce...
 
 

Reklama