Sopky, láva... Události ze současné přírody

Co dokáže člověk-dobré i špatné

20. června 2011 v 16:05 | HAAS
Při prohlížení atlasu "Velký ilustrovaný atlas světa a vesmíru" mě tento článek napadl. Proto bych chtěl na onen atlas odkázat.

Ne nadarmo se člověku říká "pán tvorstva", ale nejen toho. Člověk dokáže spoustu dobrých věcí, problém je v tom, že je si lidstvo na dvou stranách. V tomto článku se seznámíme s některýmimi lidskými "materiály", které pro něj pozitivně ale většinou pro přírodu negativně ovlivňují náš svět...

Zadržování pouště-I suchá místa se lehce mohou změnit v úrodnou půdu plnou zeleně. Pouště se neustále rozrůstají a díky větru se zrníčka písku přenášejí neustále dál. Nakonec se dostanou na kilometry daleko kde v průběhu tisíců a možná i milionů let vytvoří ohromnou písečnou vrstvu, později poušť. Aby tomu člověk zabránil, vysazuje stromy a keře, takže poušť zadrží. Přinese tím také domov pro nové živočichy. V poušti také člověk pěstuje plodiny, které se každou hodinu zalijí jednou obrovskou "sprchou" z kovových sloupů.

Chránění lesů-Obrovské plochy lesů jsou neustále káceny. Za pouhých 15 sekund padnou na Zemi plochy velikosti 4 a čtvrt fotbalových hřišť. Každý den pak přibývá na listinu zhruba 150 druhů živočichů, kteří začínají být ohroženými. Když chceme chránit naše lesy, spotřebujme méně papíru a saďme nové stromy. To nejzajímavější však je, že i když budou všechny naše deštné lesy vykáceny, stále tu zůstanou ještě ty boreální, které tvoří více jak čtvrt lesů na Zemi. Ty se rychleji rozšiřují, snad pak na tom ještě tak hrozně nebudeme.

Znečišťování ovzduší-Továrny a automobily vypouštějí do ovzduší nesmírně mnoho jedovatých plynů, které mohou ohrozit život na naší planetě za pár sekund. Tyto jedovaté látky pak vedou do ovzduší spoustu zrníček jedovatého prachu a způsobují třeba kyselé deště (ty tvoří srážky nižší než 5,6 a kyselina uhličitá). Nejlépe bychom mohli naší planetě pomoci, kdybychom méně jezdili automobily do přírody a chodili tedy raději pěšky.

Kyselé deště-K jejich vzniku vede právě znečišťování ovzduší. Tvoří je srážky nižší než 5,6 a kyselina uhličitá. Nejlepší bude, když se nebudou tolik stavět továrny a budeme naše ovzduší méně znečišťovat.

Ochrana ozonové vrstvy-Ozonová vrstva k nám vysílá ultrafialové záření, pro nás nebezpečné. Nejlpeší bude, abychom neužívali mnoho uhlovodíků (freonů). Najdete je pod značkami typu "Ozone friendly" a "CFC-Free".

Čistá voda-Odpadky z továren, lodní dopravy a nebo dokonce ropné skvrny na moři (podobně jako nedávno v Mexiku) ohrožují chod celého potravního řetězce. Umírají živočichové, i méně viditelný plankton. Neznečišťujme tím pádem naše řeky a jezírka a zachováme tím zcela čistou vodu. Svůj význam na tom má i třídění odpadu.

Pokud se Vám tento článek líbil, prosím okomentujte. Rád jsem zde uvedl některé příklady, jak se nebezpečí pro celou planetu vyhnout...

Blog polárních medvědů-17.6.2011

17. června 2011 v 15:17 | HAAS
Další díl seriálu Blog polárních medvědů je tu! Nyní se již objevují hodně veliké změny v arktické Kanadě.

Churchill, Manitoba: 4°C
Gillam, Manitoba: 6°C
Winnipeg, Manitoba: 18°C
Arviat, Nunavut: 3°C
Začátkem léta se živočichům nově daří. Většina polárních lišek už shodila svůj kožich a jsou povětšinou hnědé. Začíná také období lumíků. Okolí měst Chuchill je jich plné. Tihleti malí tvorečkové vypadají torchu jako malí křečci. Ve Winnipegu, který leží na jihu Manitoby a je jejím hlavním městem se již měsíc pohybují teploty nad 12°C. Opravdovým rekordem zatím bylo 24°C. Lední medvědi strádají. Potřebují potravu, ovšem moře již téměř celé rozmrzlo a nejsou zde žádné kry, na kterých se nacházejí mroži. Medvědi se za chvíli budou přímo nudit v horku. Zcela určitě brzy nebudou moc šťastní. Do řeky Churchill pomalu začínají připlouvat první stovky bílých velryb-běluh.

Další část opět příští týden!!!

Kajmanka supí-nádherně ošklivá želva

13. června 2011 v 13:40 | HAAS
Další popis současného živočicha. Jak již víte, nyní hodně píši o plazech a tento není výjimkou.

Latinské jméno: Macroclemys temmincki
Rozšíření: Řeka Missisipi v USA
Velikost: zhruba 1,2 metru dlouhá
Kajmanka supí je zároveň největší a nejnebezpečnější sladkovodní želvou. Její jako břitva ostré čelisti mohou sevřít cokoliv, co se jí vejce do tlamy a nebezpečné jsou i pro člověka. Její technika lovu spočívá v tom, že láká ryby na červený pohybující se jazyk. Jakmile se nějaká ryba dostane dovnitř, kajmanka ji sevře a spolkne. Nikdo se nikdy nedozvěděl, jak je kajmanka supí veliká. Prý byl v roce 1948 pozorovaný exemplář veliký takřka jako jídelní stůl a vážil 225 kilogramů. Navíc kajmanky leží po většinu svého života u břehů jezírek a řek, spotřebovávají přitom velmi málo kyslíku a bez nadechnutí mohou vydržet i několik hodin. Podle některých lidí patří kajmanky i mezi nejošklivější tvory na světě.

Příště popis kožatky velké!

Blog polárních medvědů-10.6.2011

10. června 2011 v 15:44 | HAAS
Sice se náhle teploty ohodně změnily, stále je však pozdní jaro na dobré úrovni, co se arktické Kanady týče.

Churchill, Manitoba: 1°C
Gillam, Manitoba: 6°C
Winnipeg, Manitoba: 13°C
Arviat, Nunavut: 1°C
Za období pozdního jara a začínajícího léta se počasí stále mění. Do řeky Churchill, v okolí města Churchill je již několik málo skupin bílých velryb-běluh. A což teprve za 3 měsíce, kdy jich tu bude 12x víc! Většina matek s mláďaty ledních medvědů odcházejí z Churchillu, jelikož v létě nebudou moci odsud odejít. Již teď však moře rozmrzá a někteří medvědi musejí uplavat 90 km, aby se dostali na jiná místa Hudsonova zálivu. I v Arviatu, ve státu Nunavut, který leží na severu Kanady, začíná být teplo. Obvyklé zimní a jarní sněhové vichřice vystřídalo jasno až polojasno a málokdy jsou teploty pod nulou. V okolí Arviatu se daří spoustě tvorů-polárním liškám, zajícům, pušíkům a dalším...

Další díl 17.6.2011!

Vejcožrout africký-africké hadí tajemství

9. června 2011 v 14:42 | HAAS
V blízké době bych v této rubrice také rád popisoval některá žijící zvířata, prvním bude tento krásný a výjimečný had.

Latinské jméno: Dasypeltis scabra,
Místo rozšíření: Afrika,
Velikost: Až 75 centimetrů.
Vejcožrout africký je skutečně výjimečný a to nejen v jeho vzhledu, ale zvláště v tom, že hadi loví zvláště pohyblivou kořist. Když vejcožrout spolkne vejce, je ještě stálev jeho vaku vcelku, ovšem když projde vejce jícnem, praskne. Proč se tak stane, na to je jednoduchá odpověď. Podobně jako jiní hadi totiž i tento vejcožrout má tvrdé a ostré výběžky obratlů. U jícnu vejce praskne jednoduše tím, že se narazí o obratel. Obsah vejce putuje do hadova žaludku, kde pak zvíře zásobí potravou. Zbytek skořápky had vyvrhne z tlamy a pokračuje dál. Stejně jako jiní hadi, i on je schopný spolknout větší sousto, než má sám velikou hlavu, obecně se tomu říká jen vykloubení čelisti.

Příště bych rád přinesl popis krásné kajmanky supí!

Bílí nosorožci na tom nejsou zrovna nejlépe

6. června 2011 v 16:08 | HAAS
V pátek jsem v Událostech na ČT1 zachytil tuto hrozivou zprávu, proto o ní chci napsat.
Bílý nosorožec, ne zase tak kdysi ohrožený druh, narozdíl od nosorožce černého (dvourohého), je na tom snad nejhůře, co kdy mohl být. Tygrů Ussurijských, kterých v červenci 2009 žilo na Zemi už jen asi 300 přežil a pozvolna se zlepšují i populace koně Převalského se podařilo zachránit. Lidé je přestali lovit a ohrožovat a tito tvorové se po světě zase rozrostli. Ale snad žádný z těchto tvorů na tom nikdy nebyl hůře. Bílých nosorožců je na Zemi už pouhých 7!!! Všichni žijí už jen v zajetí, v zoologických zahradách. Pokud vezmeme nejznámější zoo, tak to bude asi Wyomingská národní zoo, kde jich žije pár. Další pár žije u nás v zoo Dvůr Králové. Tito tvorové se už asi po světě nikdy nerozmnoží. Je to však kvůli nadměrnému lovu bílých nosorožců. Proto chraňme žijící druhy a snažme se, aby ti, kteří jsou ohrožení, měli ještě šanci žít dál!

Tímto bych Vás chtěl také pozvat na článek o dalších ohrožených živočičiších, který jsem již napsal a který ještě jednou napíšu, tentokrát však i o jiných tvorech, než v původním článku.

Blog polárních mědvědů-3.6.2011

3. června 2011 v 13:02 | HAAS
Tady je již další díl dlouhodobém série o arktické Kanadě. Jak se mění teploty?

Churchill, Manitoba: 10°C
Gillam, Manitoba: 11°C
Winnipeg, Manitoba: 19°C
Arviat, Nunavut: 1°C

Na začátku letních měsíců ale stále ještě na jaře se začínají teploty pozvolna měnit. Už žádné, alespoň dnes, nejsou na nule či pod nulou. V Churchillu už za horka, které je nesnesitelné, začíná polárním liškám a dalším na zimu vybaveným tvorům s hustou srstí, pelichat. Již vůbec nesněží. Tam, kde jsou srážky veliké, pouze prší. Ve Winnipegu, hlavním městě Manitoby, se srážejí mraky a vznikají husté bouřky. Avšak moře už za těchto hork začíná rozmrzat. Zanedlouho se před žádnou část Hudsonova zálivu nebudou mít lední medvědi dostat pryč... Teploty se však ještě budou měnit, i když jsou v některých částech arktické Kanady již "tropy"...

Příští část opět další pátek!

Blog polárních medvědů-27.5.2011

27. května 2011 v 17:11 | HAAS
Přináším další díl seriálu Blog polárních medvědů. Od minula se teplotní stavy nijak výrazně nemění, počasí zůstává téměř stejné, jelikož uplynul teprve týden.

Churchill, Manitoba: -2°C
Gillam, Manitoba: 6°C
Winnipeg, Manitoba: 12°C
Arviat, Nunavut: -2°C

Jaro je na svých vrcholech. V okolí Churchillu se probouzejí malí živočichové, jako lumíci a veverky. Ti se prodírají hustou trávou, nepokrytou ledovou námrazou. Po většinu doby začíná být v Churchillu tepleji a svítí slunce. Lední medvědi nemají sice poslední šanci odejít z okolí Churchillu, ti co tu ale zůstanou nebbudou moci celé léto pryč. Opakem je hlavní město Manitoby, Winnipeg. V posledních dnech se teploty o něco změnily, a to výrazněji, než před tím. Také je Winnipeg sužován deštěm. U řek ve Winnipegu se ale i tak nadále probouzí více a více druhů ptáků a ti u řek hledají potravu. Když rozvíří vodu, malé rybky budou na pár setin sekundy oslepeny a ptáci dostanou svoji šanci. S narůstajícími teplotami se však Kanadská Arktida ještě hodně změní...

Děkuji za obrázek i teploty stránce www.polarbearalley.com.
Příště už bude červen, i když znovu asi týden nepřinese něějaké velké nové změny...

Blog polárních medvědů-20.5.2011

20. května 2011 v 16:52 | HAAS
Dnes tedy začínám se zcela novým týdenním dlouhodobým seriálem jménem Blog polárních medvědů. Rád bych tedy odkázal na stránky, odkud teplota a vše vůbec je, www.polarbearalley.com .

Churchill, Manitoba: -1°C
Gillam, Manitoba: 0°C
Winnipeg, Manitoba: 20°C!
Arviat, Nunavut: -8°C.

Ve středu jara jsou na tom lední medvědi docela dobře, z okolí Churchillu však pak po celé léto nebudou moci vyváznout, pokud odtud nepůjdou nyní. Zvěř, jako jsou polární lišky a zajíci pomalu ztrácejí svojí hustou zimní srst. To se zcela hodí v okolí města Winnipeg, které je položené na jihu Manitoby v Kanadě. Za neuvěřitelných teplot ve Winnipegu se zvířata postupně přizpůsobují měnícím se podmínkám a zvykají si na střední jaro. V létě by mělo být v Churchillu zhruba 12°C, ve Winnipegu doufejme že alespoň o něco vyšší teploty, než jsou teď.

Obrázek je též ze stránky www.polarbearalley.com.
Doufám, že se Vám první díl tohoto seriálu líbil, jestli ano, komentujte prosím...

Drahokamy z moří

14. května 2011 v 15:48 | HAAS
Jen tak mně v pátek napadl tento článek, avšak, doufám, že se Vám bude líbit...

V mořích toho najdeme opravdu hodně a to určitě zejména drahokamy... Nemluvíme ale o vzácných kamenech ale o živoucích, barev plných obrovských ulit a lastur. Většina škeblí se zachytí na skaliskách díky jejich byssovým vláknům, která vypadají jako tyčinky. Kdyby se chtěl mlž přemístit na jiné místo, jednoduše spřetrhá všechna vlákna a vyrobí si na novém místě další, stejně silná jako ta předchozí... Tato vlákna však slouží ještě k něčemu: zabraňují aby se živočich přemístil aniž by chtěl (například kvůli silnému proudu apod.). Opravdovým pokladem z moře je však hřebenatka svatojakubská. Pokud se jí podíváte na její chapadla, najdete modrá očka. Když některé ztratí, vyroste jí další. Hřebenatky žijí ve velkých lasturách a ty otevírají.

Flamenko je hřebenatce velmi podobné... Podívejme se ale na zcela přírodní umělecká díla: ulity. Ulity mořských mlžů rostou doprava, pokud doleva tak je to jen velmi zřídka. Další nádherou z moře je mušle. Podařilo se mi však zjistit něco podivuhodného: protože hučení moře, které v mušli slyšíme, není žádné moře ale náš krevní oběh! Ten se jako podivně skreslený pulz vrací nám zpátky do ucha a my slyšíme zvuk moře. Každé mušle jsou navíc krásně zbarvené, vytvoří si je mlž svými pigmenty. Ulity a mušle jsou zcela podivuhodné. Před dvěma tisíci lety je dokonce používali Číňané jako peníze, pokud někdo žil u mořského pobřeží, byl tím nejbohatší...

Mlži a jejich ulity jsou zcela podivuhodné, ale co nádherného najdeme u mořského pobřeží dál? Každá hrstak písku totiž obsahuje víc jak 8 000 malinkých tvorů, jako jsou blešivci a další spousty červů. Pokud se podíváte na písek zblízka, lupou nebo nejlépe mikroskopem, uvidíte nejrůznější tvary malých červíků a kamínku. Není ale radno se jich bát, jsou to jen takové malé příšerky, které vyplavilo moře...

Tento článek bych nikdy nenapsal, nebýt knihy "Objevujeme svět-Moře fantastický svět" od Valérie le Du.
 
 

Reklama