Sopky, láva... Události ze současné přírody

Podivuhodná divočina Skandinávie

1. října 2011 v 13:14 | HAAS
Startuji nový "dokument" s názvem "Podivuhodná divočina". Budu se snažit, aby jste si mohli pomyslet, že jde o něco, jako přepsanou verzi opravdového televizního dokumentu. Další dokumenty s touto tématikou bych vytvořil později podle toho, jak oblíbený byl tento...

Jaro na Skandinávském poloostrově. Skupinka sobů se pohybuje krajinou... Musejí neustále hldat potravu a v extrémech eixstuje možnost, že zahynou. Proto je najít potravu to důležité. Pohybuje se nad nimi orel bělochvostý. Přežít na Skandinávském poloostrově není někdy zrovna lechké. Je to domov sobů, orlů, rosomáků, medvědů, tresek, kosatek, lososů, papuchalků, losů, teřtevů a pstruhů... Nicméně na samém severu Skandinávie jde o život největším mořským savčím predátorům-kosatkám. Jsou hubeny a se svou délkou kolem deseti metrů jde o nebezpečná monstra s ostrými čelistmi a uměním zabít bez problémů člověka. Proto se většina rybářů kosatek zbavuje jednoduše tím, že je zabije. Použijí harpuny, pušky i všechno ostatní na to, aby je zničili. To se děje například u města Hammerfest. Tady rybářské lodi každý rok vyloví tuny a tuny zapáchajících tresek. V mimořádných dnech jde třeba i 150 tun rybího masa! Ne vše je ale prodáno. V okolí Skandinávie se kvůli lovu tresek začaly kosatky vyskytovat méně... Proč? Kosatky se samy se svým chápáním vydávají tam, kde už vědí, že lidští nepřátelé neexistují. Nově narozená mláďata se narodí v úplně novém regionu, kde zůstanou navždy... Proto se populace kosatek žijících u Hammerfestu pomalu snižuje...

Kosatky se ale i přesto dají zachránit... Je léto a u řeky Torne loví lososy medvědi hnědí. I ti jsou často člověkem ohroženi. Tady, kde ale civilizace neexistuje, tedy tady, v divočině, se jim dařit může. Mezi jehličnatými lesy mají domov malí medvídci. Matka se k nim nevrátila... Jaký je důvod? Kdo ví, je možné, že byla i zabita. O pár hodin později se mláďata sama vydávají na průzkum a později nacházejí tělo své matky. Ve slunečním svitu se jí něco leskne v pravé přední končetině. Je to kulka... Medvědi mohou být zastřeleni i přesto, že se k lidem nepřiblíží. Medvěd hnědý, asi nejznámější zástupce medvěda na světě se proto stále více blíží k možnosti, že sám bude menším druhem. Že jedinců na celém světě bude skokem méně. Medvědi hnědí mají ve Skandinávii jako domov zvláště Finsko, kde se vyskytují v okolí řek a po hustých lesích, ale tady přece člověk nežije... Odpověď, proč se tady zabíjení medvědů tak rozšiřuje je toto... Peníze... Ty pro někoho nádherné zelené papírky a krásně se lesknoucí kovy... Ale to právě může za zabíjení nejen medvědů, ale i všech ostatních živočichů na světě! Pokud by se něco na světě mělo zrušit, šlo by o jednu hlavní věc, svět ve kterém by peníze a tím ohrožení živočichů nebylo... Jelikož lovci kožešin na medvědí kůži dostanou rychlý a dostatečný výdělek, posledlí pokračují v lovu na tyto přitom vůbec ne hlavní masožravce...

I ty lze ale zachránit, jen pro to člověk něco musí udělat... U Norského města Bodo se ráno ozývají typické zvuky... Je to zvuk mávání křídel papuchalků... Tito ptáci jsou rozšířeni po severuz Velké Británie, Islandu, některých vyšších ostrovech Arktidy i Antarktidy a občas se dají vidět dokonce i v Patagonii. Papuchalkové loví ryby, zvláště sledě. Rybáři jich tu vytáhnou denně opravdu tuny. Na nich jsou nicméně papuchalkové závislí. Jeden papuchalko náhle vzlétl ze svého letního úkrytu. Je čas, aby se vydal na cestu. Přeletí moře aby se dostal na Lofotské ostrovy. Tady má ale šanci setkat se s nebezpečným predátorem-orlem bělochvostým. Pokud tento dravec bude mít dostatek sil, zabije papuchalka ihned. Cesta těchto tvorů tak závisí na chytrosti a možnosti vyhnout se predátorům. Teď se dostali tam, kam chtěli, ale příště jejich cesta úspěšná být nemusí... Papuchalka může ohrozit i člověk. Tady, kde je mráz, by měli přežít a s trochou štěstí se živí vrátit zase do Boda. Existuje však možnost, že cesta zpátky úspěšná nebude...

A co konec? Jeden muž se kdysi vydal na cestu Norskem. Strávil úžasné chvíle s medvědy, soby i kosatkami. Podařilo se mu nafotit více než 70 fotek za jeho roční cestu. On věděl, že přírodě tím neškodí... Skandinávie musí být stále domovem tak úžasných živočichů... Doufejme, že to tak bude...

Líbil se Vám můj "dokument"? Jestli-že ano, komentujte prosím. Také napište, jestli by jste chtěli pokračování...

Blog polárních medvědů-30.9.2011

30. září 2011 v 14:47 | HAAS
Další část mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 0°C!
Gillam, Manitoba: 1°C!
Winnipeg, Manitoba: -4°C!
Arviat, Nunavut: -2°C!
Od poslední doby se toho v subarktidě mnoho změnilo. Běluhy už dávno opustily řeku Churchill, medvědi začínají být nedočkaví po tom, jak se z Churchillu dostanou... Severní Hudson je již zcela zamrzlý. Na krách se tu vyvalují mroži. V Churchillu se doposud všichni medvědi spokojovali jen s lumíky, rybami a trochou vegetace, ale doba, kdy se ve svých kožiších pařili je zcela pryč. V Churchillu zavládl bod mrazu. Ve Winnipegu, dokonce mnohem více jižněji od Churchillu se ocitly teploty na mínusu. Pokud lední medvědi právě pochopili, co se děje, v Churchillu už brzy začne doba lovení mrožů. Zima se po teplém létě vrací...

Jaké teploty s vykřičníky se tu objeví příští týden? To nikdo neví, ale příští pátek se to dozvíte...

Blog polárních medvědů-23.9.2011

23. září 2011 v 15:17 | HAAS
Září se blíží ke konci a můj seriál o arktické Kanadě pokračuje...

Churchill, Manitoba: 11°C
Gillam, Manitoba: 7°C
Winnipeg, Manitoba: 6°C
Arviat, Nunavut: 9°C.
S koncem září se teploty neustále snižují... Hudsonův záliv je už ze čtvrtiny zamrzlý a na severu se už objevují početné kolonie mrožů. V okolí Churchillu se už dokonce někteří lední medvědi vydali na Hudson a přeplavali řeku Churchill. Běluhy ji zase opouštějí. V Gillamu byla pozorována mláďata ledních medvědů, kteří jsou na tom ale už docela dobře. Nepříjemné období, když se vařili ve svých kožiších a museli zůstat jen o lumících a vegetaci skončily. Teď se ale v Gillamu začíná vyšetřovat podstatný útok na člověka. V Churchillu byli medvědi také znovu zpozorováni a mezi nimi byl i Dancer. Co se však stane týden poté, to zatím nikdo neví...

Co se stane příště, to zase za týden. Mimochodem přece jenom plánuji ještě založit jeden blog, výhradně o polárních medvědech...

Obojživelníci kolem nás

21. září 2011 v 16:29 | HAAS
Na našich loukách a u vody se můžeme setkat s řadou obojživelníků, mezi které patří například žáby, čolci nebo mloci. Jedním z nejznámějších u nás je skokan. Skokani loví mouchy a jakýkoliv jiný hmyz, které jim usedne do blízkosti jejich lepivého jazyka. Tento lepkavý jazyk pak zasunou zpátky do tlamy, kde hmyz skonzumují. Dalším z známým obojživelníke, sice se u nás vyskytjícím po málu, ale též zde žijícím, je ropucha. Té se ale nikdy nedotýkejte, protože za očima má jedové žlázy a po celém jejím těle se táhnou žlázy, na nichž je vystavený nebezpečný sekret. Čolky a mloky taky není zrovna lehké spatřit. Mloka můžete najít hodně na souši, ale ve vlhku, to znamená, že třeba na mechu nebo tam, kde spadalo hodně listí. Úkryt ale opouštějí jen za šera. Čolci naopak žijí takřka pořád jenom ve vodě... A i já jsem měl šanci se s obojživelníkem setkat a sáhnout si na něho. O letních prázdninách jsem si sáhl na mločka nebo čolka...

Líbil se Vám tento článek? Jestli-že ano, komentujte prosím...

Savci (1/2) Co to je savec?

18. září 2011 v 14:40 | HAAS
Nějakou tu dobu jsem připravoval tento "dokumentární cyklus" a tedy doufám, že se Vám bude líbit. Bude se týkat různých skupin živočichů, včetně savců, pátků, plazů atd. Každý dokument z tohoto cyklu by měl obsahovat dvě části, a to o dané skupině živočichů a o jejich věku. Snad se Vám první dvě epizody budou líbit...

Savci (Mammalia) jsou teplokrevní, pokrytí srstí, rodí živá mláďata a ta poté sají mateřské mléko. Dělíme je do třech hlavních skupin: placentálové (lidé, psi, kočky, sloni atd.), vačnatci (koaly, klokani, ďáblící atd.) a ptakořitní (ptakopysk a ježura). Vačnatci, narozdíl od nás, lidí nosí svá mláďata ve vaku měsíce, dokud nejsou dostatečně velká, aby se do něj nevešla. Ptakořitní dokonce nerodí živá mláďata, ale kladou vejce, takže například ptakopysk je vejcorodý savec. Každý savec dýchá vzduch a každý savec má páteř složenou z obratlů. V latinském názvu můžeme vidět odvozenou zkratku od slova Mammae, podle mléčných žláz a tento název dali vědci již asi 5000 dnešních i vyhynulích savců.

Savci, stejně jako všichni ostatní teplokrevní tvorové (tedy ptáci) potřebují příjem potravy v blízké době. Daní tím daň za teplokrevnost. O fosilních savců se toho můžeme dozvědět jako hodně, tak i velmi málo. Tuk a chlupy se na fosiliích savců málokdy uchovají a takový nález je pak velmi ceněný. Avšak známky uchovalé na kostech končetin, tam, kde kdysi byly svalové úpony nám dokáží prozradit, jak fosilní savec chodil. Asi nejvíce informací nám ale prozradí kostra zvířete, pokud je zachována páteř, lebka a končetiny, dokáží vědci zjistit o vyhynulém savci mnoho informací. Jelikož jsou savci docela mladá stvoření, tedy alespoň už ti větší, jako první velryby, některé svalové úpony a kusy kůže se mohou zachovat. Na to je i větší šance. Jak dlouho tu ale savci jsou a kdo jsou jejich předci?

Příště se dozvíte o věku savců. Líbila se Vám první epizoda? Jestli ano, komentujte.

Blog polárních medvědů-16.9.2011

16. září 2011 v 16:39 | HAAS
Je tu další část mé série o akrtické Kanadě... Co bude dnes?

Churchill, Manitoba: 9°C
Gillam, Manitoba: 8°C
Winnipeg, Manitoba: 18°C!
Arviat, Nunavut: 7°C.
Za poslední dobu se toho již hodně změnilo. V arktické Kanadě, respektive na severu Hudsonova zálivu je již moře zamrzlé. Poslední běluhy opouštějí řeku Churchill. V Churchillu se ledním medvědům více daří. Atmosféra je zde již zcela jiná, než v létě. Je více chladná. Zato ve Winnipegu dosáhly stupně do rekordních hodnot v září. Je to zakončení pro lední medvědy dlouhého a v kožiších se pařícího léta. I na severu Hudsonu se toho objevuje více. První mroži míří na jih. S nimi i led. To znamená, že lední medvědi budou moci brzy opustit Churchill, aby mrože lovili... Kdo ví, co bude, ale jedno je jisté... Suparktida, arktická Kanada, se již brzy může těšit na něco úžasného... Své mínusové teploty...

Zima se nám taky blíží... Schválně se podívejte na Polar Bear Alley, a zjistíte, že autoři blogu zcela změnili tapetu. Je již taková zimní... Další část zase v pátek!

Blog polárních medvědů-9.9.2011

9. září 2011 v 14:16 | HAAS
Další část mé série o arktické Kanadě... Celkem druhá v září...

Churchill, Manitoba: 8°C
Gillam, Manitoba: 10°C
Winnipeg, Manitoba: 14°C
Arviat, Nunavut: 5°C.
V arktické Kanadě lze nyní, v září, již pozorovat velké změny. Hudsonův záliv pomalu zamrzá, což na severu lední medvědi již vycítili. V řece Churchill stále žijí běluhy. Zanedlouho se však budou muset vrátit zpět na Hudson. Mohly by mít nedostatek potravy a mláďata se musejí narodit v mořské vodě. Lední medvědi v okolí Churchillu již také začínají mít lepší období. V Gillamu se též objevil lední medvěd. Tentokráte však jde o příklad mnohem hrozivější, protože tento medvěd napadl člověka. Ten skončil s nehezky červeným obličejem. Avšak volná příroda se stále zotavuje. Kromě medvědů, polárních lišek a lumíků se však začínají objevovat i stopy po dalších tvorech-mrožích...

Příští část zase v pátek! Máte se však na co těšit: rád bych ukázal, jak dokáže lední medvěěd napadnout člověka, již brzy!

Blog polárních medvědů-2.9.2011

2. září 2011 v 17:06 | HAAS
Je tu první zářijový Blog polárních medvědů, můj seriál o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 9°C
Gillam, Manitoba: 12°C
Winnipeg, Manitoba: 15°C
Arviat, Nunavut: 8°C.
Začíná září a sním i škola... To ale neznamená nic pro zvěřinu... V okolí Churchillu se pohybuje spousta ledních medvědů, vyhledávajíc potravu. Avšak, spokojeni s lumíky a vegetací již dlouho být nemusejí. Hudsonův záliv na severu zamrzá a tady, v subarktidě se jeho následky objeví v listopadu. Řeka Churchill je neustále plná běluh a ve Winnipegu je mimoto hlášeno další pozorování ledního medvěda. Patrně se sem vydal hledat potravu. Winnipežská příroda ale zase není taková, jak se zdá. I tady se může spokojit maximálně s nějakými lumíky nebo myškami. Časy, které léto přineslo, ale také zmizí. Pro lední medvědy léto znamenalo hrozné období, za to pro běluhy skvělé. Běluhy však také budou muset za chvíli řeku Churchill opustit...

Co nám suparktida, arktická Kanada přinese příště? Zase v pátek, tedy, snad...

Cesta monarchů stěhovavých ohrožena

29. srpna 2011 v 14:50 | HAAS
Monarch stěhovavý je motýl s rozpětím křídel asi 10 centimetrů. Tito podivuhodní, nádherní bezobratlí každoročně absolvují cestu dlouhou 5000 kilometrů z Kanady přímo do Mexika! Monarchové stěhovaví se tak stali dokonce pomocníky meteorologů, kteří, za pomoci jejich dlouhé cesty ukazují, jak se vypořádat s různými bouřemi a jiným nepříznivým počasím. A díky tomu jsou také obyvatelé USA často chráněni. Cesta monarchů stěhovavých je sice tak podivuhodná a až k neuvěření, ale v posledních letech je již značně ohrožena. Monarchové se vydávají z Kanady do Mexika na zimu, kde na větvích stromů zimu přespí. Často se jich na jedné větmi vyskytuje tolik, že větev spadne dolů. Ale lesy, do kterých monarchové míří, jsou káceny a jejich přirozené prostředí pomalu mizí. Pokud lesy jak v Mexiku, tak na celém světě nezachráníme, stejně jako zde, i jinde ve světě budou tvorové v nich ohroženi. Kácením lesů ničímě jejich přirozené prostředí... A bez něho žít nedokáží! Zamysleme se tedy jak nad monarchy stěhovavými, kteří jsou vážně ohroženi, tak nad celou naší planetou a usuďme, že je musíme chránit!

Podobně, jako v článku Lachtani v ohrožení!, tak i zde mi za inspiraci dal seriál Přežijeme na naší planetě, na který jsem se díval v sobotu odpoledne na ČT2. Doufám, že se Vám článek líbil!

Blog polárních medvědů-26.8.2011

26. srpna 2011 v 12:59 | HAAS
Další část mého seriálu o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 11°C
Gillam, Manitoba: 13°C
Winnipeg, Manitoba: 16°C
Arviat, Nunavut: 10°C.
Na konci srpna se náhle vše mění. Sever Hudsonova zálivu již začíná postupně zamrzat a po centimetrech se bude led šířit dál. Řeka Churchill je stále letním domovem běluh a lední medvědi jsou stále o hladu. Mláďata polárních lišek jsou na tom už také tento týden lépe. Den co den rostou. Zbývají jim už jen týdny k tomu, aby matku opustili, většina z nich, která se narodila brzy, to už udělala. V okolí Winnipegu jsou nicméně hlášena další pozorování ledních medvědů. Už ale tak dlouho trpět hlady nebudou, Hudson se začíná zaledňovat...

Příští část opět příští týden!
 
 

Reklama
Reklama